Nesmrtelné T3. Liberec chystá generální opravu dalších šesti tramvají
Tramvaj T3R.SLF v Liberci. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Všech šest tramvají má být opraveno do konce příštího roku.
Všech šest tramvají má být opraveno do konce příštího roku.
Stačí jim jejich „810“. Pokud budou jezdit ještě 20 let, souhlas.
Tak hlavně, že liberecká MHD bude mít lanovku na Ještěd. To jistě všichni při cestě do práce ocení.
Jégr a zvláště Fleischmann by to ocenili určitě.
A ty té-trojky tam budou nasazené jako kabiny!
😀
Ty podpěry a lana nesoucí T3 bych chtěl vidět 😀
To mě připomíná jeden pokus o mobilní hru, kde autor asi neměl na 3D modely lanovek, tak použil šasí že T6. https://imgur.com/a/sph5ES4
Taky ještě asi budou muset nějaké zánovní T3 přikoupit na novou trať do Rochlice, aby tam mohli nahradit ty dnešní Solarisy, Citara, SORy atd.. Předpokládám, že v té 1,7 miliardě na novou trať nebyly zahrnuty náklady na pořízení nových vozů a nebo jo?
to dostanou z Prahy zánovní tramvaje.
I taková varianta v té studii proveditelnosti byla řešena… Aktuálně je politická dohoda na tom pokusit se minimalizovat množství potřebných demolic po trase plánované rochlické tratě. Jedna varianta přílohy šla na zastupitelstvo v dubnu (staženo) a druhá v květnu (vzato na vědomí s ukládací doložkou toho dalšího prověření). Dá se přečíst v podkladech. Dejme tomu, že se v příštích letech povede na městské trati nahradit všechny oblouky v BKV panelech, vyměnit výhybky a tak, samozřejmě obnovit provoz do Tyršových sadů. Konečně by se mohl stav kolejí jakž takž stabilizovat. A pak vytendrovat nějaké skutečně moderní vozy pro další dotační období.… Číst vice »
„Konečně by se mohl stav kolejí jakž takž stabilizovat.“
No tak moment, však trate sú predsa novostavby na rozchode 1435 mm. Alebo nie sú? Alebo majú takú krátku životnosť? Račianska radiála v Bratislave je na 1000ke po rekonštrukcii od roku 1991, t.j. 31 rokov. A prosím pekne s intenzívnou premávkou.
Koľko vydržali tie super novo postavené trate v Liberci na 1435 mm?
Ty jsi fakticky duševně postižený. Nesrovnávej nesrovnatelné. Přestaň se už konečně navážet do Liberce. Víš o tom kulový. Já se osobně usmínám Vaší zcela zbytečné čtyřkolejnicové splítce……. A četl jsi někde, že se do Vás navážím.
Štvorkoľajná splietka v Bratislave je pomníčkom megalomanských snov o tram-traine ako aj istého človeka, ktorý si zmenu rozchodu električiek v Bratislave spravil za svoj životný cieľ. Ktorý našťastie nedosiahol. Akékoľvek ďalšie rekonštrukcie alebo nové trate sa plánujú a stavajú na rozchode 1000 mm. Lebo problémom nie je rozchod, ale práve rôzni „odborníci“ ktorí všetky problémy pripisovali metrovému rozchodu a nie zanedbanej údržbe a pod. Liberec je odstrašujúci príklad, prečo sa do zmeny rozchodu nepúšťať. Áno, Liberec nedávno úspešne „zarezal“ prevádzku na metrovom rozchode. Ale za akú cenu? Čo reálne získal v roku 2022? Trate, ktorých stav je nutné znovu jakž… Číst vice »
Ano, problémem je udržování dvojitého rozchodu. Že ten přínos nevidíš ty jako nula z rozvojové země, neznamená, že ty přínosy reálně nejsou.
To, co píšeš, nejsou žádné argumenty, ale tupý nelogický žvást bez racionálního základu.
