Obrazem: Jeden vlak místo 24 kamionů. Jak se vozí štěpka do Komořan po vzkříšené vlečce
Ucelený vlak kontejnerů Eccobox v žst. Kolín s Herkulesem CityRail 761.101. Foto: CityRail
Přeprava dřevní štěpky je celkově na vzestupu.
Kolik energie se vydá na přepravu štěpky přes celou republiku?
Ve výsledku je to celé absurdní.
Bez výpočtu to není ani absurdní, ani správné.
Príklad na zamyslenie. Keď sme vozili pelety do Talianska zo Slovenska, takže nejakých 800km, tak vychádzala spotreba energie v ekvivalente na dve až tri tony peliet. A jedna až jedna a pól na výrobu. Z nákladu 24 ton. Neberte ma úplne za slovo. Záleží od výhrevnosti. Ale orientačne stačí. Výhrevnosť nafty je iná, hmotnosť na jednotku energie tiež. Ale plyn napríklad nepotrebuje auto, ten ide rúrou a poháňa ho kompresor na elektrickú energiu poprípade záložný na plyn. Takže čo je ekologické?
Jsem jednoznačně proti využívání dřevní štěpky, neboť to v konečném důsledku způsobuje povodně a letní přesychání krajiny, když ji nenecháváme v lese, kde se na ni váže voda. Železniční dopravu na úkor silniční podporuji, ale tohle je zrovna chybný případ značně neekologické absurdní činnosti.
To je poněkud extremistický pohled: je-li té dřevní hmoty dost, lze jí využít i jinak než ponechat všechnu přirozenému rozpadu v lese, je ovšem nutno hlídat vyváženost všeho, co s tím souvisí. A do toho samozřejmě patří i řádné posouzení způsobu a výběr místa využití té dřevní hmoty s přihlédnutím ke všem souvislostem, k čemuž pochopitelně nestačí jako jediná kritéria ceny a zisk. Ale jinak sv vámi v zásadě souhlasím. Napadá mě v té souvislosti, jak asi byko efektivní (pochopitelně nejen „ekonomicky“), když se „za bolševika“ vozilo hnědé uhlí ze severních Čech ucelenými soupravami (většinou z „malých červených uhláků“) do… Číst vice »
Dobrý den, zajímavý článek, ale pro neznalého železničního provozu – jak je možné, že existují vagóny, které neprojedou železničním tunelem (Havlíčkův Brod) ??? To jako na šířku nebo na výšku ? Díky Hájek
Nic nového. Pamatuju, že v 80. letech nebyla možnost míjení vlaků v krasíkovském tunelu, pakliže jeden z vlaků byl tvořen vozy sovětských profilu.
tak to byl ale dost specifický případ, kdy k nám zajížděly vozy konstruované k provozu na širokorozchodné železnici (kde je tím pádem jiný i tzv. průjezdný profil, jinými slovy vozy mohou být širší a vyšší).
Tam chybí nějaké hlubší vysvětlení, ale to bude o rozměru těch kontejnerů, když koukám na rohové prvky pro jejich uchycení, asi budou nestandardně široké, je to holt něco za něco, naložíte víc, ale s omezením v provozu. Havlíčkův Brod jinak žádné zásadní úzké hrdlo není, jezdí přes něj běžně třeba i vlaky se 4m návěsy na běžných kapsových vozech, což lze brát za takový ukázkový hraniční případ – na tratích dle současných standardů nemají problém, ale neprojedou všude nebo jen s nějakými opatřeními (třeba jen po jedné koleji v tunelu nebo bez míjení s protijedoucím vlakem). Ale ukázkový případ jsou… Číst vice »
Co je dráha dráhou, tak takové případy existují a dráha je samozřejmě umí řešit. Viz předpisy D1 a D31 Správy železnic a vyhláška UIC 502-1.
Hodně mě překvapilo, že je tam jen tak málo užitné hodnoty.
Z hmotnosti vlaku cca 1600 tun je jen cca 700 tun náklad. 2/3 z celkové hmotnosti je jen nutné železo.
Železniční vozidlo má proti silničnímu větší hmotnost, má ale mnohem menší jízdní odpory.
to ale vychází z měrné hmotnosti zboží, prostě v daném objemu neváží tolik, jako třeba uhlí, písek, šrot, natož třeba železná ruda. Takže u vlaků z takovýmito komoditami to už je jiné. Navíc třeba zrovna ta na konci zmiňovaná technologie Innofreight je vychytanější (a taky násobně více využívaná) co do minimalizace hmotnosti „železa“, tadyto je taková polská kopie jejich myšlenky a na starých polských vozech, ale tak vždy je to na konci o tom jaké kapacity jsou k dispozici a za kolik. Ale to jsou beztak spíše jednotky tun, primárně je to o tom zboží.
