Nová silnice do Polska. ŘSD vybírá z pěti možných tras. Podívejte se, kudy mají vést
Silnice I/43 u Dolní Lipky v místě, kde má končit budoucí rychlostní silnice S8. Foto: Google Street View

ŘSD čeká nyní debata s obcemi v regionu, kudy je možné novou silnici vést
Hitlerova Říše vycházela ze sjednocení území Evropy, a pokud součástí jejích komunikací byla dálnice spojující Vratislav a Vídeň, která už byla navíc také do značné míry rozestavěná, tak nechápu, co extra nového chceme v mnohem menší EU než měla být Říše ještě vymýšlet – zejména má-li navíc i Polák zájem dobudovat právě teď Hitlerovu trasu přes Kladsko a průsmyk u Králík.
ono není povinnost stavět, jak si v Polsku vzpomenou…. postavíme na hranicích sloupky, a je to taky vyřešený…
Děkuji diskutujícímu Karl vB. za mapku dálnice A88 v mapách cz. Krásně ukazuje, že se snažíme k jedné kapacitní komunikaci na jedné straně Zábřežské vrchoviny I/44 a v jednom kraji a to Olomouckém, dobudovat podobnou komunikaci v kraji druhém, Pardubickém. Na rozdíl od megalomana Hitlera snad tyto záměry dokončíme. Bude tedy vést na hranice silnice I/43, nebo I/73? Mám obavu, že nakonec postavíme nejen propojení v Pardubickém kraji, ale i do kraje Olomouckého a zapojíme ještě silnici I/43 do I/73 nebo naopak. Zčásti 4 pruhová SMV I/44 stejně míří do skvělého silničního místa zvaného Červenohorské sedlo (pro řidiče kamionů lahůdka),… Číst vice »
Cokoliv mimo Lanškroun, Moravská Třebová, Brno mi přijde mimo mísu. Stejně tak, že I/43 ve studii Mladějov – Lanškroun nenavazuje na I/73, jak bylo uvažováno v některých verzí studie. Pokud Někdo pojede po S8 z Wroclavy, či Poznaně, bude to chtít projet na jich co nejrychlejší cestou, čili na Třebovou a ne zajíždět dalších 50 km na Olomouc.
Přetrasovat I/43 a zkapacitnit I/73.
JMK prosazoval kapacitní I/73, (když už ne D43), to znamená uspořádání 2+2 s rychlostí 110 km. Vyšla tak nejvyšší kapacita. MD chtělo zvláštní uspořádání – 3pruh. Už kdysi v autoškole nám řekli, že tento nápad byl už za komančů, ale rychle od toho odešli, auta se v tom třetím pruhu srážela. Nakonec u Brna má být 4pruh, ale dál na sever MD zas tlačí na 3pruh. Můj názor je ten, nevymýšlet blbosti a dokončit protektorátní dálnici, z velké části je rozestavěná /údajně až 80%/ a rezervovaný koridor. Všechno jiné je odsouzeno k nekonečným tahanicím a nakonec bude nutné stejně respektovat… Číst vice »
Na stavbě, kde jsou pozemky 85 let vykoupený, se blbě vydělává…
V tech uvahach RSD chybi, ze jde o soucast spojeni zapadniho Polska s Vidni, pripadne dale na jih. 1] pres Lanskroun to znamena pohnout s pripravou a stavbou D43 ci nove I/73, coz je snad v klidu a zvladnutelne, ale hlavne JZ tangentou Brna, coz je velmi problematicke, nebo 2] pres Postrelmov na D35 k Olomouci, ale tam pocitat s tim, ze neni moudre, aby se ten proud Polaku objevil od vychodu u Brna a cpal se do D52, byt v te dobe bude D1 okolo Brna 3+3, D52 zapojena do D2 4+4, v pripade 2] je nutne mit hotovou… Číst vice »
To je dobre, ze se hledaji varianty. Cili zahajeni stavby za 15 az 20 let? 😀 🙂
Hlavně ať už se co nejrychleji staví. Ideálně 2+2.
Byl v zadání té studie zákaz použít tunely nebo ne?
