Infrastruktura Silnice

Obrazem: Na Vysočině jsou hotové dva obchvaty, které zrychlí cestu z Jihlavy do Ždáru. 80 % zaplatila EU

Obchvat Velkého Beranova. Foto: Kraj Vysočina
Obchvat Velkého Beranova. Foto: Kraj Vysočina
Jízda mezi Jihlavou a Žďárem na Sázavou je od dnešního dne rychlejší a bezpečnější.

Řidičům se včera a dnes otevírají dva obchvaty silnic II. třídy na Vysočině, které svými parametry překonávají řadu silnic I. třídy. Od včerejška mohou jezdit kolem Velkého Beranova, dnes dopoledne se otevírá obchvat Nového Veselí. Obě akce vyšly v součtu na více než miliardu korun, většinu peněz přispěla Evropská unie, a to 80 % nákladů na obě stavby.

Obchvat Nového Veselí na silnici II/353 otevírá dnes dopoledne. Odlehčí městysu Nové Veselí a obci Budeč od tranzitní osobní i nákladní dopravy. Pětikilometrový obchvat za 350 milionů korun vybudovala Skanska za rok a půl, Evropská unie zaplatila 80 % nákladů přes Integrovaný regionální operační program.

„Nový obchvat zlepší dopravní situaci v celém okolním regionu Vysočiny, nám v Novém Veselí přinese hlavně větší bezpečnost silničního provozu, nejen pro řidiče, ale zejména pro chodce,“ řekl starosta Nového Veselí Zdeněk Křivánek.

Nových pět kilometrů kolem dvou obcí

Po silnici denně projede 7-8 tisíc vozidel. „Díky obchvatu očekáváme snížení na úroveň 30 procent původní dopravy. Kromě toho stavba ulehčí obyvatelům Budče od hluku, prašnosti a vibrací a umožní tím i další rozvoj obce. Důležitý pro nás je i fakt, že při zachování původní průjezdní komunikace jako krajské silnice zůstane v původním rozsahu zachována i autobusová doprava,“ uvedl starosta obce Budeč Jiří Chalupa.

Projekt zahrnoval směrové odklonění silnice II/353 mimo zástavbu městyse Nové Veselí a obce Budeč, vybudování hlavní trasy v délce 5 060 metrů na zelené louce, dále napojení obce Budeč, kruhovou křižovatku ve směru Březí nad Oslavou a napojení městyse Nové Veselí. „Součástí stavby byl také most přes řeku Oslavu a přeložky inženýrských sítí,“ upřesnil hlavní stavbyvedoucí společnosti Skanska Petr Vejražka.

Při zakládání a sanaci násypů nového silničního tělesa použili specialisté Skanska struktury geokošů a geomříží pro vyztužení zeminy. Tyto materiály by měly zlepšit únosnost zakládaných násypů a přispět tak k vyšší kvalitě díla.

Další stavební práce budou pokračovat po zprovoznění nového obchvatu. „Čeká nás rekultivace původní komunikace, kterou vyfrézujeme, rozebereme konstrukční vrstvy a provedeme ohumusování. Na jejím místě bude v budoucnu pole a travnaté plochy,“ doplnil Vejražka.

Už od čtvrtka mohou jezdit řidiči po novém obchvatu Velkého Beranova, který propojil silnice II/602 a II/353. Došlo tak ke zkapacitnění nevyhovujícího dopravního napojení krajské Jihlavy na D1 a odvedení zásadní části tranzitní i osobní dopravy z průtahu Novými Domky a Velkým Beranovem. Zároveň se zvýší bezpečnost silničního provozu v místech, kudy denně projede více než 12 tisíc automobilů. Stavbu rovněž z většiny zaplatily evropské peníze, celkové náklady dosáhly 800 milionů korun.

Kolem Velkého Beranova vzniklo pět mostů

V trase více než čtyřkilometrového obchvatu (přesně 4,3 km) bylo postaveno celkem pět mostů, z nichž dva nejdelší měří cca 90 a 140 metrů, a přehledná okružní křižovatka silnic II/602 a II/353. Část obchvatu v lesním úseku před Novými Domky mezi dvěma největšími mosty je doslova zaříznuta do skalního svahu.

„Kůrovcová kalamita v tomto úseku obnažila reliéf krajiny a teprve nyní naplno vynikla výjimečnost a náročnost této stavby, která ve zmíněném úseku splňuje kritéria v podstatě horské stavby – podélný sklon (stoupání/klesání) 6 % od řeky Jihlavy, prudké střídání hlubokých údolí s mosty a skalních zářezů. Dále je ve směru obchvatu vidět velkorysé řešení křižovatek s bezpečnými odbočovacími pruhy včetně velké kruhové křižovatky o průměru cca 45 m se samostatným odbočovacím pruhem ve vytíženém směru D1–Jihlava,“ popsal Kraj Vysočina v tiskové zprávě nový úsek.

Celý obchvat je vybudován v přehledné kategorii komunikace S9,5 (šířka jízdních pruhů 2 x 3,5 m). „Dalšími zajímavými technickými detaily jsou například podzemní retenční nádrž na odvedení dešťových vod z části stavby a vůbec celý systém odvodnění, prudké armované násypy, opěrné zdi, kvalitně provedené navazující místní komunikace včetně dalších mostů. Jde například o nadjezd přes obchvat do Kozlova, protihlukové stěny a v neposlední řadě i rekonstrukce historického mostu Hůlová jako součást místní komunikace do Henčova,“ vyjmenovává Karel Liška z odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Zprovozněním obchvatu práce na celé stavbě ještě nekončí. Zbývá ještě spousta dokončovacích prací zejména kolem mostů. Budou nutná ještě drobná dopravní omezení při provozu – zejména snížení rychlosti, popřípadě omezení průjezdné šířky, dokončení místních komunikací do Nových Domků (cca do 12/2020) a do Henčova včetně mostu Hůlová (05/2021). Kompletní dokončení celé stavby je plánováno k 30. 6. 2021. Dodavatelem stavby bylo sdružení firem Eurovia CS a Colas CZ.

