Nový výzkum dává možnost postavit jez na Labi v Děčíně
Lodě v Děčíně čekají na vodu. Autor: EVD-Sped.
Podle Kupky by plavební stupeň otevřel cestu k dopravě zkapalněného plynu či ropy do Česka.
Podle Kupky by plavební stupeň otevřel cestu k dopravě zkapalněného plynu či ropy do Česka.
Snad už se to konečně pohne směrem k realizaci. Je to smutný pohled z vlaku, když jedete z Německa podél Labe a u Bad Schandau stojí kvůli nizkému stavu vody na české straně jak tlačné nákladní soupravy, tak luxusní osobní lodě z mnoha evropských zemí, které by jinak dopluly až do Prahy.
Takže se nám konečně otevírá možnost přehlasovat stonožkáře ve veřejném zájmu, kterýžto poslední dobou významně posiluje ve prospěch strategické vodní cesty. Zákonnost je daná a v jejím rámci je možnost stavět jez, i nestavět. Zlaté období Dětí Země a jejího černokněžníka Patrika končí. Už bylo načase.
Nezapomínejte ale že pořád musíme dodržet jisté zásady a formy aby to mělo legitimitu a podporu veřejnosti. Na jednu stranu tu máme legitimní zájem plavby na Labi, na druhou stranu tu je legitimní zájem na ochraně přírody. To se musí nějak vyvážit. Nejde tam jenom tak na silu nacpat 4 vysoké jezy, to by se mohlo šeredně obrátit proti (a není to ani rychlé na vyřízení). Myslím že podélné rozdělení + nízké jezy by byly s to zajistit jak plavbu, tak zachování charakteru nepřehrazené řeky.
To nezapomínám. O tom je právě ta vyčerpávající dlouholetá veřejná diskuze. Jestli s Labem nakonec něco uděláme pro lepší plavbu, se uvidí až při nějakém výkyvu potřeb.
Mě ta diskuse tedy, jak jsem tu už naznačil, spíš připadá jako hádka o čerstvost ryby z Asterixe a Obelixe. Což není moc dobře. Vím že se dost opakuji, ale chce to najít, navrhnout, nějaký model který c maximální míře zachová jak charakteristiku velké řeky, tak splavnost. Skoro to vypadá jako by v diskusi opravdu existovaly jenom návrhy varianty „max“ tedy jezy a zdrže s komorami a varianty 0 (zanesené, nesplavné) a min, což jsou nějaké minimální zásahy, ale není tu nic mezi tím. A asi víte co tím myslím, protože jsem to tu popsal už tak 3x, a nechci… Číst vice »
Protože jsou protichůdné zájmy dlouhodobě v patu, nezbývá než počkat na nějakou novou vnější sílu. Pokud se pamatuji, konečná verze projektu byla o jednom jezu, který sice potřeby plavby celoročně neřeší, ale rozhodně stav zlepší. Ostatně i článek, pod nímž se tak zuřivě přeme, není o maximalizaci splavnění, ale o otevření vrátek do doposud hermetického ekoposudku. Bahno lze zachránit. A jak tu někdo níže řekl, příroda je dynamická a přizpůsobí se každé nové situaci. Zase bude v budoucnu co chránit jako status quo. Vezměte si takový tankodrom Doupovských hor. Na počátku byla zkáza. Po letech považují ekologisté za nutné, aby… Číst vice »
Myslím že my ve velkém sporu nejsme. Vím že současný návrh je tak něco kolem jednoho jezu, ale obávám se že to není úplně dostačující řešení, navíc je tu zakopaný pes, sice se na něm redukoval počet turbín na dvě a má vzniknout migrační koridor, ale právě v něm může být kámen úrazu a další důvod kterým to budou blokovat. Rendery tam ukazují nějakou bystřinu, nevím jestli tím projede losos. Takže mám lehce obavu že se sice vyřešilo blato a vytáhnou se ryby, které, objektivně, jsou pro lidi přitažlivější než škeble v bahně a migračně dobře průchodné Labe si zaslouží.… Číst vice »
A co budeme z Děčína po Labi dál do ČR vozit? To se to jako přiveze z Německa vlakem, v Děčíně se to přeloží na loď, převeze se to do Pardubic, tam se to přeloží zase na vlak nebo na auto a pojede to dál? Aby se na to jezdili dívat ze zahraničí jako na cirkus a platili vstupné, na to by to bylo příliš rozvleklé a zdlouhavé, za to nikdo platit nebude.
Je hloupé, že o problematice nesplavnosti nic nevíte. V tom případě je lepší nevydávat posměšné smyšlenky.
Naopak, věc popsal naprosto přesně.
Nebudou prachy, smůla.
A evropské soudy ten váš podplacenej lobbing smetou ze stolu.
A teď ještě vyhrožujete soudy. Vám zjevně nejde o diskusi, hledání řešení, Vám jde jenom o to aby se prosadil Váš názor a všichni se mu přizpůsobili.
Jenže tímto způsobem si nikdy nevybudujete dlouhodobou a stabilní podporu a tu co máte můžete velmi rychle ztratit.
Jsem jen prostý hlupák a spousta lidí mi to za chvíli napíše… Ale … Trošku jsme v situaci, kterou jsme nečekali. Možná nebude v zimě plyn. Možná nebudou mít část lidí peníze na topení. Možná bude v potížích průmysl. Možná bude sociální situace dost zlá… Němci místo odstavených atomovek rozjíždějí uhelné elektrárny, alespoň tak jsem to slyšel… Nebudeme muset Němce ve velkém napodobovat? Nebudou, potřebovat kapacitu železnic sami pro sebe? Máme dost fungujících dolů na uhlí? (Já myslím, že ne…) Není vodní cesta (bohužel proti proudu) jednou z možností jak dostat hromadný substrát z bodu A do bodu B? Ano… Číst vice »
Jediné JE, které by se daly v Německu spustit jsou ty co byly odstavené v posledním roce až dvou, starší nenahodíte, respektive bylo by to moc drahé a možná i nemožné. Uhelné elektrárny, naproti tomu jsou na zprovoznění podstatně jednodušší, palivo se zajistí snáze a některé z těch elektráren navíc byly určené jako rezerva, takže sice dostavené, ale připravené najet během krátké doby. Jinak je Němci spouštějí ne místo jaderek, ale místo paroplynek. Zimní spotřeba se pohybuje v ČR stabilně kolem 13 GW, pokud pojedou JE, tak by neměl být s výkonem problém. Jinak Moorburg sedí třeba přímo na břehu… Číst vice »
Jenže labská vodní cesta je právě ta stavba pro dobré počasí (a to doslova). Místo toho bude užitečnější investovat do železnice nebo do plynovodu, které budou fungovat vždy.
