Nezvyklý spor. České dráhy vymáhají po Brnu přes 10 milionů korun kvůli poškozenému mostu
Poškozený most v Brně. Pramen: Správa železnic
Dopravce vymáhá náklady, které vznikly zavedením náhradní autobusové dopravy.
Dopravce vymáhá náklady, které vznikly zavedením náhradní autobusové dopravy.
A teď si představte, že místo ČD by tu předžalobku poslal Jančura. To by najednou v diskusi tekla krev!
Ať pošle má-li co. Bylo by to přece naprosto v pořádku, ne? Ale mám pocit, že zrovna na vlaky RJ neměla tahle mimořádnost žádný vliv…
Já pořád nechápu, co mají ČD s Brnem. Jejich dodavatelem jsou SŽDC, tak by škodu měli vymáhat po nich, a teprve SŽ by si to případně vymohla od města. A je jedno, jestli to je dopravce modrý, žlutý nebo červený.
https://zdopravy.cz/blamaz-s-nejvetsi-nemeckou-drazni-stavbou-hrozi-ji-dalsi-zpozdeni-266260/
Všem nezřízeným odsunovačům hlavního nádraží v Brně doporučuji četbu článku z výše uvedeného odkazu. A pak prosím o argumenty, proč by to v Brně nedopadlo stejně, ale spíš mnohem hůř, než v Německu, v kontextu s tím, co se děje naprosto běžně při všech dopravních stavbách v ČR. Současně bych prosil o sdělení, kde se najde aktuálních 70, ale reálně spíš je 100 miliardám, které bude ta černá díra stát. Děkuji.
No třeba proto, že se to koncepcí i rozsahem vůbec nedá srovnávat? Že u Stuttgart 21 je obrovský rozsah podzemních prací, navíc pod památkově chráněnou Bonatzbau? Že tam byly dlouholeté spory o městskou zeleň, zatímco v Brně je to vesměs zapomenutý brownfield? K „naprosto běžně při všech dopravních stavbách v ČR“ – já tedy nevím, ale teď bylo několik projektů dokončeno před termínem, stejně jako kdysi Nové spojení. Taky Vršovice-Hostivař naprosto v pohodě, uzel Pardubice v pohodě, Plzeň v pohodě, Negrelliho viadukt a Bubny v pohodě, Ejpovický tunel v pohodě… Tady je vlastně hlavní problém ve zpoždění zahájení, ne v… Číst vice »
Nové spojení, díky, že jste ho vzpomněl. Řešilo jeden problém…
Pardubice, to byla reko in situ. Vpohodě až na to zabezpečení.
Ejpovický tunel je zcela mimo město, nesouvisející případ.
Stavby v Praze nikam nepřesouvají nádraží, snad jen Smíchov bude jinde než historické Severní… nákladové, odkud lidé moc nejezdili. A nákladové na Žižkově, opět minimální vliv na cestující.
To, že je zde menší objem zemních prací je naprosto irelevantní, rozsahem je ta akce docela srovnatelná. Třeba ty Pardubice byly normální rekonstrukce, stejně jako Negrelliho viadukt, nic nového ale hlavně na všech těch stavbách rostly postupně náklady. Takže když se z 80 miliard při zahájení stane 100 na konci kdo to zaplatí? Nehledě na to, že ani omylem nemáme ani těch 80…
Hm, hezká připomínka že takovéto projekty bývají i v ostatních zemích občas potřeba (jinak by se jistě nerozhodli jej absolvovat).
Ale oni na to měli peníze a stejně to skončilo (vlastně ani ještě neskončilo) docela katastrofou. Zejména finanční. A to si nemusíme nic vykládat o nějaké německé pečlivosti a smyslu pro pořádek. Tak ještě si tedy taky říct, kde se na to vezmou ty peníze…
Škody, které byly napáchány stavbou té zbytečnosti za miliardu a půl jsou mnohem větší a doufám, že se přihlásí všichni, které to poškodilo…
Myslíte protipovodňová opatření? Vy si nevzpomínáte před rokem a půl, kdy se v Brně pytlovalo a chystali jsme se na zatopení starého města? Naštěstí k tomu nedošlo.
