Noční Prahou rychlostí téměř 50 km/h. Inspekce uzavřela nezajištěnou jízdu vagónu RegioJetu
Nezajištěný vagon, který se rozjel z Malešic. Foto: Drážní inspekce
Ujetý osobní vůz se pokoušeli zastavit už v Libni.
Ujetý osobní vůz se pokoušeli zastavit už v Libni.
To bylo křiku, že k zajištění boční ochrany nejsou zajišťovací prostředky. Nejsou peníze, lidi, výkresy, schválené prototypy uzamykatelných podložek a zarážek a další nesmysly. A tak od toho dal stát, resp.SŽ ruce pryč a předpisy o brázdách včetně zajišťování vozidel si dělají sami dopravci. Tohle rozvolnění (někdo může říct i bordel, tedy vlastně demokracie) po vzoru některých evropských zemí je sice pěkné, ale vůbec nepasuje do českého rybníčku, kde si každý dělá, co chce.
Ježíši, ještě že to bylo v noci. Kromě výpravčích tří nádraží na to asi vidí i dispečink Na Balabence ne ? A zasáhl pouze jediný výpravčí ? …
Protože to „dobře“ dopadlo, tak je to dobrý námět na druhý díl filmu Mimořádná událost 😁👍
Doporučuji si přečíst článek a i Závěrečnou zprávu. V titulku opravdu vše nenajdete…
Železný dědek II
Nevíte někdo jak se Libeňský výpravčí dostal do Vysocan aby vůz zajistil? Má k dispozici auto, musel jet MHD, nebo ho honil na nejakemašině? Jak dlouho tam vůz stal nezajísteny? Vysočany taky co se pamatuju nejsou v rovině.I když u 5 koleje si nejsem jistý, Záloha většinou hoblovala na druhé straně.
Z toho teče stanici při řízení z CDP není nikdo kdo by r esil mimořádnosti asi někdy vznikne pěkný pr…. .
Cože?
Je to důležité? Důležité je, že se tam dostal, třeba pěšky nebo na kole 🙂
Jen mne zajíma jak dlouho mu to trvalo. Důležité to podle mne je.
Auta u SŽ mají jen vysoké šajby, výpravčí si musí poradit jak umí.
Zkuste ten článek ještě jednou a některé věty třeba i dvakrát. Někdy to pomůže.
Služebnim vrtulnikem 😁
Dojel tam svým autem. Vůz stál ve Vysočanech nezajištěný cca 12 minut. Do té doby bylo v Libni postaveno z Vysočan na 110. kolej, na kterou bylo položeno několik zarážek a (tuším, že i) podložka, kdyby se vůz vrátil. Ten večer bylo větrno, takže se s tím, že se může rozjet z Vysočan zpátky vcelku počítalo.
Taky jsem si to říkal, zatím jsem na to při čtení tá ZZ nenarazil, ale tipoval jsem auto (rozhodně bych nečekal, že poběží po kolejích, napadala mě ještě právě MHD). I když MHD je to jedna zastávka, myslím že o půlnoci nebude tak skvělé spojení jako třeba v šest večer, nebo v deset ráno, kdy jsem linkama 177 nebo 183 (dnešní 152, která byla později zkrácená na českomoravskou) mezi těmoto stanicemi jezdíval (jako součást delší cesty Ládví-Libeň, jinak úsek Vysočany-Libeň má dopravu hustčí, minimálně co 5 minut).
Děkuji,
štěstí bylo že tam to auto mel.
V Libni zafungovali perfektně, nevíte ocenilo to nějak jejich vedení?
U SŽ ano, u Carga nevím.
Mně na tom přijde zajímavý hlavně ten údaj o odbrzdění za hodinu. Vždyť právě hodina je povolený čas „zanechání na vzduchu“ v Německu (kde to během té doby ani nemusí, na rozdíl od nás, nikdo formálně střežit).
Není to hodina, ale 30 minut. A jeden vůz bych já osobně bez kliky nebo čuby nenechal bez dozoru ani minutu.
V Německu to hodina je. Nicméně chce to trochu rozumu. Jsou vozy, které na vzduchu vydrží půl roku a třeba staré Bixy nevydržely na vzduchu ani pět minut…
Chápu, ono i v tom Německu je podmínka aby to byly aspoň 3 spojené vozy. Ale předpokládám, že i tak by neschválili podobný předpis, pokud by bylo přípustné, aby byť i jeden vagón (a tedy teoreticky s jistou pravděpodobností všechny tři) vysyčely akorát za ten povolený časový limit.