Odebírat
Upozornit na
guest
26 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jirka

A většinu těch peněz, které nám poslala EU, zase český daňový poplatníci poslali do EU.

px50pha

pane Jirko alias euroskeptiku, píšete nesmysl, nastudujte si prosím fakta

Eduard

Dobrá zpráva. Škoda, že takových není více. A největší škoda, že jsme pořádně nevyužili EU fondů k dobudování komplexní dálniční sítě.

Jirka

Fondy jsme využili na maximum. Žádné peníze, na které jsme měli nárok, v současné EU sedmiletce nepropadli.

Eduard

Dovolím si Vám oponovat. To, že jsme ty peníze utratili ještě neznamená, že jsme je využili na maximum. O tom, jak se využívají unijní fondy na maximum by nám mohli povědět Španělé nebo Řekové.

Leinad

To se nevylučuje s tím, že část peněz byla využita neefektivně, některé projekty mohly být výhodnější nebo přínosnější.

Eduard

Ono je hezké mít rozhledny či cyklostezky, ale daleko hezčí by bylo mít dálnice a obchvaty měst.

Anonymus

Hlavne obchvat Noveho Veseli a Budce je super. 👍

Petr

Akorát že EU nezaplatila 80 procent ceny, ale 40 procent.. Myšleno ostatní státy bez nás. Abysme dostali z EU korunu, tak tam cca půlku musíme na odvodech poslat. Takže 80 poslala, ale z toho půlka od nás.

Jirka

Příspěvek ČR je více než půlka, protože ještě musíte započítat cla, které se nyní vybírají na úrovni EU. Misto toho by cla mohla vybírat ČR.

mirek

Naprostá většina cel v EU se vybere v přístavech, Hamburk, Rotterdam. Tam by toho Česko moc nevybralo…

Alexandr Mikulka

Co to meleš, máš vůbec představu o výběru a distribuci cla na vnějších hranicích EU?

Vašek

Tak snad to hned po otevření nezavřou stejně rychle jako v Opočně…. teď již se naštěstí i tam jezdí.

jan

Dělat v hlavním tahu kruháč… Na jaké snižování emisí si tu vlastně hrajeme.

Ondra

Tady to smysl má. No právě proto. Na MUK je to málo, na přímé křížení nebezpečné. A průměr je v pohodě, to půjde projet dobře.

Frantisek

Navíc cesty do kopce = více emisí. Kdo chce šetřit okolí, může jezdit s ostatními autobusem nebo vlakem, případně na kratší trasy vytáhnout kolo/lyže/boty. Snad ještě nejsme všichni invalidé.

Beekee

Ta Ok bude nehodova. Lidi tam povali 120 a najednou OK uprostřed ničeho.

jan

Rakušáci dělají na obchvatech už od 70-80? let mimoúrovňové křížení.

Jarda Š.

Jde o křižovatku silnic II. třídy, takže luxus je už šířka 9,5 m na II/602 (obvyklá pro novostavby II. třídy je 7,5 m).

David

Fascinuje mě těch pár jedinců, kteří jsou prostě celkově zaujatí proti kruhovým objezdům jako celku. Ať už jde o jakékoli kategorie silnic: I., II., či snad i III. třídy.

Beekee

Jako třeba ta u Beranova se mi líbí. Kříží komunikace podobného významu a sama OK je velmi moderně vyprojektovaná. Snad jen těch svodidel by mohlo být míň.
U Nového Veselí je to všechno spíše naopak.

jan

Mě zase facinuje, jak může neustále někdo utrácet peníze za předělávání dalších a dalších často nesmyslných kruhových objezdu. A zhoršování a degradaci např. cest prvních tříd. Které nutí auta v hlavním směru brzdit a rozjíždět se. Vzor Francie.. Itálie. Samé lepší. Rakušáci to dělají jinak.

Tady na Moravě

Mily pane Jane, pokud jste nekdy ve svem zivote jel autem nebo ho nedejboze ridil, pak jiste vite, ze v silnicni siti se tu a tam neodvratne stane, ze se nektere komunikace setkavaji. Tomuto mistu se rika krizovatka. Moznosti reseni krizovatky je povicero a jednim z tech moznych reseni je prave okruzni krizovatka. Pouziva se zejmena v tech mistech, kde je potreba zvysit bezpecnost provozu nebo kde je silny provoz z vice smeru. Nu i tak se muze stat, ze i na nove silnici a na „hlavnim tahu“ je kruhac.

Paul

„Pouziva se zejmena v tech mistech, kde je potreba zvysit bezpecnost provozu nebo kde je silny provoz z vice smeru.“

A tady je kámen úrazu, protože ten kruháč je na silnici 4. třídy mezi Veselím a Březím, kde je provoz minimální a s dostatečným přehledem.

Naopak kruháč na obchvatu Velkého Beranova je naprosta v pořádku, protože se tam kříží dvě silnice 2. tříd se silným provozem.

jan

Pane, tady na moravě. Auto jsem už řídil. Děkuji za optání. A pojem mimo úrovňová křižovatka znáte? Děkuji za odpověď. Ano zaklínadlo bezpečnost provozu. Bud to se dá v čr schovat i ta největší kravina.

Leinad

Kruháč se projíždí plynule(s mírným zpomalením) i při provozu, při kterém by se na kříži zastavovalo.