Spíš na špatné počasí, ne? Za dobrého je málo vody. Dráha má problém, spíš problémy, jeden je i v podobě organizace, která se o ni má starat. Další jsou nedostatečná kapacita a také to co je kolem republiky – hory, různé regulace a předpisy v sousedních zemích atd. Vůbec by mne nepřekvapilo kdyby nejlevnější železniční řešení bylo někde kolem ceny nejdražšího řešení dopravy na Labi. Pokud jsou v Evropě jednotné plavební předpisy, do té míry že na jedny papíry můžete jet ze Stockholmu do Nice, tak splavné Labe by znamenalo zjednodušení exportu velkých objemů do stavu podobného jako je na… Číst vice »
Já myslím, že už bychom si měli zvyknout říkat, že dobré počasí je když dostatečně prší.
Organizace dráhy, kapacita dráhy i její regulace jsou věci, které můžeme vyřešit. Kolik bude vody v Labi, to ovlivnit nedokážeme.
Papíry jsou hezká věc, ale problém je to „splavné Labe“. To můžeme trochu ovlivnit na našem území, ale ne v Německu. A Němci kvůli našim bláznivým nápadům rozhodně žádné jezy stavět nebudou.
Na druhou stranu můžeme ovlivnit jaký tvar ta voda v Labi zaujme, jakou bude proudit rychlostí atd. takže splavnost do značné míry ovlivnit můžeme. Ano, v tento moment Němce ke stavbě jezu asi nepřesvědčíme, na druhou stranu zapomínáte že v Německu mají jiné marže a dno tam má jiný charakter, takže zatímco u nás se plavit nedá, tam ten problém nemusí být tak velký. Navíc je tu nějaká dohoda o tom jakou minimální hloubku mají zajistit. A v momentě kdy v Česku bude Labe použitelné a relativně spolehlivé, tak i ze strany Němců. Zároveň můžeme zlepšení stavu krajiny a toků… Číst vice »
Názor zcela laický – proč se místo budování jezu z účelem zvýšení ponoru neprohrábne dno …
Řekl bych že tam bude roli hrát šířka toku, objem vody a rychlost která je odvozená od spádu. prostě málo vody v příliš širokém korytě proudící moc rychle znamená malou plavební hloubku. Prohrabávání to moc nespraví. V Děčíně mělo v 60. Labe při 110 metrech šířky a hloubce 2.5 m rychlost 1.2 ms^-1, to indikuje průtok nějakých 330 kubíků. Dnes tam podle povodí teče 227 kubíků a stav je 185 centimetrů, rychlost pořád kolem toho 1.2 metru za sekundu. Dále je Labe už klidnější, ale pořád proudí rychlostí cca 1 ms^-1 Poku je sucho 108 vteřinových kubíků, tak tam moc… Číst vice »
Protože to prohrábnuté dno se zaplní vodou, která ubyde zase nahoře. Takže něco získáte jenom tím, že dno neprohrábnete v celé šířce řeky. Jenže plavební dráha musí být nějak široká, a když je málo vody, tak holt nestačí ani na tu plavební dráhu.
Vidíte, jak pěkně argumentujete – souhlasím. Ale i když je vody dost, může nastat problém se spádem koryta. Rychlý proud každá loď nepřekoná. Proto se staví plavební stupně. Tedy tam, kde je to společensky průchodné.
Labe mělo v době kdy se tam plavilo rychlost 1-1.2 m/s, to by snad měly lodě překonat, ne? Navíc je otázka kolik té rychlosti zbude po tom co se postaví stupeň v Děčíně. Přece jenom se tam většina energie odebere turbínami.
No jo, jenže problém je v tom „když je vody dost“.
Drazí spisovatelé si mnou ruce, nikdy se nic nepostaví.
V tomto pripade diky bohu.
Bráníme bláto na dně plné různých chemikálií z předrevoluční éry, kdy se dal poznat den v týdnu podle barvy vody v řece….
Přírodě nevadí změna, i změna je život. Přírodě vadí otravování vzduchu, vody apd. toxickými látkami. Zesplavnění Labe má tyto negativní vlivy zmírnit. Není to úplně ideální, ale levitovat věci ještě neumíme.
Umíme, ale magnetické levitátory jsou mám tu k ničemu.
Koukám, že Vysoká škola života už otevřela i katedru aplikované ekologie.
A co takhle vzduchoplavba? Tak se dá dopravovat z místa A přímo na místo B a ne jenom tam ,kde je kanál
Tak tou by se dal převážet vodík…
Nebyl by odkaz? Projekty TAČR mají svá unikátní registrační čísla, ředitelský tým a údaje o nich jsou v databázi. Ano, můžu si to dohledat, ale v článku by tyto údaje nemusely chybět, zejména když je redakce má, když z projektu cituje.
