Nově opravený most přes Berounku budí emoce kvůli zvlnění. Přesně podle projektu, vysvětlují silničáři
Opravený most přes Berounku ve Zbečně. Foto: Petr Dvořák
Zvlnění řeší problémy s odtokem vody.
Zvlnění řeší problémy s odtokem vody.
Nedalo mi to a našel jsem si podélný profil. Vizte zde: https://ctrlv.cz/QjQr To zvlnění šlo udělat menší, min. podélný skon je 0,5% a v projektu mají cca 1,2%, rozteč odvodňovačů mohla být cca dvojnásobná, kdyby je situovali do míst pilířů, tam by ale zase musely vést nějak komplikovaně do boku. Je vidět, že snahou bylo maximálně vylepšit odvodnění nad rámec min. požadavků normy. Každopádně i s takto zvlněným mostem je amplituda svislého zrychlení od zakřivení při rychlosti 50 km/h jen cca 0,5 m*s-2, tedy cca 0,05 g, tomu odpovídá frekvence cca 1,2-1,4 Hz. Nejsem odborník na dynamiku, ale tipl bych… Číst vice »
A proč se to odvodnění neřeší vyspadovanim do stran, případně tak že celý most je mírně do kopce aby to stekalo přirozeně směrem ke břehu. Plus občas nějaká kanálová mřížka a roura aby to proteklo rovnou dolů do řeky.
Kdyby šlo o nový most, tak to dává smysl.
Je to rekonstrukce. Udělat to tak, že uprostřed mostu bude vysoký kopec, který se bude k břehům svažovat, by znamenalo daleko víc materiálu a tedy daleko větší zatížení spodní stavby.
Vyspádování do stran by znamenalo, že vám voda steče po celé délce mostu k obrubníku. Co tam s ní? Udělat po celé délce odvodnění, aby zatékala pod chodník a teprve tam mít podélné vyspádování? Na to opět na rekonstruovaném mostě asi není místo.
Domnívám se, že to není nechtěné zvlnění konstrukce mostovky ale úsekové sespádování k odtokům. Jednoduché, perfektní.
To ještě není zvlněné…. to jak se povedlo udělat nový povrch na D10 na cca 22km směr praha v zatáčce a v levém pruhu ….. kdy jedete 130-140 a vykopne vás to cca půl metru nahoru to je teprve něco
Tak zvlněnou vozovku chápu, ale proč je zvlněný chodník, respektive obrubník.
Skoro bych řekl že chodcům to zvlnění při přecházení vadí ještě miň než vozidlům? A jet tam po chodníku na kole bych docela nerad viděl, je na to příliš úzký…
No vidět to pradědeček, tak se v roce 1708 přiženil jinam. 😀 😀 Na funkci to nemá vliv, ale estetika pláče.
Asi odpočinkové plošiny pro vozíčkáře
Nee 🤣
Jsou vtipné ty pohádky okolo zvlněného zábradlí. Žádná zkouška se nedělala. Udělali to takto zvlněné rovnou na celém mostě a až po stížnostech to celé předělat do roviny.
Jako laika by mě ale zajímalo, zda nemůže docházet k výrazně vyššímu zatěžování mostu při průjezdu náklaďáku pres takové hupy. Počet náklaďáku je tam velmi vysoký, vzhledem k lomu na kámen ve vesnici. A jsou to všechno náklaďáky na maximální váze, často i přes.
Ono je to dost přibližnë, zas takové hupy to nejsou.
Asi by si každý na ten most před napsáním jak je to hrozné měl zajet a osobně prohlédnout/projet.
Až ten most v zimě namrzne, to se bude na těch vlnách krásně brzdi.
Problém je hlavě doba trvání rekonstrukce. DVĚ stavební sezóny!
Vždyť je to spíš lávka než most a opravovali to skoro tak dlouho jako Barrandovský most, to je fakt důkaz absolutní neschopnosti.
Nejspíš se soutěžilo na cenu a ne dobu výstavby
Jako nic ve zlém, ale mě se to líbí. Takový unikát nemají jen tak někde. Nejen, že voda odtéká lepe, ale i řídící přes něj pojedou pomaleji a takovy most je jen jeden.
No nevím, minimálně na D3 je podobně zvlněný most a ve vyšší rychlosti nic moc.
Jj, ten se krásně vlní
https://mapy.cz/s/jobubuzuka
Po D3 můžete jet rychlostí 130 km/h, což bych vám na úzké okresce rozhodně nedoporučoval. 😉
A co dynamické účinky, které nerovnost vyvolává při průjezdu vozidel. Tím dochází k většímu zatížení mostu, což může mít negativní účinky na nosnou konstrukci. Kdysi dávno jsem měl na FAST VUT předmět „Dynamika stavebních konstrukcí“, kde jsme probírali případy zatížení stavebních konstrukci při jejich rozkmitání.
Sice vzniknou, ale celkový vliv na konstrukci by neměli mít.
Ty vlny by musely mít rozteč menší než je průměr pneumatiky daného vozidla. Největší rozkmitaní mají žulové kostky.
A vlastní frekvenci mostu netrefi. Aby se rozkymacel.
