Nový nejdelší železniční výlet světa: Z jihu Evropy k rovníku v Asii přes Laos
Elektrická jednotka od výrobce CRRC pro Laos. Pramen: Xinhua
Trasa měří 18 755 kilometrů a vede z jihoportugalského města Lagos přes Moskvu a Peking do Singapuru.
Jaká jsou pravidla pro tuto „nejdelší cestu po železnici“? Protože cesta (např) Praha-MuN-Brno-Žďár-Praha-MuN-Brno-… vyjde možná i na víc km během 21 dní 😀
P.S. Jet vlakem přes Třebovou do Brna je aktuálně stejně reálné jako přes Rusko do Číny.
Paříž – Moskva už několik let nic nejezdí a je otázka, zda ještě někdy bude.
Přesně
Leda tak prstem po mapách, vzhledem k 14 denní karanténě při vstupu do Číny žádné osobní vlaky přes hranice nejezdí.
Občas jsem nad cestou do TH vlakem přemýšlel, ale rodina manželky žije v Phetchabunu, kde nejsou koleje a než 3 neděle ve vlaju a zajížďka přes Bangkok, nebo aby na nás někdo čekal v Udon Thani, dám to příště zase raději létadlem do BKK a autem, nebo busem za zlomek času.
Jestli bude nějaké příště.
Předpokládám, že se jedná o nejkratší spojení mezi nejvzdálenějšími body. Kdyby to vzali z Portugalska do Singapuru přes Chtouchov, pár kilometrů by ještě přidali. 🙂
Nejdelší pravidelná linka je, pokud se nemýlím, přímý vůz Moskva-Pchjongjang. Jinak kromě přestupového cestování po železnici přes Rusko, Mongolsko a ČLR do Jihovýchodní Asie ještě donedávna existovala i možnost cestovat vlakem s přestupy přes Balkán, Turecko, Írán a Pákistán do Indie.
Přísně vzato to vlakem to do Indie nikdy nešlo, chybí koleje přes jezero Van v Turecku a jezdí se tam lodí.
Za dob SSSR se dalo jet z Turecka přes Arménii a Ázerbájdžán.
A dřív se přes Van jezdilo ve vagónech na trajektu, takže jste formálně nemusel přestupovat.
Ano, to je pravda, přes jezero Van je trajekt (nevím jestli stále i železniční nebo už jen klasický trajekt) a donedávna nebyl ani ten tunel pod Bosporem. Navíc dnes je nemožné z bezpečnostních důvodů projet úsek Záhedán-Kvéta a asi tam je osobní železniční doprava i na neurčito odvolána.
Nedávno jsem viděl na YouTube video ze slavnostního otevření nákladní linky Islámábád – Istanbul, nevím ale jak je to s rozchodem. V Pákistánu je široký a jestli se nepletu tak Írán+ Turecko evropský.
Změna rozchodu je v Zahedanu, na íránské straně hranice. Myslím ale, že osobní vlaky tam nejezdí.
Co si pamatuji tak v roce 2001, kdy jsme tuto trasu projeli, tak tady taky vlakem nešlo. Z Kvety pak super zážitek vlakem do Lahore.
Tak úsek Bam – Záhedán v Íránu se začal budovat až po roce 2000 a dokončen byl v průběhu roku 2009. Primárně tam fungovala hlavně nákladní doprava. Osobní doprava (Taftan express) fungovala nepravidelně z íránsko-pákistánské hranice do pákistánské Kvéty. Bohužel z bezpečnostních důvodů byla posléze úplně zastavena. Koneckonců i jízda po silnici s ozbrojeným doprovodem přes pouštní oblast Balúčistánu je jen pro otrlé.
V Laosu ve skutečnosti kus chybí a ještě nějaký pátek chybět bude. S přimhouřením oka se to dá brát jako přejezd mezi 2 stanicemi v rámci jednoho města.
Do Singapuru se navíc také vlakem dostat nedá, VRT z Kuala Lumpur se, pokud vím, zatím ani nestaví. Do té doby budou vlaky dost pravděpodobně pořád končit na maljské straně. Ale to je kilometricky celkem detail 🙂
Ono nic osobního nejezdí ani mezi Thajskem a Malajsií.
Před pár lety sem to projel osobákama. Přestupovalo se z jednoho vlaku do druhého na hranici v Padang Besar.