Nikde som netvrdil že udržiavanie dvojitého rozchodu nie je problém. Ani že to problém je. Je to iba zbytočné vyhadzovanie peňazí. A celé to začalo v 90. rokoch a ostane to na dobu neurčitú, teda ak nechcete zarezať prevádzku dvojosákov alebo ich prestavať na rozchod 1435mm (ak je to vôbec možné).
Račianska radiála je, pokud se nepletu, převážně na pražcích či alespoň na samostatném tělese. V centru Liberce dělají problémy především pojížděné BKV panely. Bez ohledu na jejich (ne)údržbu prostě odchází těsnění a odvodnění, ulamuje se beton, oblouky ujíždějí po tečně, jsou velmi citlivé na stav inženýrských sítí. Který byl v Liberci roku 1990 naprosto katastrofální a nyní je o něco lepší, ale furt to není žádná hitparáda (viz třeba legendární spadiště janovodolského kanalizačního sběrače). Takové těleso zkrátka odchází rychleji. U pevné jízdní dráhy lze alespoň periodicky měnit některé vrstvy krytu. Na Masaryčce, kde by byl i architektonicky vhodný kryt ze… Číst vice »
Súhlasím. BKV panely sú naozaj nevhodné, ale ak ich mám porovnať s „naboso“ uloženými koľajnicami, tak budú furt lepšie. „Naboso“ uložené koľajnice sú možno OK pre malé dvojosáky a prevádzku „schön langsam“, okolo 25 až 30 km/h max. Pustiť na takú trať vozne T2 znamená doslova hlbokú orbu. A to bez ohľadu na rozchod. Dnes môžeme hodnotiť použitie BKV panelov ako chybu, ale začiatkom 90. rokov sa zrejme nevedelo, aký prúser to bude. Aj keď podľa mňa už vtedy isté náznaky boli, že BKV panel nie je práve najvhodneší. Lenže je lacný, čo asi rozhodlo.
Tak alespoň na něčem se shodneme. 🙂
Zhodneme sa aj na tom, že ak by s zmena rozchodu nekonala a rekonštrukcia tratí by sa vykonala BKV panelmi s rozchodom 1000mm, tak by to v roku 2022 vyzeralo asi rovnako? Alebo možno o niečo lepšie, lebo na metrovom rozchode nejdú vozidlá cestnej dopravy až tak často po koľajniciach (autá majú väčšinou širší rozchod).
Když si vezmu, že nemalá část sítě byla nejen rekonstruována, ale i zdvoukolejňována či přeložena, přičemž dle fotek byly některé ty výluky v 90. letech dost punkové (dnes by to všechno muselo jít cestou NAD), že se u toho ty ulice co do profilu, sítí, VO, chodníků komplet předělávaly… plus ten dobový kontext nabídky vozů a tak dále, tak argument o nepojíždění kolejí mi přijde vcelku slabý. Problém je asi spíš s těmi spárami mezi panely, okraji a zejména v obloucích, tam by na tom byl čistý metr snad i hůř (ale neměřil jsem šířku těch jabloneckých BKV panelů, jo).… Číst vice »
Myslím že cenu viac než rozchod odvplyvní veľkosť série. V Nemecku súťazia viaceré mestá tramvaje spolu. A to dokonca aj mestá s rôznymi rozchodmi. Čo sa otočnosti podvozkov týka, tak mňa viac ako otočnosť zaujíma ktoľko vydržia obruče. K čomu mi je otočný podvozok so zlým vedením dvojkolia, na ktorom nápravy „plávu“, v oblúkoch sa „trasú“ a vyžierajú žliabky? To radšej neotočný podvozok s dobrým vedením, ktorý na dobrých tratiach ide bez trhania (prechodnice!) a má vyššiu životnosť obručí. Čo mám informácie priamo z prvej ruky, tak životnosť obručí na otočných aj pevných podvozkoch pri Škode 29T/30T je porovnateľná.
(facepalm)
Racianska radiala sa cca do 2 r bude rekonstruovat na pevnu jazdnu drahu…. co sa tyka Liberca pri tom ako si par dobrakov z ich DP robilo dojnu kravu… pekne sa krok za krokom zbiera. a tram… T3 vana OK vzdy sa najde aj lepsia moznost ale cenovo primerane odpoveda tech normam a pomer cena vykon je vcelku fajn
Tramvajová trať s metrovým rozchodem na BKV panelech bude míst stejně krátkou životnost a tytéž problémy.