Asi tak, hlavně by to muselo být přibližně v rozsahu vlastní frekvence, aby hrozila rezonance… tady při délce těch vln mnoho metrů to asi fakt nehrozí…
Spočítat i vyzkoušet vlastní frekvence není problém. Je-li to potřeba lze upravit rychlost značkou. Nemyslím si ale že by bylo nějak pravděpodobné, aby jelo několik aut za sebou v rozestupech stejných jako rozestupy vln (jsou t, vlny vůbec stejné?), a to rychlosti odpovídající nějaké vlastní frekvenci. A vážně pochybuju, že rychlost a sklon je v takové kombinaci, že to ten most nějak zaznamená. Nezapomínejte, že první, co statik při výpočtu únosnosti udělá, je, že přenášení tíhu konstrukcí 1.35 a tíhu nahodileho zatížení (zde auta; snih; vitr) 1.5. Platí pro pozemní stavby, ale pochybuju, že by na tom mosty byly extra… Číst vice »
Aha, podle projektu. Jako projektant mám se zhotoviteli dobré i špatné zkušenosti. U těch špatných je to lenost přečíst si projektovou dokumentaci. Na kontrolním dni jedné stavby mi vyčetli, že stožáry nevyhovují. Pak se dozvěděli, že objednali úplně jiné stožáry, než skutečně měli. Vzniklo to tak, že objednávají nějaký standard, na který jsou zvyklí. Jiný zhotovitel zase při stavbě opěrné zdi zapomněl na kabelové rozvody pod ní, takže jsem musel kabelovod přeprojektovat. Takových zážitků mám za svých 10 let praxe dost.
Odborná firma musí na závadu v projektu upozornit. Jinak realizační projektová dokumentace je dokumentace podle které je odborná firma schopna realizovat stavbu. Takže výmluvy na projektanta moc nepomohou.
Proč by to dělali? Objednatel všechno odkejvá, 2 roky si toho nevšímá a týden před stavbou se to začne řešit. 😄 Ale ano, projektant je vždy ten špatný. 😄
Je pravda, že za kvalitu zhotovitele je odpovědný objednatel. Nikdy jsem tenhle legislativní faul nepochopil, zvlášť pro chudáky, kteří si objednají stavbu domu a nevezmou si stavební dozor.
Pokudi objednatel stavby objedná u projektanta projektovou dokumentaci a tu předá zhotoviteli stavby, aby podle ní dům postavil, tak vůči zhotoviteli náklady na všechny opravy chyb a změny nese on. Může je ale po projektantovi zpětně vymáhat, projektanti jsou na to povinně pojištěni, stejně jako stavební firmy mají povinné pojištění odpovědnosti za to, co mohou při své činnosti zprasit.
To pojištění je právě proto, aby se poškozená strana domohla plnění. Záleží ovšem také, jak je postavená smlouva.
Jaké výmluvy, za kvalitu projektové dokumentace podle stavebního a autorizačního zákona odpovídají příslušní autorizovaní projektanti. A to jak ekonomicky, tak trestněprávně.
Odborná firma musí upozornit na závadu, které si všimne, nebo na kterou přijde. Nemůže ji jen tak odmávnout se slovy: ,,Je to sice blbost, ale je to tak v projektu, tak jedem.“
To ale nevyviňuje projektanta z odpovědnosti za jeho chyby.
Za ty roky praxe jsem se naučil mít nad tímto nadhled. Pokud stavba vnáší do projektu nějaké vlastní myšlenky, činí tak na vlastní triko. Pokud je vinou stavby potřeba projekt upravit, pak si to zaplatí.
Souhlasím.
A pak starosta vznese otázku na KD, kdo ty hovnocucy zaplatí, že ho na to nikdo neupozornil. 😀 😀
Stavba si nesmí svévolně upravovat zásadním způsobem projekt, respektive nesmí provádět stavbu v rozporu s projektovou dokumentací. Nějké prkotinky budiž, ale cokoliv zásadního musí projektant odsouhlasit.
Coz o to, takových zážitků máme dost všichni, pane kolego. Jenže tady se píše, že je to podle projektu a dokonce že se zabývali vlivem na zatížení.
Nejhorší je, když narazí na stavbě na nejaky problém a ani se nezeptaji projektanta. A ten se pak nestačí divit…
Zvlnění vozovky kvůli odvodnění je normální, větší sklony v projektu navíc dávají větší šanci na funkčnost odvodnění i při mírně nepovedené realizaci.
Nechápu ale, proč projektant „navlnil“ i tu římsu. Rovná římsa by vypadala lépe a asi by se i snáz stavěla. Úspora materiálu / zatížení konstrukce realizací zvlněné římsy je asi zanedbatelná…
Myslím, že ta fotka bude hodně zkreslovat…
Protože výška odrazného obrubníku je přesně stanovena 150-200 mm.
Konečně to někdo zdůvodnil. Děkuji.
No já jsem si to hned myslel, když jsem ty fotky někde viděl poprvé. Takto je řešeno odvodnění na spoustě mostech. Každopádně vševědoucí diskutéři ze sociálních sítí už to vyhdonotili jinak!
Je to tak, každopádně z fotek to vypadá brutálně, ale ty mohou samozřejmě zkreslovat (zde drsně vykreslovat). Zajímal by mne jízdní komfort jaký tam ve skutečnosti je.
Evidentně vyfoceno na dlouhé ohnisko. Toto skutečně není vlnobití, které známe třeba z pražské Štěrboholské spojky (i přes opravu furt tam je) nebo zfušované dálnice víme kde. Tady to má dost podstatný účel popsaný v článku i komentářích.
Ve skutečnosti to určitě nevypadá tak, jak na některých foto. Původní most, jestli si dobře pamatuju z výletů do této oblasti, byl tak „rovný“, nikde žádný sklon, až to na most bylo velmi divné. Tedy jak pro koho…
Být laikem v nějakém oboru není ostuda, horší je z této pozice nadávat nebo si do práce jiných kopnout.
Viděl jsem ten most koncem října a to tam ještě bylo cik cak i to zábrádlí takže to vypadalo ještě víc komicky. Jak se píše v článku zábradlí se nakonec ještě upravilo aby vypadalo lépe esteticky. Myslím, že fotky jsou autentický, udělal jsem si tam taky jednu.