Nová zastávka, rychlost až 160 km/h. Miliardová modernizace 11 km trati přes Vysočinu je u konce
Železniční trať Praha - Havlíčkův Brod - Brno v úseku Vlkov u Tišnova - Křižanov. Foto: Správa železnic
Rychlíky se vrátí na trať až se změnou jízdního řádu.
Rychlostí 160 km /h jezdili Japonci běžně už v roce 1960 tuším. Od té doby zdvojnásobili a testují tuším i 500 Km/h. Rychlejší vlaky než u nás jezdí i v Egyptě.
To je krásné jméno, BH je v Německu „podprsenka“.
o kolik zrychlí spojení? Doufám, že nejméně o 7-8 minut aspoň. To by pak dávalo smysli.
Konečně někde normální nejvyšší traťová rychlost a ne nějaké mini rychlosti.
Tak je to moderně postavená trať v 50.letech, kdy se už vědělo, že se tam bude jezdit elektricky..
Projekt je spíš ze 30.let, ale třeba počet silničních přejezdů může této trati závidět každý „koridor“ z devadesátek.
A stavělo se na začátku 50.let podle toho původního projektu, nebo do něj přišly změny?
Stavělo se od roku 1938, tj. těžko podle projektu z 50.let. Na začátku 50.let se jen dokončovaly akce přerušené válkou.
Ano, na trati dlouhé 120 km celý jeden přejezd.
z kutné hory do Havl. brodu asi nic nechystá co?
Něco už je hotovo. A něco se chystá. https://mapy.spravazeleznic.cz/stavby
Za miliardu jim postavím 200 m koněspřežky !
Jak moc je těžké, například v případě koridoru z Brna do ČT, naplánovat několik úseků najednou, aby když se zavede „nickolejný provoz“ se mohla zrekonstruovat značnější část tratě během kratší doby…
A materiál a techniku na stavbu budete dovážet jak?
Po kolejích? „Nickolejný provoz“ přeci neznamená, že se začátkem stavby/výluky tam lusknutím prstů zmizí kolejnice, ale že na trati není žádná osobní/nákladní doprava, ne?
Prý trať Praha – Brno. Spíše trať Kolín – Brno. Trať z Prahy v Kolíně pokračuje na Pardubice a pak na Brno a v České Třebové se odděluje na Olomouc…
Nemáte prosím někdo nějaký odkaz na tu opravu stanice Přibyslav a toho úseku Pohled-Přibyslav? 🙂
https://mapy.spravazeleznic.cz/letaky/S621500627_202406201053.pdf
Se divím, že se to zvýšení rychlosti vyplatí vzhledem k využití ypsilonů a béček na R9.
….po trati jsem nejel, ale vubec bych se nedivil ze tam je 160 pro NS, muze nekdo informovat?
km od – km do: V – V130 – V150 – Vk
50.540 – 52.328: 160 – 160 – 160 – 160 km/h
52.328 – 55.137: 120 – 130 – 135 – 160 km/h
55.137 – 59.796: 145 – 150 – 160 – 160 km/h
59.796 – 61.063: 110 – 115 – 120 – 140 km/h
….takze dle ocekavani je ta 160 spise marketingova zalezitost a realne vyuzitelna je jedine s NS.