Ty si opravdu nedáš pokoj, hornouheráku. Jednak píšeš o něčem, o čem nemáš páru, jednak nechápu, proč kritizuješ město, kde žít ani nebudeš, a jednak nechápu, proč ti dělá takové potíže přijmout logické a rozumné rozhodnutí dopravního podniku sjednotit rozchod na síti.
Jako fakt si už děláš legraci?
Asi sme sa nepochopili. Ja nekritizujem prerozchodovanie poslednej trate medzimestské úseku. Ja kritizujem že sa to celé vôbec robilo. Malo sa to zastaviť v počiatkoch, ušetrilo by sa. Zjednotiť rozchod samozrejme zmysel má. Ale celá zmena bola zbytočná. Nepriniesla nič pozitívne. RT6-S nepovažujem za pozitívum, EVO2 v počte 1 ks prototyp a ináč nič okrem reinkarnácií T3.
Tak to tě tady nechápe víc lidí než já.
Kdy už konečně pochopíš, že na přelomu 80. a 90. let prostě byly jen dvě alternativy?
1 ) Buď nechat dožít metrový rozchod a za chvíli ho zrušit třeba ve prospěch trolejbusů, protože neexistoval výrobce cenově dostupných vozidel (ČKD Tatra dodala pár posledních T3SUCS, v roce 1988 deklarovala ukončení jejich výroby a nic jiného pro metr neměla),
2) anebo postupně změnit rozchod na standardních 1435 mm s tím, že taková vozidla i kolejovou technologii lze sehnat kdykoliv kdekoliv a podstatně levněji.
Prověření úpravy trasování podle pana Felcmana jsou docela vyhozené peníze. Aby ta trať získala přidanou hodnotu a vyhověla předpisům na novostavby, tak fakticky nejde vést na frekventovaných komunikacích společně s automobilovou dopravou. Ještě ke všemu nemá šanci vyhovět hlukovým a bezpečnostním požadavkům. Tento nápad stejně ani nevyjde laciněji, neboť bych musel rekonstruovat veškeré inženýrské sítě v pojížděných komunikacích a to něco stojí. Holt politický názor zaprděného maloměsta má v tuto chvíli navrh.
Četl jsem ten návrh 87. změny starého ÚP i tu Šolcovu studii proveditelnosti. A netvrdím, že ten Felcmanův nápad vyjde, sám jsem se s ním o tom dohadoval. Nechť se uplatní dopravní model na Košickou a nechť se projdou normy v té ulici Na Žižkově. A to nikoli jen Felcmanova oblíbená ČSN 73 6110, kterou se beztak železničáři moc neřídí. Vím moc dobře, kolik bylo křiku a odporu „úředníků chránících veřejné zájmy“, když KAM přišel s projektem Nové Pastýřské bez protihlukovky na Tržním náměstí, legislativa není novostavbám v zastavěném územím nakloněná skoro vůbec, tramvajím ještě méně než autům. Viz plotní… Číst vice »
Jedna out of the box otázka: uvažovalo sa niekedy že by sa tá medzimestská TT a paralelné vedúca železnica nahradili spoločnou traťou pre tramhtrain prevádzku?
Ale jo, někdy před dvaceti lety vznikl slavný projekt Regiotram Nisa. Který ale finančně ani legislativně nedospěl do nějaké realizovatelné podoby. Dopravně též dost pochybné… sjednocení v Proseči dejme tomu, ale největší rozvojovou plochou bydlení v minulém územním plánu byly Nové Vratislavice. Ty se nacházejí na kopci, takže tam je určitě vhodnější konvenční tramvaj. A tak dále… aspoň že je snaha prosazovat přestupy hrana-hrana. Navíc dle těch současných norem už nehrozí, že tam bude vystavěna úplná horská dráha jako v těch 50. a 70. letech. Která měla velké kouzlo při víkendových projížďkách, ale na denní přepravu nic moc. 🙂
Kdyby to byla přestavba na VarioLF, tak by se ještě dalo přimhouřit oko. Jsem si totiž vcelku jist tím, že v obou městech cestují jak staří lidé, tak maminy s kočárkem.
