Novela zákona o dráhách: Výbor podpořil jednotné jízdné i spojování vlaků
Srážka spěšného vlaku s padlými stromy 4. února 2014 u Jindřichova ve Slezsku. Autor: Drážní inspekce
Sněmovna zřejmě schválí vládní návrh na zavedení systému jednotných jízdenek na dráze. Návrh dnes opět podpořil sněmovní hospodářský výbor, který
Co mě vyloženě těší,že nebyl přijat návrh p. Dolínka,ale není mi jasné,proč se tedy SŽDC musí starat o takové „hodnotné stavby“ jako stavědlo u Negrelliho viaduktu či stavědla v Brně hl. n.
Ono nejde o to nařídit někomu spojení, to už tu je několik let. Jde o to legislativně upravit, na čí licenci se pojede, kdo bude dopravcem, kdo bude odpovídat za vlak, kdo bude pojištěn a jak v celém bude zainteresovaný ten druhý „tažený“. To musí být někde řečeno. To je to, oč tu běží. Pokud toto nebude novelou zákona nebo potažmo prováděcí vyhlášky doladěno, pak je to zase pouze prázdná fráze, která je v zákoně již několik let a v praxi je nevyužitelná. Žádný z dopravců nepůjde do rizika spojení vlaků právě z důvodu odpovědnosti a všech aspektů plynoucích z… Číst vice »
Proč by si to nemohli dohodnout právníci dopravců?
Souhlasím s tím že zákon by měl znít „není-li dohodnuto jinak, poté….“ tak aby u věcí které ve smlouvě nejsou bylo jasno.
Spojování vlaků je pěkný paskvil. SŽDC by měla zvýhodňovat dlouhé (tj i spojené) vlaky pomocí poplatku za dopravní cestu, pak by se všichni přirozeně snažili zatěžovat koridor méně spoji. Ale přikázat to? Pak si budeme hrát na to, který dopravce si dokáže vymoci nějakou výjimku, díky které to nepůjde technicky spojit… A to mi fakt nepřijde k dopravcům spravedlivé.
“ SŽDC by měla zvýhodňovat dlouhé (tj i spojené) vlaky pomocí poplatku za dopravní cestu,“
Tak se nejdřív podívejte, z čeho se skládá poplatek za DC, než tu začnete pouštět podobná moudra.
Už dnes je dlouhý vlak levnější než dva poloviční.
Teoreticky levnější. Praktický dopravci kteří do toho půjdou musí řešit tubu byrokracie pro kterou se jim to nevyplatí.
Dotaz do pléna: tom spojování se týká i nákladní dopravy? Cargo přece někdy vypravuje vlaky s 3,4 vozy a to i přes den na 1 koridoru.
A co zkoušky jednotlivých dopravců? To budu dělat přezkoušky na předpisy RJ či Leo? Že bych se na to nevykašlal, se učit další hovadiny,už tak toho je dost!!!
Že před odjezdem na sebe část průvodčích hajluje a druhá opisuje sluníčka může být fírovi jedno, výsledek sdělí strojvedoucímu vlakoš.
Co si mam predstavit pod pojmem spojovani vlaku pokud je to technicky mozne?
Setkal jsem se s tim, ze jednotky s automatickymi sprahly se v urcite stanici spoji nebo rozpoji a obsluhuji dve trate. Resi to takove ty camfourky na regionalkach, kde je ted nutnost prestupovat nebo vytizenou trat, ktera vznika spojenim dvou trati,…
Nedovedu si moc predstavit, ze klasicke vlaky se budou nekde spojovat pomoci dalsi lokomotivy a posunovanim…
„spojovani vlaku pokud je to technicky mozne“
Třeba to, že spojit pendolíno se 471 nejde, protože každá souprava má jinou „velikost“ spřáhla a ještě nevím, jestli náhodou nemají spřáhla i různou výšku nad TK.