Pokud tady nebudou jezdit Pendolina (řada 680), tak je to spíše marketing, navíc bych ještě ale podotkl k těm rádoby „vyšším rychlostem“: a) je to na úkor sklonu přechodnic/vzestupnic – nejsou sice nikde překročeny mezní hodnoty, ale s výjimkou dvou míst není dosaženo nikde běžných standardních hodnot (dle ČSN 73 6360-1) b) oblouky mají velké stavební převýšení kolejnic (Dmax = 149 mm) c) velkému stavebnímu převýšení odpovídá velký přebytek převýšení pro nákladní vlaky (Emax = 118 mm) V praxi to znamená a) menší komfort pro cestující a za b) vyšší ojíždění kolejnic pro nákladní vlaky Na jednačkách byl vznesen požadavek… Číst vice »
Jak je to např. v projektu na trať Kuřim – Tišnov? Konkrétně hlavně pomalé esíčko. Také je to na hraně, nebo by se dalo, s vyšším převýšením, vymáčknout víc? Děkuji
Stávající praxe, co aspoň vím, že pokud jste ve stávající stopě nebo s minimálními posuny osy v řádu jednotek metrů tak rychlost zvednete logicky jen tak, že budou strmější vzestupnice a zvedne se stavební převýšení v oblouku – toto můžete dělat de facto i na lokálkách s Vmax = 80 km/h – je ale otázka, zda je to vhodné, resp. co to udělá s náklady na údržbu – zrovna třeba v tom Vlkově se odvěšují postrky historicky – nákladní vlaky stanici obvykle neprojíždí, ale rozjíždí se zde z V = 0 km/h po odvěšení postrku a nějaký koumes zrovna zde… Číst vice »
Děkuji. Pokud jsem totiž postřehl správně. V nejklikatějším úseku zůstane pro V100mm rychlost stejná jako dnes (100km/h) a vyšší rychlosti se dosáhne jen nasazením dalších profilů nedostatku převýšení u vozidel (V130mm +5km/h, V150mm dalších +5km/h). Z toho bych hádal, že se zde žádná změna převýšení konat nebude.
Odpověď Min.dopravy a ČD: „To jsou vyhlídkové vlaky , tam nemůžeme jezdit rychle“
To je typická formální masturbace provozovatele pocitem, „zvýšili jsme rychlost“. Navrhoval jsem trochu snížit TR z Třince do Vendryně ze 160 na 135, aby se mohl zapínací bod přejezdu do nemocnice dát až za zastávku a přejezd hodinu denně navíc neblokovaly stojící vlaky v zastávce. V praxi by to zdrželo jedno pendolino denně o několik vteřin, ostatní vlaky stejně nemají šanci 160 využít. Ale nejde to.
Regiojet s jednotkami Pesa z Polska na V = 200 km/h využije profil V130 a po zavedení ETCS i V150.
Náhodou nevíte jaký budou mít výkon na váhu? Protože dle polské wiki je to slabé jak čaj, ještě slabší než pendolino, cca jako krátká regína (6kw/t).
Nevím a co vím je to, že ty údaje zatím nejsou veřejně známé, resp. nenašel jsem nic ani na webu PESY, ale moc se mi to nezdá, že yb to mělo být slabé, když to dle zadávačky musí vyhovovat pro V = 200 km/h.
Vyhovovat musí, ale ty pšonské výrobky minulosti, na jejich placaté geografii, mělo v velkou tradici 2-3MW mašin na 160km/h, což je u nich ještě i umocněno, že mezi tratí v poli a nádraží mívají větší vzdálenosti než u nás, respektive nižší rychlost ve městech a tak plynulejší rozjezd, který není z 0 na 120 během chvilky, ale táhne se to tam jak smrad 50-60, kde se nižší zrychlení více ztratí.
Podle smlouvy 10 kW/t (Příloha 7).
Děkuji! Tak to je aspoň na úrovni pendolina. Doufám že bude někdy závod s Morávií z Tišnova nahoru 😉
Ibalginy jezdí na profil V130 běžně již dnes.
Ty tam budou jezdit jen chvíli, i tak je zvýšení rychlosti ze 100 na 140 vcelku velký skok, více než o třetinu..
Ale zato na osobních vlacích jezdí ibalginy a pantery, ty běžně jezdí 140 km/h už dnes.
Žiju v domnění, že tam bude jezdit Jančura. Nevím, čím, ale vozidla ČD asi nepřevezme.
A taky nevím, od kdy.
Vypínačka zůstala stále hloupě v půlce stanice? Nebo – a v to vůbec nedoufám – došlo k řešení mezifázového dělení jiným, vhodnějším způsobem?
SFC, spínané neutrální aj.?
Vypínačka se přesunula na Řikonínské záhlaví. Od cedule k ceduli 183 metrů. S přidanou hodnotou PJ 50km/h (jen a pouze pod vypínačkou, ve zbytku stanice 100km/h protože nekóduje – co jsem tam aspoň před 14 dny byl).
Tam je dělený neutrální úsek dle ČSN EN 50 367, uspořádání I. – to znamená 3 vzdušné izolace a celková délka neutrálu (tj. včetně krajních souběhů) Lmax = 142 m (mimo).