Mapa s lokalitou toho stanoviště dostupná náhodou není? Mám ale celkem obavu že to bude řešení drahé a nepřinese dlouhodobý užitek, jak již jsem psal dřív v místě, které je podle toho co jsem zjistil problematické, byl v dobách minulých brod. Jsou si jistí že se to nebude časem zanášet úplně stejně a že tak jako tak nebude třeba strnout budovu na pravém břehu a koryto narovnat? Pokud má Labe opravdu fungovat jako dopravní cesta, tak to bude chtít mnohem víc než jenom tento jeden jez. Jenže ta další opatření až bůh ví kam do Německa se budou muset navrhnout… Číst vice »
Stačí když obslouží přístavy na Labi. Taková drobnost, nedávno byla zprůchodněna (zvýšena) Vltavská cesta do Prahy a do Radotína tak můžou konečně šífy, na nichž se sypké materiály přepravovat vyplatí.
Což se dalo řešit dvěma způsoby, budto investovat do vodní cesty, nebo zdražit dálniční známku pro kamiony a vybrat něco navíc na daňi… obojí by zvýhodnilo lodní dopravu…
To by se prvně musela dát vodní doprava provozovat i bez zápalných obětí Perunovi na hradě Střekově.
Musi se investovat a pak jde pro danou dopravu navalit mýto ale bez možné náhrady to zpusobi jen škodu.
Nechcete někdo protestovat proti Vltavský kaskádě? Tomu říkám zničená řeka. Navíc od Slap nesplavná. Přínos přehrad? Velmi velmi diskutabilní. Blahodárné záplavy ustaly….
Blahodárné? Máte na mysli,jak ty záplavy pravidelně ničily Prahu a vše po proudu?
…voraři dostali výpověď! Svatojánský proudy nenávratně zmizely!
Jo,smůla….po válce se nějaká ekologie neřešila. Kdo by se pokusil vystoupit proti Stavbě socializmu, zmizel by v patě hráze jako oběť Leninovi.
Chci říct, že každá doba má svůj přístup a přestože je mi ten dnešní mnohem bližší, nemělo by se to s ochranou říčního bahna přehánět. Splavný Labe nutně potřebujeme.
Blbá otázka: A proč?
Že by k plavbě?
Splavný Labe potřebujeme k čemu?
No tak tem jak znamo prehrady nezabrani.
Přehrady slouží k transformaci povodní a že nechytí jednou za čas dvě chvíli po sobě jdoucí povodně, to se prostě stane, všechno co takto děláme je založené na nějaké pravděpodobnosti a nákladech, které jsme ochotni investovat. Samozřejmě dala by se navrhnout přehradní kaskáda co by to udržela, ale ta bude extrémně drahá. Tu povodeň z roku 2002 by pravděpodobně nezadržely ani chybějící dvě miliardy kubíků kapacity v půdě, které by měly z celkového deficitu připadat na Čechy (velmi hrubý odhad), navíc nikde není zaručeno že by byly úplně prázdné
Jojo, jak ustaly, to sme viděli v roce 2002.
Vltavská kaskáda je klasický dílo socialismu a mokrej sen každýho tehdejšího hydrologa, že při tom zařvalo nejkrásnější říční údolí u nás tehdá nikoho netrápilo… Hlavní byly megawatty.
Jo jo, tak moc socialistické dílo, že první návrhy jsou z doby devatenáctého století. Štěchovice a Vrané byly dokonce postaveny ještě před socíkem. I ten přínos byl mnohem větší než jen „megawatty“, ale to byste si musel o tom i něco přečíst. Hezké údolí je fajn, ale toho se nikdo nenají. Nezatopí jím. Neohřeje si jím jídlo. Elektřinou ano, a rozvíjející se země ji prostě potřebovala. A ekonomický přínos kaskády (zásoba vody, ochrana, elektřina, rekreace) řádově převyšuje dřívější údolí. A ano, ničivé povodně ustaly. Zatímco dříve hrozily každých 20-30 let, a byly v podstatě běžné, dnes se jim dá ve… Číst vice »
Jenže prvorepublikové usplavňování a návrhy přehrad byly diametrálně odlišné od toho co se pak postavilo a dodnes není třeba dořešená průchodnost Slap, přestože se za první republiky počítalo že tam budou komory podobné jako na Štěchovicích. I když by se to dnes vyřešilo nějakým velkým výtahem a tunelem pod Třebenicemi, tak se stejně dá dostat tak na Kamýk a za ním je zase Orlík. Hlavně není co do těch jižních Čech vozit. Leda se tvářit že místo DOL je FJB a toto.
Tu poslední větu byste si měl vzít k srdci. Mluví z vás okresní tajemník z Dietlova seriálu, bohužel přesně to co vy tu má v hlavě půlka populace.
Nu, v týhle „logice“ lze samozřejmě zdůvodnit cokoli, včetně jánevim proměny nejúrodnější části Čech v severočeskou hnědouhelnou pánev a vydávat to za skvělej nápad.
Tohle zní jako řešení, se kterým můžou být všichni, až na fanatiky z obou stran, spokojeni.
Já alespoň tleskam
Pozor, aby to nedopadlo jako u Přelouče, kde se experimentovalo s náhradní lokalitou pro modráska a výsledkem bylo další chráněné území, kudy kanál rozhodně nepovede. Nechci bagatelizovat dopady výstavby dvou jezů na Labi na ekosystém, určitě by to nebylo stejné jako předtím, na druhou stranu mám pocit, že příroda má neskutečně silnou schopnost se přizpůsobit a výsledek si může každý porovnat pohledem na Labe pod a nad Střekovem. Žádnou ekologickou katastrofu tam nevidím. Ze současného stavu můžou mít radost snad jen půjčovny raftů a kánoí v Ústí nad Labem, běžný občan by měl plakat, že neexistuje alternativa oproti železnici a… Číst vice »
Alternativa ‚proti‘ železnici – proč? Potřebujeme především právě pořádnou železnici, a ne jediný použitelný přechod pro celý Západ pouze a jen údolím Labe. Trochu méně křivolakosti a možnost využít elektřinu s rekuperací by, spolu s narovnáním cen, mohlo pomoci. Navíc, proti proudu ty lodě zase tak výhodné nejsou. Budeme vozit zboží po proudu loděmi a proti proudu vlaky, aby v opačných směrech jezdily po prázdnu? Silnici to po proražení dálnice přes hory už příliš neuleví, leda to uvolní kapacitu na kolejích – ale budou se nám v Čechách hromadit vlaky a v Německu lodě. 🙂
No to musíme tedy udělat lodě a vlaky jako nábytek z Ikei, v Německu se lodě rozloží a pošlou zpět vlakem, tu se rozloží vlak a pošle lodí. Ha! a máme to! Problem s horníky, tedy loděmi, vyřešen! 😀
Boha jeho. Ty rejdaři, to je snad eště větší bizár než sveročeští hnědouhlobaroni. Jasně, kvůli odvětví, který zaměstnává v celý zemi max. stovky lidí, budem investovat miliardy do projektu, jehož jediným výsledkem bude zničení posledního přirozenýho kusu Labe (kolem kterýho vedou jen 2 dvojkolejný elektrifikovaný trati). A to vožení plynu, to je úplná hámotina – to jako převařej nějaký ty chvaletičáky na tankery (neb nic většího se na Labe nevejde) a ty budou imrvére pendlovat mezi Kralupama (či kde to hodlaj vypouštět) a Hamburkem?