Beru zpět. Ve velké mapě jsem nakonec objevil varianty VVtun1 a VVtun2. Jsou zakreslené tak tenkou čarou, že jsem si jich původně vůbec nevšimnul, musel jsem zvětšit na maximum.
Tady není o čem, ta silnice musí dávat smysl i pro rozvoj Králicka a Pardubického kraje …..
Proto čekám JZ nebo případně JV….
Ono to fakt není o laickém pohledu do mapy a spojit to s nejbližší silnicí do nikam….
A nechápu, co zas tady kdo plácá o I/71 v 3pruhu …. To už snad je opuštěný nesmysl
Při laickém nahlédnutí do mapy vidím I/71 ve Zlínském kraji. Asi jste myslel I/73
Za pár let bude prakticky hotová čtyřproudovka od Mikulova kolem Brna a Olomouce po Postřelmov. Pěkně vesměs nížinou, pár kopečků u Vyškova.
Proč tedy někdo uvažuje o variantě napojení do Svitav, kde ještě dlooouho nebude NIC přes kopce ve směru na Brno… to je mi záhadou.
Že by ta stavba směrem na Moravskou Třebovou třeba mohla napomoci rozvoji doposud opomíjeného území?
Abyste v nejakem opomijenem uzemi mel potencial, aby se z nej stal pupek sveta , pak v tom uzemi musite mit zdroje. At uz populaci, tak treba suroviny.
Kdyz tam nemate ani jedno ani druhe, jen tam lisky davaji dobrou noc, pak to ani dalnice nevytrhne. Jen postavite naddimenzovanou predrazenou polnacku.
Tak si dejte přes sebe mapu nezaměstnanosti s mapou pozemních komunikací a schválně, zda uvidíte nějaké podobnosti.
Suroviny už dávno nejsou základem české ekonomiky a populace odchází z míst, kde nevidí perspektivu. Lepší mobilita ale přesně toto řeší.
Ona ta kauzalita funguje naopak.
Populace odchazi do mest, urbanizuje se.
Mobilita vam zaruci moznost rozsirit dosah urbanniho centra. Kolem Jevicka (Mala Hana) ale zadne centrum neni, je to vnitrni periferie. Nejblize je Olomouc, tam se ale silnice nestavi.
Lidi tam diky dalnici nepribydou. Dalnice jen muze castecne zlepsit situaci aby lidi neodchazeli. Pokud ale sledujete demografickou situaci, tak to je uplne zbytecna debata, protoze vnitrni periferie jsou v nejblizsich deseletich predurcene k takrka totalnimu vyprazdneni. Mozna jen par nadsencu do alternativniho stylu tu najde klid pro farmareni. Jak jsem psal – I/73 je plan na predrazenou polni cestu.
I/43 u Letovic 13 tisíc vozidel za den.
D5 u Rozvadova 14 ticís vozidel za den.
Tolik k objektivitě „polní cesty“.
Většina tranzitu u Letovic je od Brna směrem na Pardubice/HK. Ti vám poděkují až jim cestu prodloužíte o 40 km kvůli zajížďce někde na východ k Moravské Třebové.
Tranzit Brno-V Čechy si zaslouží vlastní komunikaci v západní trase.
bude zajížďka přesně o 20km více, nevím kde jste přišel na 40km. Ano lze očekávat že nemalá část řidičů zvolí starou kratší cestu údolím Svitavy ikdyž nová trasa okolo bude o pár minut rychlejší
ekonomická geografie se vyvíjí a vy jste ještě někde v 80. letech.
Tak to mi jiste dokazete tady ramcove predstavit plan, jak do oblasti Moravske Trebove a Jevicka nalakat lidi tak, aby oblast dosahla aspon 50 tisic obyvatel, coz by tak nejak aspon castecne obhajilo vystavbu dalnicni komunikace.