Vzpomínám. A taky si dobře vzpomínám, že za téměř 50 let mého života ve zmíněném úseku žádná povodeň nebyla, ani nehrozila, protože koryto řeky včetně staveb jako jsou mosty, tam naprosto bez problémů stačilo i před výstavbou. Naopak, bylo čisté, rovné a bez překážek, takže bylo pro rychlý odtok vody mnohem vhodnější. Druhá věc je, že byla nevhodně napojená dešťová kanalizace, kterou by se voda dostala ven.
A vyteklo něco? Přehrada noc dobře ví, kolik pustit, aby se to zvládlo. Mimochodem koryto předtím bylo čisté. Nyní tam je spousta prvků, které to mohou “ucpat” (např. lavičky).
Přehrada, tedy konkrétně Povodí Moravy ví kolik může nejvíce pustit a to funguje do chvíle, než přeteče hráz. Pak už je to zcela neřízené. A tentokrát to bylo opravdu těsné a voda se zastavila kousek pod přelivem.
V posledních letech nehrozí tání obrovského množství sněhu na Vysočině v povodí Svratky a srážky jsou spíše podprůměrné. V lětě Svratka v Brně připomíná spíše potok i jaře je průtok slabší. Celá akce směřovala spíše k utracení dotací z EU.
Mohl bych poskytnout fotky staré rok – zaplavený poldr na Sokolové – kde máte ten potůček?
A do toho přetečení chybělo cca 24h, naštěstí přestalo pršet. V Heršpicích jsou přízemí domů metr nad úrovní terénu a dobře ví proč. Včetně novostaveb.
ČD by měly Brnu zaplatit stamilióny a omluvný dopis za to, v jakém stavu zanechaly okolí dolního nádraží a velkou lokalitu za Svratkou, je ostuda, že tento státní podnik se neumí starat o svůj majetek a nechá ho chátrat…
Jasně, je totiž naprosto běžné, že firmy sypou spousty peněz do nepotřebného majetku u kterého je nejasné co s ním vlastně bude. Tak jste to chtěl říct? Strašná blbost…
co to meleš? Tak ten majetek nemají mít, když se o něj nedokáží postarat, typické komoušské, vše nechat zruinovat, do ničeho neinvestovat atd…
Hlupáku. Proč by ho měly prodávat městu, nebo komukoliv jinému? Ono se totiž pořád může ukázat, že se ty pozemky, nebo stavby budou hodit. Nevím, jestli jste zaznamenal, že je po revoluci, protože je svatým právem vlastníka nakládat se svým majetkem jak uzná za vhodné..🤣🤣🤣
ČD to mohly kdykoliv prodat městu.
A proč? Aha, aby to pak město mohlo s příslušným bakšišem přeprodat developerům? Ale to přece můžou ve správný čas i ČD a zisk půjde jim, ne?
Někteří cestující si dokonce mysleli že za NAD v tom úseku můžou ČD.
V roce 1926 (ano, bude to 100 let) se rozhodlo, že hlavní nádraží nevyhovuje, nedá se rozšiřovat a je potřeba postavit nádraží nové. Kdyby nebyli odpůrci, mohlo dávno nádraží stát za evropské peníze a neřešily by se neustálé problémy s mosty. Kolikrát už bylo hlavní nádraží vyřazeno z provozu a muselo se jezdit z provizoria na dolním nádraží, kde má stát nové nádraží. Za všechno můžou všechna vedení Brna, konečně 40 let po zprovoznění Zvonařky se tam postavila šalina, proto když někdo slyšel o odsunutém nádraží, tak viděl rudě. A kvůli té nesmyslné náplavce nevydržel most tuším z roku 1875,… Číst vice »
Kvůli rozšíření nádraží by se muselo zbourat Tesco. Šlo k zemi, místo na další koleje by tam bylo, jenže … ne.
Např. v Praze perony v 90. letech přistavěli.
