Nové problémy s vodíkovými vlaky v Německu. Nemají na co jezdit, nahradily je dieselové jednotky
Jednotka Alstom Coradia iLint. Foto: Alstom
Dieselové jednotky mají nižší kapacitu, část spojů musela být zrušena.
Dieselové jednotky mají nižší kapacitu, část spojů musela být zrušena.
To jaky diletant sepisoval tu smlouvu, kdyz tam nezapracoval pokuty pro dodavatele vodiku pri nedodani paliva ?
Ano, nekoupíme vodík a za tu pokutu….
…nakoupíme naftu pro ty dýzly.
A „jezdíme zadarmo“. Vaše Německé Dráhy
A který dodavatel by podepsal takovou smlouvu, když sám nemůže tušit, kolik vodíku bude k dispozici.
Mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky.
tak to dopadá, když ruce pracují rychleji než hlava …
Tak asi proto ta úvaha o vodíkových soupravách na trase Pardubice – Liberec – Ústí. Že by Němci naznačili že by bylo lepší se těch jednotek nějak zbavit?
Ten nedávno publikovaný článek, kde byla zmínka o vodíkových vlacích na R14, vycházel ze závěrečné zprávy projektu TA ČR, který běžel v letech 2021-2024 a jedním z příjemců podpory byla Česká vodíková platforma, což je lobystické sdružení bojující za vodík. Tudíž nebyl to okamžitý výsledek nějaké aktuální úvahy.
– pouze jsem si neuvědomil, že se má nadsázka nějak označit
Pardubice -usti dráty.. nevymýšlet pí
Jak používají tyto jednotky vodík? Mají palivový článek, nebo motor upravený pro spalování vodíku?
Palivové články v kombinaci s bateriemi pro vyrovnávání výkonu a rekuperaci.
Stačí zvednout sběrač.
iLint nemá sběrač.
Ale jak je vidět, měl by mít 😀
Prosím může mi někdo z přítomných vysvětlit, proč někdo vymyslel vlak na vodík, který je krajně neekologický vzhledem k tomu jak se vyrábí? Děkuji předem.
Nejsem fanda vodíkové mobility, nicméně vodík lze vyrábět, respektive využít k uložení energie – získané i environmentálně příznivými způsoby.
…přesně tak. Je potřeba to vidět tak, že vodík není na Zemi zdroj energie, ale v podstatě jde „akumulátor“ energie (s poměrně bídnou účinností)…
Trochu problém je, že tato energetika zatím vůbec nefunguje, ač často vystrkuje růžky v německých prezentacích a technooptimistických článcích.
A jestli nesjou přeci jen lepší jiné způsoby akumulace (včetně setrvačníků, gravitačních systémů a tak).
No bodejť, když konkurence umí vrátit více energie z té vložené (vodík 1/4, akumulátory 3/4).
Tak on je vodík zamýšlený i jako nosič obnovitelné energie z míst, kde se vyskytuje hojněji. Typicky arabské země mají poměrně velké ambice tenhle nově vznikající business podchytit. Jednak mají hodně nevyužitého prostoru, vítr a slunce téměř nonstop, dále obavy z propadu těžby ropy a v neposlední řadě volné prostředky na investice. Jen k tomu zatím chybí ta spotřeba a trh. Ale berte to, že jsme ve fázi opatrného začátku a může to tedy někde drhnout.
Co je sice hezké, ale kolik energie se nakonec dostane na kola…
Mimo jiné tím také padají všechny hlášky, jak vodík zajistí decentralizaci a soběstačnost.
Souhlas, taky preferuji domácí výrobu energie pro sebe, ale velkovýroba bude otázkou nadnárodních hráčů jako ve všem. Arabské země by se bez ropy mohly vrátit do středověku, takže samy aktivně hledají obchodní náhražku. Výroba v poušti bude mít daleko nižší cenu za kWh, což by teoreticky mohlo nákladově přebít ten obtížný dovoz a mizernou účinnost. Teď tam ta energie padá do horkého písku bez užitku.