Blbost, hlavně při docela široké nabídce nových tramvají
Tak třeba v Brně si také renovují historická vozidla, v Liberci to pojali víc velkoryse 🙂
😂😂
Jenom bych dodal, že předmětné vozy evidenčních čísel 22, 23 a 24 už musely být odstaveny k opravě a vozy 21 a 39 měly loni nalítáno přes 800 tisíc km. Pak je tam zařazen i vůz číslo 28. V odhadu kompenzace pro DPMLJ na rok 2022 se třeba také píše „Byla předložena organizační směrnice „Správa a údržba TRAM“ č. OS-1503. Bylo předloženo sledování periodických prohlídek a technických kontrol všech vozů. U vozů ev. č. 20, 21, 22, 23, 24, 26, 27, 28, 29, 33, 34, 35, 39, 40, 42, 46, 50, 51, 53, 56, 67, 70, 76, 79 a 81… Číst vice »
Škoda, že všech 6 aspoň nejsou nízkopodlažky.
Liberec svého času začal odebírat PV, pak k nim průkopnicky přidal wany a končilo se zase PV, aby to vyšlo na těch dvanáct párů. A v tomto duchu se i opravuje, jen si nejsem jist nakolik efektivně. Ona ta denní výprava je až 38 vozů. SLF se ve vozovně staví pomalu a utnul se jimi modernizační cyklus T3M.04, takže ten poměr do souprav je u škodovácké trakce nestálý. Dočkáme se nakonec párů wan u SLF? Pak stačí zpoždění v opravě/oživení, špatný výsledek technické kontroly, pár závad, nějaká ta bouračka a najednou je problém i s tím robustním inventárním stavem ty… Číst vice »
Je otázkou, jestli se v tom nějak nepromítá to, že provozně technický ředitel je původem traťovák, takže jsou mu bližší tratě než vozidla.
Odpovím Rochličákovi + Dash9: To, že jsem „zdědil“ v katastrofálním stavu jak tratě, tak vozidla, to je fakt. Tratě od roku 1990, vozidla od roku 1998. Když se vrátíte na začátek tohoto období, tak v ponurém, zanedbaném městě jezdily doslova otřískaná vozidla MHD (berte TRAM i BUS) na rozpadajících se tratích (městská trať na boso, jablonecká neskutečně odfláknutá rekonstrukce v letech 1973-76 a zázemí, které mělo blízko východním zemím). Tak a je otázka, kde začít, aby to nešlo vše do kopru. Skutečnost, že poslední rtuťový usměrňovač byl odstaven v roce 1993 málokdo ví. Ono se udělalo docela dost práce a… Číst vice »
Držím palce, ať se to povede vyřešit. Zároveň se obávám, že bude ještě hůř. Každopádně za této situace mi přijde silně nerozumné stavět další tramvajovou trať (nebo kupovat lanovku), ale politika zjevně potřebuje své pomníky.
Lanovka je takovým předvolebním nadhozením, když už to zřejmě nevyjde s lanovkou na druhé straně města. A že by nešla pod dopravní podnik hned (vůči čemuž se i radní za ODS angažovaný v DR DPMLJ okamžitě ohradil). Upřímně… nepovažuji to za nutné, ale rozhodně to dává větší smysl než ten nápad s prodlužováním tramvaje.
U lanovky počítám, že městu jde hlavně o pozemky. Provoz by nepochybně dostala na starost lyžařská TMR. Stejně jako zbytek areálu.
Jen by jí město a kraj sypalo peníze za integraci v IDOLu.
Umím pochopit, že ten hlavní boj byl o tramvaje jako druh dopravy. Jaké jsou plány do budoucna ohledně vozidel? Existuje nějaká vize do budoucna? Jsem pouze občasný návštěvník z druhého konce republiky, Liberci v jejich snažení opravdu moc fandím.
