Nikdo s námi nejedná. Proti VRT už mluví i severočeští pěstitelé chmele a zeleniny
Řadě hospodářů způsobilo rozčarování, že se jim bez předchozího ohlášení v polích objevili geodeti.
Hlas zemědělců, kteří se ozývají proti aktuálním plánům na výstavbu vysokorychlostních tratí, sílí. Ke kolegům z Polabí východně od Prahy se tento týden přidali i severočeští hospodáři, kteří kritizují vedení VRT z Prahy na Drážďany. Podle nich trať naruší oblast s vysoce hodnotnými chmelnicemi a poli, kde kromě tradičních obilovin a olejnin roste také (ve srovnání se zbytkem Česka) nadprůměrný podíl zeleniny.
Plány na drážďanskou VRT počítají s variantou severně od Roudnice nad Labem po pravém břehu Labe, kde by měla trasa vést mezi obcemi Lounky a Chodouny. „V případě realizace této trasy by došlo ke znemožnění zemědělské činnosti a ke znehodnocení i nezabrané části pozemků. Já i ostatní zemědělci bychom přišli o značnou výměru a museli bychom naši činnost ukončit,“ uvedl Jaromír Ondra, který hospodaří v Chodounech a pěstuje kořenovou zeleninu.
Ozývají se i chmelaři. „Žatecký poloraný červeňák je unikátní odrůda, která je vázaná na danou lokalitu a ceněna pivovary po celém světě. Na jedné straně usilujeme o zápis chmelařské krajiny do seznamu světového dědictví UNESCO, na druhé straně dokážeme stejně cennou oblastí s dlouhodobou historií pěstování chmele bezohledně protáhnout VRT,“ uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.
Agrární komora proto vyzvala ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO), „aby byli zemědělci více zahrnuti do rozhodování o rychlotrati“. „Chápeme, že kvůli pandemii je komunikace náročnější než dříve, ale vzhledem k míře zásahu do hospodaření a krajiny považujeme zapojení všech aktérů do debaty za nezbytné,“ uvedl prezident komory ČR Jan Doležal.
„Obavy zástupců zemědělců nebereme na lehkou váhu a jsme si vědomi toho, že výsledná trasa tolik očekávané vysokorychlostní železnice musí být dobrým kompromisem různých, často protichůdných, zájmů či názorů. Rychlé přeshraniční spojení po železnici v době snah o snižování emisí potřebujeme, příslušné územní rezervy státu na ně pamatují či bude na společných jednáních hledán způsob jak minimalizovat dopady předpokládané stavby,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Podobná situace je také ve středních Čechách, kde má vysokorychlostní trať na Brno vést takzvanou severní variantou přes Polabí. Řadě hospodářů způsobilo rozčarování, že se jim bez předchozího ohlášení v polích objevily geodetické čety, které začaly provádět zaměřování. „S vlastníky nikdo nekomunikuje a obce mají jen minimální a nepřesné informace, jako by se jich to vůbec netýkalo a neovlivnilo to život jejich obyvatel,“ uvedl Jan Mikulka, místopředseda představenstva zemědělského podniku PIAS Suchdol, který hospodaří západně od Kutné Hory. Stavbou trati by podnik údajně přišel přibližně o 100 hektarů zemědělské půdy.
Poznámky MD k celé situaci (doplněno 12:00):
1. Majitelé pozemků jsou překvapeni, že stát v místech, kde drží již několik let rezervu pro výstavbu nové VRT Praha-Brno (samozřejmě jde o dohledatelný/obecně známý údaj), tuto stavbu chce skutečně procesně posouvat vpřed. Tedy dokončit studii proveditelnosti, zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí, včetně procesu EIA atd.
V případě návrhu trasy mimo dosud sledovaný koridor (územní rezervy) bude Správa železnic společně s příslušným krajem či obcemi hledat způsob, jak minimalizovat dopady předpokládané stavby na území.
2. Majitelé pozemků akcentují kvalitu orné půdy, zejména její vysokou bonitu – v tom mají bezpochyby pravdu, ale to je v platně zaneseném koridoru pro vedení trasy řešitelné jen tak, že to zohledníme v rámci výkupu a v ceně za 1 m2. Možnosti trasování nejsou v případě tohoto typu dopravní stavby neomezené.
3. Jednání ve stádiu Studie proveditelnosti probíhá s dotčenými obcemi – s projektem byly Správou železnic seznámeny. Bohužel větší četnost schůzek nebyla možná (Covid) a řadu setkání plánovala Správa železnic již v roce 2020, toto by mělo být v průběhu roku 2021 dotaženo.
4. Stanovisko Povodí Labe, či jiných podniků Povodí, bude určitě vyžádáno a technické řešení ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí určitě musí reflektovat i vodohospodářské poměry v blízkosti trati, stejně tak doporučení z procesu EIA, ve stadiu studie se tento aspekt neřeší takto podrobně.
5. Zemědělci si obecně stěžují, že na úkor výstavby staveb pozemních (rezidenční bytové komplexy, nové dopravní stavby) se snižuje plocha zemědělské půdy. To je obecně pravda, ale to je téma spíše pro Mze a MMR, které je v tomto státě zodpovědné za územní plánování a funkční využití ploch – při každé nové stavbě VRT bude vždy dotčena nějaká zemědělská půda, nějaký les, nějaká vodoteč, nějaká zástavba, nějaký soukromý majetek obecně.
6. Při plánování dopravních staveb se primárně zohledňuje jejich dopravní smysl, ekonomická efektivita a územní projednatelnost. Větší detaily průchodu stavby VRT v území budou řešeny v navazujících stupních projektové dokumentace (tvary a typy mostních objektů, propustky, podíl zářezů a násypů, svahování, práce se zemní hmotou atd.).
7. Správa železnic předpokládá intenzivnější komunikaci při představování aspektů jednotlivých nových tratí.