Díky👍
Hloupá rozhodnutí tedy zůstávají „ve svých kolejích“. 🙄🤦
Po dokončení VRT budou všechny vlaky osobní přepravy zastavovat v Osové Bítýšce, takže tu 160 km/h v jejím okolí stejně žádný vlak nevyužije.
Kdy že bude dostavěna VRT?
Já si spíše pokládám otázku, proč by takovém zapadákově měly ty vysokorychlostní vlaky stavět.
Nepůjde o vysokorychlostní vlaky, ale o „zrychlenou + zčásti přetrasovanou R9“ (nově R34).
No a zastavovat tam budou zjevně kvůli (mimochodem velmi ostrému) přestupu od Prahy na Sp jedoucí z Brna do Velkého Meziříčí – (mizerné, protože vůbec neřeší směr Čechy) úlitbě za nevybudování VRT-stanice u Velkého Meziříčí.
Dokonce ty samé R nakonec, oproti původním plánům, nebudou zastavovat ve Velké Bíteši. https://vrtky.cz/documents/159614952/164599101/Linkov%C3%A9+veden%C3%AD.png/b743f4d4-f0f6-4734-86d3-806f71930827?t=1722596981194
Než bude VRT, tak vlaky Praha-Brno zažijí ještě minimálně dva nebo tři pravidelné odklony přes Havlbrod a projedou tudy vysoké počty lidí.
Krása, konečně, dočkali jsme se.
Je to opravdu nezvyk vidět tyhle fotky.
Jsem zvyklý, že v SŽ umí jen studie, sliby. Ale do země se nekopne.
Samozřejmě postavilo se něco na koridorech do Budějovic a Plzně. Ale mnoho významných stávajících tratí je zastaralých a pomalých, a pak kriticky chybějících tratí (Brno-Přerov). A tohle je důležité pro rychlost, efektivitu a atraktivitu osobní železniční dopravy.
Jo, Brno-Přerov má nickolejný provoz 2 týdny za říjen a bude ještě navíc týden i na konci listopadu. Co dodat, ať to už vezmou konečně z gruntu, jak plánují příští rok!
Čím víc výluk, tím víc Dobrá správa.
Tak to v souvislosti s tratí 250 doporučuju zajít na oční.
Myslíte ten tankodrom u Čáslavy nebo Kutné Hory, který je sice v nehorším stavu z celé tratě, za to se bude dělat poslední, protože se SŽ nechce pouštět do velkých stanic a míst se styky?
Čáslavy napsala Fyfyna.
Muze mi nekdo znaly objasnit, kdo prisel s vyrazem „nickolejny provoz“ a proc to nemuze byt obycejne „preruseni provozu“ nebo „vyluka“? Zni to podobne jako sucha voda, hlucne ticho nebo vegetarianske maso…
Protože to bwzbu tak hrubě jeko přerušení či výluka. Stále je tam slovo provoz.
A souhlas, je to strašná hovadina.
Šotouši z provozu. Newspeak…
Zeptej se Sůry ten ví všechno. Pár lidí zaráží a je ukojenej. Jmenuji se Pavel Fejfar, jsem z Vrchlabí a mezi mé koníčky patří komentování toho, čemu nerozumím. Ostatně, najděte si mě na Facebooku, jaký jsem fešák a chytrák.
Co třeba po slovensky „ničkolajka“?
Pojem „nickolejný stav“ ještě dává smysl. Ale ne „nickolejný provoz“ – protože při 0 kolejích tam žádný provoz není.
Provoz asi je, ale ne po kolejích. Nojo, jen slovíčkařím.
To zní krásně dvojsmyslně.
Už jsem to kdysi vysvětloval. Stavy při výlukách na dvoukolejce:
1. Dvoukolejný provoz.
2. Jednokolejný provoz.
3. Nickolejný provoz (slangově) neboli zastavený provoz (odborně).
Při projednání výluk se na poradách běžně používá, všichni znaí tomu rozumí, nikoho to nepohoršuje. Že se to dostává do oficiálních dokumentů nebo se používá při komunikaci s veřejností asi není úplně správné. Ale i tady na webu se běžně píše „vagon“ a přitom je odborně správně „železniční vůz“.
