Cestovní ruch Doprava ve městě Vodní doprava Zprávy

Obrazem: Na linku Vídeň – Bratislava míří nový katamaran, připluje z ostrova Wight

Nový katamaran pro linku Vídeň - Bratislava. Autor: © Jake Sugden
Nový katamaran pro linku Vídeň - Bratislava. Autor: © Jake Sugden

Mezi dvěma nejbližšími hlavními městy v Evropě bude od března pendlovat zbrusu nová loď. Pro linku Vídeň – Bratislava ji postavili dělníci v docích na britském ostrově Wight. Jde o katamaran, který by měl nahradit dva starší norské modely, které linku dosud obsluhovaly.

Linka je provozována pod značkou Twin City Liner, lodě patří městské skupině Wien Holding. Ta do nového plavidla investovala zhruba sedm milionů eur (cca 180 milionů korun). Loď díky modernější konstrukci a širší horní palubě uveze více pasažérů než současná plavidla. Vejde se na ní 250 lidí, dnešní dunajské katamarany mají zhruba poloviční kapacitu.

Sedmdesátitunové plavidlo bylo spuštěno na vodu počátkem prosince, hotovo by mělo být do konce roku. V lednu se pak vlastní silou vydá na cestu, nejprve zamíří přes Lamanšský průliv do Rotterdamu a následně po vnitrozemských vodních cestách do Vídně. Cesta potrvá dva a půl týdne. Na linku Vídeň – Bratislava pak nová loď poprvé vyrazí se zahájením sezony 29. března.

Pravidelná lodní linka mezi oběma městy byla zahájena v roce 2006, loni ji využilo 145 tisíc cestujících. Jízda trvá 75 minut, základní jízdenka do třídy Economy vyjde v sezoně na 30 eur.

Katamarany jsou uzpůsobeny pro plavbu na Dunajském kanálu (Donaukanal), takže mohou jezdit přímo z centra Vídně z přístaviště mezi náměstím Schwedenplatz a mostem Marienbrücke. Díky využití kanálu se vyhnou jezu a plavební komoře Freudenau na východním okraji Vídně.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
R.L.m.
Host
R.L.m.

Hmmmm, zajímavé, díky Martinu V. za odkaz na parametry té hezké „lodičky“. :o)
Jestli teda správně počítám resp. odhaduji, tak na převoz dejme tomu 25t, dejme tomu po rovině, dejme tomu rychlostí 60km/h potřebuji na/ve vodě výkon dejme tomu 3MW?! Tipuji, že na silnici by to bylo 6-10x výhodnější.
A to má být jako lodní doprava, tam kde není jiná možnost výhodná? Snad jedině splavováním po proudu. :o)
Jsem teda ochoten připustit, že při 1/4 rychlosti ten nepoměr nebude tak markantní. Ale tipuji že možná bude kolem 3x až 4x(???).
A možná by tu také mohlo být hodnocení článku, za mě 👍. :o)

Martin V.
Host
Martin V.

Nesmíte počítat tuny. 🙂 Rychlé katamarany jsou pro přepravu spěchajících lidí (a případně i jejich aut) obvykle tam, kde není konkurence pozemní ani letecké dopravy. To znamená přes mořské úžiny. V tomto smyslu je spojení Vídeň – Bratislava dost výjimečné. Udávají maximální výkon 3,2 MW, maximální rychlost 38 uzlů a cestovní 32 uzlů. Z toho vyplývá, že cestovní rychlosti dosáhnou při 60% zatížení = (32/38)^3, takže necelé 2 MW. I tak to vychází 8 kW na cestujícího, což je hodně, i staré osobní auto vycházelo líp, když Š Favorit s pěti lidmi a se 40 kW dosáhl rychlost 150 km/h.… Číst vice »

R.L.m.
Host
R.L.m.

(Protože mi to „vrtá“ hlavou:) Rychlosti jsem z odkazovaného anglického článku pochopil asi špatně: mají tam 38 uzlů „service“ a 32 max – což jsem si (mylně) vyložil, jako 38 uzlů bez zátěže a 32 uzlů maximální se zátěží. Bude to teda asi a logicky maximum 38 a ve službě 32, pokud obojí při stejném zatížení(?), tak se dá něco počítat. Potom by mi teda vycházelo, že pro rychlost 15 km/h (25%) bych potřeboval cca 30kW a to už by ukazovalo na výhodnost lodní dopravy, protože přemístit 25t při 15km/h s 30kW na/po rovné zemi asi není reálné. Zkoušel jsem… Číst vice »

Kubrt
Host
Kubrt

Tyto rychlé katamarány nemůžeš brát jako typické zástupce lodní dopravy. Ta má smysl (vyjma specifik typu trajekty nebo rekreační plavba) jen v přepravě nákladů – tedy výrazně větších množství nákladu a nižší rychlostí, než ten katamarán. Specifické spotřeby energie v nákladní dopravě viz zde https://www.researchgate.net/figure/Specific-energy-consumption-for-the-different-modes-of-freight-transport-in-the-reference_fig16_286325394
Je to z jedné dánské publikace, tedy to National sea znamená zejména pobřežní plavba malými loděmi, zatímco International sea jsou velké námořní nákladní lodě. Říční nákladní lodě se blíží těm „national sea“ a tedy jejich spotřeba energie je tedy cca poloviční oproti železnici a desetinová oproti silnici (sloupeček International truck nechápu).

Martin V.
Host
Martin V.

Technické parametry lodě jsou k nalezení zde:
https://www.marinelink.com/news/shipyard-danube-build433870

Délka 40 m, šířka 11,1 m (tak akorát pro průplav Mohan-Dunaj).
Cestovní rychlost 60 km/h je na říční loď docela slušná.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Ale pro běžné cestující je to dost drahý výlet …

petr766
Host
petr766

Zadarmo to není. Nicméně lze využít akce na některé spoje, mají víkendové akce kdy děti to mají úplně zdarma atd. Před pár lety jsme to jednosměrně využili a bylo to super a přímo do centra Vídně (zpátky pak autobusem). Je fakt, že tenkrát to bylo asi okolo 20 Eur za normální lístek (+ příplatek za první řadu sedaček asi 3 Eur?). Od té doby to šlo nahoru, na druhou stranu, autobus stál tenkrát myslím okolo 11 Eur? Ještě před příchodem RJ na linku, takže to až takový rozdíl nebyl.
Co dneska není drahé na výletě?

petr.r
Host
petr.r

peníze nejsou všechno v životě.

Bubáček
Host
Bubáček

Jaký výlet?
V Chorvatsku od firmy Krilo.hr jezdí na pravidelných linkách mezi pevninou a ostrovy hned několik – Eclipse, Carbo, Jet, Star , a to pro více cestujících (Eclipse pro 445 Pax) a větší max. rychlostí. Ceny příznivé, stačí se jen projet.

Partneři