Až uvidíte v Ražicich na skládce, to krásný bukový dříví ze kterého by mělo být všechno, jen né stěpka, tak pak pochopíte že tudy fakt cesta nevede…
Já vás sice chápu, ale to by to dřevo musel někdo koupit, zpracovat a hlavně prodat.
Ještě lepší by bylo nechat ho v lese.
Štěpka se také vozí z Hodonína to tam nespálí tu štěpku v elektrárně kterou naváží kamiony.
Napíšu něco mimo téma: fascinuje mě, jak dopravce ZSSK Cargo rezignoval na jakýkoliv rozvoj nebo expanzi, skomírá a slouží jako půjčovna lokomotiv. 383 do Rakouska a Německa a 363 do ČR. A zase něco mimo téma: Jestli se něco už konečně udělá s přepravou odpadu po dráze nebo ne. Pokud ano, o kolik se mi zdraží poplatky za odvoz odpadu.
Berte to tak že SR je kúpená a ovládaná krajina, ktorá v podstate neexistuje ani podľa vlastnej ústavy..SR Cargo všetko rozpredalo Railtransu Budamaru, atd.. vozia prerpavy, ktoré by inálč vozili Cargo.. a ešte srandu.. na to ČR sa nechytá.. Budamar kúpil Innovagóny na prepravu uhoľného prachu.. fíra a loko je zssk a zssk platí za prenájom vagónov.. Krajina rozpadnútá, mladí utekajú a… pozor.. Váš Tóth pochádza zo SR, on je od Poóra, ZOS Trnava.. osobne aj Poór sa presťahoval do ČE- presunul aktivity ako aj ostatní.. ale áno, CD cargo rastie, lebo máte národnú hrdosť, svedomie a pracovitosť a minulosť..… Číst vice »
Mě to přijde celkem dost neefektivní. Štěpka by měl být dřevní odpad, bohužel dneska tyhle provozy potřebují tolik štěpky, že se vyrábí i z běžné kulatiny. Takže dobře, máme třeba pilu, která mimo jiné produkuje odpad (štěpku). Musíme buďto vytvořit obří hromadu štěpky tak, aby se mohli navézt ony vozy (20 kusů) a aby byly rychle naloženy. Nebo musíme štěpku navozit z nějakého přilehlého okolí (další doprava). Musí se od někud z tramtárie přivézt vozy, nakládá se to 2 dny nakladačem, pak to jede přes celou republiku, aby se to zase celý den vykládalo. Ve výsledku je to, co se… Číst vice »
V takom objeme to nieje až taká hitparáda. Vozíme kamiónom štiepku do kotolni mliekarne, kde sa robí para a horúca voda pre technológiu. Spotreba cca dva kamióny za deň čiže okolo 50t. Je zo vzdialenosti už aj 70km a začína to byť na hrane. Výhrevnosť, cena, cena dopravy, odvoz popola, filtrácia popolčeka atď. Oproti plynu je to síce polovica, ale napríklad máme svoje autá na to. Elektrina je iná liga spotreby na výkon. V malom to má isto budúcnosť. Ale dokiaľ na to budú úľavy a zelené bonusy, tak to bude atraktívne, ako bioplynka na siláž.
Zajímavé, můžu vědět kolik popela vyvezete oproti navozenému palivu? A kam se takový popel vozí? Pakliže je to 100% biomasa, dalo by se to snad i někam prodávat ne?
Základem by bylo neplýtvat výslednou energií. Jinak je fajn, že to aspoň tu dálku jede po kolejích, čímž se energie zase ušetří (snad více, než je spotřebováno na překládku). Uhlí jsou konečné zásoby a ten vzduch také potřebujeme co nejčistší. Takže snad jen omezit tu konečnou spotřebu a tím šetřit všechny potřebné zdroje. Návrat k plundrování uhelných pánví není řešením.
Mám ale zato, že to je přesně to o co EU jde. Na jedný straně stavět ekologické zdroje a na druhé straně šetřit na spotřebě. Právě připravuju zateplení našeho bytovýho domu skrze dotace a mě to prostě dává smysl. Snížíme energetickou potřebu a zároveň budeme instalovat FVE, což plus minus bude muset udělat do 2027 vpodstatě každý majitel nemovitosti. Prachy který tim ušetříme (který bysme zaplatili za plyn) budeme moct zaplatit za něco jinýho a tím je vrátíme do ekonomiky.
