Obrazem: Památkově chráněný most na bechyňské trati v Táboře dostal novou konstrukci
Osazování nové konstrukce na most v Táboře. Pramen: Správa železnic
Nová konstrukce je podle Správy železnic od té původní k nerozeznání.
Je zajímavý asi mají Jihočeši trošičku víc rozumu než naší paní v Praze hahaha. Za mně jedině dobře 👍
aaa, tady se někdo zamyslel a došlo mu, že když starý most doslouží, tak je lepší ho celý vyměnit a rovnou udělat modernější, nicméně s respektem k původnímu vzhledu.
Jaký to závan svěžího rozumu v dnešní překombinované době. Tak snad se proberou i v Praze.
Tam v Táboře mají rozum – jsou ochotní dopravní památku inovovat a co víc – kompletně vyměnit za novou. Kéž by i u Vítoně byl stejný postoj. Je to věc, která slouží dopravě.
Proč to jde v Táboře a nejde to v Praze?
Výtoň, od slovesa vytínat. 🙂 Ono by to šlo, minimálně z hlediska panoramatu by neměl být s kopií „k nerozeznání“ problém, přičemž třetí kolej na samostatné vedlejší konstrukci nevadí ani u varianty rekonstrukce. Problém nastal v okamžiku, kdy SŽ začala pracovat s jiným vzhledem. Fakt je, že ochraně zde momentálně podléhá i původní způsob konstrukce, ale věřím, že o tom by byla diskuse vést šla, kdyby byla zahájena v počátku.
Vedlejší most s třetí kolejí je hrůza. Zničí panorama od Vyšehradu. Měl tam být úplně nový most, tvarově shodný. Promarněná příležitost.
Prý k “nerozeznání”. U SŽ mají zákaz chodit k očnímu? Nesouhlasí dimenze konstrukčních prvků, na novém jsou tvarované výpalky místo prefabrikované tyčoviny a nesouhlasí ani technologie jejich spojování. Ten most po rekonstrukci už nepotřebuje památkovou ochranu, je to novostavba.
Výraz „tvarová replika“ na to asi sedí líp. Oblouk má a to veřejnosti musí stačit.
ano je to novostavba a je to dobře. nevím k čemu památková péče když o to památkáři stejně nepečují. ještě tak výtoň kdyby se nějakým zázrakem pohnula o 180°
Nejlépe kolem osy x 😉
Pečovat má ale ze zákona vlastník, dokonce na to může čerpat příspěvek právě od státní památkové péče.
Dejte vedle sebe dva velke plakaty s puvodnim a novym. 995 lidi z 1000 nepozna rozdil jiny nez barva
Pokud jde o panaroma, sledované ze vzdálenosti stovek metrů, tak nepoznáte jestli je to tvarovaný výpalek nebo válcovaná tyčovina.
Pokud jde o most samotný, tak ten bude sloužit, ikdyž ho památkáři natruc vyšktrnou.
no a co?
Jak „k nerozeznání“? To přece pozná i malé dítě, tenhle je mnohem míň rezavej! 🙂
Zrovna tento problem se vyresi uplne sam, staci chvili pockat 🙂
“ Památkově chráněný most na bechyňské trati v Táboře dostal novou konstrukci “
Spíše by mělo být psáno přemostění, z původní originální památky tedy zůstaly jen pilíře a nikoliv most, který je nový. Připomíná mi to Znojmo před lety, kdy zůstaly originální také jen pilíře, navíc upravené.
Ve Znojmě bylo desítky let mostní provizorium… …no vlastně celkem logicky tam vždycky nebylo, nicméně nikdo pod 40 let to jistě nepamatuje…
Konstrukci mostu dodala Mostárna bratří Prášilů, stejně jako řadu dalších ocelových staveb v té době, takže autor konstrukce bude tam někde.
