O podobě mostů pro rychlovlaky rozhodne architektonická soutěž. Překlenou Sázavu a Sázavku
Plán na umístění nových mostů pro VRT u Světlé nad Sázavou. Foto: Správa železnic
Návrhy mají zohlednit inovativní přístupy a technologie.
Češi budou koukat, jak se zrychlí spojení mezi Vídní a Berlínem. To se nepovleče 40 let jako D 35 z Mohelnice na Prahu sloužící pro změnu českému obyvatelstvu !
Pokud to chcete hrát na národoveckou notu, pak VRT výrazně zrychlí osobní železniční spojení mezi třemi největšími městy v Česku, což je jistě důležitější než jen další dálnice stavěná pro zahraniční kamiony.
Tak hlavně aby to v příštích padesáti letech někdo opravdu postavil…
Existuje nějaký přehled významnějších mostních a tunelových staveb na tomto plánovaném úseku? Jsou tyto dva mosty největší?
Jsem jediný, komu v plánech chybí ten bájný sjezd u Světlé? Nájezd na druhou stranu směrem na Havl. Brod je prd platný.
Ano. 🙂
Tenhle článek se toho sjezdu netýká, ten sjezd je ještě před (na obrázku jedna ještě kus vlevo) těmito mosty (z pohledu od Prahy). A ten nouzový sjezd je na VRT (směr do/od Brna) ne na HB.
Jestlipak bude stavba optimalizace trati Světlá n.s.-Leština a rekonstrukce žst. Světlá n.s. nějak koordinována s následnou výstavbou VRT Poříčany-Světlá + sjezd na konvenční trať.
Samozřejmě, stejným způsobem jako nedávno u Osové Bítýšky😆
Hehe. Taky se těšíte na obstrukce těch několika chat co tam jsou? Jako možná se pletu a všichni vemou prachy a zklapnou. A nebo taky ne. Jeden z důvodů proč to bude za tak dlouho. Aby se to zkusilo nejprve vyjednat a pak zkusilo nechat vyhnít (blbý je, že pokud je tam teď mladík, tak za 20 let to může být nerudný dědouš). Tak snad bude u takovéto důležité stavby právo na straně SŽ (a pokud ne, tak potřebujeme pořádný zákon o VRT – nevíte kde vázne?)
Dobrý den,
chatu tam mám a nerudnej dědek už jsem, už se na to těším, no třeba se toho nedožiju, nemáte ještě nějakou dobrou radu ?
No konečně to někoho napadlo, ať to má taky trochu vzhled. Ve Francii jsou mosty malá umělecká díla.
Jako bylo by fajn když pro celou trasu byl vyprojektován jeden dva typy nadjezdu , podjezdu , které by byli všude stejný – ať se nemusí projektovat stale a stale nový přemostění
Tak ono se pochopitelně bude používat furt to samé dokola, akorát se to pokaždé znovu vysoutěží a zaplatí…
S tím se počítá u menších staveb.
A až se za 20-30 let začne stavět, tak do ty doby tu nemůžou být nějaký nový inovativní technologie? Protože za posledních 20-30 let se toho objevilo docela dost.
ŘSD má jednoduchý recept. Zhotoviteli to zadá jako Design&Build a jeho projektant výsledek architektonické soutěže v rámci „dopracování“ úplně zahodí.
To nebylo ŘSD…
Aha, to vlastně byla pražská TSK, že? Omlouvám se. Oboum 😀
Ale no tak. Chceme to mít za 10.
‚Chceme‘ …takže to ma platnou EIA, je to v územních plánech a je územní rozhodnutí a už se dělá na dokumentaci pro stavební řízení, ať můžou začít výkup?
Vy jste takový všeobecný stěžovatel, co? Když se bude čekat na všechna potřebná razítka a povolení, tak si zas budete stěžovat, že není vysoutěžena podoba mostů… 🤦♂️
To trvá tak 5 – 7 let.
Na ty inovativní technologie bych byl zvědavý? Mosty se posledních cca 100 let stavějí stejně, maximálně se zlepšují materiály. A architekti maximálně komplikují výpočty při návrhu.
Před 100 lety bylo patentováno předpínání betonu, které v následujících dekádách v mostním stavitelství způsobilo naprostou revoluci. Stejně tak všechny užívané materiály za posledních 100 let zaznamenaly velký posun. V následujícím století už asi ten posun možností nebude tak výrazný, ale nějaký určitě bude, přinejmenším v materiálu a jeho technologii.
Po světě je spousta krásných mostů, takže na účast architektů bych nerezignoval, ale samozřejmě je potřeba, aby od počátku architekt myslel na to, jak se jeho vize bude realizovat, aby komunikoval se statiky a technology.
Tak zrovna předpínané konstrukce je snaha u železnice opouštět, protože vibrace moc neprospívají betonu. A taky kontrola předpínání Jestli síly působí a jsou odpovídající) je problematická. Spíš se preferují spřažené konstrukce (dole ocel pro tahová napětí, nahoře betonová vana pro tlaky).
Třeba na příkladu mostu v Červené nad Vltavou je vidět, že na betonovém oblouku se toho nedá už moc vymyslet.
Hlavně to byl příklad dnes běžného přístupu, který ovšem před 100 lety byl naprosto v zárodku. Což ostatně platí i pro ty spřažeňáky 🙂
Já teda nejsem architekt ani stavař, ale vidím docela rozdíly v konstrukci mostů na VRT z roku 1990 a z roku 2020. Případně mezi estakádami u Jirkova a u Heřmaniček. Ale třeba by u stejně tvarovaných údolí vypadaly stejně…?
Tak rozdíly jsou, mosty na VRT musí být hlavně masivní, jsou hodně dinamicky namáhané a nějaké vlastní kmity při volkém rozpětí frekvencí jsou velmi nežádoucí.
Jirkov je železobetonová konstukce (nevím, jestli předpjatá), Heřmaniřky jsou spřažená konstukce, která se po technické stránce lépe kontroluje. Třeba ty rozkročené pilíře slouží k tomu, aby se zkrátili dilatační délky mostních konstrukcí (pak jsou menší nároky na dilataci v místě závěrů a může se udělat lépe bezstyková kolej).