I když je to strom přímo pěstovaný pro štěpku, tak za svého života provede fotosyntézu a při pálení vypustí uhlík který sám nasbíral. 😀
U ropy to asi bude podobně, ale s posunem o milion let.
To máte pravdu, to jsem nezmínil. Nicméně nedokážu si představit, odkud by takhle velké provozy, které spotřebují tuny materiálu za hodinu stále brali do nekonečna štěpku? Jasně, RRD a nějaká těžba, ale jak píše kolega nahoře, tyhle zdroje se postupně ztenčují a ztenčují a je třeba vozit z větší dálky, což tomu dává velký mínus ohledně efektivity.
V UK jede elektrárna ( DRAX), která v zásadě spálí celou anglickou roční produkci spalitelné biomasy , řeší to tedy tak, že štěpku vozí z USA a Asie . Několik větších švédských a dánských větších zdrojů v zásadě vysálo štěpku z celého Baltu
Toť nazeleno nabarvené světlé zítřky, běžící jen díky systému dotací a výpalného. Vození substrátů vlakem skvělá věc. Bohužel na vození mokré štěpky přes celou republiku není naprosto nic ekologického. Mokrá je, velká část kúrovcového dřeva je již vytěžena a hromady které vidím na štěpkování jsou plné zelených větví. Větve by naopak měli zůstat a rozložit se na místě. Jak již zde píše vitapb ty obrovské objemy štěpky se nahánějí štěpkováním palivové kulatiny (také vidět na hromadách určených ke štěpkování) a pálením v elektrárně s výkonnými lapači a filtry. Štěpkování této kulatiny spolehlivě zvyšuje ceny palivového dřeva a na vesnicích pak… Číst vice »
Jen tak se zamýšlím, ale nějak se „dřevo“, popř. už štěpka musí dostat z lesa na patřičnou stanici, a nejspíše přeložit. Samozřejmě je možné buď štěpku nakládat již v lese do těch správných kontejnerů nebo není-li možné je přepravovat na návěsu, pak překládat na té správné stanici. Nebo materiál na budoucí štěpku dopravit na tu správnou stanici a tam seštěpkovat. Ale je to ekonomické? Zalené je to určitě. Minimálně ve výkazech.😎
Záleží na tom, co vše počítáte do ekonomiky. Pokud i vedlejší přínosy a škody, mělo by to vyjít. Optimální by ovšem byl dovoz pouze odpadního dřeva z nejbližšího okolí, decentralizace zdrojů a šetření. Jenže všechno se zatím přizpůsobuje modle trvale rostoucí spotřeby, což samo z principu ekologické být nemůže.
Nejsem si jist, že je trvale rostoucí spotřeba modla, spíš je tedy trend tlačit na omezování spotřeby. Nicméně pokud se na to díváme jako na celkovou spotřebu lidstva, tak je to podle mě úplně zbytečná snaha, ta prostě roste kontinuálně a stále, možná s poklesy v nějakých civilizačních tragédiích. Ale přibývá lidí, společnost se čím dál tím víc industrializuje, i přes efektivnější technologie zkrátka spotřeba růst musí, pokud má pokračovat vývoj.
Planeta má stejné rozměry, roste počet obyvatel a roste spotřeba jednotlivce. K tomu devastace prostředí. Žádný strom neroste do nebe.
Ano, zejména devastace konžského pralesa kvůli těžbě surovin pro výrobu „ekologických“ baterií do „bezemisních“ elektroaut.
Tenhle prales, až bude vytěžen, to pak zažijeme klimatickou změnu.
Decentralizaci dělají v Německu. Hromada keců a Bavorsko bude vyrábět elektřinu v Severním moři v obřím větrném parku, by to bylo místně a decentalizované. Protože centralizovaná výroba v bavroské JE je špatně.
Další doublethink: Pro decentralizaci je potřeba postavit přenostouv sít sever-jih VS přenosová síť hyzdí krajinu a s decentralizací bude nepotřebná.
Zelení si nedokážou pamatovat, co psali v předchozím odstavci.
