umbrellamobility
umbrellamobility
umbrellamobility
Autobusy Zprávy

Obrazem: Iveco slaví 125 let výroby ve Vysokém Mýtě, vybralo pět klíčových modelů autobusů

Autokar Škoda 706 RTO LUX pro výstavu Expo 58. Pramen: Iveco Bus
Autokar Škoda 706 RTO LUX pro výstavu Expo 58. Pramen: Iveco Bus
Škoda 706 RTO nebo Karosa ŠM 11. Legendy z továrny ve Vysokém Mýtě, která slaví 125 let od založení

Výrobce autobusů Iveco Bus si připomíná 125 let od založení kolářské dílny ve Vysokém Mýtě. Zakladatel firmy Josef Sodomka se zpočátku věnoval výrobě kočárů, následně přešel na výrobu karosérií a v roce 1928 vyrobil na podvozku Škoda 125 i první autobus.

Po znárodnění v roce 1948 nesla firma název Karosa, v 90. letech se spojila se značkou Renault a následně Irisbus. V roce 2003 se stoprocentním vlastníkem Irisbusu stalo Iveco, což o deset let později vedlo ke změně značky Irisbus na Iveco Bus. Dnes je závod ve Vysokém Mýtě největším výrobním závodem Iveco Busu.

Firma u příležitosti výročí vybrala pět modelů v historii továrny, které považuje za klíčové.

Škoda 706 RTO
Přestože první autobus opustil místní továrnu už v roce 1928, naplno se výroba autobusů rozjela až od 50. let. Nosným programem vysokomýtského závodu se tehdy stala produkce modelů Škoda 706 RO vyvinutých v Mladé Boleslavi.
Od roku 1956 na něj navázal model Škoda 706 RTO, jeden z designových symbolů Československa 60. let. Jeho nadčasový design světových parametrů, zaoblené tvary, kvalita zpracování a dlouhá životnost jej předurčily i pro dlouhotrvající mezinárodní úspěch.
Pro světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu byl postaven speciálně vybavený autokar RTO LUX s televizí, magnetofonem, autorádiem, bufetem, ledničkou, vařičem a šatnou. Během sériové výroby do roku 1971 bylo vyrobeno 14 969 autobusů v provedení pro městskou, linkovou i dálkovou dopravu, což je pětinásobek proti předchůdci 706 RO. Vzniklo i mnoho různých úprav i samostatných vozidel. V roce 1960 byl v Karose postaven první kloubový autobus v Československu: Škoda 706 RTO-K.

Karosa Š 11
Od roku 1965 se v Karose postupně rozvíjela výroba autobusů řady Š 11. Jízdní vlastnosti významně zlepšovalo tehdy jedinečné vzduchové pérování. Podobný „náskok“ měla ve světovém měříku i použitá unikátní technologie – celé vozidlo se skládalo ze šesti hlavních předvyrobených panelů.
Postupem času vzniklo několik variant, například dálkový Evropabus s rotelem, různá servisní vozidla, bibliobus či luxusní autokar ŠD 11 Superlux, jenž v roce 1969 získal druhou cenu na výstavě v Nice. Celkem spatřilo světlo světa 26 769 autobusů řady Š 11.

Karosa 700
Úspěšné a oblíbené „ešemky“ nahradila nová typová řada 700, při jejíž výrobě se rovněž uplatnil systém panelové stavby. Základní inovace však spočívala v přemístění motoru a převodovky za zadní nápravu. Modernější konstrukce výrobku a dokonalejší technologie také v letech 1981–1990 umožnily další zvyšování objemu výroby až na čtrnáct vozů denně. Základním představitelem této řady se stal meziměstský linkový autobus Karosa C 734 vybavený motorem Liaz ML 636 s turbodmychadlem ve spojení s mechanickou převodovkou Praga. Od začátku sériové výroby v roce 1981 do jejího ukončení v roce 1999 opustilo brány závodu celkem 37 166 všech typů vozidel této řady.

Karosa 900
Po privatizaci podniku v roce 1993 byl v Karose zahájen vývoj nové výrobkové řady 900. V důsledku majetkových změn měly vozy ve znaku logo Renault. Šlo o modernizaci a přestavbu autobusů předchozí řady 700, která spočívala zejména v inovaci designu karoserie, poskytnutí většího pohodlí řidiči i cestujícím, a zvýšení kvality a životnosti vozidel. Významným přínosem byl také jejich ekologický provoz. Vozy byly vybaveny šestiválcovými motory Liaz ML 636 či Renault, splňujícími ekologické předpisy Euro II.
Od roku 2001 byla provedena modernizace, která spočívala v prodloužení délky autobusů na 12 m a 12,8 m, použití nových motorů Iveco Cursor F2B 8, splňujících normu Euro III, a ve značných úpravách karosérie (např. lepená skla, rovný zadní panel u všech výrobků). Další zvýšení kvality přineslo kataforetické nanášení základní barvy, které znamenalo podstatné zvýšení životnosti. Nejvýznamnější model Récréo byl prvním autobusem, který se výrazně prosadil na západních trzích, především ve Francii, Německu a Itálii. Díky výraznému pronikání řady 900 na nové trhy se výroba těchto autobusů v letech 1995 až 2006 ztrojnásobila. Celkem bylo vyrobeno 13 071 autobusů, z nichž téměř polovina byla vyvezena do Francie.