Ten popis situace mi neodbytně připomíná druhou půlku 80. let, kdy velká část vozidel už byla neprovozovatelných, pak přišlo pár „nových“ T3SUCS a o čtyři, pět let později byla do šrotu zralá celá vozovna…
„Liberec jde dlouhodobě kvůli nedostatku peněz cestou repasí a oprav starších tramvají.“
Ale dlhodobo vyhadzovať peniaze na zmenu rozchodu, to áno. Cestujúci určite ocení T3 miesto modernej nízkopodlažnej tramvaje na metrovom rozchode. Lebo tie sú v ČR zakázané.
VŠECHNA SLÁVA ROZCHODU 1435mm!
o změně rozchodu se uvažovalo za jaksi jiných podmínek..čkd nic na metr dělat nechtěl a od někoho jiného brát tramvaje bylo nemyslitelné..jako ještě se to na začátku 90 let mohlo stopnout, což se neudělalo, pak už bylo logické to dokončit, ono stejně by se to muselo tak jako tak opravit, proto se to taky táhne přes 30let, ale samozřejmě pouze oprava by byla levnější než na většině dělat splítku a nebo pak na meziměstké trati přerozchodování nedávno opravených částí. Ale i nebýt přerozchodování, tak pochybuju, že by tu jezdilo něco jiného než variace T3
ČKD nechtělo… možná nechtělo, ale každopádně měli za úkol dodávat 1000 mm tramvaje do NDR, Jugoslávie a CCCP, takže nikdo si nemohl myslet, že by výroba 1000 mm tramvají v dohledné době skončila (a k tomu Bratislava, jejíž přestavbě asi taky nikdo nevěřil).
No, tak se trochu uklidníme, jo? Saská Kamenice přerozchodovala na 1435 mm už v 80. letech, Sarajevo má 1435 mm, SSSR skoro všude 1524 mm.
Poslední exportované Tatry pro úzkorozchodný provoz byly do Osijeku (1982) a Záhřebu (1983).
Presne na to narážam. Začiatkom 90. rokov sa to malo stopnúť. Ale pokračovalo sa v tom. A miesto toho aby tu niektorí uznali že to bola chyba to tu obhajujú.
O kolik by byla trať do Hanychova levnější, kdyby byla na metrovém rozchodu? Půl procenta?
Nejde iba o trať, ale so zbytočnou zmenou rozchodu vyvolané náklady naviac (dielne, výhybky).
To nejsou žádné náklady navíc. Kolejiště se muselo renovovat tak jako tak a technologie pro globální 1435 mm jsou vždy levnější než technologie pro silně menšinový úzký rozchod.
Furt se zapomíná, že liberecká síť byla v tak katastrofálním stavu, že byla zralá na zrušení nebo kompletní opravu. A to nejen tratě samotné. V podstatě došlo ke kompletní novostavbě tratě, včetně inženýrských sítí pod ní. A třetí kolejnice navíc už nebyla taková položka v rozpočtu staveb. ČKD nic na metr dělat nechtělo a zahraniční tramvaje byly pro nás drahé. Navíc T3 jsou poměrně snadno přerozchodovat a normálněrozchodné podvozky byly k dispozici z vyřazených T3 v jiných městech. Takže řešením bylo, jak se to řešilo.