Samozrejme, to vim,… vetsinou jde o jednotky stejneho typu, typicky v nemecku, japonsku a i jinde prijede souprava ze svou vlaku a kazdy pak jede jinam a obracene kdy se ze dvou smeru sjedou dve soupravy a spoji se… Ale nedovedu si predstavit, ze prijede vlak slozeny z klasickych vagonu (napr. Bdmtee) a budou to ve stanici rozpojovat a pak najede druha loko, natoz pak spojovat – to stravite docela dost casu ve stanici… Taky mam pocit, ze norma vysku nad TK nestanovuje, ale stejne typy souprav nebo dopravce si muze tuto zalezitost osetrit. U regionalky bych to ocenil,… u… Číst vice »
Já jsem vám odpověděl na váš dotaz „Co si mam predstavit pod pojmem spojovani vlaku pokud je to technicky mozne“.
Prakticky se bude jednat spíš o nouzové situace (výluky apod.) než o běžné (plánované) spojování za provozu. To se dělá celkem běžně (či v nedávných letech se dělalo – třeba v Poříčanech se roz-/spojovaly ešusy kolínské a nymburské větve, v Krnově se spojovaly vlaky od Olomouce a Jeseníku a jako jeden vlak pokračovaly do Ostravy apod.).
Spojování a rozpojování vlaku funguje zcela běžně ve stanici Zábřeh na Moravě u vlaků Brno – Šumperk/Jeseník a zpět. Je to klasická souprava, která se rozpojí/spojí, přijede/odjede lokomotiva. U spojování se posune jedna část soupravy ke druhé. Funguje to takto už několik let… Není na tom nic složitého, vlak se zdrží ve stanici cca 20 minut. Samozřejmě pokud by druhá část vlaku byla samostatná souprava, tak by to bylo výrazně rychlejší.
Beztak půjde dráha definitivně do háje. Tím, že nebudou skupinovky, tak pojedou autem i ti, kteří doteď jezdili vlakem ve skupině, nehledě k absenci komerčních slev ČD typu IN 50 a IN 25.
IN25/IN50 už delší dobu nemám a nechybí mi.
Platit paušál za to, že na některých spojích možná budu mít o 25% levnější jízdné. Jenže na mém spoji stejně bude „akční jízdné“ i pro ty co in nemají, já akorát zaplatím paušál navíc.
Skupinovky no to je pravda, ale zůstává otázkou jestli to má být pro jednoho tak drahé?
Tak jak je zvykem u nás. Vše naopak,nejdříve liberalizace a pak až jednotné jízdné. Jako ve zvláštní škole.
Spojování vlaků ? To je otázka do pranice, než si fíra přepočítá brzděnku tak akorát zvýší zpoždění.
A proč vlastně fíry baví počítat bržděnky?
Představuju si to moc jednoduše nebo skutečně by byl problém udělat systémy kdy se každý vagón po připojení na WTB „představí ostatním“ a na displeji v mašině/řídícím voze se zobrazují informace o soupravě?
Jenže ne všechno umí komunikovat přes WTB.
Spojování vlaků by se mělo týkat především velmi krátkých vlaků na koridorových nebo by těmto vlakům měl být omezen přístup v době špiček. Pokud zákon nebo jiný předpis nebude řešit tramvaj od Leo expresu nebo obdobné soupravy, tak se v této části mine účinkem. Jinak ale návrh zákona vypadá podle mne pozitivně.
V tramvaji Leo Expresu jede stejně lidí jako ve třech vozech R 882 ČD
Tak za prvé R 882 má ty vozy minimálně 4, nikoli 3. Velký rozdíl v kapacitě tam přesto není, ale v pátky, soboty a neděle jich má o dost víc. A za druhé v úzkym hrdle je už mimo špičku, příměsto jezdí v polovičnim intervalu.
První třída je prázdná vždy. Nepočítám
Především HV schválil opět to, co chtěl ŽESNAD.CZ, hlavně vlečky. 😉 No a začalo se, byť dopoledne a při projednávání s jiného zákona, diskutovat i o POZE v souvislosti s elektrickou trakcí. Jelikož jsme tam byli celý den osobně, tak jsme měli šanci se s poslanci a několika náměstky tří ministerstev domluvit na dalším postupu. Tak doufejme. Miliarda ročně za to stojí.
Vcelku úspěšný den pro železnici.
SŽDC letos začala používat nové logo, náklady na něj, na web, na marketing lítají v desítkách milionů a najednou chtějí přejmenovávat. Tak jestli toto není vyhazování peněz otevřeným oknem, tak už vážně nevím.
logo a korporatni identita by zustala stejna, jen ten bizarni nazev by se zmenil na neco vyrazne srozumitelnejsiho.
