Obrazem: 6 článků a téměř 60 metrů. Prošli jsme nejdelší tramvaj na světě, vyrábí ji v Plzni
Tramvaj Škoda ForCity Smart 38T. Foto: Škoda Group
Do Německa zamíří 12 těchto tramvají. Zákazník v interiéru řešil i posunuté sedáky.
Kotasova překližková skluzavka 2.0?
To jsem si zrovna včera v nastříkané osmičce říkal, jak je dobře, že v Praze nepotřebujeme delší tramvaje nezn 30m:)))
*natřískané, pochopitelně 🤦♂️
Za mně nejpovedenější tramvaj v nabídce Škody. Ideální vozidlo na plánovanou vlakotramvaj Praha – Brandýs n/L.
nejpovedenější bych úplně netvrdil. Ačkoliv je díky rozchodu prostor omezený, tak vnitřní uspořádání není zrovna nic moc a to včetně zvýšené podlahy nad krajními a v tomto případě i nad “prostředními” podvozky ve výšce dokonce dvou schodů. Původní verze počítala s dvěma schody dokonce u každého podvozku a nízkou podlahou jen u dveřích takže v případně tříčlánkové verze jen modernější trojwana, což odběratel nakonec odmítl a proto projekt celý předělával a zpozdil o pár let. Nevím zda je to předpisy, ale podvozky jsou prý konstrukčně podobné s podvozky tramvají Arctic v Helsinkách kde je také úzký rozchod a tudíž nechápu… Číst vice »
Bratislava má zmluvu so Škodovkou na 49m električky. Táto nemecká má 59m a pocucá z troleja dajme tomu maximum 1,4 MW. Čiže bratislavská podľa lineárnej závislosti by mohla z troleja cucnúť odhadom max. 1,0 MW. Nebude to 1,4 MW, lebo v BA chodia električky rýchlosťou do 50 km/h. Tak buď sa posilnia meniarne alebo sa môže obmedzovať motor a klíma. Terajšie 29T a 30T majú myslím 0,72 MW.
a linearni zavislost tam bude proc?
Proč to nemá ve předu znak Škoda?
Proč by mělo mít? Třeba si to tak v rnv přáli a v Plzni jim slíbili, že tam nebude.
protože si jednak mnoho lidí v Německu myslí, že je to stejný výrobce jako potkávají denně na silnicích v podobě aut a jednak se Škoda už pomalu připravuje na nutnou změnu názvu. I plzeňské 40T mají znaky Škody docela dobře jakoby skrytý že si ho člověk pomalu nevšimne. A další věc že se v Mannheimu možná nechtějí tolik hlásit k východnímu původu tramvaji😀
Tak by to ještě chtělo klasickou 30-metrovou vlakotramvaj s normálním rozchodem.
To je otázka, zda má smysl jen tak, bez poptávky od zákazníka, vyvíjet tak vysoce kustomizovaný produkt, jako je vlakotramvaj.
Celodřevěné sedačky jsou opravdu pozoruhodné. Tak daleko nejsme ani v Ostravě 🙂 Povšimněte si i tvaru ručního řadiče, vypadá ergonomičtěji (nemluvím však ze zkušenosti).
nechápu vůbec smysl těchto sedaček, když většina je polstrovaných a zrovna nad krajními podvozky je toto, na delší cesty nepohodlné (a zrovna místo nad krajními podvozky je takové krásné pro dlouhé cesty)
právě proto tam jsou na delší cesty polstrované a na kratší dřevěné.
to má logiku… takže v místech která přímo vybízí k delšímu cestování jelikož jsou dále od dveří a ještě po schodech dáme dřevěná určena pro kratší cesty a v 90 procentech délky tramvaje dáme polstrovaná pro delší cesty i když jsou umístěna hned u dveří.. nebylo by to logicky přesně naopak?
Nerozumím té poznámce „nejdelší tramvaj s metrovým rozchodem“ a následně se uvádí, že může jezdit i po železniční trati. Železnice v Evropě (vyjma východu) mají standardní normalizovaný rozchod 1435 mm, tak proč metrový rozchod ? To by byla úzkokolejka.
Je to úzkokolejka.
Ta poznámka o nejdelší tramvaji s metrovým rozchodem je, dle mého vědomí, zbytečně omezující – jedná se o nejdelší tramvaj vůbec, bez ohledu na rozchod.