Brána do areálu Komořanské elektrárny je ve v žst. Třebušice. Pak už se jedná o kolejiště uvnitř elektrárny. A toto kolejiště se využívalo i předtím. Naváželo se tam před štěpkou i uhlí z jiného revíru i technologie na rekonstrukci elektrárny.
Takže jde jen o pár metrů ve stanici k bráně elektrárny.
Jakkoli je samozřejmě lepší hromadné substráty (což je jistě i ta štěpka) vozit vlaky než kamiony, je třeba mít na paměti, že nejlepší doprava je žádná doprava: aby totiž nakonec nedošlo k tomu, že veškerý efekt pálení štěpky v severočeské elektrárně spotřebuje samotná její doprava do té elektrárny. Jde-li tedy o štěpku získanou na Moravě, bylo by určitě lepší hledat nejdříve možnosti jejího zužitkování někde blíž než v severních Čechách: elektráren a tepláren je v ČR několikařádově víc než v podstatě jediná velká papírna ve Štětí, jejíž atrakční obvod pro získávání zdrojů pro výrobu je proto logicky mnohem větší.
U hnědého uhlí a jeho těžbě ve velkolomu se uvádělo že třetina vyrobené energie je spotřebována na samotnou těžbu.
Z jakého důvodu bylo zvoleno použití Ecoboxů kvůli kterým se jedná o vlak s překročenou ložnou mírou, který všude neprojde – viz. tunel u Havlíčkova Brodu, což omezuje místa nakládky. Innofreighty by projely všude, ale asi mají menší objem. Je to kvůli objemu nebo kvůli ceně pronájmu a dostupnosti Ecoboxů x Innofreightů a vozů pod ně? Jsem jen zvědavý. 🙂
Ona výmluva na tunel je jen výmluva. Do Brodu se lze dostat i okolo tunelu, jen je pak v HB úvrať.
Ano, pro dopravce je to mimořádně atraktivní alternativa 🙂
A mohl kolega popsat dopravní technologii jak to v tom Brodě udělat a nevjet přitom do tunelu? Moc by nám to pomohlo vyřešit problém. Předpokládám, že má na mysli jízdu po 2. traťové koleji za výhybku č. 3 na koleji 92, zde úvrať a následně kolej 90N na odbočku Kubešův Mlýn zde opět úvrať, pak po 90S do skupiny kolejí 8-12 a na 4b. či 6b. kolej, zde poslední úvrať a odjezd. To vše na většině kolejí bez seřaďovacích návěstidel a bez troleje. Vzdálenost návěstidla S92 od portálu tunelu je krásných 51 metrů. Tedy cca lokomotiva + 1 vagón. Úsměvný… Číst vice »
Kde je vůle, tam je cesta 😀.
Řekl bych, že pomalu končí dopravci přeprava kůrovcova dřeva a hledá si za to náhradu.
Super a zajímavý článek, tohle se mi líbí
Raději se, ale neptejte na ekonomiku …. !! ….. a nebo se zeptejte 😁😁😁
Při přepravě kamionem?
Nikoliv. Na cenu dopravy po trase les – kotel.
No mě by to srovnání kamion vs koleje zajímalo.
Prima, více článků o nákladní dopravě ! 🙂
Neumímí počítat já či autor článku?
Soupravy o 20 vozech (s cca 18m ložnou délkou) po 3 kontejnerech (o délce cca 6m) = 60 kontejnerů o délce 6m má uvézt cca 24 kamionů, při čemž jejich návěs je cca 12m délky?
Mě to vychází tak na 40 návěsů.
V případě, že by to vozili v těchto obalech. Volně je to na kubíky a váhu dle soupravy jinak
Počítal jsem to podle objemu. Kolik to tedy je správně?
http://ecco-group.eu/assets/img/ECCO_RAIL_EN.pdf
Píšou objem konetejneru 50 m3
https://www.czmega.cz/navesy/sklapeci-navesy/hlinikovy-sklapeci-naves-s-vikem-dvermi
A tady uvádějí až 62 m3
Můžu uvažovat, že 60 ks po 50 m3 je 50 ks po 60 m3. Sklápěcí návěs, protože se umí vyložit sám, zhruba takové jsou možnosti.
Na kamionech se nevozí kontejnery, ale v návěsu volně sypaná štěpka. Cca 25 tun na auto.
S jakým autem uvažujete, že převezete 25 tun stěpky? To je 50-70 m3.
S tahačem s návěsem.