Arabské země by i mohly, slunce tam svítí děsivě rovnoměrně a hodně. Ale to vožení vodíku s malou energetickou hustotou asi nebude nic moc. Pokud při tom nebudou pálit ropu na transport, ničemu jinému než efektivitě to ale nevadí (ale vadí to ceně).
S německým větrem je to horší, protože opravdové neudatelné přebytky nejsou až tak často a pravidelně, to pak má poněkud vliv na ekonomiku podnikání s ukládáním vodíku. Přeci jen lepší je, když se to pokud možno udá v síti.
Jen dotyčným hlasatelům pokroku chybí ve vzdělání informace o fyzikálních vlastnostech vodíku – napříklaqd to, že jeho atomy jsou rozměrově tak malé, že se dřív nebo později (spíš dřív) dostanou skrz jakoukoli nádobu, ve které jsou „skladovány“. Tedy jeho převoz na delší vzdálenosti a skladování je rovnocenný vození a skladování vody v cedníku.
Ambice jsou fajn, a skutečnost? Jako přímá konkurence v takových případech (solární farmy v skoro-rovníkových zemích) je třeba brát přímý přenos pomocí HV „drátů“, který by například u severoafrických lokalit měl vyjít celkem příznivě (poměrně malé vzdálenosti do Evropy).
Jinak ano, POKUD už někde stavět elektrolyzéry a plnicí infrastrukturu tak ne v Evropě kde je mnoho jiných možností, ale v odlehlých oblastech. Což se pokud vím neděje, místo toho stravíme produkci vodíku pro mobilitu stále ještě na reformingu (hnědý vodík) a občas elektrolýzery ale evropské… 🙁
To je druhá věc, spousta ambic zůstala v historii nenaplněná. Netvrdím, že mám křišťálovou kouli, ale naznačuji ambice jednoho Ministerstva elektřiny a obnovitelných zdrojů v regionu. Zkusím získat nějaké oficiálně šiřitelné informace, možná by to vydalo na samostatný článek pro zájemce.
Ono je uz problem, ze naprikla uz teraz v Nemecku jeden tyzden pokryvaju veterniky 60% spotreby elektrickej energie a dalsi tyzden prestane fukat a zrazu pokryvaju uz len 20% spotreby. No momentalne to zachranuju uholne a plynove elektrarne. No len tieto elektrarne su uz fuj fuj, takze potrebujete rozumne ulozit 4 – 5 dnovu spotrebu elektrickej energie celeho Nemecka. To len tak do baterii nenapchate.
A do vodíku ano?? Jistě, dokud je poměrně drahý, můžete ho použit k částečnému vykrývání špiček produkcí typu jede/nejede (neboli používat elektrolyzér jen když jsou přebytky, ovšem to zase vede k jeho nízkému procentu využití a s tím spojenými ekonomickými problémy) ale zapomeňte na zpětnou výrobu elektřiny „do síte“ z vodíku, to je jedna z nejmizernějších efektivit…
Ale můžete se na to dívat i opačně. Když fouká, tak uhlí a plyn nejede. Pokud spalovací zdroje nemusí jet většinu roku, je to solidní dekarbonizace.
Samozřejmě, že orientace Německa na plyn jako doplňkového zdroje byla poněkud podivná a zřejmě navázaná na dočasné pochopení s Ruskem před válkou. Ty jaderky jako základ tam chybí.
Uložit to je těžké jak do baterek tak do vodíku. Ještě těžší je aby to mělo ekonomický smysl, když se přebytek děje jen občas.
Ano, ta účinnost je přímo tragická, souhlasím.
Doba kdy budeme mít nadbytek takto získané elektřiny je však ještě hodně vzdálená, tedy nedává to smysl. Navíc v případě vlaku už vůbec ne.