Zajímavé je, že tady to šlo a na Výtoni to nejde…
Obecně je to problém Prahy a okolí. Teď se v Budějovicích se stalo, že někdo požádal přidat lávku přes nádraží, aby byla památkově chráněna, takže občané, co milují kus rozpadlého kovu, se najdou všude, ale kraj je proti, byť s tím moc nezmůže. Praha se podkopává ještě sama sebe, viz Libeňský most. A Výtoň je uplně ten stejný případ, kdy samotní radní se montují do toho, aby byl památkově chráněn. Všem timhle radním a zastupitelům bych přál vlastnit památkově chráněnou stavbu (např rodinný dům) a ono by je to přešlo. Voličstvo si to tak přeje, že buď se volí „já… Číst vice »
„Všem timhle radním a zastupitelům bych přál vlastnit památkově chráněnou stavbu (např rodinný dům) a ono by je to přešlo.“
Tak si najděte, jak si šéf pražských památkářů na střeše „památkově chráněného domu“ domu na Malé straně vybudoval terasu s bazénem…
Jedno staré úsloví říká: „Káže vodu, pije víno“.
Myslíte vedoucího Odboru památkové péče MHMP, což je úředník prosazující spíše zájmy vedení města spřízněných stavitelů (‚developerů‘ čili vývojářů, nebo zde spíše rozvojářů, zpravidla hledících především na zisk), než ochranu památek? Nepleťte prosím odborná pracoviště, mající pouze poradní hlas, s orgány výkonné moci, hájící zájmy – jak z názvu vyplývá – mocných.
Toto citovat, zasklít a vyvěsit v Bohnicích… …krásně to ilustruje fakt, že „ochranář“ nepozná ani materiál, ani technologii spojů, neumí spočítat statickou únosnost, dynamické jevy… Zkrátka neumí nic, ale bude se do krve hádat o blbostech. Pak se slzou v oku nepozná rozdíl. Bravissimo!
Třeba bude stačit opřít kus nýtované kontrukce o tu novou a bude klid? 😉
Myslíte si, že v památkové péči nepracují stavaři? To byste se divil. Nakonec, vzhledová replika by nevadila ani v panoramatu Prahy, ale tam bylo navrhováno něco dost odlišného, bez předchozí diskuse.
Myslím si, že odborník na ocelové konstrukce a její únavu tam nebude, protože ten by od ochrany dal ruce pryč.
No tak tohle ne, žádnou „k nerozeznání stejnou“ konstrukci v Praze nechceme, my chceme tu původní. To by tak hrálo, aby si někdo posvařoval most a on vypadal stejně, proti čemu bysme pak bojovali?
😀 😀 😀
(o tom, že pro 25 kV a tři koleje to stejné být nemůže, vím)
On stejně nevypadá, je to jako zateplit fasádu Národního muzea a z polystyrenu napodobit původní členění a ozdoby.
Ale houby, pokud jde o panorama, kterým se Nebourači vždy nejvíc zaklínají, tak je fakticky stejné, rozhodně pod rozlišovací schopnost běžného pozorovatele.
Nejbizardnejsi je, ze nebouraci na Vytoni to panaroma chtej zlikvidovat prilepenim treti koleje z boku
Bizarní bez d (bizarre, tedy podivné). Velké části „nebouračů“ vadila hlavně významnější změna vzhledu, mající vliv na estetiku místa. A pak možná nezájem věci nějak lépe udržovat (týká se i vedlejšího nádraží). Detaily konstrukce řeší jen část z nich, která si je ovšem vědoma i pracnosti a ceny jejich údržby a průběžné náhrady – jde o to, zda nám jako společnosti stojí za to zachovat některé připomínky minulosti a do jaké míry.
S tím nezájmem udržovat… v době kdy běžela soutěž na nový most (a mělo se začít stavět) tak starý most stále ještě sloužil bez omezení… neboli měli to spočítané celkem dobře… v podstatě se dá říct že extra údržba navíc by byla „prošustrovaná“.