Přesné
Ten projekt už tady byl. V 60 tých letech se uvažovalo o dopravě ropy po Labi a Vltavě do Kralup kde měl být přístav pro říční tankery takřka v sousedství rafinérie. Pak to padlo a stavěl se ropovod.
Jo, dokonce i bolševik seznal, že je to úplná kikotina.
Spíš bych řekl že bolševik dostal befel z Moskvy. Dráha neměla kapacitu (a nechtěli ji přidat) a doprava loděmi ze SSSR nebyla úplně dobře realizovatelná. (Labe vede přece jenom na severozápad)
Počtu si, k čemu vlastně dospěli a kdo to oponoval.
Údolí Labe je zajímavé zejména proto, že je to poslední neregulovaný úsek dolního toku reky u Čechách. Není úplně přírodní, ale je přírodě maximálně blízký v rámci možností. Jde tedy o unikátní ekosystém, ve kterém díky zlepšení čištění vod najdeme i řadu ohrožených druhů.
Ekosystém je charakterizovaný rychle tekoucí vodou s vyšším obsahem kyslíku a proto i relativně čistší vodou. Jakákoliv podoba jezu (vlastně přehrada) tyto vlastnosti zničí a kompenzační opatření to těžko zachrání. Je to jako tvrdit, že rozšířením dálnice kompenzujeme zjednokolejněni železnice, abych použil dopravní příklad.
Ty naklady na jez by byly kolik nejaky starsi odhady byly na 5mld, ted to bude tak 10? Bych radeji videl ty miliardy na podporu OZE, at ty slavny tankery nemusi vubec jezdit. I jen u solaru by se za 10mld dalo postavit elektrarny s vykonem cca 400MWs.
Nehledě na to, co si myslím o jezu – pro Kristovy rány – vysvětlil někdo panu ministrovi, že vzhledem k parametrům vodní cesty se tu stejně nebudou moci plavit lodě nebo soulodí o výrazně vyšší nosnosti, než 1000 t? K čemu je proboha taková doprava pro přepravu ropy a zemního plynu?
Na jaký lodi jezdíš? Zajímá mě je jen důvod hatění návrhu mít konečně komoru na Labi.❄️
A to se k utrácení veřejných prostředků mohou vyjadřovat pouze zaměstnanci Labské plavby?
Zvlášní je, že CMA-CGM nemá problém naložit kontejnery na vlak.
Akorát my máme problém ty vlaky po naší jen řídce přizpůsobené kolejové síti s hustým taktem krátkých osobních vlaků kolem uzlů protáhnout. 🙂
Jasně, a protože máme nedostatečnou kapacitu železnice pro náklad, tak budem investovat do jezu na Labi. Seems legit.
Jezdím tam pravidelně na paddleboardu 🙂 a zajímalo by mě, proč na základě nereálných snů rejdařů má být ten krásný úsek proudící řeky kanalizován. (konec nadsázky) Teď vážně – nejsem a priori proti plavebnímu stupni, ale za předpokladu, že bude založený na relevantních argumentech. Tedy přiznat si, že stupeň v Prostředním Žlebu stejně nevyřeší splavnost do Ústí a říct na rovinu co s tím (když se rejdaři zaváží, že pak už na další plavební stupeň tlačit nebudou, jinak podřežou všechny jeřáby a rozbourají rejdy a Beskydy prodají na šrot, tak jim snad i budu věřit). Pak říct na rovinu, že… Číst vice »
Kdybchom založili rozhodování o čemkoli na relevantních argumentech, byl by to myslím přímý útok na jeden ze základních pilířů naší národní identity. 🙂
Co s tím se ví – plavební stupeň Březno ke kterému existuje i bezjezová varianta. Ale možná by to chtělo Labe o něco rozšířit a předělit podélnou hrází na část koryta pro lodě (a nějaká ta derivace pro elektrárnu) a pro vodu. Pojďme opravdu řešit úlohu usplavnění a ne úlohu stavby jezů, nebo úlohu chovu škeblí. Tady je potřeba najít, pro celé Labe, jak s tou řeknou nějak inteligentně nakládat. Před sto lety vypadalo jako dobrý nápad ji celou kanalizovat do současné podoby, zrušit ostrovy atd. které jsou na velkých řekách jinde v Evropě relativně běžné. Pak se začaly vymýšlet… Číst vice »
Skvělý nápad (ironie). Místo příčné hráze hráz podélnou. A co takhle dvě hráze uprostřed toku a na nich jezy a komory, nebo příslušně velké potrubí, nebo obchvatný tunel pro ponorky? Navrhuji nová plavidla pro Labe, v mělkých úsecích budou nadnášeny nafukovacími plováky a stávající přehrazení podplouvat jako ponorky. To by fungovalo i na Vltavě, ne?