Mobilita? Vodíková.pi. dráty dráty a dráty výkon + efektivní řešení
Takze ta elektrina sa rodi v drotoch ? Pozeram produkciu v Nemecku k 6 vecer. Veterne elektrarne produkuju necelych 22% produkcie elektrickej energie. Vyzera, ze im nefuka, lebo instalovana kapacita je vyuzita len na 17%. Plynove a uholne im dodavali dalsich 41% spotreby elektriny. Cim nahradite tuto produkciu ? Napr. 10.9. im veterne elektrarne dodali 44% a FVE dalsich 13% elektrickej energie. 8.9. nefukalo, takze z veternikov mali len 15%, trochu im pomohla FVE, ta isla na 20% a na dorovnanie zvysili vykon uholnych a plynovych a evidentne dovazali elektrinu ako divy, kedze v ten den mali aj vyse 6%… Číst vice »
Jistě, a tuto enviromentálně příznivou elektřinu lze též použít například pro pohon MHD (elektrická trakce). Dokud neprodukujeme 100% „zelené“ el. energie je jakékoliv prohlášení typu „náš vodík je vyráběn VÝHRADNĚ z ekologických zdrojů“ přinejlepšém snaha oddělit zelené elektrony od hnědých v jednotné síti, v horším případě „byznys s papírovými potvrzeními“ kdy některé firmy rády vystaví potcrzení o prodeji své produkce klidně na 10násobek jejich výroby… papír snese všechno.
Místo osvědčených postupů se vymysli kravina. Tratě se mají zadratovat… Máme to lety prověřeno
To je jednoduchý jako facka. Protože se na něm dá skvěle vidělávat. Ten kdo ho vyrábí má ostatní v hrsti, a může určovat cenu. Stejně jako u ropy. Plus údžba a servis.Když to u elektřiny, kterou si dneska vyrobí kde kdo a ještě je jí přes den nadbytek nic nekápne domů. A ani na servise neni možný vidělat. Prostě noční můra současnýmu modelu ropný a auto lobby.
Další potvrzení toho, že vodík nedává smysl, navíc proboha proč na železnici, kde velice snadno natáhnu dráty a mám vystaráno.
To s těmi drátami vysvětlujte lidem co na ně, na některých trátích, čekaji 50 let….
Typicky právě trať z Buxtehude.
Ale v Olomouckém kraji říkali, že diesel nemá budoucnost.
To říkali ve více krajích.
To asi nemá, ale vodík taky ne 😀
Ještě vám ta nafta bude dobrá .. Němcové
Nebo taky klasický dráty 🤔
Tohle říkali i o koních ,když se pokoušeli vymyslet pohon tramvají.
Tak podle EU se za chvíli na ty koně vrátíme.
nevrátíme, flatuují metan
Prý na to bude vyvinut speciální odlučovač s multiminerálem.
Samozřejmě dotovaný.
To ochránci zvířat nepřipustí. Koně začínají být problém i dřevění na kolotočích, nedovedu si představit, že by někdo připustil živé koně do provozu. To spíš budou táhnout lidi.
Ale pro ten pohon tramvají už měli zdroj a způsob dopravy.Dnes mají vodík v luftu.
Nahradily je dieselové jednotky s menší kapacitou… není to náhodou tak, že dieselové jednotky tam jezdily celou dobu společně s vodíkovými, ale není jich dostatek, a proto se odříkají vlaky? Už je to asi 5 let co tam vyjely dva vodíkové iLINTy, nevím jestli pak přibyly další. Před 3 lety jsem tam jel klasickým naftovým LINTem a na protisměrném vlaku jel také (ačkoliv podle veřejných oběhů měl jeden z nich být vodík). Oba mají kapacitu tak nějak stejnou a nevím jestli tam na něčem jezdí ve dvojici, proto se mi to tvrzení o kapacitě moc nezdá.
…kdesi v DE jsem relativně nedávno zaslechl něco o tom, že spolehlivost těch vodíkových iLINTů taky (zatím?) není nějak extra oslnivá (dle agentury JPP disponibilita někde kolem 50 %), takže na tom něco být může…
Bylo tam dodáno 14 iLintů. S tou kapacitou to nejspíš bude, jak říkáš, neboť dieselové Linty jsou 41 (m dlouhé), zatímco iLint je postaven na bázi Lintu 54, takže je to 160 versus 120 sedadel.