Tož to už klidně můžeme oblouku říkat zatáčka a proměnnému světelnému návěstidlu semafor…
Popravdě jsem, nikdy nepochopil, co je proměnné světelné navštívilo jiného než semafor 😀. Ale chápu, že navštívila jsou různá, například proměnná světelná, takže semafor by zaváděl „mimoběžné slovo“.
Spíš bych chápal terminologii: dvojkolejný provoz – jednokolejný provoz – nickolejný provoz (tj. trať je provozována, z bodu A do bodu B se nějak dohrkáte s drážním dopravcem, ale výhradně nekolejovými vozidly či odklony) – zastavený provoz (z bodu A do bodu B se nedostanete nijak, aspoň tedy s drážním dopravcem).
Já bych se nepohoršoval ani tak nad slangem, ale spíš nad tím, jak divně je to slovo utvořeno. Pro češtinu je daleko přirozenější „bezkolejný“ nebo „nulakolejný“.
Podobně tahá za uši „buspruh“ (což má zvukovou podobu německé složeniny), češtině by daleko lépe odpovídal „busopruh“.
V češtině se moc nepoužívá „bus“, ale říká se celé „autobus“, proto sloučeniny začínající bus znějí divně.
Bezkolejny provoz je třeba na silnici. Nulakolejny se divné vyslovuje, protože všechny ostatní včetně čtyřkolejného jsou jednoslabičné.
Nebo jako když chudáci z Neználka pili horkou vodu a říkali, že pijí čaj a dnes je móda pít čaj bez čaje.
Podle mě v tom nebude nic složitějšího než odečet troj-, dvoj-, jedno-, nickolejný. V odborné řeči se podobně jazykové vyšlizmy vyskytují. Viz cifršpiónský „záporný růst“, meteorologická záporná teplota (fyzici počítají od absolutní nuly, takže teplota vyjádřena zapornym číslem neexistuje) nebo třeba čeština, která má strom za neživotný, protože vzor hrad. A je v tom dokonce důsledná, viz noví roboti, ale nové roboty.
Muzika dokonce umí, a má to logiku přímo systémovou, pojmenovat černou klávesu podle sousední bílé zleva nebo zprava.
160 km/h na této trati v úseku mezi Kolínem a Brnem je ojedinělý úkaz, anebo bude/je takových víc? Hlavně v té části od HB dál na Prahu. Zrychlení části určitě fajn, ale o kolik to zrychlí celkově cestu z Prahy do Brna, minuty? Smaže se tím akorát zpoždění…?
Moc těch úseků nebude. Kousek mezi Přibyslaví a Sázavou a pak mezi KH a Kolínem. Bohužel tato trať vede v pahorkatině a oblouky se přizpůsobuje terénu. Na 160 by se musel přeložit téměř každý oblouk, kterých není úplně málo. Tady to není jako mezi Kolínem a Chocní, nebo mezi Olomoucí a Uničovem, kde by stačilo „přeložit 1 oblouk“ a pak 20 km rovinky s možností zrychlit ve stávající stopě.
Je škoda, že v úseku nové Tišnovky (Brno – HB) nebyla trať trasována velkoryseji, v době plánování (před 2. světovou válkou) se v západní Evropě jezdilo 160 běžně.
V době před druhou světovou válkou se v Evropě nejezdilo běžně 160 km/h, ale bylo to jen pár ojedinělých výstřelů v Německu a v Anglii.
Navíc trať HB – Brno byla trasována v době okleštění Československa o Sudety a v náročném terénu, takže ještě více zvyšovat náklady nebylo úplně žádoucí.
Přesto je to škoda. 😉
Aspoň to vybudovali bez úrovňových přejezdů, což se za 50 let na koridorech nepodařilo.
Asi by bylo přesnější napsat „co se o 80 let dříve“ na koridorech nepodařilo, ne?
Na pár místech a v úplných rovinách, předci věděli co dělají a proč, v dobách kdy elektrický provoz byly jen anarchistické myšlenky, něco na úrovni dnešních vodíkových vlaků nebo hyperlopu.
Pozor, elektricky jezdil už Křižík, takže v tom byla spíš cena včetně NEvybudovanych elektráren.
Leč i běžně dosahované zvýšení rychlosti po rekonstrukcích z původních 100 na převážně 110-130 km/h v cílovém stavu cca deset minut z Kolína do Brna ušetří.