Proč jsou ta sedadla vedle sebe po čtyřech vždyť tam jde sotva projít a už vůbec ne stát. Je to tím že to je tramvaj na velké dálky s málo zastávkami? V Praze u 15T mne tohle irituje a často chci stát protože nechci vedle někoho sedět a protože jsou nesmyslně sedadla po dvou vedle sebe vystrčená do uliček tak musím stát ve dveřích nebo v harmonice a stále do mne někdo strká. Všechna sedadla kromě těch co jsou na kolech a nějakých technologiích a tak zakrývají co tam, musí být by měla být po jednom aby bylo místo na… Číst vice »
Sociální fobie se léčí jinde. MHD nemá být dobytčák jen na stání.
přesně tak. Překvapuje mě, jak pořád někde čtu jak cestující “nesnáší” dvě sedačky vedle sebe. A co potom třeba ve většině souprav metra na světě, kde všichni sedí vedle sebe hezky na lavici podélně alá 81-71 či EČS. Kdyby se mě někdo ptal na základě těchto různých “průzkumů” jak vypadá typický pražský cestující MHD, tak bych ho popsal jako individuum s mobilním telefonem permanentně v ruce ideálně ve spojení se sluchátky, nebo naopak telefonující na hlasitý odposlech či videohovor a zároveň trpící sociální fobií z blízkosti dalších osob a vyžadující diskrétní zónu i při hromadné přepravě osob. jak se pojí… Číst vice »
Já to taky nesnáším – snižuje to kapacitu vozu a způsobuje to nedostatek pohodlných míst k stání. A hluchátka s aktivním potlačením hluku jsou zázrak techniky – dá se s nima sedět klidně v Moravii přímo pod trafem, a dobrý…
Uspořádání v metru je v pohodě, mezi tím se dá pořád pohodlně projít a nevytváří to takovou past ze které je problém vystoupit jako klasické 2+2. Uspořádání 2+2 do MHD prostě nepatří, pak všichni stojí u dveří protože nikomu se nechce přeskakovat spolucestující při vystupování.
ok. uspořádání 2+2 do MHD nepatří a proč je tedy běžné v prakticky celém světě? V MHD se nemá stát pokud to není vynucené kompletním obsazením všech sedaček, to za prvé, za druhé MHD v případě tramvají a autobusů není dobytčák ale má být pohodlným dopravním prostředkem. Nenechávám auto na P+R a nejezdím pak tramvají pro to, abych v ní musel stát celou cestu. Všichni stojí u dveří proto, že inteligence těchto lidí je velmi pozoruhodná – viz situace včera v tramvaji na lince 12 v Praze. Sedačky z poloviny prázdné, pár lidí stojí protože jede jednu zastávku a lidé… Číst vice »
Sedačky vedle sebe – učiněné peklo. A v těch polstrovaných se skrývají ukryté jehly. A v kloubu vás může někdo ohnout. Bubububu!
Primárně proto, že se musí někde uložit podvozky, takže i kdyby tam nebyla sedadla, pořád by tam byla bedna blokující místo.
15T má podvozky v kloubech…
A taky má tu uličku v kloubu strašně úzkou.
V případě 15T slouží dvojsedačky hlavně k omezení kapacity tramvaje tak, aby velikost nápravových tlaků splnila maximální hodnoty požadované DPP.
15T byla téměř slepá ulička..
Měla by bedna rozměry dvousedačky nebo by stačila užší bedna umožňující rozšířit uličku? Třeba bedna v 13T pod sedačkami je výrazně užší než by byly dvě sedačky nad ní takže se uličkou dá pohodlně projít.
Libi se mi, ze dvere nezakryvaji informacni panely.
nejen to je super, všeobecně ta tramvaj má pár prvků či řešení lepší než 52T – Vámi zmíněné řešení infopanelů, posuvné sedačky v místech nad podvozky, kabina řidiče je také lépe a moderněji řešená (ne low cost verze pro Prahu, kde je téměř vše nekonzistentní včetně způsobu ovládání), led prosvětlení dveří (zelená, červená – což by pražské dobíhače alespoň trochu upozornilo že už nemá cenu běžet přes celou křižovatku na Palmovce jejím středem po kolejích), absence zrcátek a místo toho lépe použitelné kamery. Zmíněné led podsvícení dveří jsem viděl v mnoha městech (myslím že i u wany v Ostravě) a… Číst vice »
LED pásky ve dveřích mají ještě jednu užitečnou funkci – umí signalizovat použití dveřního automatu, kdy při stání tramvaje a zavřených dveřích svítí zeleně. Tím pádem cestující na první pohled vidí, že si dveře může/musí otevřít sám.