Co je na současném názvu bizarního a nesrozumitelného? Jasně vyjadřuje, čím se podnik zabývá a že někteří rvou „a“ mezi železniční dopravní není vinna SŽDC.
Je to prostě příliš dlouhé. Název firmy má být krátký, jednoznačný a snadno zapamatovatelný, tedy ideálně, když ho tvoří jedno, maximálně dvě slova. Jako např. Microsoft, Coca-Cola, České dráhy, Regiojet… atd.
Jenže je rozdíl mezi státní institucí a komerční firmou. Státní instituce by měla mít název, který vystihuje její činnost. Naopak název komerční firmy má být marketinkově chytlavý. Ředitelství silnic a dálnic není o moc kratší, Správa státních hmotných rezerv či Správa úložišť radioaktivního odpadu jakbysmet a takový Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, ten má název ještě delší. Být to komerční firmy, tak tu máme Sil&Dálnice, Nádrže.cz, Uranosmeťák, StátBazar… Mimochodem, z názvů Coca-cola či Regiojet nevyplývá, čím se firma zabývá (jiná věc je, že „všichni“ znají její výrobky, ale to je až dlouhodobý důsledek jejich činnosti), Microsoft – asi… Číst vice »
a Ředitelství silnicní a dálniční dopravní cesty by se vám líbilo?
„Silnice“ a „dálnice“ jsou přesné názvy toho, o co se starají. Místo SŽDC navrhujete co? Správa tratí? Jakých tratí – běžeckých?
Správa železničních tratí? To by už bylo lepší, ale co stanice (které nejsou „trať“)?
Mně by se třeba líbila Správa železniční infrastruktury, je to kratší a nikdo by tam necpal to nadbytečné „a“ 🙂 .
Mě se Správa železnic líbí.
Slovo „železnice“ bohužel (z historických důvodů) znamená jak „koleje“, tak „vlaky“. Naopak u autodopravy takový pojem, který by zahrnoval jak „silnice“, tak „auta“, snad ani neexistuje.
Jak v případě spojení vlaků budou řešit třeba souhlas s odjezdem od vlakové čety? Když každý dopravce na to má svůj předpis? To se bude třeba strojvedoucí ČĎ učit předpis RJ aby věděl že třeba (nadneseně) opisování písmene M znamená to co „téčko“ u ČD?
Tak tohle je zrovna ten poslední problém, na kterém to stojí. 🙂
Za dopravce bude vystupovat jedna osoba. Ta bude odpovídat za to, že jsou splněny podmínky jejího dopravce. A Souhlas k odjezdu řeší předpis SŽDC D1 a je tedy u všech dopravců stejný, podobně jako červené světlo na návěstidle. Jen musí této návěsti předcházet splnění technologických postupů dopravce (které si můžete představit jako nějaký checklist v letadle), aby mohla být dána. Spíš vidím jiný problém: závada na dveřích vozu jednoho dopravce. Druhý logicky musí zůstat stát, s otevřenými dveřmi se jet nedá. Předpokládám, že pak bude na místě nějaké odškodnění zpožděného dopravce, při překročení určité doby i (dle přepravních podmínek dopravců)… Číst vice »
Pochybuju, že by se spojovaly vlaky různých dopravců na nějaký pravidelně bázi v rámci nějakého pomocného mechanismu, jenž slouží k lepší propustnosti koridoru.
Systém jednotného jízdného vyjde na cca 254 milionů? Jako fakt čtu dobře?
Take me prekvapilo, ze je to tak levne.
Protože systém bude kopií drahého kilometrického tarifu a podle dotazů na které mi bylo odpovězeno bude parazitovat na IDS krajů, tam, kde IDS nemají budete mít smůlu, jízdenku na regionální dopravu si koupíte pouze v krajích s IDS. Jinak, pořád to co v jiných krajích projedete za přijatelné peníze a využijete všech možných vazeb, jinde zaplatíte nehorázné peníze za minimální přestupní vazby a nepoužitelnou krajsou dopravu na níž kraje šetří tak, aby pouze splnily zkonné limity.