Moravska Trebova za poslednich 5 let ztraci obyvatele rychlym tempem. Jiste mi, jako moderni ekonomicky geograf, vysvetlite ze to je kvuli malo autum a spatnym silnicim xD
Kdyz z oblasti JEvicka, M. Trebove, Kralik atd. bude dobre spojeni do Pardubic/HK/Brna/Olomouce, tak:
1) lidi, kteri by jinak odesli, tam zustanou, protoze muzou dojizdet za praci/nakupy/kulutorou do vyse zminenich, aniz by to trvalo pul dne
2) lidi, ktere uz nebavi tristni situace s bydlenim ve mestech, se muzou do techto regionu prestehovat, a kvalitni spojeni jim umozni si ponechat stavajici praci
S prisunem lidi v regionech pak mohou vznikat dalsi sluzby. Ale bez dobreho spojeni to vzdycky bude vnitrni periferie.
Nesmysly ….
Dekuji za podnetny argument od nezaujateho prispevatele se jmenem Hans 1934 xD Neni nad objektivitu vyjadrenou hned jmenem.
A jakou objektivitu prosím vyjadřuje vaše jméno?
Rozum by radil co nejméně clenitou trasu která se dá projet ekonomicky a tím i ekologicky a šetrne k okolí.
Zpravidla je to tak, že trasa, která se dá ekonomicky/ekologicky projet je nákladná investičně (mosty, tunely), a naopak. Takže ten rozum pak má za úkol najít nějaký kompromis mezi náklady investičními, provozními, zásahy do krajiny, sídel atd.
klasický problém tří vstupů – chci to:
1. levně
2. rychle
3. kvalitně
V realitě vždy můžete zkombinovat pouze dvě možnosti. Dosažení všech tří nejde.
Projekt zřejmě ovlivňuje cenu. U kvaliy a rychlosti je to asi o dost méně.
Tak doufám že se brzy začne stavět ideálně 2 + 2. Čím dříve tím lépe. Páč S8 už klepe na dveře.
Pokud nebude od D35 čtyřpruhová I/73, tak za mě ať raději postaví klidně 2+1 k Postřelmovu a nějak to tam rozumně napojí pomocí MÚK. Raději napojit na kapacitnější a již hotovou dálnici. Samozřejmě čtypruh na Brno by taky nebyl k zahození, ale určitě to nebude do 15.20 let.
Tak tahle silnice taky určitě nebude do 15-20 let.
Prosím vás, postavte to hlavně do toho Postřelmova!!!!, tam bude aspoň v dohledné době kompletní dálnice přes Mohelnici na Jih, Poláci potřebují jezdit na JIH (rakousko, itálie apod…) – vést to někam k Moravské Třebové nedává smysl, když přímá dálnice do Brna bude tak nejdřív za 20 let – denně vidím na dálnici mezi Olomoucí a Brnem co jede poláků, řekl bych, že už mají v nákladní dopravě i převahu.
Že potřebují Poláci jezdit na jih je jejich problém. Rozhodně to není důvod budovat u nás nějakou třetí severojižní dálnici přes hory za miliardy pro tranzit. Poláci ať si to objedou po D1 nebo D11. Pokud nějaké masivní tunely na této trase tak zpoplatněné mimo DZ, ať už se na tom ti tranzitující také podílejí…
Tak Ti Polaci budou jezdit po stare I/43 na Brno. To si hodne pomuzeme, ze?
Od Svitav na Brno povede 4pruhova I/73. Co tam máte dál?
vy tomu věříte?
Se současným vedením ŘSD ten plán není nereálný.
Stačí nahlédnout do plánů, MD tlačí na 3pruh.
A Češi zase potřebují jezdit přes (nejen) Polsko, jinak se do přístavu pro zboží nedostanou. Spotřeba kávy je 3 kg/os/rok, a kdo má doma kávovník?
Funguje to i obracene. Pres pristavy se vyvazi do sveta vse vyrobene v CR.
Hm, na severu Polska jsou pristavy. Stetin, Kolbreg, Gdansk..
Rozhodne je pro ceskou ekonomiku vyhodne mit kapacitni spojeni do vicera pristavu nez jen do Hamburku a Rotterdamu.