Váš návrh zní zajímavě. Nicméně všechno tu už bylo, třeba na Vltavě se podobně zajišťovala plavební dráha pod některými jezy. ags. cuzk. cz/archiv/openmap. html?typ=lms&idrastru=WMSA08. 1949. PISE51. 05065 A našel byste je i na jiných místech kde koncentrovaly vodu z celého koryta jen do plavební dráhy a tím zvyšovaly hladinu. Tady je to třeba hezky vidět: ags. cuzk. cz/archiv/openmap. html?typ=lms&idrastru=WMSA08. 1938. KRAH78. 03912 Všechno jsme tu už v nějaké podobě měli, teď je otázka jak to modernizovat či jinak upravit a jestli je to s to zajistit potřebné změny. Na Rýnu a německém Labi se používají příčné hrázky, na Vltavě se… Číst vice »
Milý gejzo, cr by mělo stačit cca 20 lodi co mají kapacitu cca 1000t ropy denně. To není tak moc, ne?
A dalších dvacet s plynem. To už je docela dost. Obzvláště, když přijdou sucha či naopak velká voda a ten kolotoč se na pár dní zasekne.
Přesně s tím se potýkáme i u železnice Elbtálem k severním přístavům a pak se zpoždění tahají před sebou klidně i půl roku…
To již významně ovlivňuje ekonomiku státu a v případě plynu a ropy by mohlo jít přímo o energetickou bezpečnost státu.
A další s uhlím. A teď to pronásobme dvěma (jinak dopadneme jako Cimrman s horníky)
Krát dvě to bylo na severní pól
To jo, ale když to nedáme krát dvě, tak se nám tu budou hromadit lodě, stejně jako horníci.
Ale jasne, bylo by to riziko. Ale tahat ropu vlakem už teď pretizenym elbthalem taky nejde…
A upřímně, co je pravděpodobnější a rychlejší k realizaci? Jeden či dva plavební stupně na Labi nebo nová zeleznice směr Hamburk?
Ohledně diverzifikace- máme ještě ropovod TAL-IKL
No ale 20 připlouvajících lodí denně (mělo by stačit o trochu méně) rozhodně není 20 lodí celkem pro danou přepravu. S nízkou rychlostí plavby (za jak dlouho se ta loď otočí na trase Hamburg-Kralupy–Hamburg?) je ten počet lodí až obludně vydoký.
Ano, moc jsem to zjednodušil. Řekněme, že oběhovost lodí bude 10 dní ( 5 + 3 dny cesta + 2×1 den nakládka a vykládka) a z toho plyne 20 + 20 lodí = 400 lodí. Ale nezapomínejme na tlačné remorkéry a připojitelné vany, které sice zpomalí provoz, ale výrazně mohou zvýšit přepravitelnou kapacitu i při nízkém ponoru. A cena van bez pohonu bude někde jinde než cena lodě s pohonem. A samozřejmě je rozumné také koukat na emise, což má elektrizovaná železnice řekněme „vyřešené“. Co jsem kdy počítal, cena lodní dopravy je vyšší než doprava elektrická železniční, ale problém je… Číst vice »
A počítal jste do ceny to, že rejdaři neplatí poplatky za využití dopravní cesty?
No ale to by snad meli , ne? Nebo stavby pro jejich busines jsou zdarma? Olejove kolace na vode po propluti jejich vraku zmizi bez nasledku? Takze bahno v Labi bude opet smrdet mazutem? Kazda sranda neco stoji.
Pred deseti lety se upravovaly mosty v Nymburce , Podebradech a Koline ( zeleznicni). Kazda z techto staveb stala pres 100000000kč . Aby mohly vysoke lode podplouvat . Za deset let vim o dvou. Takze zivotnost mostu je z 1/5 pryc a vyuzitelnost je 0,0001829 % . Za predpokladu jedne lode /den = 100%. To uz je snad smysluplnejsi vest nakladni vlaky pres Rumburk do reichu nez uvazovat o hovadinach vypocenych vsema tremi rejdari .
Od dob Karla IV. je plavba na řekách svobodná a stát je povinen udržovat vodní cestu splavnou! Dříve to bylo řešeno pomocí mlynářů(každý mlynář byl povinen udržovat řeku k sousednímu mlýnu),dnes je to pov innost Povodí! Že se tahle povinnost státu udržovat splavnost vodní cesty( kromě Vltavy od Č.B. a Labe od Chvaletic) nedodržuje je jiná věc!!
Jen lehká korekce (ať Vás nechytne psotník jak vodáky) týká se to jenom několika řek, nikoliv všech. Nicméně ano, Labe a Vltava do toho patří. Druhá věc je že to stát od 48., kdy postavil Orlík a Slapy, v podstatě nedodržuje.
Jojo, ale za Karla IV. byste tou svojí vanou kolem Střekova neprojel. Natož po Vltavě.
Vy chcete prostě mít zadarmo mnohem lepší parametry.
Jinak tohle jsem měl na mysli. Pro Zajištění potřebné přepravní kapacity u zásobování ČR ropou / zemním plynem by na Labské vodní cestě musely pendlovat naprosto nereálné počty lodí / soulodí. Byl by logistický oříšek už jen u zajištění kapacit překládky na našich přístavech. Ale řádově větší problém se zajištěním potřebné flotily i pracovní síly. Navíc ekonomicky naprosto nesmyslný, protože žádný příčetný rejdař nebude pořizovat desítky (natož stovky) lodí o kapacitě pro Labskou vodní cestu, když bude vědět, že bude přeprava dříve či později převedena na produktovody.
Ty lodě se snad dají pronajmout ne ? Ostatně soudím, že většina lodí co se kde plaví, je pronajmutých, protože je to v globálním obchodu mnohem víc flexibilní, než léta čekat na stavbu vlastní lodi, nebo řešit nákup a prodej… Možná se mýlím, zajímaly by mně statistiky ohledně této záležitosti…
Reálná kapacita lodí na Labi je otázka. Díval jsem se teď na nějaké tabulky a Labe tak nějak kolísá mezi třídami a dost závisí na plavební hloubce, která je míst nedobrá. Teď je otázka na jaké parametry jej upravovat.