To jste slyšel špatně, Zbyňku. Jednotný tarif nemá nijak „parazitovat“ na IDS, v další fázi jen bude s IDS kombinovatelný do jediného dokladu tak, aby dojezd na nádraží/cesta do vlaku mohly být zahrnuty do jediné jízdenky.
Tak jak je možné, že v oblastech bez IDS nebude fungovat? Je to zaprvé nefér a za druhé alespoň pro mě parazitování na značce kvalitních IDS, kdy nebude vidět ani logo ani žádné viditelné označení IDS, když některá si budují u cestujících image dlouhá léta a ti co přejdou na CENDIS jízdenky tak už nebudou mít ani tušení, že nějaký IDS byl pracně po léta tvořen. Krajské IDS, ty dobré, díky tomu přijdou o renomé kvalitního IDS a o vložené prostředky do propagace, když budou ještě k tomu kombinované s takto drahým tarifem tak jaké to na ně vrhne světlo… Číst vice »
Moje tvrzení podpořím ještě tím, že se nebudete domlouvat s jednotlivými dopravci, ale využijete IDS k tomu (potažmo i objednatele dopravy), aby k jízdence CENDIsu poskytlo síťovou možnost po celém IDS dokoupit jízdenku IDS. Za poskytnutí takové služby by jednotlivé IDS systémy nebo města (či objednatelé) měli dostávat kompenzace. Je s tím počítáno? Jinak se obávám, že peníze, které na provoz systému dostanete stačit nebudou.
Už je jasné, jak se bude dopravcům preučtovávat jízdné na trati bez objednávky státu? Pokud si například cestující koupí celoroční jízdenku za 25 000 Kč a bude týdně jezdit ve špičkách s LE Ostrava – Praha s cenou jednosměrné jízdenky 1000 Kč, tak za půl roku projede 50 000 Kč (25 týdnů x 2000 Kč. Z čeho se to bude platit poté?
V komerci dopravce SJT nemusí uznat – prostě tyto vlaky vyjme, když z nich chce vytřískat víc.
Nemusí, ale dopravci zatím zájem projevili. U povinně místenkových komerčních spojů si mohou sami určit cenu a podmínky místenky a jinak je systém rozpočítání síťových jízdenek daný a má svá pravidla.
Jako že i cestující se SJT bude smět být obtěžován řešením místenek? Tak to je teda pěkně na h@vn@.
Když už se teď hrabe do zákona, tak by nebylo od věci uložit povinnost v každém pravidelném vlaku osobní dopravy, obsahujícím vozy k sezení (včetně komerce), umožnit přepravu i bez místenky (což nevylučuje část vlaku povinně místenkovou, vidí-li v tom někdo „komfort“). Třeba by to i vyřešilo trochu kapacity na trati, protože by to přirozeně nutilo dopravce k delším vlakům.
jakoze komercnimu vlaku znarodnite sedacky? vy v tom sotoustvi a vire ve vlastni sofistikovanost jste schopen zajit az do zcela neuveritelnych pitomosti.
nejednou si rikam, ze by vam mohlo prospet opustit na par let drahu profesionalniho sotouse a zkusit se zivit necim jinym (mineno naprosto vazne)…
Ideologické brýle stranou, je třeba vidět i souvislosti. Prostě chceš jet po hlavní trati (jinde reálně není problém) = nesmíš jen vyzobávat (kapacitu) a vytvářet „přípojová dilemata“ atd. Pokud to berete ve stylu „on je proti soukromníkům“, tak podotýkám, že konkrétně na Ostravě mířím primárně na pendolino (a LE). Kdyby bylo výsledkem, že do OV pojede jednou za hodinu „pořádný expres“, patrně střídavě ČD a RJ, z nichž každý vždy odveze „veškerou zátěž“ (neboř SJT) v daném směru, a bude zcela jasné, že přípojné tratě se mají orientovat na něj. No a pendolina by konečně jezdila někam, kde využijou klopení… Číst vice »
Tomáš Záruba : už nelze hrabat, jde to do 3.čtení. Ale vzápětí se rozjede další novela ZoD, tentokrát technický pilíř. A to teprve bude maso…
Co kdyby vlak bez sjt nebyl osobní? Nechceš ok pojedeš jako Nex.
