Obrazem: Jak stavbaři zvládli za den zvednout 700tunový most u Negrelliho viaduktu „horem“
Zvedání mostního pole na Bubenském nábřeží v Praze. Foto: Zdopravy.cz / Jan Nevyhoštěný
Hydraulické válce zvedly pole mostu o 1,8 metru. Po kontrolách a opravě se spustí už jen o metr a půl.
technicky je to kásné a hlavně se to povedlo.otázka je však proč?potřebujeme takové legrácky a
kratochvíle,jako sou přestavby nádraží?
To je asi jako kdybyste se ptal, k čemu je opravovat dálnice
Mimo jiné proto, že ta infrastruktura tady byla v dezolátním stavu. Ale ono je těch důvodů víc
1) protože staré nádraží bylo ve špatném stavu
2) bylo potřeba zaústit novou kolej na trati
3) bylo potřeba zvednout trať (kvůli podjezdu aut), a tedy i nádraží
4) bylo potřeba nádraží peronizovat (550mm + podchody)
5) bylo vhodné nádraží přiblížit k ostatní dopravě
Proč to nedělali v době rekonstrukce viaduktu?
treba proto, ze tehdy jeste nebylo na nove nadrazi stavebni povoleni?
Kocourkov hadr 😀 😀 ale jo takhle se pošmelí víc peněz než kdyby to udělali najednou,takhle se u nás opravují silnice taky, přijede technika vyfrezuje čtyři díry, osm jich nechaji , pak se deset dní nic neděje,pak to přijedou zalepit pak se zase půl roku nic neděje a přijedou dodělat ten zbytek ,techniku jsem musí táhnout 2x za půl roku ,omezení dopravy taky 2x tohle fakt nechápu
kecy.
Hmm, a přitom je to obráceně. Před pěti lety, kdy rekonstrukce viaduktu končila, bylo nutné trať napojit na staré nádraží Bubny, protože zhlaví začínalo už na právě zdvihaném mostě. Pokud byste si most tehdy zvednul, musel byste zvedat celou plochu začátku zhlaví a pak zase vyklesat do úrovně původních kolejí nádraží. Potom při přechodu na přeložku na druhé straně, která také byla spíše níže než je viadukt, byste stejný zbytečný kopec pro vlaky stavěl i na druhé straně. Oboje byste pak boural, přičemž na aktuální mosty byste nakonec dorazil nyní taky, protože na nich začínají nové výhybky nového nádraží, které… Číst vice »
Teoreticky mohli, ale stejně se to kreje s napojováním jiných částí kolejí.
Protože tehdá tak bylo ještě staré nádraží, a to bylo dole, takže by bylo nešikovné kdyby most končil nahoře
K tomu jen poznámka – tohle skládání betonových nosníků je socialistické řešení technologické nekázně na stavbách.
Vzhledem k tomu, že kvalita běžně betonovaných mostů byla šílená, tak se přešlo na prefabrikáty. Moc elegantní to není, složitě se to transportuje (zejm. v roce 1980) a odhadoval bych i znatelně vyšší spotřebu materiálu. Ale fungovalo jim to, čehož důkazem je tento most.
Řekl bych, že kromě designu je to spíš moderní cesta. Když se podíváš na dnešní mrakodrap vs tehdejší socialistický panelák, oba dva se snaží co použít co nejvíc masově produkovaných bloků, jen jeden je luxus a druhý hnus. Takže tam tak nějak vlastně drželi krok se světem – technologicky.
Vždyť se dneska skoro všechno leje na místě…
No ale odlité by už takto nikdo nezvednul 🙂
Ani, ne, většina průmyslovych hal, všechny Lidly, Kauflandy a podobně jsou z prefabrikátů, nebo se podívejte na fotky z nejnovšího článku o rozšiřování vídeňského letiště.
Nezaregistroval jsem, že by se na západě nějak výrazně stavělo z betonových panelů. Patra a nosníky je vždy lepší odlít na míru a na plášť budovy je spousta lepších materiálů než beton.
V minulosti určitě ano. Jestli jste neviděl, kolik paneláků je třeba v Německu, ve Francii, v Británii, ve Švédsku… tak asi moc necestujete.
Jistě. V Německu, kde byla velká část bytového fondu po válce pryč. Na druhou stranu najdete i v Německu nebo právě Francii města „okresního formátu“, od není panelák ani jeden, natož sídliště. Navíc to tam vždy bylo chápano spíše jako bydlení pro sociálnější vrstvy, u nás se to bralo jako buvíco. U nás bytový fond po válce zachován, populace po vyhání Němců naopak klesla (dosud nebyla překonána), ale panelák zdobí tu a tam i vesnice…
Takže ta masovost zejména v menších městech rozdíl jednoznačně je.
Co je to „sociálnější vrstva“ (v překladu společenštější)? Ty ostatní jsou méně sociální, nebo dokonce asociální (nu, některé bohatší i ano, ale to jste asi takto obecně nemyslel, ne?).
Prefabrikát bude mít vždy lepší kvalitu než odlitek na místě, protože zraje v optimálních podmínkách.
Technologická kázeň je ovšem jiná otázka…