Ano, bude to dost lodi…co se ale dá dělat…40 masin a příslušný počet kotlovych vozu…třeba až 1000ks…taky není zadarmo a někam se musí vejít….(aktuálně určitě nevejde)
To je jednoduché, stejně musíme odejít od fosilních paliv kvůli oteplování, takže tankery nemají budoucnost, leda na pivo či na mléko.
A nebo kapalná e-fuels, to se nám teď taky tak nějak vytratilo. Zvláštní, že?
Jako že by 365 dní v roce každou hodinu po Labi připlul a odplul kapesní tanker? (plus teda v prokladu ještě tankery s plynem). Sorry, vozit ropu po 1000 tunách loděma (který teda navíc neexistujou, a do terminálů, který taky neexistujou) je naprostá blbost. Proč proboha investovat miliardy do jednoúčelové infrastruktury? Nebylo by lepší ty peníze investovat do takových druhů přepravy, které u nás dávají smysl, tedy v tomto případě do ropo/plynovodů a železnice?
„Konečně máme v rukou opravdu vědecké ověření týmem vědců různého zaměření, které dokazuje, že kompenzace jsou možné.“
Aneb „Konečně to někdo zvládl zaonačit zrovna tak, jak se nám hodí.“
Vzhledem ke klimatické změně mají lodě na Labi stejně utrum. Čím dřív se s tím smíříte, tím míň toho zničíte, než to stejně budete muset vzdát.
Aneb konečně se podařilo prorazit nezdolnou hradbu údajných ekologických škod. Jistě, vám se to nehodí, dáváte přednost divoké řece….jenže, nejsme v Kanadě. Máme jen jedno Labe a je pro nás důležitou dopravní cestou.
Přesně tak, máme jen jedno Labe, a nechat si ho definitivně zničit něčím, co za padesát let stejně půjde na odpis, je nebetyčná kravina. Přírodu prostě svýma prachama a lobbingem neobkecáte. Voda prostě nebude. Máte smůlu. Můžete se stavět na hlavu, odrážet ušima a postavit dalších 5 jezů (což je přesně to, na co se třesete). Můžete si prorážet co chcete, ale skončili jste. Jděte už konečně dělat něco jiného a neškoďte tady. Ta cesta byla důležitá možná tak před 50 lety. Dneska jsou její parametry naprosto mimo rentabilní potřeby kohokoli. Těch pár nadměrných nákladů nevyváží ani ty náklady na… Číst vice »
Hmmmmmm. Tomu říkám tvrdý argumenty. Řeklo Jaaaa – je tak? Není. Nevím, jestli Vaše Jaaaa pamatuje záměr splavnit Berounku. Celou Berounku. Nedošlo k tomu jen proto, ze rok 89 byl nedaleko. Víte, v současnosti pravdu má ten, kdo pro ni získá většinovou podporu. Máte pred sebou hodně práce.
Pouzivate v argumentaci lzi. O splavneni Berounky se uvažovalo asi jako o tunelu z čech do Jaderskeho moře . Bylo vypracovano mnoho studii , ( neco jako nyni k zeleznicnim stavbacm ) , ve variantach malo stupnu ( s vodnim dilem Krivoklat se vzdutim k Plzni) , s malo stupni , kdy cena za patnact zdymadel byla vyssi nez vd Krivoklat. Vse bylo jako obrazky z doby pred 100 lety jak si nasi predci predstavuji budoucnost , kdy na kopec za mestam jezdi parni tramvaj a nad tim poletuje vzducholod. Zaplavene uzemi by znamenalo premisteni v nejhorsi variante 750000 lidi.… Číst vice »
Používá paměť. Splavňovat se chtělo v době, kdy Škoda Plzeň vyráběla součásti jaderných elektráren. Ty výrobky se přepravovaly s mimořádnými obtížemi po silnici nebo železnici.
Splavňovat berounku už se chtělo za 1. republiky, nevyšlo to, poté náckové ( po nich zůstala u luhu dokonce i průzkumná štola) nevyšlo to, apk komunisti, opět nevyšlo a pak v roce 2018 pohrobci komunistů, anonisté, taky to naštěstí, nevyšlo…
Okolo berounky je většina lidí zaměstnána turismem jak přímo, tak nepřímo, tak si nedovedu představit jak by tam stát vytvořil dost pracovních pozic aby tadyto všechno nahradil…
Bla bla, pravda je jen jedna, a tou jsou fyzikální zákony. Klidně si stokrát odhlasujte, že voda teče do kopce. Nepoteče. Budete jen za idioty. Bolševismus je dávno pryč a dojel přesně na tohle.
A vaše bolševický záměry jsou dávno passé.
Přesně tohle navrhují propagátoři D-O-L, přečerpávací MVE, ale je zajímavé, že na Labi jako součásti Zemanova Kanálu, nikdo nic takového nepostavil a ani se nepokouší navrhovat. Protože je to blbost a vodohospodářské perpetuum mobile.
Jděte už konečně dělat něco jiného a neškoďte tady. Přesně toto bych doporučil všem „ekologům“ co vidí řešení jenom v tom něco odepsat, omezit a reálně nepřijít s řešením daného problému a podle kterých je lepší nic nedělat a vrátit se na stromy. To že je Labe nesplavné, po tom co se na něm skoro tisíc let plavilo má nějaké příčiny. To že jsou problémy s vodou, je sucho, pak dojdou dvě velké bouřky a už to někde plave má nějaké příčiny. Chce to zjistit jaké to jsou příčiny a jaké mají řešení. A ono je klidně možné ale že… Číst vice »
Dobrý den, můžete mi ukázat archeologický nález lodě o výtlaku řekněme 10 000 tun z 10 století?? aby se podpořila vaše doměnka o 1 000 letech plavby lodí na laby současné tonáže… vory nepočítám pro ně jsou jezy spíše překážka..