V praxi to znamena nejen ten sever Polska, ale i Koper, snad Terst – tam ovsem, jestli se Italove probudi a zacnou s tim pristavem neco i delat, aby jej mohli stredni Evrope nabidnout. Slovinci se s Koperem probudili davno, proto do nej staveji nove zeleznice a dalnice, ktere jim spolufinancuje Kretinsky.
Taky mi úplně nedává smysl stavět k Moravské Třebové když se z dálnice D43 postupně stala třípruhová I/73.
Připravuje se čtyřpruhová I/73 v plnohodnotném dálničním profilu s odstavnými pruhy kategorie S26,0/130 v celé její délce. Zvažovaný třípruh na I/73 mezi Svitávkou a D35 už byl dávno opuštěn…
A… z té D35 se na jih nijak nedostanou?
Úvahu o čtyřpruhu slyším prvně v tomto úseku. Pokud to v něm Poláci přivedou na hranice, je to jediné řešení
Všechny ty varianty jsou dost nerovné a z logiky věci i se značným převýšením – jakoby se někdo bál to navrhnout pořádně i s nějakými tunely. Slušné napojení je třeba oběma směry – otázka je, které z nich má být to primární 2+2 a které jako doplňkové 1+1.
Já bych to primární 2+2 směřoval na jih zhruba ve stopě Hitlerovy dálnice, a 1+1 jako doplňkové na jihovýchod k Zábřehu. Vznikne dobré spojení přímo s Brnem a přímo s Olomoucí a Šumperkem.
Teoreticky také můžeme uvažovat o přestavbě I/11 z Hradce do Zábřehu na komplet 2+2; v té studii ŘSD ohledně budoucího rozvoje dálnic v ČR totiž byla I/11 mezi HK a Vamberkem vedena jako dálnice.
Vzhledem k tomu že D43 nebude a místo ní je v plánu jenom I/73 tak nejlepší spojení s Brnem stejně bude přes Postřelmov, Olomouc a Vyškov.
Ano, D43 nebude, ale I/73 nebude nějaká okreska, ale 2+2 silnice v parametrech dálnice. Takže dopravní tepna, která na sebe přebere část provozu, to bude určitě.
Ale I/73 má být 4 prouda
jaké „jenom“? I/73 = defakto D43, půjde totiž o plnohodnotný čtyřpruh s odstavným pruhem kategorie S26,0/130 po celé plánované délce. Bude v režimu silnice pro motorová vozidla, kde je mimochodem možné značkami zvýšit rychlost z 110 na 130. Tím že to nebude ofiko dálnice, bude možné kolem Brna udělat více sjezdů pro zlepšení místní obsluhy…
V detailním nákresu jsou sytými odstíny vyznačeny dvoupruhové varianty a tlumeným odstíny vícepruhové varianty, které jsou více přímé. Někde jsou vidět označení tunelů (např. VVtun2). Zdá se, že každá varianta kromě nespolečné Z má i svou vícepruhovou verzi.
Jako varianta JZ se mi zdá jako nejlepší, a pro některé označení A88, je dálnice, která se stavěla za protektorátu!! (Vídeň–Vratislav)
Šotonesmysl.
Risska autobahn byl projekt za doby, kdy Viden a Vratislav byla v jednom statu + mela za ucel take posilit nemeckou kolonizaci v nejslabsim hrdle mezi cesky osidlenymi Cechami a Moravou.
Jenze to šotouši z dalnic nechapou a nevidi.
Ze risska autobahn byl projekt kde byl vetsi imperialisticky smysl, nez dopravni smysl.
Polaci hodne jezdi do Vidni a na Jadran. A to i ze zapadu Polska. Zatim maji 2 cesty k disposici. Do Liberce a pak D10,D1,D52. Nebo do Katowic a pak pres Ostravu po D1,(D46), D52. Zde by melo by to vyrazne zkraceni techto objizdek a vytvoreni radneho kapacitniho tahu stredem a nejkratsi cestou.
A proto Poláci oprášili plány trasy staré A88 na svém území v Bundesarchivu a podle něj pojedou. Proč znovu vymýšlet vymyšlené, když je ten projekt i s geoprůzkumem hotovej, že?