Jenže stará zgarby RedioJetu mají sice upravený interier, ale po technické stránce asi žádná sláva. Takže brzdové potrubí je netěsné a tak se stává, že vzduch ujde a pokud je spád, vůz se rozjede. Vlaková průběžná brzda funguje tochu jinak. Kdyby odstavený vůz po úniku vzduchu měl zůstat zabrzděný, nedal by se provádět posun odrazem. Já jsem odsloužil 35 let jako výpravčí a každou směnu se nějaký posun prováděl. A v posledních 23 letech ve stanici, kde se rozřazovaly vlaky. A potože jsme jako vedoucí směny měli za povinnost kontrolovat zajištění vozů, museli jsme tato pravidla znát. Odstavené vozy musely… Číst vice »
Ňu, ňu, ňu. Doba se změnila pane Havránku. Dnes je naprosté minimum posunu odrazem a přes ranžíry taky velké procento nechodí. Ono by střadačovým brzdám prakticky nic nebránilo (pro posun přes pahrbek se dají deaktivovat), ale stálo by to peníze a taktéž je potřeba brát železniční setrvačnost. Než železnici dojde, že se změnila doba, tak běžná jednotka dočasnosti bývá docela krátká proti železnici.
Nevadila by u použití střadačových brzd možná nerovnoměrnost v záběru brzd na vlaku?
Předpokládám, že PŠ myslel střadačovku pro účely odstavení, tj. deaktivovanou tlakem v HP větším než dejme tomu 2-3 bary.
Tak tak.
Problém není v deaktivaci, ale v opětovné aktivaci
Naplněním HP Ti přecvakne zpátky. Nějaký problém?
a když ten stlačený vzduch není k dispozici?
A někteří dopravci mají v předpisech, že na vzduchu může zůstat po dobu 30 minut jen dva a více vozů. Samostatný vůz musí být vždy zajištěn ještě pomocí zarážek nebo ruční brzdy.
No nicméně se ve zprávě napsalo, že vydržel stát na vzduchu 74 minut.. Takže i tu hodinu by to v pohodě zvládlo 😀
Nikdy jsem o tom hlouběji nepřemýšlel. Celý život jsem se domníval, že vagon „bez vzduchu“ je zabržděný. Jako nákladní auto. No nic – stále je se co učit. 😉
Je, ale některé vozy netěsní. Vzduch unikne a vůz se odbrzdí. Řešení je jednoduché podložit zarážkami a případně utáhnout ruční brzdu, pokud ji vůz má.
Jste to nepochopil, kolega psal, že u nákladních aut se brzdí vypuštěním vzduchu ze vzduchojemu.
Však u vlaků taky. Akorát ten vlak takhle zůstane zabržděnej jen konečnou dobu. Protože ta síla proti které ten vzduch působí není pružina, ale zase tlak vzduchu.
No, já nevím školy na to nemám😏, ale ve všech brzdových válcích (mimo stradačové) je pružina, která píst brzdového válce tlačí do polohy odbrzdění. Pár brzdových válců jsem na vzduchařské dílně poskládal. Je to tak u lokomotiv ČKD, ŠKODA (mimo 380), nákladních i osobních vozů se špalkovou brzdou klasické konstrukce.
Tiež som vždy predpokladal že brzdy na vlaku fungujú týmto spôsobom – t.j. základná pozícia je zabrzdená a len po natlačení vzduchu sa odbrzdia. Ale predpokladám že na dráhe je problém s tým že pri poruche tesnenia by s vagónom nebolo možné pohnúť a teda by ju zablokoval (kým vozidlo na ceste sa vždy dá presunúť niekam „bokom“).
Dát tam možnost nějak to odbrzdit nouzově by nebyl problém. Ale IMHO by větší problém byl, že by ty brzdy pak brzdily každej pes jiná ves.
Jak kde. Provozní brzda tímhle způsobem funguje. Nicméně ta se netěsnostmi časem odbrzdí. Parkovací tak funguje jak kde. Třeba jednotky vyrobené v posledních dekádách střadačovou (pružinovou) parkovací brzdu mají, mnoho vozů – zejména starší konstrukce – naopak ne a musí se zajistit „ručně“. Dráha si holt nese historickou zátěž, na silnicích je obměna daleko častější.