Tam hlavní rozdíl ale udělají vozidla, doba nástupu, zrychlení, horní rychlostník, brzdná vzdálenost.
V 90. letech jezdilo EC mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem za 1 hodinu a 15 minut, což je průměrná rychlost téměř 97 km/h. Vynikající výsledek vzhledem k tomu, že traťová rychlost tehdy činila pouze 100 km/h a přes Brno 80. Pokud bychom se pomocí miliardových rekonstrukcí v budoucnu dostali aspoň na tuto hodnotu, byl bych spokojen.
Připomínám, že bez zastávek a tuším se čtyřmi nebo pěti vagóny.
Ovšemže bez zastávek, ovšem jinak šlo o normální vlak běžně s šesti až osmi vozy.
Mě teda pořád přijde ta cena jako raketa – za rekonstrukci s výlukou. 10km obchvat Litomyšle s mostními objekty atd je za 2.8mld … To fakt něco opravit na železnici je dražší než 3 roky stavět nový úsek dálnice
? Je tam 3x tolik dělníků? Pozlacený bagr? Metr kolejnice je dražší než 6-7m šířky dálničního asfaltu?
Železnici musíte stavět na první dobrou, ano samotná výstavba je dražší, pže Metrostav si tam klidně vylije beton z popílku z uranového dolu a když to náhodou popraská, nebo se to zvlní, tak to může pořád vylít ještě jednou. Tuhle možnost na železnici úplně nemáte. Ale celkové náklady zas tak dramaticky rozdílné nejsou, náklady na výkupy pozemků v této ceně nejsou vůbec započítané, náklady na uskladnění orné půdy taky ne, vyjmutí z fondu ZPF, atd.(Myslím tím, že šířka stopy v krajině je daleko užší, a proto je toto u železnice levnější.) Taky tady šlo prakticky o novostavbu, stopa zůstala stjná,… Číst vice »
Dvoukolejná, elektrifikovaná železniční trať je technologickou složitostí a obsáhlostí daleko od dálnic, ale na rozdíl od asfaltu, do podobně velké opravy vydrží další desítky let. Jak stará byla elektrifikace na této trati, rok 1968? Teď jestli to přepočítání na rok vyjde lépe nebo hůře pro tu či onu infrastrukturu..
Z Brna do Havlíčkova Brodu bude trať v pohodě.
Z hlediska propadu rychlosti je mnohem horší úsek z HB do Svtlé n. Sázavou a hlavně pak úsek ze Světlé do Kolína. To je špatné. Ještě původní stopa z doby císařství.
Tam už netrpělivě čekám, kdy bude do Světlé sjezd z VRTky.
Úsek z HB do Ždáru se modernizoval do nové stopy před válkou a ze Žďáru přes Křižanov do Tišnova se dokončil po válce.
Ono by hodně pomohlo alespoň odstranit trapný propad rychlosti u Okřesanče na 70 km/h mezi Čáslaví a Kutnou Horou. Pak by se tento úsek taky dal zrychlit na úroveň 160 km/h i převážně v dnešní stopě. A též hlízovská spojka pro rychlý odjezd z Kolína a zkrácení trasy, kterou slibovali už komunisti. Zrychlovat něco mezi Světlou a Golčovým Jeníkovem bude nesnadné a drahé, tam se budeme muset asi dlouhodobě smířit se 75 km/h.
Je tam v plánu přeložka aby se propad odstranil, jen to není u Okřesanče ale u Třebešic.
Další špunt je, bohužel, hned vedle – Kutná Hora hlavní nádraží, v jehož je traťová rychlost také nízká. Nebylo by třeba vhodné trať a nádraží přesunout tak, aby kopírovalo silnici 38 a trať tak napřímit? Nebylo by třeba ani tolik kolejí, vzhledem k pomalu končícím přepřahům. Dalo by se tím vyřešit i bezúvraťové napojení trati 235. Vzhledem k tomu, že i stávající nádraží je i tak z města dost z ruky, tak posunutí o pár set metrů dál by už bylo celkem jedno.
Ta Hlízovská spojka se tu před cca dvěma roky probírala, snad že územní řízení hotové, jde se do stavebního povolení (spolu s prováděčkou). V jakém je tohle stavu?