Jenže to není ani zdaleka jediný problém toho nádraží a není to ani zdaleka jediný důvod proč je nevyhovující. Fakt nechápu, že je někdo stále, i v roce 2025 (a to i odborníci, bohužel) schopen to takto zjednodušit. I kdyby se tam přistavělo deset nových nástupišť, stále to nevyřeší další problémy, které s tím nádražím jsou, od nevhodného oblouku nástupišť, přes nedostatečné napojení tratí od Slavkova a Vyškova, až po například nedostatečnou kapacitu mezi hlavním a Židenicemi a to ani zdaleka nejsou všechny problémy, které s tím nádražím jsou. Ne. Odsun nádraží je jediné rozumné řešení těchto i spousty dalších… Číst vice »
Není pravda, lze postavit nové a klidně rovné nádraží na pilotech hned vedle starého. Je tam 3,5 km roviny. Položte si pravítko do mapy a uvidíte.
A pod novým vlakovým nádražím by mohl být velký dvoupodlažní autobusák. Jenže to by muselo vzniknout NEZÁVISLÝM projektantem.
Proč by měl být proboha projektant nezávislý? Není to soudce.😀
Projektant logicky plní zadání toho, kdo ho platí, ať už je to město anebo někdo jiný.
Někdy je zadání tak špatné, že nemá smysl ho realizovat. Jeden příklad za všecky: DOL
O tom rozhoduje kdo?
> Pokud se podíváte na zvažované varianty (oblouk 300m, resp. 500m) nádraží poblíž toho současného nebo „vaše pravítko“, tak v místě terasy PRIORU by už byly výhybky, aby bylo možné rozumně projít nad Kolištěm. > Současný městský podchod pod nádražím by pokračoval takřka až na Úzkou u Vaňkovky, bez východů nahoru, protože nahoře by byly koleje a výhybky. Ne nástupiště. > Současná hala nádraží by byla až za nádražím, možná s přístupem na první nástupiště a o utopena o 80 cm pod nástupištěm. > Střed nádraží, by byl někde u KÚ Brno-venkov (dnešní křižovatka Úzká – Uhelná), což je už… Číst vice »
3,5km rovina?? To myslíte „na šířku“ nebo „na délku“? Pokud na šířku, tak to je od současné trati až po Staré letiště, tam by se „rovinka“ dala vytvořit snad jedině kilotunovým jaderným výbuchem… a pokud to bylo myšleno na délku, tak tu rovinku „poněkud“ kazí dva mosty (přes Svratku a přes Úzkou) a hlavně dva oblouky na konci té údajné rovinky…
Ty problémy, které jste popsal mají docela jednoduchá řešení, která ovšem nikdo nikde neprezentuje, neb to není žádoucí pro přesun desítek miliard do těch správných kapes. A k těm vaším nevýhodám jen napíšu, že zatímco je při současném stavu oddělena osobní a nákladní doprava a existují dvě alternativní trasy pro průjezd Brnem, tak pokud se zrealizuje ta černá díra, už tomu tak nebude. Měl byste trochu přemýšlet….
Nechtěl jsem aby to bylo příliš dlouhé.
– návrh Cityplanu oblouk řešil, ještě starší návrh měl perony v přímé
– napojení od Vyškova lze řešit novou tratí kolem letiště
– mezi hlavní a Židenice se vejdou 4 koleje na estakádě
Odsun naproti tomu neřeší úrovńové kolize osobní a nákladní dopravy = propustnost špatná.
To křížení je vyřešeno, stačí se jen trochu porozhlédnout po dokumentech. Součástí přestavby Židenic je podsmyk nákladu. Vlára bude napojena pod nové nádraží.