Crossway
Od roku 2006 se datuje začátek produkce řady Crossway, která se postupně s více než 40 000 prodanými kusy stala nejúspěšnějším meziměstským autobusem sučasnosti. V roce 2007 byl představen částečně nízkopodlažní Crossway Low Entry. Vozidla určená pro městskou nebo meziměstskou dopravu mají zabudovaný šestiválcový motor Iveco s převodovkou ZF nebo VOITH. Převážná část produkce z Vysokého Mýta směřuje na export do řady evropských zemí.

13 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Kasino

Dobrý den, když jsem teď uviděl autobus RTO Lux pro EXPO 58 v Bruselu, vzpomněl jsem si na své rané mládí. V letech 1958-1961 jsem byl s rodiči v Belgii. Můj tatínek pracoval na vyslanectví v Bruselu. Tímto autobusem jsme jeli v létě 1958 z Bruselu do Prahy a koncem léta vraceli do Bruselu, tenkrát ještě přes Spolkovou republiku Německo. Byl to fantastický zážitek. Celou cestu jsem seděl obkročmo na krytu motoru a sledoval krajinu a práci řidiče. Bohužel nevím, jak se vysokomýtský řidič jmenoval. Ten autobus byl nadčasový, velmi elegantní. Rád vzpomínám na tři roky prožité v Belgii, tehdy… Číst vice »

Dušan

Hezké jen malá nepřesnost. Bugatti není Italská automobilka.
Ettore Bugatti Molsheim, Francie

kulhán

Nemůžu se vynadívat na ty skvosty… První ze šestice na obrázku ŠD11 je kus s jednodílným čelní sklem. Těch kousků se moc nedochovalo. Okno bylo dovozové. Československé praskalo. Paradoxem této řady ŠD Škoda dálková, ŠL linková a ŠM městská bylo že předek a zadek byl stejný. Šli přehazovat okna, plechy okolo světel, nárazníky, obliny, vše. Dokonce dvoudílná okna šla, levé přední pasovalo jako pravé zadní. To jednodílné taky pasovalo dozadu a zezadu dopředu. Jinak Olympic měl RTO stěhovací skřín a táta jim vozil aparaturu. Pak měl jeho kamarád za komančů soukromé autobusy, táta mu jezdil, registrované na Český zahrádkářský svaz… Číst vice »

Marek Janík

Když se řekne Karosa, naskočí mi 734. Ač hranatá, dívá se na ni dobře.
Ale nejpohlednější je opravdu asi to kulaťoučké RTO. Ale vlečňáky dělal polský Jelcz, ty nebyly z Mýta.

Krtek

Asi tak. Nemuzu si pomoct, ale zluto-bila zajezdova LC736 je proste krasne hranata fesanda 😍

JÁÁ

nebyly z Mýta, ale na Mýtské licenci/b-40-/ a z našich dílů ,jako naše RTO , všechny díly byly dovezeny do polska , tam kde se skládal náš RTO z našich dílů dohromady v licenci z ČSSR. Polák jen všechno skládal dohromady z Českosloenských dílů .

Jiří Kocurek

Skvělé dílo chlapů od Sodomky, ten RTO LUX. Škoda, že majitel firmy, který to všechno vybudoval, už tam v té době nemohl pracovat, byl uklizen jinam.

Zrzek

Dělal v podniku, který vyráběl podvozky pro RTO.

Aleš

Komunistů takto dokázali lidem ničit životy. Nic svého nevybudovat, jenom krást.

Radovan Komínek

Mně se do paměti nejvíce zapsal „knedlík“ Škoda 706 RTO a jízdy vlečkou. Naposledy jsem se tímto autobusem svezl v roce 1991 na svatbě mých sestřenic. Autobus je to, podle mne nádherný.

kulhán

Já jezdil v tom vleku za RTO za babičkou a topilo se tam kamnama na brikety 😂

Dispečer

Mě do něj babička nevzala, bála se, že se utrhne. Takže až na chmelu , to ho tahal traktor. A výlet LUXem do Prahy … to byl zážitek.

Jaroslav Večeřa

Já jsem vlekem jezdil k babičce z Otrokovic do Zlína. Tažné vozidlo ovšem bylo ovšem 8Tr.🤪