Je to součástí stavby „Rekonstrukce traťového úseku Kutná Hora (mimo) – Kolín (mimo)“ – ta by měla jít do realizace 2026-2027.
obávám se, že to bude později….
myslíte asi propad u Třebešic, tam se přeložka plánuje.
U Okřesanče je trať už po optimalizaci na 105.
Ale do 160 v této oblasti chybí dost, musel by se překládat skoro každý oblouk.
Pravda, jsou to Lochy, resp. Třebešice, nějak se mi to v hlavě propojilo. Děkuji za upřesnění.
Škoda jen, že při stavbě nového spojení mezi Prahou a Brnem byla využita stopa původní ÖNWB a alespoň v úseku z Havlíčkova Brodu do Golčova Jeníkova nebyly provedeny podobné úpravy jako mezi Havlbrodem a Žďárem.
… a 31. 10. skončil kyvadlový provoz mezi Osovou Bítýškou a Ořechovem (zelená na semaforu 1x za 12 min. po dobu cca 20 sekund), ale od 1. 11. je nově kyvadlový provoz přes celý Ořechov + nadále jsou semafory na mostě přes trať v Osové Bítýšce.
Krásný termínový soulad. 🙂
Pamatujete výluku na trati Brno-Vyškov, rozkopanou dálnici tamtéž, dopravu vedenou po jedné polovině a zároveň uzavřenou starou cestu přes Rousínov?
No tak to by tady ŘSD muselo zavřít polovinu D1, aby to alespoň dorovnali 😀
Ona to časem dorovná i Dobrá správa – až při stavbě „VRT Vysočina I“ bude opět jednokolejný provoz Vlkov – Křižanov kvůli napojování odbočky u Osové Bítýšky.
A až o pár let později při stavbě „VRT Vysočina II“ bude tamtéž jednokolejka kvůli napojování odbočky u Svin, přičemž v té době již po té trati budou jezdit i dálkové vlaky mezi Prahou a Brnem.
Sláva, sláva, ale taky by se dalo 200…
Tak rovnou na 300 km/h nechcete 😀 ? Přece se nebudeme kodrcat nejakých 200 km/h 😀 .
Ale no tak…
200 na 5 kilometrových úsecích, ale jo, 300, ale no tak… Blbost je to stejná.
Tak bude už instalováno ETCS, když bude úsek umožňovat 160 km/h?
Nebude, je tu autoblok.
Autoblok sám o sobě rychlost větší jak 100 km/h neumožňuje, jde o to, že je zde národní zabezpečovač (LS).
Snad je ovšem nenapadlo zlikvidovat kolejové obvody, jak bývá u těchto staveb módou (neb „už brzy“ bude ETCS). Pak by se konsolidačně jezdilo 100 km/h ještě pěknou řádku let.
Kolejové obvody na trati jsou a ve Vlkově teprve budou.
To ze čtenářů, cestujících, železničních dopravců a azadavatelů nákladních přeprav po železnici dělají blbce? „“…. Jde o další část české železniční sítě, kde Správa železnic během stavebních prací zavedla takzvaný nickolejný provoz. „To umožnilo stavbařům zvětšit poloměry oblouků a položit koleje v nové poloze,“ uvedla Správa železnic v tiskové zprávě….““ – podíváme-li se např. na aktuální průběh prací mezi stanicemi Čelákovice a Mstětice – https://mapy.cz/zakladni?l=0&x=14.7237745&y=50.1472110&z=15, tak dvě přeložky tratí do oblouků o větším než dosavadním poloměru (+ vlastně zrušení celkem tří navazujících tzv. protioblouků) rozhodně neprobíhají za nickolejného provozu, ale bez problémů za postupného uzavření částí jedné koleje (prvně té… Číst vice »
Něco jiného je dlouhá přeložka zcela mimo stávající stopu a něco jiného je přeložka, kde podstatnou část tvoří úseky, kde průjezdné průřezy původní koleje a přeložky kolidují nebo jsou v takové blízkosti, že za provozu raději neradno
Prelozky tohoto typu stale marne ocekavam na mnoha usecich trati Brno-Ceska Trebova, kde na 160 km/h neni ani metr a pritom s naprosto minimalnimi naklady by tam mohla byt 160 skoro na 40% delky trate
Moje nejoblíbenější místo je oblouk před stanicí Opatov os Svitav, kde se narovnáním oblouku (vyzažením od obce) mohlo 160 dosáhnout snadno (a tím i v celé souvislé trase od Hradce nad Svitavou až po ČT) – a pokaždé se tam brzdí na 100…
Je to jedna z prvních koridorových staveb, tam je úspěch 140 km/h přes stanice. Vždyť předtím se mohlo přes stanice max 100 km/h. Na přeložku by se musely vykoupit pozemky a to v té době nepřipadalo v úvahu. Ani ne tak politicky jako myšlením §1
Od tech dob ale uz uplynulo 25 let a nedavno byla trat dokonce zavrena. To jsou jenom trapne vymluvy dokumentujici naprostou neschopnost SZ neco planovat.