OK díky, takže jsem měl jen částečně pravdu. Netušil jsem že pro 14 vozidel má tento dopravce vůbec turnusy 🙂
Letos v létě jsem jel z Bremmerhavenu do Hamburku – půlku iLintem, pak 4-5 km náhr. busem a pak Lintem.
iLint je větší, jel sólo, Lint půlka.
A: nejtišší (když pomineme soupravu s loko) je asi drát, pak H2, baterie bzučely … a o řády jinde je diesel.
Osobně se mi drátování všude všeho nelíbí, přijde vítr, námraza, ruský útok.
Ale jsem rád, že jsem si všechny možnosti pohonu o dovolené vyzkoušel.
Dle článku za to může dodavatel. Není ale uvedeno, jaká je smlouva ohledně dodávek, kdo měl potřebnou akumumulaci zajistit.
U nafty je to jednoduché: Nádrž v depu, kam se vejde „vagon“.
😀 😀 😀
😁😁😁
Nasadili vodíkové soupravy, ale vyžadovaly vodík…
Správně..Zelený vodík to chce. Toho je neomezeně
neomezeně – ve snech zelených blouznivců 🙂
K pláči ten green deal.
Jebat tenhle debilní green deal
K pláči je spíš to, že někdo odmítal funkční řešení (v podobě elektrický trakce) a musel tam experimentovat s nesmyslem jako je vodík.
S GD to nemá nic společného.
Něco ano. Je to právě GD a DG, kdo tlačí vodík jako záchranu roz- hašené energetické sítě kvůli masivnímu nasasezní zdrojů, jejihž produkce je spíše neříditelná, než ano.
Tak jestli experimentovat s vodíkem, pak je to tady u zdroje ideální. Ale souhlasím že aspoň hlavní trať do Cuxhavenu (to není ta kde vodíkové vlaky jezdí) by už měla být asi dávno pod trolejí – zatím končí dráty ve Stade, kam jezdí S-Bahn, ale každou hodinu jede těžká patrová souprava na RE z Hamburku do Cuxhavenu s motorovým Traxxem (dříve DB 218), přes půlku trasy pod dráty.
Jen doplním, že stávající zdroj vodíku zde byla chemická továrna ve Stade, kde provozují chlor-alkali elektrolýzu (výroba chlóru a hydroxidu sodného), při níž je vodík produkován jako vedlejší produkt. Důvod odstávky netuším, může být plánovaná i neplánovaná, otázka je, jaké mají kapacity na skladování vodíku (drahý špás) pro tyhle provozní výpadky.
Fabrika ve Stade měla v době celozávodní dovolené plánovanou odstávku za účelem modernizace výroby a pravidelné údržby. V Bremervörde kde je depo dopravce i plnicí stanice jsou zásobníky. Ale při pravidelném provozu mají kapacitu týden, max 10 dní.
Co jsem slyšel, tak u tohodle vodíku bývá problém s čistotou, ale jinak je to daleko „ekologičtější“ využít odpad z výroby než se patlat s nějakou elektrolýzou, která nemá nijak valnou účinnost a pokud nejde o kogeneraci (spolu s teplem) tak bych to spíš považoval za zločin. (O podobné se pokoušeli prý v Kralupech, ale protože to nevycházelo ekonomicky (vodík mají zadarmo jako technologický odpad, ale to čištění něco stojí a nakonec vyjde nafta levnějc), tak toho nechali.) Ale pak je tu právě ten typický problém vedlejších produktů, pokud přestane (tady naštěstí dočasně) výroba něčeho, přestanou se produkovat i vedlejší… Číst vice »
(Nevim jak rychle to prijde, ale jednou) kdyz bude stat casem ropa mozna 2- nebo 3-nasobek dnesni ceny, tak se bude na to spousta lidi divat jinak.
V Kralupech nemají vodík zadarmo, ale (jelikož ho doposud míchali se zemním plynem a používali jako zdroj tepla) minimálně za cenu metanu. Plus ty náklady na čištění, stlačování a skladování…