Ať už to povede kudykoli, jen ať je to čtyřpruh a SMV.
Koukám další silniční mor…
Děti Země již chystají podklady taky, že?
„Ještě jsme si o tom nic nečetli, ale určitě se proti těm plánům odvoláme a budeme je blokovat!“ Obávám se, že tuto větu můžeme brzy očekávat od to přihřátého brejláče s odstátýma ušima.
Je to možné, proč se jich přímo nezeptáte?
Nebýt toho „moru“, tak zažijete hladomor, dráha nás nedokáže zásobovat.
A další asi cyklista bez auta 😀
Ne, jen další, komu ta přemíra aut už docela vadí. Vy se bez toho asi nehnete, zdá se. To mi na vás a podobných přijde nejsmutnější. A odneseme to nakonec všichni. Hlavně, že šetrnější spojení po kolejích zařezáváme, co to jde.
Chtěl byste propojit lokálky na Štíty a Lanškroun?
https://mapy.com/cs/zakladni?x=16.7001475&y=49.9511200&z=12
Ze Štítů to mělo být propojeno do Hoštejna, do Lanškrouna je to při umístění nádraží v Lanškrouně hodně náročné.
Tak to je šotovýzva 🙂 Kolik km tunelů mám k dispozici v zadání?
Neomezujte se, zdroje jsou. Zkuste to začlenit do sítě tzv. „Rychlých spojení“. 🙂
Jsem cyklista s autem, ale nepotřebuji další silnice, nikdy jsem neměl úproblém dojet tam kam potřebuji.
Proč ty varianty kopírují trasu dálnice A88 (o které slyším prvně)? Pokud je v plánu, jaký smysl má stavět kolem ní novou silnici?
A88 je bývalá exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav. Ta není v plánu, buď se bude stavět tato silnice nebo plnohodnotná dálnice, ale A88 je tam pro srovnání jak to plánovali Němci. Nemohu si pomoci, ale vychází mi z plánů nejlépe.
Ta dálnice A88 byla plánovaná dálnice z Vratislavi do Vídně (Breslau – Wien) z dob Adolfa Hitlera. Už během války ale byly práce dočasně zastaveny (jednotka dočasnosti = jeden furt) a od té doby na ni nikdo nesáhl, takže ve výsledku až na pár mostů a pilířů z ní toho na našem území moc nezbylo.
Ale plány byly grandiozní, o tom se nám může jen zdát. V roce 1938 se na tom „dohodli“, za 3 MĚSÍCE byly připraveny plány a pozemky na výstavbu, které Československá vláda předala Německu a počítalo se s otevřením na konci roku 1940. Takovouhle rychlosti si neumim v dnešní době představit ani přibližně…
Tak když Führerova vůle byla zároveň i rozkazem, tak to se pak stavělo. Jak se na to ale tehdy tvářili majitelé pozemků v protektorátu, to si můžeme snadno domyslet…
Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav s označením A88 za protektorátu 😀
A88 je neutrální označení tzv. Exteritoriální dálnice Wien – Breslau, jejíž stavba začala za 2. sv. války a měla spojovat severní a jížní část tehdejší říše jakýmsi „dálničním mostem“ přes území tehdejšího Protektorátu BuM. V trase dálnice jsou dodnes mosty/ torza mostů a zemní těleso na sever od Brna je patrné i při pohledu do mapy.
Více informací třeba zde:
https://www.youtube.com/watch?v=LRNj8OyPpfw
Copak někde nejsou k dispozici plány od němců? Dálnice Breslau – Wien je dávno vymyšlená a z části i postavená.
Pokud nám ji soudruzi nechali
A jezdili bychom po dlážděných úsecích ve stoupáních? 🙂 Jinak v této části nic postaveného není, jestli vymyšleného těžko říct. Třeba „naší“ dálnici z té doby chtěli z nesmyslného důvodu vést přes Chřiby (asi protože si to tak plánoval Baťa, aby vedla přímo do Zlína), kde stoupali v kopcích a lesích do výšky 550 metrů, přitom 20 km severně je rovina, kudy vede současná D1. Nakonec to dopadlo tak, že zatímco už se na západní straně stavělo, nebyli schopní vůbec vyprojektovat sestup dálnice na východní straně od Kostelan někam k Napajedlům. Takže kdyby válka nepřinesla zastavení prací, skončila by tam… Číst vice »
toto byli němci – žádný hurá diletantismus, šířkově odpovídající dnešním dálnicím, asi by byl u dobového projektu problém se sklony. a dlážděná rozhodně ne, stejně jako všechny již funkční v reichu beton, asfalt.
