Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil výsledky svého ročního šetření, které se zabývalo systémem kontrolního vážení vozidel v Česku. Ten podle závěrů úřadu neplní svou základní funkci – chránit dopravní infrastrukturu před přetíženými vozidly prostřednictvím účinné prevence a vymáhání postihů.

Podle NKÚ vysokorychlostní váhy často nefungovaly, velké množství vážních deliktů se Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vůbec nepodařilo předat příslušným obcím k dalšímu řešení a skutečné postihy končily na úrovni jednotek procent.

I kvůli přetrvávajícím jízdám přetížených kamionů pak stát v letech 2019 až 2023 vynaložil na opravy a údržbu dálnic a silnic I. třídy více než 73 miliard korun.

Pokut je málo

Prezident NKÚ Miloslav Kala k výsledku kontroly uvedl, že systém vážení nevede k poklesu počtu přetížených kamionů.

„Naměřilo se pět milionů přestupků, což ukázalo, že systém funkční není. Obousměrných vah bylo v době kontroly instalováno sedm a fungovaly jen asi 60 procent instalovaného času. Přestupků naměří desetitisíce na měsíc, po limitu 250 přestupků se však přepínají do indikativnímu provozu a přestupky se tak dál neřeší,“ popsal zjištění Kala ve vysílání ČT24.

Ministr dopravy Martin Kupka však na pátečním briefingu, který pondělní zveřejnění zprávy předcházel, uvedl, že ve výběru pokut se stát dostal z 11 milionů už na 30 milionů v loňském roce. „Nejde nám o to vybírat více na pokutách, ale o to, aby se nepoškozovaly české silnice a dálnice,“ řekl Kupka.

Mapa ukazuje, kde se váží. Za každou tunu navíc je pokuta 9 000, příjmy se rozdělí na třetiny

Podle Kaly jsou úzkým hrdlem systému obce, které mají přestupky řešit. „Aby dopravci dodržovali limity, k tomu se bez spolupráce s obcemi nedostaneme. Problém je v tom, že se přestupky odesílají na obce, ale ty nemají databázi, aby zjistily identitu dopravce. Druhý problém je v kapacitě, schopnost obcí zpracovat je“.

Podle ministerstva je však systém pro obce motivační dostatečně. Pokuta za každou započatou tunu nad povolený limit činí nyní 9 000 Kč. Pokud je překročení do půl tuny, pokuta činí 5 000 Kč. Pokuty hradí provozovatelé vozidel, nikoliv řidiči. Příjmy z pokut rozdělují mezi obce (30 %), kraje (30 %) a vlastníky komunikací (40 %), což podle ministra motivuje všechny úrovně veřejné správy k podpoře této technologie.

21 milionů versus 70 miliard

Kupkou zmíněných 21 milionů podle NKÚ situaci v momentě, kdy se na opravy dálnic vynaložilo 70 miliard korun, neřeší.

Podle Kaly je přitom řešení zcela zřejmé: „Tam, kde se měří rychlost a automaticky se pokutuje, tam dochází ke změně chování dopravců,” řekl Kala, podle kterého je chyba i to, že se místo přetížené nápravy nově měří váha celého vozidla. „Papírovými řešeními cíle nepřeťěžování dálnic nedosáhneme,“ uzavřel prezident NKÚ.

Zrušením postihu za přetížení nápravy a ponecháním sankcí pouze za překročení celkové hmotnosti vozidla podle NKÚ výrazně klesl počet evidovaných deliktů, v některých případech až o 98 %. „Jízdy vozidel s přetíženými nápravami ale dál pokračují a jejich destruktivní vliv na silnice přetrvává. Přitom právě jízda s přetíženou nápravou způsobuje výrazně větší poškození vozovky než překročená celková hmotnost vozidla,“ podotýká úřad.

Váhy neváží

Kontrolní vážení vozidel bylo v Česku zavedeno již v roce 2000. Od roku 2010 ho mohou provádět i automatické vysokorychlostní váhy, přičemž první z nich uvedlo ŘSD do provozu až v roce 2020.

Mezi lety 2020 a 2024 zaznamenaly vysokorychlostní váhy celkem téměř 500 tisíc případů přetížení vozidel. K řešení však ŘSD předalo obcím s rozšířenou působností jen 289 tisíc z nich, tedy přibližně 58 %. Zbývajících více než 200 tisíc případů nebylo podle NKÚ vůbec řešeno.

Sankce následně padly jen ve zlomku případů – jednalo se nanejvýš o jednotky procent. Výrazným příkladem byla vysokorychlostní váha na dálnici D1 – k řešení předalo ŘSD pouze 250 ze zhruba 9 600 deliktů, které tato jediná vysokorychlostní váha umístěná na nejvytíženější dálnici v ČR zachytila jen za jeden měsíc v roce 2024.

V případě váhy na dálnici D35 předalo ŘSD k řešení pouhých 428 z téměř 41 tisíc případů přetížení zaznamenaných v roce 2020. U váhy na dálnici D5 pak nepředalo k řešení ani jediný ze zhruba 51 tisíc deliktů odhalených v témže roce. V dalších čtyřech letech pak tyto dvě váhy kontrolní vážení vůbec neprováděly. Ve výsledku Státní fond dopravní infrastruktury inkasoval za celé čtyři roky z přestupků zaznamenaných všemi sedmi provozovanými váhami pouhých 21 milionů korun.

Právě vysokorychlostní váhy měly být klíčovým prvkem systému kontrolního vážení. V praxi však často nefungovaly. Všech sedm vah, které od roku 2020 ŘSD zprovoznilo, neplnilo svou funkci v průměru více než 60 % času, po který byly nasazeny do provozu. Důvodem byly nejen technické problémy, ale i to, že Ministerstvo dopravy (MD) nevytvořilo podmínky pro jejich plnohodnotný provoz.

Spolupráce s obcemi

Resort nevyřešil zejména spolupráci s obcemi s rozšířenou působností, např. otázku přenosu a zpracování velkého objemu dat nebo dostupnost relevantních dat o vozidlech. „MD bylo upozorněno Ředitelstvím silnic a dálnic na tyto závažné nedostatky již v roce 2020 a následně i v roce 2021,” píše ve své zprávě úřad.

Součástí systému kontrolního vážení je i tzv. nízkorychlostní vážení prováděné především mobilními váhami. „To však bylo prováděno málo, a navíc se zaměřovalo především na vozidla s hmotností do tří a půl tuny místo na výrazně těžší kamiony,” uvádí úřad.

Další pokuta 100 000 v hotovosti. Řidič kamionu odmítl vážení, peníze měl připravené v batohu

Například za rok 2023 prošlo kontrolou těmito váhami na dálnicích pouze 233 kamionů, přitom ve stejném roce vysokorychlostní váhy odhalily na dálnicích více než 77 tisíc přetížených vozidel.

Tagy Martin Kupka Nejvyšší kontrolní úřad ŘSD ČR vážení kamionů vysokorychlostní vážení

35 komentářů