Před koridorem se mohlo přes stanice pouze 100 Km/h ? Já jsem jezdil do Pardubic ještě před koridorem. A fungovalo to tak, že vlak se rozjel na 120 km/h a brzdil až v Kolíně.
Ona to nebyla úplně koridorová stavba – trať se zadrátovala a opravila, pak se začalo s koridory a někoho napadlo prohlásit tohle za hotový koridor. Sice tam byly neperonizované Letovice atd., ale neva.
Ta neperonizované stanice tam pořád jsou, teda s výjimkou Adamova.
A Blanska, ne?
Blanska, Svitav a Skalice nad Svitavou, pokud se nepletu. Ten Adamov jsem zmínil proto, že to je zatím jediná stanice, která se peronizovala dodatečně nad rámec původní akce „Modernizace I. TŽK“.
Tam je takto nesmyslne zalomenych oblouku cela rada. Od CT az po Muzovsky tunel mohla byt 160 s naprosto marginalnimi prelozkami.
Jenže žst. Opatov se má přestavovat – viz níže: Cílem stavby je přestavba stanice Opatov za účelem zajištění bezbariérového přístupu. Projekt je řešen ve dvou variantách. 1) První zahrnuje zejména výstavbu ostrovního a vnějšího nástupiště, která budou přístupná bezbariérovým podchodem, který bude protažen na druhou stranu kolejiště. V rámci stavby bude přejezd P6834 nahrazen železničním mostem a díky přeložce trati v oblouku před stanicí bude zvýšena traťová rychlost. Prodloužením staničních kolejí budou splněny podmínky pro provoz vlaků délky 740 m. 2) Ve druhé variantě je stanice nahrazena pouze odbočkou se zastávkou, pro účely nákladní dopravy se předpokládá prodloužení koleje ve… Číst vice »
Krasne datum, to tam muzete napsat skoro cokoliv a vyjde to nastejno. Mimochodem obchvat Opatova a Svitav jsou ji otevreny a zeleznice zacina v tomto smeru, koneckoncu jako vsude jinde, dostavat pekne nafrak.
Obchvat Opatova existuje už bezmála 20 let.
O. K., obchvat Svitav je nový (a hodně přínosný).
Nicméně: konkurenceschopnost železnice je nejen o rychlosti, ale i o četnosti spojení – srov. s pouze 2h taktem R19 a srov. s tím, co tam zůstane po dokončení VRT (aneb ze Svitav expresně ne do Prahy, ale do… Svobody nad Úpou).
Takže “Výhledově” 😄
Již brzy!
Ano. Lahůdkou je též série oblouků před Skalicí nad Svitavou, kde se rychlost propadá ze 120 na 85 km/h. I zde by sanace velice přispěla vyrovnanějšímu jízdnímu profilu, ovšem pozemky, zásah směrem k řece… To asi zůstane v říši snů.
A jak byste si to tam představoval? 😉
https://mapy.cz/zakladni?x=16.4885177&y=49.8114172&z=15
Nějak takto se to má udělat v obou variantách Opatova: https://mapy.cz/s/kesosebeke
Hm a jakou toto řešení umožní mít rychlost „na průjezd“ tím Opatovem? Jako ideál by bylo narovnat i ten oblouk za žst. Svitavy směr Brno a mít souvislou V = 140 km/h někde od Hradce nad Svitavou nebo cirka od místa změny trakce až po Českou Třebovou.
