Obrazem: Čeští stavbaři vysouvají unikátní most přes údolí říčky Gottleuba v Pirně
Vysouvání mostu u saské Pirny v roce 2022. Pramen: Metrostav
Projekt se musel přepracovat. Původně navržená konstrukce byla staticky tak náročná, že se potřebná betonářská výztuž nevešla do průřezů.
Do Pirny jezdím, taky v místním tisku už nějaký pátek probíhala velmi nespokojená reakce na postup nepostup stavby
Na české straně dálnice D8 se při její výstavbě už jeden most přes Rybný potok dělal (předposlední na české straně). Kupodivu ho dělal taky Metrostav, sice trochu jiná kce, ale taky se vysouval. Pro neznalé ho dělala Divize 5, Ing. Koukolík. Know how tam mají, škoda jen, že u nás v ČR se úplně zrušili vlastní zaměstanci a profese, drží se většinou pouze technici !!!
Tento v Německo ale mimochodem dělá bývalá divize 4 (dnes M-Infrastructure.)
Máte špatné informace, protože zhotovitelem je ARGE Gottleubatalbrücke a tam MI nefiguruje.
No, původní konstrukce, kterou si tam DEGES naplánoval byla sice hezká, subtilní, jen to jaksi zapomněli navrhnout a posoudit na monážní stavy. Což zrovna u výsunu ocelovky je zásadní (daleko horší než celá doprava a další zatížení za provozu). Takže původní projekt se musel předělat a ocelovou konstrukci ztužit.
Jinak ředitel výstavby, doc. Marek Foglar, je zároveň vyučujícím na katedře betonových konstrukcí na FSv ČVUT.
No alespoň zde to není plné negramotů jak na iDnesu, kde je to samé „to spadne, když to dělá Metrostav“, „soud zakázal Metrostavu stavět“, „jaktože Metrostav dělá na veřejné zakázce“. Jsem rád, že zde si většina lidí článek před komentováním přečte a ještě k tomu používá tu kulatou věc na krku.
Hustota betonářské výstuže 600 kg na kubík se mi zdá nějak málo. Vždyť voda má hustotu 1000 kg na kubík. Doufám, že je to překlep novináře v desetinné čárce, aby to potom, nedej bože, nespadlo.
Řekl bych ze je to dost, vlastně třetina objemu konstrukce. Ten beton tam už snad ani nemá skoro jak zatéct mezi tu vyztuž. Nebo se pletu?
Oba a každý jinak.
Hustota z pohledu obecné školy je něco jiného než hustota vyztužení z pohledu stavaře, betonáře. Ale furt má ta ocel 7850 kg/m3. 🙂
Z čehož vyplývá, že při 600 kg ocele do 1 m3 železobetonu zabere ocel téměř 80 litrů, tedy 1/12 objemu.
Úvaha o špatném zatékání betonu mezi výžtuž je naopak zcela správná. Proto je stanovena minimální vzdálenost mezi souběžnýmu pruty a maximální velikost použitého kameniva, aby se štěrk nezaseknul jako o česle. Výsledkem by byl zmetek, ubourat a celé znova.
Množství výztuže se obvykle udává v množství, kolik jí přijde do 1 m3 konstrukce. Tzn. že to není hustota, ale množství. (Železobeton má jinak v průměru 2500 kg/m3.) Jinak 600 kg/m3 je opravdu hodně a i když je snaha splnit všechny konstrukční zásady, někdy tam ten beton proteče už dost obtížně.
Ceske firmy toho umeji hodne, problem je hlavne u zeleznic na strane zadavatele, kteremu se z nejakeho zahadneho duvodu stale libi i hlavni trate v trasovani pred 160 lety. Novy dlouhy most, zarez ci tunel vedouci naprimeni a tudiz k zasadnimu zkraceni trati a zvyseni rychlosti jsou temer kacirske myslenky.
Na jih do Bystřice u Benešova to nebyla až taková novinka. Třebová-Zábřeh, Nové spojení… to už je tak staré, že lidi zapomínají, že se to stavělo.
Na druhou stranu dodnes najdete plačky nad starou Hrabovkou, která přece stačila, nemuseli ji ničit. 😛
Oprava: Na jich OD Bystřice…
Oprava: na jih … 🙂
Jo, vidím. Nachcípaný, hlava jak zvon.