„perony ještě v přímé“ znamená že by nástupiště takového nádraží bylo dvě zastávky šaliny (Nové sady, Soukenická) daleko od současného. Jakou to pak má souvislost se současným přestupním uzlem MHD?? Vzdálenost pěšky stejná jako na Dolní…
Člověče, tak si sakra vyberte. Nejdřív říkáte, že nádraží se dá zkapacitnit v současné poloze přidáním nástupišť, pak tu ale vytáhnete odsun k Novým sadům, což je něco úplně jiného. A stejně nesmyslného. Odsun nádraží někam, kde by nebylo možné zajistit návaznost na víc jak dvě, maximálně tři tramvajové linky a ještě byste jako bonus zahustili toto už tak automobilovou dopravou přetížené místo autobusy na přesunuté ÚAN, je totální úlet. Trať kolem letiště je fajn, ale jsou to další náklady navíc, které u odsunuté varianty nemáte. Kam chcete dát ty koleje navíc, aniž byste museli bourat současnou zástavbu u estakády?… Číst vice »
Zbouráním Teska se dá postavit do vhodného oblouku.
Slavkov a Vyškov se dají napojit spojkou z Komárova okolo letiště (což je další plus) za Šlapanice.
Mezi židenica a hlavní se ještě jedna kolej vejde (celkem 3).
Dopravně je odsun prasečina, oddalujete nádraží od funkčního uzlu MHD.
Mytologie o tom, že se stávající uzel nedá nahradit, se táhne až do 80. let. Jenže nádraží bylo od začátku umístěno jako provizorium na zásyp barokního bastionu. Na půlmilionovou metropoli má Brno ten střed poměrně malý. Smyslem bylo jednak celý ŽUB přestavět a centrum rozšířit jižním směrem vč. přesunu nádraží. To dává smysl.
Tohle je jedna z brněnských legend: o zlých komunistech, kteří naschvál postavili PRIOR, aby nešlo nádraží. Plány z přelomu 60/70. let byly takové, že v době dokončení PRIORu už tam žádné nádraží nemělo být. Tak se začalo stavět.
Potíže a následné pomalé jízdy se objevily poté co při stavbě náplavky zatloukali piloty.
Navigátory.
Před hájovnou stojí zaražený pilot.
https://www.youtube.com/watch?v=fxD1wm-dhv4
Dobrý film.😂
Reálně, dělat jakékoliv stavební zemní práce u sto padesát roků starého mostu, vždy zavání průšvihem.
Takže nàplavka zase o chloupek dražší.
Jo, určitě tam nebyla žádná souvislot, jenom byl poškozen železniční most, silniční most na Vídeňskou, hned vedle byl problém u Ronda s mostem a kolejemi tramvajovými a na Poříčí to ještě přetrvává a je vidět že tam je most taky propadený, či posunutý. Ale opravdu to nemá nic společného s tím, že zrovna v tomto úseku se náhodou v té stejné době vrtalo, kopalo,….. Předražená náplavka, cena rostla, čas se prodlužoval, zničili min. 4 mosty a náhodou za to nemůžou, ale vše ve stejný čas se pokazilo asi stářím……
To sem nepište. To se tady hodně nelíbí. Ale pravdu máte, to zase jo… 🙂
Laický dotaz na stavaře a projektanty: jak jsou založeny pilíře mostu z první poloviny 19. století, že jsou štětovnice zaraženy necelé 2 m od pilířů? To nemají dřevený rošt, nebo jiné ukotvení ve štěrkopíscích Svrtky?
Nie sú na kesónoch?
To co je ve vodě bych tipoval na dubové piloty. Kesony přišly později. U nás byl jeden z prvních na kesonech Palackého most a to jsou tuším až ??70.léta 19.stol., pak se to dělalo celkem běžně….
V 60. rokoch 19. stor. boli na kesónoch obnovené 2 piliere Karlovho mostu.
Mám zato, že až po povodni v roce 1890, která dva pilíře rozvalila.
Máte pravdu, neviem prečo som si myslel, že šlo o tú istú povodeň, ktorá narušila stavbu Negrelliho viaduktu (a viedla k jeho zvýšeniu).
Kesony jsou určitě z druhé poloviny 19. Století. Tento most je z přelomu 20/30 let 19. Stol. V té době bych čekal postup používaný od středověku, nebo už z antiky, kdy se přehradí polovina řeky a v místech pilířů se vykopou jámy, na dno se dá rošt z dubových trámů a na tom se staví z kamenných kvádrů vlastní pilíř.