A to časové okno (pro stavbu nového mostu) bylo též celkem správně dáno, a to přepínáním elektrické soustavy (25kV) v rozmezí plusmínus několik let…
Národní muzem není ani dopravní stavba, ani bytový dům. To sem netahejte.
Karlův most má 2 pilíře založené na kesonech z konce 19. století.
Až zrušíte možnost ustanovení památkové ochrany dopravní stavbě, tak prosím. Do té doby není rozdíl mezi památkou dopravní stavbou a památkou budovou. U toho Karlova mostu jste taktně pomlčel, že ty pilíře předtím strhla povodeň.
Pěkná práce. Už jako kluk jsem obdivoval um těchhle nadrozměrnejch jeřábníků a jinejch strojníků…
Škoda, že se jim to takhle hezky nedaří v Praze
Tábor není Praha a nevadí tam svařená konstrukce místo nýtované, když vypadá stejně :-).
Zato pražští členové nejmenovaných spolků si za chvíli budou nosit nýty z mostu domů na památku…
Naštěstí stejně nevypadá, je to shodný styl v novém a lepším provedení. Podobně bych si to představoval v Praze a navíc v dvojitém provedení vedle sebe i když se osadí jen tři koleje.
Kéž by, ale to o by musel dostat přednost rozum před ideologii.
Myslíte rozumný dialog, zda zachovat hlavně celkový vzhled, či i nějaké technické detaily, anebo ideologii konzumu i ve stavebnictví (neopravujeme, vyměňujeme)?
Tak ono, kdyby někdo ze zachovávačů připustil i jiné řešení než „opravit stávající, změny žádné“ tak by se asi zvětšila šance domluvit… mě osobně je ten výsledek z arch. soutěže „u zadele“, v podstatě bych dal zachovávačům volnou ruku ať nakreslí jak má replika vypadat, podmínka 3 koleje, vyšší poloha nad ulicí, přípojné body a možnost upevnění troleje na 25kV…
Plus to slíbené zachování současného „materiálu“ jako lávky, opodál.
I toho táborského originálu je samozřejmě škoda… Z mého pohledu krasná technická památka, ktera mohla sloužit dál, kdyby se jí v čase dostalo potřebné péče…
já Vám rozumím, mám taky rád staré věci. ale běžte se podívat na nejbližší koleje a dávejte pozor až pojede vlak. to je, pane, hromada železa, těžká a dynamická. vocaď pocaď, staré litinové zábradlí, lampa, lávka pro pěší – proč ne. ale tohle je železniční most.
Jaká péče zastaví únavu materiálu?
Únavu žádná, dožilé konstrukční prvky jsou přirozeně obměňovány, dokud to může fungovat jako celek – to je ta péče, průběžná. Časem pochopitelně nastane zlom a je lépe měnit celek – pokud je zájem, tak za stejný anebo obdobný, dle kýžené míry zachování parametrů. 🙂
Na nýtované konstrukci takovéhoto mostu nic průběžně neobměníte bez náročného podepření nebo snesení.
Kdyby SŽ v Praze postupovala stejně jako v Táboře, tak by nový most už stál. A klidně i 3 kolejný s dostatečnou rezervou na trolej pro 25KV.
Kdyby postupovala opravdu stejně, nenavrhovala by vzhledově odlišnou konstrukci (ovšem s pozměněnými detaily typu brány pro průchod 25 kV či o něco větší podjezdnou výškou – kterou lze upravit jak u mostu, tak u vozovky – by se citlivě pracovat dalo).
Tak žejo, navrhovali architekti, SŽ „jen“ vybírala…
Ale je fakt že podmínky soutěže se daly formulovat jinak.
Pro tři koleje neuděláte podobnou konstrukci, a když ano, tak tam budě spoustu prvků dělat jen zbytečné šiméčko.
U silnice v tomto místě nejde utopit niveleta, protože se pod ní nachází mostek přes Botič a ten taky musí mít určitý minimální profil a výšku.