Až čtyřnásobný rozdíl. Unikátní srovnání ukazuje, kolik kraje stojí cestující ve vlacích
Výběr z jízdného pokrývá zhruba pětinu nákladů.
Svaz osobních dopravců (SVOD Bohemia) sestavil z veřejně dostupných dat v Česku zatím unikátní srovnání, jak si vedou v železniční dopravě jednotlivé kraje. Data ukazují velké rozdíly v efektivitě vynaložených veřejných prostředků na železniční dopravu v jednotlivých krajích.
Například kilometr jízdy jednoho cestujícího ve vlaku vyjde Jihomoravský kraj na 3 koruny, Vysočinu na 13 korun. Data prezentoval na konferenci Vozidlo, infrastruktura a objednávka veřejných služeb na železnici výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec. Základem jsou ročenky dopravy a dopravní plány jednotlivých krajů.
Srovnání nedává díky velmi rozdílným podmínkám infrastruktury jasnou odpověď, který kraj si v organizaci regionální železniční dopravy vede nejlépe, v řadě faktorů ale není umístění některých krajů náhodou především díky pokročilé nebo naopak takřka nulové integraci.
„V každém ze 14 krajů (13 oblastí, protože Prahu a Středočeský kraj považujeme z hlediska dojížďky jako jednu oblast) jsou výchozí podmínky významně odlišné. Velké moravské kraje mají podíl elektrické trakce na evropské úrovni, naproti tomu Liberecký kraj nemá elektrizovanou žádnou trať. Okrajové části Středočeského kraje a nově vzniklé malé kraje na okraji republiky mají stupeň elektrizace velmi nízký,“ říká Moravec.
Z hlediska traťové rychlosti je situace trochu vyrovnanější, průměr zvyšují zejména tratě koridorové. Poslední tři kraje, tedy Vysočina, Liberecký a Karlovarský nemají žádné koridory nebo jen jejich okrajové úseky.
140 korun za kilometr
Podle Moravce je elektrizace a rychlost tratí jednou z hlavních podmínek pro vytvoření fungujícího a provázaného dopravního systému. „Čím je lepší zapojení železnice do integrované dopravy, tím má větší využití. Jedním z klíčových ukazatelů výkonnosti je počet cest na jednoho obyvatele za rok a druhým je počet cest na 1 000 km délky tratí. Oba ukazatele spolu korelují. Využití železnice se kraj od kraje velice liší a oba ukazatele to společně dokazují,“ uvedl Moravec. Nejvyšší využití železnice je v Jihomoravském kraji, nejnižší v kraji Vysočina.
Data o výkonnosti železnice v krajích jsou mimořádně důležitá: ročně kraje zaplatí za železniční dopravu přes 13 miliard korun. Průměrně kraje zaplatí za kilometr vlaku 140 korun a 100 korun za cestujícího.
„Když počítáme, že průměrná délka cesty v regionální dopravě je 20 km, jedná se o částku 5 Kč na 1 km. Jízdenka stojí přibližně 1 Kč na 1 km,“ ukazuje Moravec, jak se musí železnice dotovat.
Podle něj srovnání ukazuje, jak kraje dobré podmínky v podobě kvalitní infrastruktury využívají, nebo naopak ne. „Jsou také kraje, které ze svého hendikepu udělaly přednost a nevýhodné výchozí podmínky dokázaly překonat chytrou dopravní koncepcí,“ dodal Moravec. Za takový důkaz považuje Plzeňský a Liberecký kraj.