Novela zákona o urychlení výstavby infrastrukturních staveb, která je v závěrečné fázi projednávání mezi poslanci, přinese i jedno nepříliš známé ulehčení Správě železnic. Podstatně snadnější možnost rušení zbytečných přejezdů. Česko má jednu z nejvyšších koncentrací železničních přejezdů na světě. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že jich je moc.

V návrhu zákona je nově celý paragraf 37a, který stanovuje přesné podmínky, za kterých lze přejezd zrušit. „Podle stávající právní úpravy nejsou pevně stanoveny podmínky, za kterých by měl být přejezd zrušen, pouze je vymezena pravomoc silničního správního úřadu přejezd zrušit,“ říká mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Návrh zákona počítá s tím, že lze zrušit přejezd, u kterého je možné využít jinou vhodnou trasu do 5 kilometrů a u kterého není nižší stupeň zabezpečení. „Novela zákona o pozemních komunikací tedy vytváří lepší podmínky pro kladná rozhodnutí silničního správního úřadu o zrušení přejezdů, nicméně námitky ze stran účastníků správního řízení z procesu projednávání rušení přejezdů nevymizí,“ dodala Friebová.

Na české železniční síti o délce 9 513 kilometrů je celkem 7 856 přejezdů, v průměru tak každých 1,2 km křížení železnice se silnicí či cestou. Správa železnic odhaduje, že v Česku lze zrušit až 1 100 přejezdů, což je zhruba 15 % celkového počtu. Reálně se ale ruší přejezdy velmi pomalu. V roce 2018 to bylo 26 přejezdů, v roce 2019 pak 38 přejezdů. V tomto čísle jsou ale i přejezdy zrušené v rámci rekonstrukcí a modernizací tratí.

„Správa železnic si uvědomuje zásahy do obsluhy území v rámci rušení přejezdů, proto je vždy snaha se zástupci místních samospráv a dotčených vlastníků dohodnout podmínky pro rušení přejezdů, což může vyvolat požadavky na dílčí úpravy dotčených pozemních komunikací nebo zřízení nových propojení,“ dodala Friebová.

Debaty o rušení přejezdů se vedou především v souvislosti s tím, že velká část z nich je stále jen zabezpečená výstražným křížem a modernizovat všechny na vyšší stupeň zabezpečení je finančně nereálné. Podle poslance Ondřeje Polanského (Piráti) je třeba se zaměřit spíše na to, kam nákladné investice do přejezdů směřovat. „Přestože zákon zná pouze jeden pojem železničního přejezdu, jejich dopravní význam se případ od případu drasticky liší,“ řekl Polanský. „Pokud chceme v krátkém čase dosáhnout vyššího bezpečí na železničních přejezdech, měli bychom se vážně zabývat systematickým snížením jejich počtu, alespoň tedy těch málo exponovaných ležících mimo intravilán obce,“ dodal Polanský.

V Česku loni došlo ke 180 nehodám na přejezdech, při kterých zemřelo 41 lidí. Dlouhodobě počet nehod na přejezdech roste.

Nové znění části zákona:

Rušení přejezdů
(1) Na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace povolí příslušný silniční správní
úřad zrušení přejezdu, pokud k přístupu k nemovitostem, k němuž je využívána pozemní
komunikace, je možné využít jinou vhodnou trasu, která
a) není delší o více než 5 km a
b) nevede přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.
(2) Účastníkem řízení o povolení zrušení přejezdu je vlastník pozemní komunikace, vlastník
dráhy a obec, na jejímž území se rušený přejezd nachází.
(3) Silniční správní úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá závazné stanovisko
a) Policie České republiky k posouzení vhodnosti trasy podle odstavce 1, jde-li o zrušení přejezdu
na silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, a
b) drážního správního úřadu k posouzení stupně zabezpečení přejezdu, má-li trasa podle odstavce 1
vést přes přejezd.“.
3. V § 40 odst. 4 písm. b) se za slovo „zřízení“ vkládají slova „nebo zrušení“.

Tagy rušení přejezdů Správa železnic Top železniční přejezdy

260 komentářů