Nerad bych se mýlil, ale 52T podle mě LED pásky ve dveřích má, minimálně na ukázkových dveřích pro 52T pro Prahu na stánku ULTIMATE na InnoTransu byly. Při představení ve Škodovce 52T nebyla ještě zcela dokončená co se týše periferií, tak nevím jak to tam bylo. Dost zvláštní, pokud by je vypustili. Ty sedačky nad podvozky u 38T si nemyslím, že jsou posuvné, ale posunuté, což je rozdíl, navíc zřejmě prostorová nutnost kvůli nějaké technologii za sedákem, která se musí nějak PR vysvětlit. Dveře na nástupištích metru v Praze netestuje DPP ale AŽD svůj prototyp, což je poněkud rozdíl. DPP… Číst vice »
Ty posunuté sedačky jsou původně požadavek Helsinského dopravního podniku. Byly už ve Variotram a pak v Artic, které je nahradily. Škoda to zdědila a očividně nabízí dál. Ono nacpat 4 sedačky v řadě do úzkorozchodné tramvaje aby se tam lidi nějak rozumně vešli není jen tak.
k těm stěnám – AŽD sice testuje svůj prototyp, nicméně nejedná se kosmický program ani nadzvukový bojový letoun ale o stěnu, která je od jiných výrobců po světě velmi a dlouhodobě rozšířená a jak říkám, zvládl to i běloruský výrobce v době sankcí. A tudíž nechápu více jak roční testování. Není to prostě složitá technologie která se vyvíjí od nuly ale již něco existujícího jen od jiného výrobce. A v tom osobně vidím ten český přístup a i přístup DPP k věcem co jsou všude jinde běžné, ale pro DPP problém, nemožné a raketová věda. A to je skoro se… Číst vice »
LEDky na dveřích mají i brněnští draci a 45T
To je bohužel v soutěžích DPP raketová věda, zadat tento požadavek do výběrka. Přitom už při představení Škody 15T kvůli tomu byl humbuk (do pár exemplářů se přidávaly panely pro separátní zobrazení čísla linky v zastávce, pak se změnil způsob zobrazování na klasických panelech v zastávce při otevřených dveřích, což za mně není moc uspokojivé řešení) a nikdo se nepoučil.
Jedny dveře na deset metrů tramvaje? Kdyby měla 15T troje dveře, tak by zbylo víc místa na panely.
Je poměrně zajímavé, že výrobce považuje celou tramvaj za jedno vozidlo, avšak dopravce eviduje u 37T a 38T každou polovinu tramvaje zvlášť, takže z pohledu evidence dopravce se jedná o dvouvozovou soupravu.
to mě také přijde zajímavé. Ono je to asi z důvodu předpisů, jelikož technicky se opravdu jedná o soupravu dvou samostatných jednotek, která je každá schopna samostatného pohybu do obou směrů. V “prostředním kloubu je umístěno výklopné ovládání v případě rozpojení. Také je zajímavé, že krom krom krajních podvozků ke kterým vedou schody je vyvýšený i tento “prostředek” tramvaje a tedy nadneseně řečeno je to trochu jako trojwana. Původně to tak bylo dokonce navržené pro všechny podvozky, což by byla pěkná prolézačka.
Vlakotramvaj? O rozchodu 1000 mm?
Tratě mezi Mannheimem a Heidelbergem jsou postavené jako úzkorozchodné železnice, ale nic jinýho než tyto tramvaje tam nejezdí, takže je otázka, jestli toto vozidlo je opravdu vlakotramvaj, nebo tramvaj provozovaná na papírově železniční trati.
Aj TEŽ je železnica a nie travmaj. Hovorovo je to „Tatrasnká električka“, iste, ale prevádzkovo je to železnica. Úzkorozchodná.
TEŽ je najnovšie tzv. „špeciálna lokálna dráha“ – https://www.zakonypreludi.sk/zz/2009-513. Názvoslovie a z toho vyplývajúce legislatívne konzekvencie sú čím ďalej tým väčšie právnické peklo. Železnica skrátka nepotrebuje vonkajšieho nepriateľa… 😂
No a jako železnice je provozována jaké trať z okraje Ludwigshafenu do Bad Dürkheim. Takže právně jde o vlakotramvaje. Mimochodem dřive jsem bydlel v Ludwigshafenu a jezdil u tehdejší Oberrheinische Eisenbahn- Gesselschaft což jsou dnešni tratě Mannheim -Weinheim-Heidelberg-Mannheim a zažil i vzduchem bržděné soupravy. A představte si, že jsem ještě na podvalnících tahal 4 nápravovým vozem i cukrovou řepu kde před Heidelbergem byla ještě podvalníková jáma. Takže železnice, která městské úseky projížděla jako tramvaj
Dle mého názoru je podstata vlakotramvaje v tom, že ta tramvaj je schválená a provozovaná ve smíšeném provozu společně s vozidly železnice. Po provozované železniční trati může být klidně provozována i obyčejná tramvaj, pokud bude zajištěno, že nemůže dojít k tomu, aby se potkala s vozidlem normální železnice. Na tomto principu byly provozovány například Hašišbedny JHMD, které jsou schválené jako tramvaje. Zaústění tratí JHMD do splítky je opatřeno odvraty, takže při postavené vlakové cestě pro normální rozchod není možné vjet do splítky z úzké. Ostatně, mezi Nordhausenem a Ilfeldem taky jezdí jenom obyčejný Siemensy Combino akorát doplněný o dieselový motor.