Nikoli, brzdy vlaku, alespoň tady v Evropě, se používají stupňovitě odbrzditelné, a je to založeno na principu porovnávání tlaku vzduchu ve 3 prostorech – hlavní (brzdové) potrubí, rozvodový vzduchojem, a tlak vzduchu v brzdových válcích, který se plní vzduchem přes rozvaděč z pomocného vzduchojemu, pokud je tlak v rozvodovém vzduchojemu stejný, nebo nižší, než tlak v hlavním potrubí, je vozidlo odbržděno, pokud je vyšší, začíná rozvaděč přepouštět vzduch z pomocného vzduchojemu do brzdových válců, přičemž ztráty v pomocném vzduchojemu jsou doplňovány z hlavního potrubí, pokud není tlak v hlavním potrubí, nelze ztráty doplňovat, stejně tak v případě netěsnosti rozvodového vzduchojemu,… Číst vice »
Som mechanik trolejbusov.Je to tiež dráhove vozidlo,ale brzdove valce funguju na pružinovom systeme.
Bez vzduchu vo valci tlači pružina na brdovu jednotku a je zabrzdena.Pre odbrzdenie potrebuje natlakovat vzduch,pružina sa stlačí a odbrzdí.
Je to dvojkomorovy brzdovy valec určeny jak pre brdenie v prevadzke tak jako ručna brzda.Doteraz som si myslel,že vagony to majú rovnake.
Mýliti je lidske
Ne, vlaková brzda je stejný princip jako jednohadicovy vlek s jednoduchými válci. V případě stradacove brzdy je to jako by to mělo kombinované válce.
Koukám, že k RJ se používání čub ještě nedostalo.
No, oni ti posunovači byli za celá ta předchozí léta co byli na Smíchově zvyklí nic nezajišťovat, neb smíchovské společné je v dolíku a proto jim odtamtud nikdy nic nemohlo ujet. A když byli Dobrou správou vystěhováni ze Smíchova do Malešic (to byla taky prasárna, ale to zase jiná pohádka), tak si kromě jiného přestěhovali i svoje zlozvyky (tj. nezajišťování vozů). A když si k tomu přidáte špatný stav vozů (netěsnost vzduchového systému), tak pak to takhle dopadne. Zaplať bůh, že se nic nestalo, protože v té Libni to výpravčí (v tu chvíli neřídil Libeň traťový dispečer z CDP) stačil… Číst vice »
Prostě Regiošmejd
Ještě že se jiným dopravcům nikdy nic nestalo…
https://tv.idnes.cz/domaci/mstetice-praha-vykolejily-vagon-nehody.V200814_153313_idnestv_pest
Taky Regiošmejd? :-/
A co bylo tohle?
https://di.gov.cz/mimoradne-udalosti/setrene-mimoradne-udalosti-a-zaverecne-zpravy/martinice-u-velkeho-mezirici-velke-mezirici-
První autonomní vlak u nás. 😀
Nene, to byl ten motorák, co ujel strojvedoucímu.
Z VM do Křižanova.
Toho fíru znám. Na zastávce opravoval něco na rozvaděči, dveře se zavřely a motorák (ř. 841) se rozjel. To je ta výhoda obsazení vlaku O/0/S
Taky kdo by chtěl zůstávat někde ve Velkým Meziříčí.
Nebyl to motorák, byl to obyčejný osobní vagon RJ.
Ale vyslechl jsem jednou u piva, kdy posunovači po 12 hodinové šichtě hasili žízeň se jednoho (v oné chvíli už jen staničním dělníkem) vlakvedoucího ptali, jak se mu podařilo, aby mu poslední vozy i s hytlákem ujely n a trať. Jeho odpověď mě pobavila: „ku.va, svačina mě ujela a ještě mě potrestali. Přitom to bylo prosté: neměl věřit tomu, že mu ty vozy na vzduchu vydrží a měl tam ty dvě zarážky měl dát.
Ale prd velebnosti, první autonomní vlak byla 810 jedoucí z Ostravice do Frýdlantu n/O před více než 20 lety.
Autonomní vlaky (posunové díly) jsou staré jak železnice sama. 🙂
Také je dobré dodat, že ten „posunovač“ RegioJetu byl vlastně dispečerem ve službě, který zároveň vykonával činnost posunovače, který se nedostavil do práce. A od toho posunu odešli a ten vůz tam nechali déle stát proto, že se dispečer-posunovač musel jít věnovat zase na chvíli své práci dispečera.
Je to názorná ukázka úsloví „Pro dobrotu na žebrotu“. Kdyby se na to vykašlal a řekl: „Nemám posunovače, nemůžeme nic dělat,“ byl by to problém pro firmu. Tak se to holt rozhodl zachránit, ale dělat souběžně dvě činnosti znamená riziko, že přetížený člověk něco zapomene. Je mi ho líto, chtěl pomoct a místo toho měl na triku průser, naštěstí aspoň bez vážných následků.