Kompletní obnovu. Súhlasim. Ale nesúhlasím s tým že rozhodnutie prerozchodovať bola zanedbateľná položka. Nejde ani tak o jednu koľajnicu naviac, ale drahé vyhýbky, nutnosť vybudovať zázemie pre údržbu dvoch rozchodov (dielne), vplyv na prevádzku (linkovsnie, držať časť vozového parku pre odlišný rozchod 1435 mm, potreba záložákov pre dva rozchody). To boli dlhodobo zvýšené výdavky. A čo reálne priniesli? Jednu RT6-S (ako dopadla vieme) a jedno EVO2. Ale aj T2R. Pričom najviac fungovali práve tie T2R. RT6-S nebola šotoušovina? Koľko kilometrov najazdila EVO2 za 10 rokov? Koľko najazdila jedna T3 za rovnaké obdobie? EVO2 je 10 rokov jedinou novou tramvajou na… Číst vice »
Hm, a jak to dopadlo v Ba ? Zůstal metr, v době, kdy tady se zkoušely RT6 a wany, tak tam byla nejmodernější T6. Tady kromě opravy CELÉ sítě a v podstatě novostavby vozovny se pokračuje dál. Tady i těma wanama předběhli celou BA zhruba o 10 let. Navíc se to obnovuje průvěžně. v BA se za celou dobu zmohli na jedorázovou dodávku 29T a 30T. A jen perlička. Pročpak bylo v podmínkách tendru na 29T a 30T i možnost přerozchodování ? Mně teda vychází, že Liberec i se změnou rozchodu toho pro cestující za ty léta udělal podstatě víc… Číst vice »
„Pročpak bylo v podmínkách tendru na 29T a 30T i možnost přerozchodování?“
Lebo osoba, ktorú som tu už spomenul, si spravila za svoj životný cieľ prerozchodovať trate. A včase vypísania tendra mala funkciu na ministerstve dopravy, skadiaľ pretlačila tú podmienku. Nedávne súťaže na ďalších 40 tramvají túto podmienku už nemali. Daná osoba je už odídená na dôchodku.
Vyššie spomínaná osoba tiež torpédovala akékoľvek snahy o wanizáciu. Toľko k dôvodom.
No na vozovým parku v BA nebylo nějak vidět, že by se modernizovalo, nebo nakupovalo. Nejen u tramvají, kde to byl otřes až do příchodu škodovek. tak u trolejbusů, kde to leta zachraňovala jediná 21tr a pak 25tr na jediný trati. Tak u autobusů. DPB si nechal metr a přitom byl stav celýho DP otřesnej. Nějak tz úspory nebyly vidět.
Liberec sice mění rozchod, ale aspoň měl ty wany.
Opakujem: To, že Liberec mal wany nebolo vďaka tomu, že menil rozchod. Wany s rozchodom nijako nesúvisia. Jazdili aj na metrovom rozchode do Jablonca.
Konečně jsi to pochopil. Wany přišly podstatně později . Ale tenhle DP na to prostě nekašlal. A prostě při rozhodování vyšlo tenkrát lím normáoní rozchod. Už i tím, že tuzemskej výrobce nic NP na metr nenabízel. A na zahraniční nebyly peníze,
Tenkrát vyšlo že bude lepšie zmeniť rozchod. OK, tenkrát = koniec 80. rokov 20. storočia, resp. začiatok 90. rokov 20. storočia. Lenže po roku 1989 bolo načase prehodnotiť všetko čo sa dovtedy robilo a plánovalo. Zmenra rozchodu bola hlavne v hlavách ľudí a zotrvačnosťou sa v nej pokračovalo. A to bola tá chyba, presne vtedy sa to malo stopnúť, tak ako sa to podarilo stopnúť v Bratislave. A proste opraviť systém na stávajúcom rozchode.
Naštěstí to nestopli. V BA se stoplo úplně všechno, včetně obnovy a údržby.
Neboli peniaze. A to málo čo bolo, sa použilo na modernizácie K2S, neskôr T3P. Áno, bolo to málo. Áno, výroba novostavieb vysokopodlažných K2S v rokoch 2008 a 2009 bola chyba. Sám toto rozhodnutie kritizujem.
Kdysi dávno byl v Bratislavě metrový rozchod překážkou a bylo nutno použít splítku. Mám na mysli bývalou meziměstskou trať do Vídně.
Bylo nutno použít splítku… No, áno, použila sa splietka, metrový rozchod rozhodne prekážkou nebol, lebo ak by bol, tak by tú splietku nepostavali. Ale nič jej nebránilo.
Tak jinak – rozdílný rozchod umožnil pouze jízdu na splítce, kdežto ve Vídni šlo v případě potřeby změnit trasu. Vozy byly lehké konstrukce, lokomotivy pro městské úseky také.