Když se podívám na tehdejší a dnešní auta tak vůbec nechápu jaký problém máme s tehdejšími sklony? I ty nejslabší auta dnes jedou i brzdí opravdu nesrovnatelně lépe než tehdejší sportovní auta.
Myslím, že je to protože se v praxi ukázalo, že ty sklony nejsou úplně dobrý. Což lze pozorovat i v praxi na Vysočině, jakmile na D1 napadnou 2 mm sněhu.
Občas se stává, že D1 je v zimě neprůjezdná, v zimě uvíznou kamiony na sněhu. Opuštěných úseků je tam nemálo vč. nedostavěného a částečně zatopeného mostu.
Fakt bude lepší udělat to podle dnešních potřeb.
Ono to stoupání nevyhovuje nákladní dopravě (těžkým kamionům), s tou Němci na dálnicích dřív nepočítakly, od toho byla železnice.
Především ten projekt zkrachoval, už v roce 1941 došly říši peníze, vč. těch cizích.
Kostelany – Otrokovice by dopadly jako dvojnásobný zářez jako je PP Průkopa mezi Jasennou a Lutoninou. 40m zářez minimálně. https://www.chranena-uzemi.cz/prukopa.php
Německé dálnice byly plánované s betonovou vozovkou, dát tam dlažební kostky by asi nikoho nenapadlo.
Ohledně té „baťovy dálnice“ máte naprostou pravdu, že v této lokalitě její nelogické trasování bylo podřízeno požadavku napojit Zlín a to i přesto, že Chřiby mají pro takovou stavbu nevhodnou geologii. Navíc dělat zimní údržbu takové komunikace vedené po hřebeni pohoří, by musela být neskutečná radost.
https://mapy.com/cs/zakladni?q=Nedokon%C4%8Den%C3%A1%20d%C3%A1lnice%20Z%C3%A1st%C5%99izly%20%E2%80%93%20%C5%BDlutava&source=base&id=2235081&ds=1&x=17.4441279&y=49.2329668&z=11
Možná nějaké plány jsou v Berlíně v archivu, ale použitelné bude tak maximálně něco z geologického průzkum (pokud ho vůbec dělali). Stavební normy jsou dnes úplně jiné…
Vzhledem k tomu, že příprava trasy A88 přes území protektorátu trvala několik měsíců, tak bych si o nějakém geologickém průzkumu nedělal iluze.
80 let staré plány se jistě skvěle hodí pro dnešní dobu. Možná že když najdeme rozhodnutí z Berlína té doby, budeme to moci použít i jako EIA…
Dovolil bych si zde publikovat včerejší příspěvek pana „Elvis“, který ocenil nadčasové vedení trasy A88 v 80 let starých plánech:
„A jak byli vizionářští, věděli, že se to stejně nepostaví a co se v krajině chystá. Vyhnuli se Novým Mlýnům i CHKO Pálava, aby to v budoucnu nemohl Patrik blokovat 😀“
Při pohledu do mapy na úsek dálnice A88 Brno – Mikulov a porovníní s dnešními plány vedení D52 má naprostou pravdu!
https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2242472&x=16.5284385&y=49.0098300&z=10
Původní těleso Hitlerovy dálnice pro stavbu I/73 využít nepůjde, říká šéf ŘSD Radek Mátl
https://zdopravy.cz/podcast-puvodni-teleso-hitlerovy-dalnice-pro-stavbu-i-73-vyuzit-nepujde-rika-sef-rsd-radek-matl-178783/
Celnici na každém sjezdu fakt ne.
Tolik k použitelnosti projektu.