Ano, systém přeúčtování je známý. Pokud jeden den pojedu Praha-Ostrava, dopravce dostane denní podíl z mé jízdenky, tj. 25000/365 = 68 Kč. Plus podíl ze dnů, kdy jsem nikam nejel.
Babilon: Pak je otázka, zda budou mít dopravci ve špičkách takové lidi vozit, zejména u vlaků na komerční bázi a u rychlíků, kde je riziko tržeb na dopravci.
Naopak u osobních vlaků, kde je riziko tržeb na objednatali, je dopravci v zásadě jedno, zda-li jede člověk za plnou cenu, či za korunu.
Lepší by bylo nějaké společné API a nezávislý prodejce. Teď jsem si kupoval jízdenku na jeden ne-DB vlak v Německu, kam mi neplatí FIPka. Kupoval jsem ji normálně v e-shopu DB, a kdybych byl běžný kaštan, tak se nijak ani nedozvím, co že je to vlastně za dopravce. Tak se mi to líbí!
Dovolím si malou opravdu, je to zákon o dráhách, ne o drahách
Jak se vám líbilo poprvé v pondělí na ZS? Hezký?
Ale jo, hezký. Jen dotaz – tím mi chcete naznačit, že nemám pravdu, ano?
Obě varianty jsou gramaticky správně
https://cs.m.wiktionary.org/wiki/dr%C3%A1ha
Nejde o to, co je gramaticky správně, ale o reálný název zákona, který je jen jeden. Ten už ale redakce jak vidím opravila, takže teď už je to správně. Jen doufám, že se k tomu ještě nějak vtipně vyjádří Alex.
Já měl zato, že pozměňovací návrh, co se týče kácení dřevin, přinesla paní Matušovská (stálo to v článku z 12.7.).
Ono jich tam je více a různě formulovaných. Soudružka Matušovská byla ale ve vkládání návrhů, které sama nevymyslela, nejvelkorysejší:-)
Takže ona jen tedy daný návrh doplnila, dobře, děkuji za objasnění.
Předpokládám, že to byly všechno velice špatné návrhy, které soudružka vkládala pro jiné.
Spojit vlaky RJ a ČD? To je jistě možné technicky, ale mentálně by se z toho modré gumy tzv. voptákovaly.
nooo… oni by z toho žluté gumy taky nemusí být vyloženě nadšeny….
Zcela běžně se to dělo i bez zákona na trati Liberec – Hrádek nad Nisou, kde se spojovaly vlaky společností Railtrans (dnes Metrans Rail) a ČD v případě výluk.
Nebo v případě, že SŽDC povolila jízdu obou spojů naráz, což se taky podařilo, nějaký státní svátek a jednomu chyběla poznámka, že nejede… Tak jely oba spojené…
Ano, najednou vyjela z depa „810“, praštila nárazníky do nás a fíra řekl, že jede s námi 🙂
tak to musela bejt souprava co svět neviděl 🙂
Kolik ste měli tun, kde všude 810 stavěla?
Neříkám, že tomu úplně rozumím, ale není spojování RJ s ČD nemožné proto, že vlaky RJ jsou velmi dlouhé a kdyby se přidali další vagóny, tak se ten vlak nevejde k nástupišti?
RJ prave docela bezne jezdi v relacich Praha-Viden a Praha-Bratislava s kratkymi soupravami – tak zhruba 4-5 vagonu…
Tohle číslo bych upřesnil na 5-6. RJ se 4 vagóny jsem tu ještě neviděl.
Nevšiml jsem si že se někdo „voptákoval“ (co to vůbec znamená, dotyčnýmu narostly křídla, zobák a přestěhoval se do Prahy?) když žlutá 162 táhla Railjet (nebo možná ještě v tý době klasiku) nebo ČDC 363 táhla žlutou soupravu. Snad jen pár odborářů.
Abych řekl pravdu, nezaznamenal jsem, že by žluťák zachraňoval ČD, opačně ano, ale nato zas platí ustanovení, že uvázlý vlak musí stáhnout (do nejbližší stanice nejbližší vhodná lokomotiva bez ohledu na dopravce.
https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/zluta-lokomotiva-oplatila-lonskou-pomoc-ceskym-draham.A120615_175753_eko-doprava_fih
Na papíře je to velice jednoduché, ovšem je zde pár problémů. Například na koho půjdou náklady při MÚ. Dopravce A způsobí u tohoto spojeného vlaku MÚ se škodou dopravci B a začne krásná legislativní bitva plná neošetřených věcí. Takže do vyřešení i posledních detailů se tomu budou logicky dopravci bránit.