Dokud se kope na Vysočině tak na trati Brno-Třebová nic velkého nedělat. Nedělat velké výluky na obou! Jinak máte zaděláno na pramáti všech průserů, ta pak přijde i se všemi haranty, co její dcery zplodily.
No ale vzdyt to tam ale nedavno zavrene prece bylo a neudelalo se vubec nic!!!!!!
Blansko-Brno bylo zavřené, dělal se i most u Svitav na budoucím křížení s D35. Až nevídaná koordinace.
….tak se mohli soucasne o metry posunout ty oblouky.
Obávám se, že těch metrů bude hodně a nepatří Správě.
Jak píše nahoře Dušan. V té době už snad bude přes Vysočinu hotovo. Takové akce má smysl dělat ve chvíli, kdy svršek už dožívá, nikoliv 10 let před tím. Už i okolo Blanska byl řev, že to 2021-1997 je méně než 5 let, že to nic nevydrželo.
Vase nazory me neustale utvrzuji v nepostradatelnosti vlastnictvi automobilu a nutnosti rychle dostavby dalnic. Od zeleznice se totiz u nas s takovymi jako vy neda naprosto nic ocekavat. Dalkovou dopravu uz jezdim vyhradne autem, takze muj zajem je vlastne ciste akademicky, po te trati jsem uz mozna 5 let nejel.
Ta koordinace tehdy stejně nevyšla – u Lačnova byla jednokolejka i na jaře 2023, kdy už se pár měsíců dalo jezdit přes Adamov.
Nedávno to jako Adamov? Tam se neudělalo nic? 😀
Ano Adamov, dalkova doprava a naklad byly odkloneny prece v cele delce trati. Dalo se udelat mnohem vice vzhledem k tomu jak kriticky zasah do provozu ceske zeleznice to byl.
Na 160 je tam těch metrů více u Svitav.
Neni tam ani metr na 160 v celem useku Brno- CT, dokonce ani v pripade NS.
Vzhledem k délce výluky je šílené že neopravili alespoň 100 km
Za 7 měsíců?
Db Netz dala za 15 měsíců nickolejky 88 km na Dresdener Bahn.
Letos na Riebahn 70 km za 5 měsíců.
Asi za úplně jiné peníze a důležitost tratě..
Neboj se, přidej. Proč ne 150 km?
Nešlo o opravu, ale modernizaci. Určitě by bylo fajn, kdyby se toho udělalo více a lepší je mít rozkopaných 100 km na jedné trati, než 10 × 10 km na deseti tratích. Jenže stavby jsou rozsalámované do mnoha kratších úseků. A já to chápu, protože čím delší úsek, tím větší riziko, že narazíte na problém při projednání a nepostavíte nic, což je ještě horší, než současný stav.
Rozsalámování ale nedává smysl při úplném zastavení provozu.
Navíc i když došlo k dokončení, tak je „rozsalámovaná“ jiná stavba.
No a za 1 – 2 rok(y) se „rozsalámuje“ Tišnov + úsek směr Kuřim a… zase „osvědčená nickolejka“?
Máte plnou pravdu. Alternativou je ovšem 0.
Ono to asi nefunguje tak, že když by se za 7 měsíců opravilo 100 km, že 10 km se opraví za desetinu tohoto času. Velmi pravděpodobně by to byl čas podobný.
A kde chcete vzít v Česku tolik lidí pracujících rukama?
Zo Slovenska?
Krasna prace ! Trat Brno – Tisnov – Havlbrod – Kolin by mela byt cela na 160 km/h jako alternativa koridoru….
To je v nekterych usecich bohuzel asi nerealisticke. Navic mnohde ty oblouky jsou kvuli cilenemu umelemu prodlouzeni trati a tim redukci stoupani.
Tunel?
Tunelem to narovnáte, ale taky zkrátíte … tedy výsledkem by potom byly i větší sklony trati
Alternativou bude VRT, za dalších 7 měsíců čekejte novou studii.
Opravdu musíte házet jedovatou slinu všem … kteří na té přípravě pracují? Sami byste tu přípravu nesvedli a o stavbě bez přípravy vím jedno: Selžete.
Skáza Železnic nedělá nic jiného než jen studie studií 😀
To je ta paralelne vedena VRTka, ne?
Tak u Golčova Jeníkova asi těžko. No a dále až po Světlou by to byla fakt výstavba úplně nové trati.