Vo Viedni išla tzv. Pressburgerbahn po svojich vlastných koľajniciach, tratiach ktoré nezdielala s miestnymi tramvajami. Jediné miesto kde sa mohli zraziť bolo na križovaní tratí. Takže rovnaký rozchod vôbec nič neznamenal čo sa prevádzky týka. Operatívne zmeny trasy si vyžadujú koľajové spojky, vyhýbky. Kde a koľko ich bolo? Ako by umožnili operatívne upraviť trasu? Napíš!
Ticho? Tak ja ti to teda prezdradím. Trať križovala celkovo tri razy miestne tramvaje. Nemala žiadnu koľajovú spojku s nimi. Navyše bola jednokoľajná s výhybňami. Takže žiadne zmeny trasy neboli možné. Celý úsek „Pressburgerbahnu“ vo Viedni bol zámerne postavaný aj prevádzkovaný na vlastnej trati, aby sa vyhli peážnym poplatkom. Takže rovnaký rozchod priniesol jedno veľké NIČ pre prevádzku.
Napíšem fakty, vyvrátim slová autora „Pája“ a dostanem za to iba mnínusky. Jeho tvrdenie „ve Vídni šlo v případě potřeby změnit trasu“ sa nezakladá na pravde. Ale to nebráni tomu, že dostane plus 3. Je smutné sledovať ako ľudia akceptujú pohodlnú lož ktorá je v súlade s ich pocitmi a zároveň ignorujú pravdu. Môžem konkrétne napísať aj kde trať Pressburgerbahnu vo Viedni úrovňovo križovala trate miestnej tramvaje: pri Radetzkybrücke, pri Rotundenbrücke (do roku 1919 Sophienbrücke) a v križovatke Zinnergasse/Kaiserbersdorfer Straße. Mohol by som napísať aj konkrétne miesta výhybní na tejto prevažne jednokoľajnej trati. Koľajnice nezdielala nikde so sieťou električiek, ani… Číst vice »
Mínusy máš za to, že si fakta vykládáš jinak a spojuješ je do nelogických fantasmagorií.
Tvrdenie že vo Viedni bola možnosť vďaka rovnakému rozchodu miestnych tramvají zmeniť trasu Pressburgerbahnu proste nie je pravda. Tento fakt nie je nelogická fantasmagóira. Trasa bola až na tri úrovňové krízenia s miestnymi tramvajami oddelená, bez koľajových spojok. Dokážeš čítať s pochopením?
A dokážeš pochopit to, o čem se tady bavíme?
Reagoval som na konkrétny „argument“ autora „Pája“. Lebo to čo napísal nie je pravda.
Je to pravda, ty lžeš. A budeš se o té lži pořád hádat, nedáš si říct.
Prosím, uvediem zdroje:
https://de-academic.com/dic.nsf/dewiki/1129454#Wiener_Stadtstrecke
https://www.strassenbahnjournal.at/wiki/index.php/Lokalbahn_Wien-Pre%C3%9Fburg_LWP
Nie je pravda že vo Viedni bolo možné v prípade potreby zmeniť trasu.
Nelžem. Uvádzam fakty. Trasovanie mestského odseku Viedenskej električky/Pressburgerbahnu vo Viedni žiadne zmeny trasy neumožňovalo, napriek rovnakému rozchodu aký používajú miestne tramvaje.
Taktiež nie je pravda že metrový rozchod v Bratislave bol problémom pre trasovanie Viedenskej električky. Vložila sa tretia koľajníca a jazdilo sa, bez nutnosti komplikovaných vyhýbiek pre oba rozchody.
Sieť tramvají vo Viedni v roku 1915:
https://sammlung.wienmuseum.at/en/object/972613-uebersichtsplan-des-netzes-der-staedt-strassenbahnen/
Na mape je vyznačená aj trasa lokálnej železnice Wien-Pressburg, t.h. Viedenskej električky, resp. Pressburgerbahnu. Trať nemá žiadne koľajové spojenie na sieť tramvají vo Viedni.
Vás depka ze změny rozchodu ještě nepustila … Je to jako když umře stará tetička, léta tu byla a už není a ani nebude a je třeba se s tím srovnat 😀. Pozdrav z pod Ještědu.