A stačí pouhé obutí soupravy bez MÚ. Když vy vinou předního strojvedoucího obul vozy druhého dopravce.
Bu, bu, bu… Někdo hledá důvody, někdo způsoby…
ona se asi stale ridi puvodnim prikazem generalniho reditele krtka „kalit vodu kde to jde“…
No představte si, že tyhle problémy řeší opravdu právě lidé ze soukroma. Ono kdyby jel první a jeho fíra udělal třeba kola na zavěšeném Traxu, to by bylo veselo. To je plno věcí, které běžný diskutující zde nevidí a ani nemůže.
Ty mašiny mají protismyky a pojistku…
A to si myslíš že s protismyky ta mašina nejde obout ? Můžu tě ubezpečit že jde všechno :-).
Co to je MÚ? Městský úřad?
A nebo jak se bude účtovat spotřeba el. energie když zadní lokomotiva nebude ve výkonu potáhne jen přední. Je toho spousta na vyřešení. Myslím že to bude dost složité.
To už tady vše bylo. Normálně se to dělilo napůl a postrkář si klidně spinkal a my měli menší prémie 🙁
Petře nic proti, ale v téhle sparťanské době se opravdu nic neřešilo a to že jste se někde 5x svezli vajíčkem na prdeli v roce 2005 není to samé, jako spojit 2 šestivozové EC na koridoru. Koneckonců když je to pohoda a bez problémů, proč tratě brázdí lv vlaky nákladních dopravců ve velkém a nespojují se s jinými.
Lv nákladních dopravců? Obchodní neschopnost a časová nepřizpůsobivost. K tomu ještě neposkytnutí informací a fakt se to časově blbě plánuje.
Ale někdy se to i povedlo.
V osobce jsou na přípravu týdny i měsíce. Čas se počítá v minutách, nikoliv ve dnech. to jsou ty výrazné rozdíly.
No vidíte a to samé bude u spojování v osobce. Už vidím jak bude fungovat spojování na hlavním třeba RJ a ČD, jeden od Malešic, druhý z Onj, vjezdy na obsazenou na hl.n., takže 2x větší zábor kolejí, kdy dnes tam cokoliv SŽDC zamítne. Zpoždění jednoho vlaku, čekat budou oba? Kdo zaplatí kompenzaci. Funguje to tak i v Evropě běžně?
Jinak já netvrdím že to nejde a nemůže jít, jen tvrdím že to není legislativně a do detailů taková sranda, jak si myslí pan poslanec. Koneckonců se toho bojí lidé, co tomu rozumí nejen od ČD.
Obávám se, že kdyby měli v taktu jezdit stejným směrem 2 dopravci a SŽDC je nutila jezdit spojené, tak se velmi rychle spolu domluví na prodloužení taktu a vystřídání se s delší soupravou a nic nakonec spojovat nebudou… Zvláště při státním tarifů to bude jedno i cestujícím…
Tal zrovna tohle jde vyřešit velmi jednoduše. Udělá se součet spotřeb obou mašin a rozpočítá se v poměru hmotností obou „půlek“ vlaku. Když jeden z fírů shodí sběrače a položí nohy na pult v domění, že za nulovou spotřebu nic nezaplatí, tak bude nepříjemně překvapený 🙂 .
Horší to bude u nezávislé trakce, vyrovnávání hladiny nafty v nádržích by bylo složitější :-).
Ty náklady by mohly jít třeba za nějakou třetí osobou, který všichni zúčastnění pravidelně platěj poplatky. Tu třetí osobu bysme mohli nazvat třeba pojišťovna. Já bych neřešil věci, který už jsou dávno vyřešený.
A nebo obráceně. Nezlobte se, ale ještě nemocen?
Špatně se zde zjištuje, na koho se reaguje. Pokud je to na mě, tak po pěti týdnech by tento týden měl naznačit, že již mohu do práce…
Pane Šimral, na vás ne, bylo to na pana Petra (bez příjmení) . Vám každopádně přeji uzdravení. U pana Petra se bojím, že není možné.