Na stavbe Negrelliho viaduktu bolo použité spustenie oceľovej, z hora otvorenej jímky, z ktorej bola odčerpaná voda, postupne jej vnútro vykopané, pričom sa samotné jímka podkopávala až kým sa nedosiahlo únosné dno, potom bola väčšina výkopu (pod úrovňou dna) vyplnená betónom (pričom jímka poslúžila ako stratené debnenie) a na ňom stavaný pilier (po dosiahnutí nad úroveň hladiny bola jímka na úrovni dna odrezaná, rozrezaná na 2 kusy a odstránená). Vôbec by som sa nedivil, ak by bol podobný systém použitý aj pri tomto moste.
odhadovat podloží na štěrkopísek bych pokládal za optimismus..🫤🫤
Podle toho co jsem slyšel, byl ten konkrétní pilíř umístěn na roznášecím roštu, který byl poškozen při zakládání štětovací stěny…
Technicky vzato si myslím, že to soud shodí ze stolu, protože mezi městem a dopravcem neexistuje přímý vztah.
Naopak by měla SŽ požadovat po městě Brnu odškodnění za porušení tratě, náklady na obnovu mostu a zajištění náhradní dopravy, kterou proplatí dopravci.
Ovšem za předpokladu, že na straně SŽ nebude vina nebo spoluvina.
Ano, zhotovitel mohl použít nevhodnou technologii bez vědomí správce mostu, ale stejně taky SŽ mohla odsouhlasit něco, co se během stavby ukázalo jako nevhodné, nebo třeba most mohl být v horším stavu, než si v SŽ mysleli.
Třeba je to jen takový první (vylučovací) krok pro případ, že by SŽ od toho chtěla dát ruce pryč a řekla: „to ne my, to oni“.
Cargo letos nenese, takže se možná škrábe prstíčkem, všude, kde to jde.
My, a teď mam na mysli SŽ, do sporu s městem nejdeme, protože znalecký posudek není jednoznačně v neprospěch města. A protože tím pádem neproplatíme dopravci NAD (taky proč, když to byla výluka z důvodu havarijního stavu), tak si dopravce hledá způsob, kde ty prachy za ty proklaté autobusy získá, no…
Krásný prozákaznický přístup….
Bohužial, musí konať podľa zákona, zákon kompenzádie neprikazuje, čiže ich vyplatením by porušila pravidlá o hospodárení.
Proč NAD neproplácíte?
No protože to ze zákona nelze. A protože jsme státní organizace, zákony se řídit musíme. Jasně, jsou tady odborníci, kteří říkají, že to není prozákaznický přístup, a že by se to třeba v té miliardové částce za NAD, co za rok platíme ztratilo, ale ruku na srdce – kdo z nás by chtěl, aby až přijde finanční audit a řekne tohle je špatně, musíte škodu způsobenou svým jednáním nahradit? Ale abych to uvedl na správnou míru – dopravci se nehradila NAD od okamžiku zjištění do okamžiku připravené akce obnovy toho mostu. Pak už to byla klasická plánovaná výluka a autobusy… Číst vice »
To nebylo nabádání odpovědného, ať postupuje jinak než podle zákona, jako spíše údiv nad legislativou. Za plánovanou výluku se NAD dopravcům proplácí, za plánovanou neúdržbu(dokud se trať nerozpadla) se neproplácí. (Případně pokud soud dospěje k názoru, že se do toho fakt drblo hlavně při stavbě, tak proč to Spržel nevymáhá od viníka). Jinak kde jsem zaměstnán občas auditor má kecy(proč platíš před splatností, pročs uznal…) a majitel reaguje stylem „proč ne, chceme být ferovi“ (a zvlášť u některých partnerů se to vyplácí, taky vyjdou vstříc, a jako zaměstnanec taky beru přesčas pokud dostanu zaplaceno víc než hodinovku podle smlouvy). Ale… Číst vice »
Podle článku statik neprokázal příčinnou souvislost mezi pracemi a poškozením mostu. Korelace vs kauzalita.