Návěsy walking floor mají až 96 m³ a obvykle mohou jezdit plné v rámci váhových limitů
Díky, nedošlo mi, že stěpka se vozí v těchto návěsech, počítal jsem s klasickou vanou. Tímto se omlouvám za své předchozí nesmyslné příspěvky, moje chyba.
Takže se ta štěpka vozí z Rakouska?
Proč?
Jen dodám, že konkurencí může být také potrubí plynovodní. A ve Francii mají tolik elektřiny, že s ní zcela běžně topí.
Jak se říká: Neškrtej sirkama, použij Zippo, šetři lesy! 🙂
Po roce 2022 je plyn méně konkurenceschopný, protože jednomu z hlavních dodavatelů definitivně ruplo v bedně. A Francie živí německé kolegy. Neviděl bych to se štěpkou tak černě.
Mno těží ho v republikách na jihu od Ruska – Azerbajdžán a Kazachstán, těží ho tam ruské společnosti, takže to vypadá, že je z Ruska. „Ruplá Bedna“ neví jak by ho vyvezl, fedruje do Číny co projde potrubím. On totiž rupnul Nordstream II, nahrazení jádra ruským plynem v Německu se teda nepovedlo.
Spíš mířím na dostavbu Temelína a nové reaktory v Dukovanech. Ono toho dřeva v ČR není dost na to, aby pokrylo energetické potřeby byť jen přes zimu, což věděli už předkové, když dřevo nahrazovali uhlím.
Toho dřeba ve skutečnosti dost je. Ono dneska se spaluje s výrazně vyšší účinností, než dřív v nějakých kamnech a díky různým zateplením toho tepla není potřeba ani tolik.
Ale doufám, že to nikdo nezvažuje, štěpky a odpadního dřeva je relativně dost i tak, a jako přídavek do energetického mixu je to super.
Francie živí německé kolegy? Jak?
Před nástupem kůrovcové kalamity mělo Česko nejvíc lesů za posledních 300 let. A při kalamitě se od nás klády vozili až do Číny.
Takže žádné přehnané šetření nic moc kvalitním dřevem opravdu není potřeba.
Daleko důležitější do budoucnosti je u lesů prosazovat více různých druhů stromů s kvalitnějším dřevem především listnáčů a omezit smrky, u kterých byl důraz právě na co nejrychlejší růst dřeva v lesích.
Jenže přinejmenším v Břeclavi se nenakládají kůrovcem napadené smrky, ale poměrně cenné dubové dřevo z drancovaných lužních lesů z oblasti Soutoku, kde byly plány na vznik nejdřív NP (spolu s Křivoklátskem), pak ChKO a teď to asi usnulo. Tímhle dřeem bych tedy šetřil.
To kácení na soutoku, aby to co nejvíc vysekali před zavedením CHKO je děsivé… :/
Dtto platí pro kácení starých buků ze Ždánického lesa a z Krušných hor – dokonce i z oblastí, které jsou teoreticky chráněné. Buk v lese klidně vydrží 300 let a kácet ho na štěpku je zvěrstvo; ale totéž se dá říct o zpracování na bělenou buničinu, ze které se pak udělá hajzlpapír. Jako kdyby pro výrobu hygienických papírů nebylo dost sběráku. Nemluvě o tom, že v uvedených lokalitách kácí státní (!!!) podnik.
smrkové dřevo je pro stavebnictví v podstatě nenahraditelný materiál, vše ostatní je daleko hůře zpracovatelné (tvrdé, křivé, smolnaté).
Zvláště podlahářům ten smrk moc pod vousy nejde, nábytkáři by se dozajista také ohradili, oni dřevo dokonce i ohýbají, což se se smrkem dělat nedá.
Každé druh má jiné uplatnění. Jasně, odpad od výroby nábytku zahřeje podruhé, ale od jistého množství už se kácí jen pro štěpku a to už tak veselé není.
Kolega píše o stavebnictví, ne nábytkářství 😉
Ještě jedle má údajně podobné vlastnosti.
Jedle dřív podléhá zkáze, ale modřín je taky fajn. Problém je, že jen smrk má šanci přežít vysoké stavy zvěře udržované mysliveckými sdruženími, které prakticky všchny ostatní stromečky přes zimu sežerou.
Což svědčí o nutnosti konečně účinně zasáhnout proti myslivecké lobby.
Modřín je nutno chránit a rozšiřovat – jeho vlastnosti (chemická odolnost, použitelnost jako rezonanční dřevo) jsou unikátní.
Však nikdo nechce ten smrk úplně zrušit.
Pěkná přeprava, jen tak dál 🙂