Otázka za deset bodů zní co by se (mu) stalo, kdyby „se na to vykašlal“…
Nic.
Ve skutečnosti je vždycky potřeba „zachránit sám sebe“. Ve firmě, kde člověka vyhodí za to, že nepodává stachanovské výkony stejně nemá cenu zůstávat.
Na konci článku… Kolik toho a kde ujelo?
Mě by zajímalo co výpravčí asi tak mohl dělat krom zajistění, aby nic proti nejelo. Malešicích to byla dopravní kolej která, prý není jištěná kusou kolejí, ani výkolejkou a vyhybka na Žižkov už není, leda to postavit na koridor do Běchovic
Což vzhledem k tomu, že to je asi 2 km do kopce, by nejspíš nebyl vůbec špatný nápad (trať stoupá hned od zhlaví, kde ještě nemohl jet nijak rychle, prostě by tam chvíli osciloval sem-tam).
Tak jestli neměl utazenou ani kliku, tak to je pak těžký
Tak to jsou dobrý šroty ty vagony RJ, když tam nevydrží vzduch v brzdovém válci ani hodinu. To bych chtěl vidět ty protokoly z revizí a prohlídek. Aby vůz vyhověl, měří se úbytek tlaku na měřicích bodech dle manuálu výrobce. A pro obhájce RegioJetu, povolený úbytek tlaku je v řádu pár desetin baru za deset minut. Za hodinu tedy nemůže být brzdový válec bez vzduchu…
Už i informace, že předmětny vagón byl vyroben v roce 1972 také o něčem vypovídá.
No co cca 50 let neni na vagón žádné stáří. Ona druhá zajímavá věc je, že jeho konstrukční rychlost je 200 km/h před 50 lety, kdy se u nás snilo někde možná jezdilo 120.
Sice jste oponenturu předem vyřadil, ale nemáte potvrzeno, že vůz byl odstaven s plně natlakovaným brzdovým válcem.
Hledáte protokol ze dne 26.10.2023 a prohlídku prováděla externí firma s k´dem BC. – tolik k závěrečné zprávě.
PS: Co říkáte na tohle?
https://zdopravy.cz/jizda-jako-z-filmu-ale-bez-cestujicich-ceskym-draham-ujel-v-lochovicich-motorovy-vuz-110251/
A v Americe bijou černochy. Co tam máte dál?
Technická pravidla platí pro všechny stejně. Tečka.
Barva kůže ani laku o zavinení nemá co rozhodovat.
Nikde nepíšu, že se to děje jen u RJ.
I u ČD max. povolená doba odstavení vozu bez utažené kliky 30 minut. Právě kvůli možnému úniku vzduchu.
A nemusí být pod dozorem, aby to mohlo zůstat jen na vzduchu?
Ano.
Asi podobný stav jako 043, než se ve Staré Pace objel, už na tlaku nedržel.
Stačí nebýt líný a lehkomyslný a po vypuštění vzduchu z hlavního potrubí u odstavovaného vozidla utáhnout i ruční brzdu. Přičemž platí, že když pak uteče vzduch z brzdových válců, tak ruční brzda nejde tak snadno povolit. Je hezké, že předpisy něco nařizují/nenařizují, ale člověk by při posunu měl také přemýšlet a hlavně se nesnažit spěchat a cokoliv urychlovat. Pak na něco obvykle zapomene a může být problém…
Chyba, první se vůz podloží zarážkami, vyfouká a až potom se utáhne ruční brzda.
…opravdu..??nejsou nahodou stanovene predpisem postupy pro kotocovou a špalíkovou brzdu?
Postup vámi uvedenÿ není správně ani pro jeden typ brzdy.
Dodám: Když vím, že stanice je ve spádu, tak použiju vedle ruční brzdy „čubu“.
Rok a půl intenzivní práce úřadu (jeden ujetý vagon)
Rok a půl práce (snad dělali i na jiných věcech) a 78 stránkový referát jako výsledek jednoho ujetého vagonu.
Tak proč jste jim nepomohl?
Říkal jsem si k čemu je dobrá ta kolej z Libně do Vysočan, no a vida, hodí se pro usměrnění bujných vagonů.
ta kolej je naprosto běžně používána pro nákladní dopravu
Svého času se po ní dost často odkláněly vlaky S9 Benešov-Počernice (z Hostivaře místo Strašnic, Vršovic a Hlavního přes Malešice a Libeň rovnou do Vysočan).
