Nový železniční most prošel zatěžovací zkouškou, vlaky po něm projedou poprvé v únoru
Zatěžovací zkouška mostu přes Labe v Děčíně. Foto: Správa železnic
K otevření dojde o tři měsíce později kvůli problémům v tunelu.
K otevření dojde o tři měsíce později kvůli problémům v tunelu.
Netušíte někdo, proč měl ten starý most takový hodně atypický tvar zvláště v horní části ?
Tipnul bych si, vzhledem k rozpětí, že když je horní pásnice namáhaná na tlak, který tu přechází díky tomu rozpětí ke vzpěru, tak a aby ta horní pásnice vydržela a nekroutila se.
Je to zřejmě tak..Vltava není moc široká, ale je (a byl) tam dost velký lodní provoz. I vorový. A rozestup mezi pylony musel být větší.
Máte odvážné zeměpisné názory! 🙂
Tak Pražák 🙂
Tak lidé od Vltavy rádi šíří názor, že až ke státní hranici teče Vltava (do které se u Mělníka vlévá v tom místě kratší a méně vodnaté Labe), no a za hranicemi ať si tomu klidně říkají Elbe:-)
Bylo by to napravení starého geografického omylu…
Asi jste hodně zdaleka😀
Jen tedy opravdu původní (řádný) termín obnovení provozu už uplynul 15.11. (před týdnem).
Rekonstruovat něco do stavu a kvality jako před 150 lety mi nepřijde ideální. Lepší by bylo to rovnou v něčem vylepšit ale asi to nešlo
https://zdopravy.cz/rusno-na-zeleznici-podel-labe-stary-most-v-decine-mizi-za-hranicemi-zacala-dalsi-vyluka-108673/
Jasně, před 150 léty tam bylo trakční vedení a že nákladní vlak po 2 kilometrech bude zastavovat, když předtím jel přes výhybky?
Vylepšení:
-kolejové lože (životnost mostu, hluk)
-prostorové uspořádání (vzdálenost osy koleje od zábradlí/konstrukce – bezpečnost zaměstnanců údržby)
-odstranění propadu rychlosti (dříve 50-30-60) (kapacita, plynulost, úspory energie)
Mohlo se to zdvoukolejnit a na levém břehu udělat přesmyk. Jenže to v současnosti nedává smysl, neb Nemcům ta trať nevoní a vysnili si tunel.
Akorát ten tunel asi dvě koleje (pro současný 2 profily) nezvládne, takže přeražení by bylo o jiných penězích (a čase), a vzhledem k množství vlaků a možné objízdné cestě jedna kolej stačí. Jo, a pro nákladní dopravu (ale i osobní) se plánuje Podkrušnohorský tunel.
Bez ohledu na cenu, jak moc náročná stavba by to byla?
Záleží na konkrétní geologii, dle fotek zde bylo potřeba stabilizovat i stávající profil kotvami. Principiálně je to vybourání staré klenby případně i s kusem horniny a výstavba nové. To vše po malých záběrech (řádově jednotky metrů), aby to celé nespadlo, tedy defacto jako stavba nového tunelu s výhodou, že nemusíte těžit celý profil a odvážet tolik rubaniny. Třeba na trati Brno – Č. Třebová se takhle v 70.-90. letech přerazily všechny tunely s výjimkou novohradského a dvou zrušených. Minimálně některé z nich zvládli přerážet i za omezeného provozu (1 kolej provizorně v ose tunelu a krytí „lešením“), ale v dnešní… Číst vice »
Nechápu jak může na jednu stranu někdo tvrdit, že je to kapacitní hrdlo a na druhou stranu říkat, že není třeba přesmyk a s přejížděním protisměrných kolejí není žádný díky nízkému vytížení žádný problém. Jednokolejku možná chápu, absenci přesmyku ne.
Přesmyk by tomu pomohl, ale kde je na něj místo? Přímo ve stanici asi těžko, dál směrem k hranici by to asi nějak šlo (https://mapy.cz/s/cenunutasa), ale pořád je to CHKO a rekreační oblast, takže spíš neprojednatelné.
Přesmyky zdaleka nemusí mít tak velké prostorové nároky jako jste navrhnul. Viz např. přesmyk mezi Renens VD a Prilly – Malley. Celý přesmyk má 1.2km a šířkou zabírá o něco málo víc než jednu kolej. 4 koleje (z toho jedna na mostě) se vejdou na šířku do 25m.
A budou tenhle přesmyk využívat i nákladní vlaky (Renens)?
Pro osobní dopravu tahle „horská dráha“ stačí.
I zvýšením rychlosti se kapacita hrdla zvětší.
A to je špatně, že se připravuje kratší a rychlejší varianta tunelem?
PS: Vy myslíte, že Němci žádný takový vysněný tunel nikdy nepostaví? Přestože hromadu podobných postavili..
Tunel má velké ztracené stoupání proti trase podél Labe. Bajvoko nějakých 170 m. U nákladů to bude dělat nějakou tu uhlíkovou stopu.
Ale zas bude menší trakční odpor v obloucích, kterýma je vedená stará trať. To by se muselo spočítat pořádně.
Ale zase to bude kratší.
Asi o 50 km, což není málo.
Tak dvoukolejný most by umožnil jízdu do krize “v zakrytu”, tedy křížení směru od DD v době, kdy od DCh stejně nic jet nemůže, neb jede vlak z DCv. Tedy takový trochu “přesmyk bez přesmyku”.
To, o čem mluvíte, lze organizačně zajistit bez druhé koleje na mostě (a v navazujícím tunelu).
První krok: průjezd vlaků z/do D.-Hlavního za současného vjezdu do Prostředního Žlebu z D.-Východu.
Druhý krok: průjezd vlaku z Německa na D.-Východ za současného odjezdu vlaku ze Žlebu do Německa.
Ano dvoukolejná trať by byla o něco lepší, protože by nemusel vlak z Děčína-Východu zastavit v Prostředním Žlebu, ale to je hodně investičních peněz s minimálním přínosem.
Uvedený propad (zmírnění) rychlosti jsem od fírů v tomto úseku (směrem do Německa) nijak zvlášť nezaznamenal.
Podle fotek je nosná ocelová konstrukce nová. Stará konstrukce má životnost je omezenou únavou oceli. Kvalita 150 let staré konstrukce se nekoná. A opravená je spodní stavba, která to i nadále zvládne. Šutr má trochu lepší životnost, a když se opraví spárování, tak to dalších 150 let vydrží.
Souhlas. Veksle na 80 do krivejch by ztratili průjezdní dobu skoro o minutu a značně snížili energetické ztráty. To je tak, když se každá věc platí z jiné kapsy, takže to nikoho netrápí. Pro vysvětlení architektonicky se chce zachovat současný vzhled, projektant má málo peněz, investor taky málo peněz a ze se ta úspora provozem poškodí (vyšší spotřeba, nižší kapacita trati = hlavně té Hlavni, když to jede déle do křivých, větší opotřebení brzdných elementu). Proste prasárna, kterou by si doma nikdo neudělal, ale z cizího krev neteče.
Na vexle pro 80 do křivejch by jste musel začít se zhlavím v Dolním Žlebě o dost dřív, a pak by jste se s obloukem netrefil do stávající stopy, takže by jste pro nový v (a velmi pravděpodobně by vyšel začátek do oblouku) musel udělat i nové pilíře.
…si doma nikdo neudělal…
Hodil jste si to „na papír“, že se Vám to tam vejde?
Foto č. 10 – názorná ukázka vrtání zemních kotev, kdy stroj opravdu nemůže zajet bokem, aby pustil vlak.