Nepřidávejte si do argumentace něco co jsem nepsal. Druhá věc je že pro lodě je rozhodující ponor, bohužel na téma ponor, ne tonáž středověkých říčních člunů moc prací neexistuje, respektive nic co by se hodilo k naší diskusi. Mimochodem to co uvádíte překračuje o 4 tisíce tun horní limit pro to co se na Labi maximálně uvažuje, tedy Vb, pokud zůstane Va, tak jste mimo o 7 tisíc, některé úseky by mohly být na VIa, ale to jste opět o 4 tisíce přes limit, navíc se plavební hloubka uvažuje kolem 2.5 metru, tedy se bavíme o 1.6-3.2 kt. Problém je… Číst vice »
Mno, tak je vidět, že o meteorologii, klimatologii a hydrologii opravdu víte kulové. Klimatická změna je pro vás zjevně totéž, co pro pětiletý děcko počítač: Čistá magie. Takže si vymýšlíte kraviny. Jakej mají asi Němci kromě vypouštění skleníkovejch plynů vliv třeba na vytrvalej posun azorské tlakové výše dále k jihu, to bych chtěl opravdu vědět. Se ukažte… Ekologie je věda o vzájemném ovlivňování živých organismů. Je to věda biologická, tedy tvrdá. A přesně ukazuje příčiny současných problémů, jako je ztráta biodiverzity. Se svejma mrtvejma pruhama dálničního betonu, parkovišť a mrtvé stojaté vody žádnou příčinu žádnýho problému současné Evropy nevyřešíte, naopak… Číst vice »
Vyyyyyy, jste mimořádně arogantní a tupé Jaaaa. Máme opravdu dobrou naději, že Vy a Vám podobní podporu většiny nikdy nezískáte. Díky vlastnímu egu.
Samozřejmě, fakta se nám nelíbí, tak je oponent arogantní tupec. 😀
Víte soudruhu, věda nejsou žádné čáry. Zesměšňujete se opakovaně svou nevzělaností sami.
Když se jako arogantní tupec chováte, tak budete někým za arogantního tupce označen. Vy tu totiž neprojevujete elementární zájem o diskusi, ale jenom o to aby Vám lidi přikyvovali. A když Vám nepřikyvují, tak jste s to vytáhnout celou baterii argumentačních faulů.
Ale ale, vědecké poznatky jsou argumentační faul? 😀
Poukázání na absenci jakékoli vaší elementární znalosti o tématu je argumentační faul? 😀
Já vás tady opravdu nebudu školit ze základů meteorologie a klimatologie. To jsou dva semestry minimálně a na to fakt nemám čas. Pokud chcete k tématu diskutovat a ne jen vykřikovat (což je přesně to, co jsmte dosud dělal), tak si kupte učebnice a studujte. Nebo stejným způsobem kecáte i Siemensu do toho, jak má vyrábět lokomotivy?
Na obou brezich je zeleznice a silnice. To jsou dulezite dopravni cesty
To jsou, ale ne v relaci Mělník-Hamburg
Když chcete dovézt 1000 tun horniny, bude to mnohem dražší. Když chcete odvézt novou loď do Holandska, nepůjde to vůbec.
A proto zničíme všechno, co nám ještě zbylo. Abychom mohli vozit ročně dvě lodě do Holandska…
Co se týká zemního plynu, nebylo by jednodušší se dohodnout s Polskem na stavbě potrubí do přístavu v Baltu? STORK nestačí a Nabucco je u ledu.
To by bylo rychlejší domluvit se s Němci, ať postaví LNG terminal v Greifwaldu a posílat plyn existujícím OPALem, až Jamal a Nordstream vyschnou.
Němci mají plynu sami pro sebe málo. Až tak, že najíždějí již odstavené uhelky.
Plyn je jen průhledná záminka. Samozřejmě že je snadnější doprava produktovodem. Lze ji realizovat celoročně, počasí ho prakticky vůbec neovlivňuje. To se o lodní dopravě tvrdit nedá.
Plyn není záminka. Jen další podpůrný argument. O větší splavnost usilují zainteresovaná hospodářská odvětví roky. Je to ve veřejném zájmu nesrovnatelně více, než škeble v pobřežním bahně.
Aha, takže veřejné blaho teď určuje rejdařská lobby, jo? 😀
Problém dopravy produktovodem je ten, že není flexibilní a závisí na politické vůli všech zemí, přes které vede a samozřejmě určeného dodavatele. O tom se přesvědčili teď Němci.
To ale i říční doprava. 😉
Samozrejme . Nic levnejsiho a jednodussiho pro tyto komodity neexistuje.
V podstatě celý Ústecký kraj zbytek republiky v minulosti obětoval ve prospěch průmyslu. Tak pojďme v tom pokračovat a zničit poslední hezký kus přírody, co tam po těch letech drancování zůstal. Je mi z toho smutno.
Jak jez zničí přírodu? Cestoval jsem po různých kanálech nic jako ničení přírody jsem neviděl. A co eko přínos z vodní dopravy?
Na oboje ( ropa, plyn) už produktovody máme, proto je neekologické budovat (žíhání vapence na cement spotřebovává energii např) nadbytečné cesty
PS už vidím jak tanker na zkapalněný lpg s ponorem 8 metrů pluje po labi… zvláště po těch písčinách co jsou v německu…
Nepropluje pod mosty v Hamburku.
Ne bez překládky na stovku říčních člunů…
https://www.youtube.com/watch?v=TexqYF_-3H0
To jste se akorát blbě díval. Souvislost mezi kanalizací řek, tedy budováním velkých jezů a přehrad, a drastickým poklesem biodiverzity v řekách je prokázána dlouhá léta.
Jinak, jakej ekologickej přínos máte na mysli u řeky, která je po obou stranách doprovozena elektrifikovanou tratí?