A zase pomalá reakce výpravčího po rozřezu výměny. Nečetli jsme tohle nedávno? To je tolik falešných poplachů, že mají výpravčí indikaci na háku?
Určitě je častější porucha zabezpečovacího zařízení, než ujetí vozu.
Stačí pořádně zapršet staří kabeláže na dráze dělá své
Normálně jsem dostal chuť na vlak 666 z USA. Díky za náměť na dnešní večer.
A teda všechna čest pánům v Libni, že to do něčeho nezahučelo…
Jaktože brzdy vlaku nejsou failsafe?
Bez vzduchu se odbrzdí?
Nákladní auta jsou na tom naopak, ty bez vzduchu nikam neujedou.
Na mírně skloněné trati by se vůz i při vypuštění vzduchu nerozjel. Ale pokud je už o něco větší klesání, tak při poklesu tlaku se vůz rozjede. Ty tuny železa nemá brzda bez tlaku šanci.
Taky mě to překvapilo. Očekával bych, že při rozpojení vlaku za jízdy (např. při prasknutí oka nebo háku) a utrhnutí vzduchové hadice začnou obě části vlaku automaticky brzdit.
Samozřejmě, že brzda při jízdě vlaku takto funguje. Ale tady se s vozem posunovalo a tak v brzdovém systému vozu žádný vzduch nebyl. Pak už stačí malý spád a vůz se může vydat na výlet. Měli vůz zajistit ruční brzdou a na kolejnice dát zarážky.
To se také stane. Je vidět že o tom víte kulový, ale potřebu napsat máte.
To taky začnou, z potrubi uteče vzduch a obě části začnou brzdit. To co řešíte je stav odstaveneho vozu bez vlak či funkční lokomotivy
Novšie, hlavne jednotky, majú aj pružinovú (stradačovú) brzdu, ktorá účinkuje, keď je systém bez tlaku. U starších vozňov sa s ničím takým nepracovalo. Tam brzdový účinok vyvíja stlačený vzduch z pomocného vzduchojemu (na každom vozni) keď klesne tlak v priebežnom potrubí (cez celú súpravu). Keď tlak v priebežnom potrubí stúpne, doplní sa pomocný vzduchojem a až potom brzda povolí (preto nevyčerpateľná). Ale keď už v pomocnom vzduchojeme nie je tlak (v tomto prípade po vyše hodine), tak nie je čím brzdiť.
Predpisy na to pamätajú, tu sa na ne „zabudlo“.
Tohle je provedení jak u starých aut a vleků, jednokomorové brzdové válce, kdy vagóny fungují na stejném principu jako jednohadicove vleky.
No jó, v padesáti chytil druhou mízu a vyrazil na rejdy!
Samotnýmu mu tam bylo smutno, tak jel na výlet…, to je toho no, hlavně že se nikomu nic nestalo. 🙂
Pro takové případy by místo zarážek měly existovat nějaké přenosné výkolejky.
Zarazek je ve stanicich v kolejisti hromada. Zvlaste v nakladnich castech. Zarazky jsou proste po ruce.
S prenosnou vykolejkou nekde ve stanici nedobehnete ujety vagon.
Jen jestli by vykolejený vagon neudělal větší škodu než ho nechat dojet po volné koleji do stoupání.
Tu áno, keďže to bolo v noci a žiaden iný vlak tam nebol. Keby išiel v kolíznej trase vlak s cestujúcimi, alebo benzénom (ten je teraz populárny), tak je vykoľajenie asi lepšia možnosť.
Nebyla by možnost postavit vozu cestu do štrucu? Předpokládám, že by to mohlo být v Libni i jednodušší než nechat ho přeskákat všechny koleje Malešice – Vysočany.
V jediném „dostupném“ šturcu – na Vítkově byla regína, na které si zrovna přecházel fíra na stanoviště ve směru proti jízdě ujetého vozu. Viz https://di.gov.cz/files/uploads/Zpravy/MU/DI_Praha_Malesice_231221.pdf
Bylo po půlnoci, žádný velký stress. Ve špičce by to asi byl jinší fičák.
Tušíš kolik taková výkolejka váží? 🙂
Nechat stát jeden vůz jenom na vzduchu bez podložení zarážkami je vždy o ústa.
Asi by stačilo utáhnout ruční brzdu, ale to se tady zřejmě nestalo
Dostatečný počet zarážek nahrazuje ruční brzdu.
Nevím jak jinde, ale u ČDC jen na rovině, vše co je nad 2,5 promile už musí být na straně spádu podloženo.
To jistě, ale tady nebylo ani jedno.