Z fotek to vypadá jako dvě tramvaje s dveřmi na obou stranách a jedním stanovištěm řidiče, spojené zadky k sobě. I dva sběrače tomu odpovídají i když to mi přijde poněkud zbytečné – tohle v ČKD uměli vyřešit už u T6.
Možná chtějí mít možnost tu tramvaj sunout vlastní silou i rozpojenou?
Obdobně dlouhé CAF Urbos a Siemens Combino provozované v Budapešti taky v běžném provozu používají dva sběrače současně, takže to určitě nějaký důvod má.
Mě zaujal celkový výkon na 750 V, takže je to třeba z tohoto důvodu (větší proudy).
Je to tak: „Šestičlánkové obousměrné vozidlo je tvořeno dvěma jednosměrnými tříčlánkovými technickými jednotkami (každá z nich má vlastní evidenční číslo), které jsou zadními části spojeny přechody krytými měchy.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_38T
K tramvaji Škoda 38T, ktorá bola predstavená už pred pol rokom, možno nájsť viac informácií a hlavne aj fotografií rozpojených článkov tu:
https://vtm.zive.cz/clanky/plzenska-skoda-vyrobila-nejdelsi-tramvaj-na-svete-umi-se-rozpulit-a-ma-skryte-ovladani/sc-870-a-230314/default.aspx
Už u T3. V zemi, kde zítra znamená už včera, jezdily dvojčata T3SU na jeden smeták. Propojka je ze střechy na střechu…
Ty budapešťský housenky jezděj taky na dva smetáky. Ono krmit osm hnanejch podvozků takhle nízkým napětím nebude sranda…
Když ten proud zvládne trolej, tak podstatně mohutenjší sběrač musí taky.
Jde o plochu kontaktu mezi trolejovým drátem a lištou sběrače.
Koukám že zedníci ještě prezentační zeď neopravili…
Ano, ta zeď je pro Škodu brutální ostuda. Dělají tam prezentační fotky, zvou novináře, ale zeď je stále opelichaná jak z války.:-(
Vypadá to skutečně ostudně, nicméně, jednou z technik sanací, používaných u zasoleného zdiva je provedení obětovaných omítek – tato omítka ze zdiva vytáhne vlhkost a slainitu a pak opadne – proces se pak opakuje několikrát, dokud není salinita dostatečně snížena. Pak se povede finální omítka. (samozřejmě nejprve dojde ke stavebnímu zásahu, jenž zabrání dalšímu pronikání vody a solí do konstrukce)
Osobně bych na to asi pustil nějakou poínavku:)
já bych tam na prezentaci klidně pověsil plachtu, práce na 15 minut ve dvou a parády habaděj… může být i potištěná, nějaké obrázky z historie. a to jsem povoláním strojař, kterýho vlastně kudrlinky nezajímají, pokud to funguje. ale tohle je fakt trapný.
Možná jsem jen naivní romantik, ale raději tohle než nějakou blbou plachtu. Je to krásná zeď, jen potřebuje opravit. A výše zmiňovaná popínavky by jí taky neuškodila 🙂
Tak plachta je řešení rychlé a levné. A vzhledově asi dostačující, pokud jí nenechají někde shnít… Zase buďme realisté, v takovém podniku je zeleň vnímána spíš jako nepřítel…
Přesně, ta plachta z potiskem se vysloveně nabízí.
Jenomže ta zeď není v majetku Škody Transportation.
Což nic nemění na tom, že to prostě vypadá blbě.
Jeto vaše zbytečná starost, nikoho ta zeď nezajímá, jen pár ňoumů v diskuzi..
V tom případě jsou ještě větší ňoumové všichni výrobci, co se snaží prezentovat své výrobky v nějakém oku pohledném prostředí.