Nu, po obou… Za Děčínem jedna z nich končí – i po rekonstrukci stále jednokolejnou – spojkou na tu druhou. Jen pro přesnost. Ovšem, třeba si i zde někdo představil místo kolejí cyklostezku, kdo ví.
Pokud vím, tak Němci více dopravy kolem Labe nechtějí, už vůbec ne nákladní a nejraději by ji i omezili. A myslím se to řešilo i tu.
A ta spojka se tu už vysvětlovala, že vzhledem k tomu že je dále jen dvojkolejka a je to krátké, tak nějaké zásadní omezení kapacity nepředstavuje.
Loď není zrovna ekologicky prostředek. Radši zlepšit železnici pro náklad a neničit už tak trpící řeky.
No ale to budete muset první začít z horních toků a pořešit že se z toků udělaly strouhy. Samotné Labe to totiž nevytrhne a v předmětném úseku neztratilo snad ani metr délky a na celém toku ztratilo asi 120 km, jenže souhrnná délková ztráta všech přítoků bude minimálně o dva řády vyšší.
To ze vas rozhled , popr vzdelani neumoznuje rozeznat skutecnost neznamena , ze mate pravdu .Umite jiste jine veci nez biologii ricni nivy . Tak se jim venujte .Bude to prospesnejsi.
Tohle napsal člověk, co v životě nebyl na lodi a ví o plavbě úplný prd. ❄️
A vy zas zjevně víte úplný prd o ekologii a klimatický změně.
Herdek, ti rejdaři mají lobby. Neměl by se ozvat Olda Sládek a přehodnotit tu jednokolejku do Bavorska?
Ti, co chtějí stůj co stůj prosadit tuhle hrůzu, si argumenty najdou, i když nedávají logiku.
Jaká hrůza? Bude to vypadat jako v kaňonu Vltavy pod Prahou. Umožníme vodní dopravu, vyrobíme ekobio elektřinu a i další plus se najdou. Jak jinak chcete umožnit celoroční plavbu? Nijak? Že to takhle vyhovuje?
A k čemu je ta celoroční splavnost dobrá? Že budem po vodě vozit 0,4 % objemu zboží místo stávajících 0,2? Jinak, představa, že elektřina z jezů je ekobio akorát tak ilustruje velikost toho pendreku, který o věci víte. Jezy a celej byznys kolem MVE, to je úplně stejná levá jako svýho času soláry, ne-li více. Jezy staví a udržuje stát. Elektrárny se rekonstruují a zvětšují z dotací. Vyrobenou elektřinu odkoupí stát za garantovanou cenu. Licence je neodebratelná, tedy většina provozovatelů MVE zcela ignoruje manipulační řády jezů a klidně turbínama žene celou řeku. Tedy, pár provozovatelů realizuje zisk, zatímco veškeré náklady… Číst vice »
A ta garantovaná cena je v rozmezí 2-3 koruny za kWh, podle toho kdy jste to uvedl do provozu, je více méně stabilní, takže reálně klesá a je pod tím co dnes stojí elektřina na burze. Vy máte manipulační řád každého jezu? Vy víte jakou kótu má udržovat? To že přes jez nepřepadá voda neznamená že se něco provozuje proti manipulačnímu řádu. To je s prominutím kec co po netu roznáší AVTS a rybáři. Dále zapomínáte že samotný regulátor je jenom nějaké zařízení které má nějaký pracovní rozsah ve kterém se snaží hladinu udržet. Zapomínáte že před 20-30 lety kdy… Číst vice »
To se dost pletete. Ať vydělává kdokoli cokoli, ale né tím, že veškeré nákladya rizika jeho byznysu nese erár a veškeré zisky jdou jemu. Jo a ty garantovaný ceny samozřejmě nejsou fixní… Argumentovat pak tím, co se dělalo před sto lety, je vyloženě k smíchu, od tý doby jsme jako lidstvo přišli na spoustu věcí, který jsme tehdá nevěděli. Před sto lety každá fabrika vesele kouřila a odpad pouštěla do řeky, k tomu bysme se taky mohli vrátit, ne? Jinak, co se týče těch manipulačních řádů, samozřejmě že je všechny neznám. Leč když vezmu třeba jen Berounku, tam vím o… Číst vice »
Dávejte si pozor aby někdo opravdu neaplikoval Váš první odstavec, pak se také může stát že se pak nedoplatíte za některé z Vašich oblíbených činností protože budou zatíženy značnými poplatky na zajištění proto riziku. Ano, výkupní ceny fixní nejsou, ale klesají, stejně jako výkupní ceny z FVE a VtE, kde se to ale dá ospravedlnit pokrokem technologií. tzb-info. cz/ceny-paliv-a-energii/91-vyse-vykupnich-cen-a-zelenych-bonusu Zapomínáte na to proč před sto lety fabriky kouřily, to se primárně změnilo, vodní technologie v podstatě vůbec. Ke změně provozního řádu vodního motoru ale nebyl zásadnější důvod. Taky je celkem pravděpodobné že někdy od 50. byl motor odstavený a mezi… Číst vice »
Presne tak , bude to hruza jako pod Prahou.ekobio elektrina ? Vy to opravdu mate cernobile. Vite ze je napr nutny urcity prutok? A ten od dubna po rijen neni? A cemu celorocni plavbu? Aby tricet lidi z decina mohlo delat co je bavi? Tady se to hemzi lokalkobijci kde provoz stoji 14mio rocne na 10km .maji svym zpusobem pravdu. Kratkozrakou , ale maji. Ovsem tohle , to je drahe , kratkodobe , neodstranitelne , s nevratnymi nasledky.
Abych to uzavřel, úplně nejlepší by bylo, těch několik přežívajících fanatiků vodní dopravy z ministersva dopravy vyhodit a ministra pokárat, že jsou důležitější věci a že je odvolatelný jako N ministrů před ním.
Takže požadavek, relativně legitimní (daný i historií) chcete řešit pěkně soudružským vyhozením z ministerstva.
Změnou priorit resortu.