Kdyz to ale vezmete v kontextu cele site, tak vami zminovane stavby jsou spise zcela ojedinele vyjimky nez nejaky systematicky trend. Nemluve o tom ze Třebová-Zábřeh je osekana varianta, diky ktere se i dnes pres Hostejn jezdi 110…… A s koridorem na Budejovice je to dalsi paradox, nejvetsi prelozky se provedly na trati, kde je oproti ostatnim koridorium zdaleka nejmensi provoz ale Usti-Chocen, kde nakladu a cestujicich projede mozna i 10x tolik, zase bastlime v puvodni stope s Vmax 80-90 km/h….
Bezpráví je případ sám pro sebe. Tam je škoda, že se neudělala varianta na 120 km/h. Sice by to dneska pomalu potřebovalo opravu taky a kolejnice už by se měnily mockrát, ale myšlenka je úplně jiná.
Přes Bezpráví jsou potřeba 4 koleje. Pro nákladní vlaky těch 80-90 km/h vadí mnohem méně než čekat v Chocni na volno. A pro dálkovou osobku je tam potřeba postavit dvě koleje v nové stopě, což bude drahé. Zdroje jsou říkal už Špidla, jenom je pak nedokázal najít.
Prave protoze ze zdroje jsou omezene, tak by mely plynout tam, kde udelaji nejvice muziky a to je prave usek Usti-Chocen.
No, nakreslit čáru na mapě je jednoduché. S realizací to už občas bývá horší.
Ale já když vidím úsek (a hlavně zastávku) u Tatenic, tak se mi „otvírá kudla v kapse“. Tam se (možná) dal natáhnout téměř přímý tunel od Krasíkova až k Popeláku (resp. Ospitskému potoku). Takhle mi přijde, že se „vlk nažral a koza zůstala celá“.
Realizace je problem jenom u nas, ve svete se realizuji stavby mnohem mnohem slozitejsi. Dokud nenalezneme u hlavnich trati odvahu kreslit v mapach primky-lokalne pouze velmi mirne zvlnene, tak zeleznice bude cim dal vice upadat a sebelepsi vlaky ji nezachrani. Podivejte se na zbastleny usek Usti-Chocen a vedle rostouci paralelni D35……
Japonsko ma dokonce nekolik stanic v tunelech… jedna nejhlubsi ma 562 schodu…
https://www.youtube.com/watch?v=l1cXiChgcFg
Až se postaví vrt, byly by 4 koleje přebytečné. Škoda hezkého údolí pro zbytečné nákladní vlaky, které stejně mnoho nevyřeší, všechno dnes jezdí po silnici.
Az se v CR postavi VRT, bude jiz osidlen Mars ….a ty 4 koleje tam budou dava smysl. Vase uvaha by sla totiz polozit reverzne. Vse jezdi po silnici, protoze na koleje se nic dalsiho jiz delsi dobu zkratka nevejde.
Až se postaví VRT, tak stále budou jezdit R a IC přes Pardubice. Jelikož spojení severu i jihu Moravy se západem Čech ta VRT nezajistí.
Posledni co si pamatuji, bylo, ze se budou stavet obe varianty, tedy prelozka na 200 a stavajici trat oprava a nejake male zlepseni rychlosti…
Trošku mi chybí informace o tom, zda je most součástí nějakého komplexního projektu a zda jde o most železniční, či silniční.
Tady je to pěkně vidět https://mapy.cz/s/hajozuguna (ale obecně souhlas, v článku by to mělo být).
V 15:30 je na začátku druhého odstavce „silniční“.
No, hledal jsem to docela dlouho. Ale podařilo se. Je tam napsáno, že jde o silniční most, ale mohlo tam být napsáno, na které silnici (ve výstavbě, přestavbě či opravě …).
Silnice B172n. Mezi S173 a S174. Jižně od kopce Kohlberg.
„Der Bau ist neben dem Kohlbergtunnel sowie die Brücke über die Seidewitz und über die S 173 ein Teil der Ortsumgehung Pirna B172.“
https://www.radiodresden.de/beitrag/bruecke-ueber-das-gottleubatal-um-108-meter-gewachsen-749599/