S některými diskutéry je holt racionální debata nemožná. Teď jen jestli je to v případě dopravopata radikální šotoušstí, nebo vysloveně trollení.
Radikální šotoušství alebo trollení? A oboje by nešlo? 🙂
To nie je depka. To je proste fakt. Náklady navyše spojené so zmenou rozchodu nie sú zanedbateľné. Navyše tá zmena so sebou nepriniesla žiadnu pridanú hodnotu oproti oprave tratí na stávajúcom rozchode.
To není pravda. Benefitem změny rozchodu je zachování provozu. Bez změny rozchodu by dost pravděpodobně nebyla vůle a ochota investovat do opravy tratí a provoz by zanikl tak jak to soudruzi dlouhé roky plánovali.
Možnosť obnovy na stávajúcom rozchode nebola? Prečo nebola? Kto takú možnosť „zakázal“?
§ 54 odst. 7 vyhlášky MD č. 177/1995 Sb.
OK, rok 1995. A v roku 1991 alebo 1992 to vyzeralo ako?
Vyhláška č. 177/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává stavební a technický řád drah Hlava druhá TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY TRAMVAJOVÉ A PRO STAVBY NA TÉTO DRÁZE § 54 Geometrické uspořádání koleje (2) Podélný sklon koleje dráhy tramvajové nesmí být větší než 70 ‰. S ohledem na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy je nutno volit podélný sklon koleje co nejmenší. (7) Rozchod koleje dráhy tramvajové je 1 435 mm. Hlava třetí TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ § 63 (1) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn stanovený rozchod koleje a geometrická poloha koleje.… Číst vice »
To bude asi jako u pozemních staveb. Většina bytového fondu současné normy ani vyhlášky na oslunění, energetickou náročnost, parkování atd. neplní (díkybohu), retroaktivita se samozřejmě nepraktikuje a nápady na to „vše asanovat a udělat nově a lépe“ doufám už pominuly, nicméně při nějakých větších zásazích mohou být jisté požadavky na novější standard uplatněny. Nevím, nakolik byla u rekonstrukcí meziměstské trati na metrovém rozchodu příprava na 1435 mm požadována, ale evidentně tam existovala.
Aj nový „Starý most“ v Bratislave je vyšší, aby spĺňal súčasné predpisy pre plavebný gabarit. Pri „lacnom“ variante, kedy by sa rozšírila, upravila a zrekonštruovala pôvodná jednokoľajná železničná časť, by to bol možno problém. Príprava existovala, je to dobre zdokumentované. O to ale nejde. Príprava existuje aj na kope tratí v Bratislave (pražce SB-8B s dierami pre podkladnice oboch rozchodov). Ja skôr narážam na to, že vyhláška nebránila tomu, aby sa začiatkom 90. rokov podarilo zmenu rozchodu zastaviť aj v Liberci. Vyhláška neprikazuje splietku, ani prípravu na zmenu rozchodu. Takýto nezmysel sme mali u nás, a na svedomí ho mal… Číst vice »
Tolik starosti ze zahraničí o ekonomiku v ČR? To už jsme tady měli. A.B.
Keby dnes v Liberci jazdili vďaka zmene rozchodu moderné, nízkopodlažné a klimatizované tramvaje, aspoň polovica výpravy, tak som ticho. Lenže realita je diametrálne odlišná. Nejde ani tak o ekonomiku, ale o fakt, že to, čím sa v Liberci môžu cestujúci zviesť nijako neprofituje so zmeny rozchodu. Skôr naopak.
A to by měly být jaký ? Vzhledem k intenzitě provozu ? A že na hromadu kurzů stačí kapacitně sólo wana ?
Ak chcel Liberec prevádzkovať Wany, tak nemusel kvôli nim meniť rozchod. Obľúbený argument „meničov“ je práve ten, že na metrový rozchod nie sú nízkopodlažné tramvaje, resp. je ich menej a sú drahšie než tramvaje na rozchode 1435 mm. O čo je lacnejšia T3 Wana, ak sa podvozky aj tak recyklujú zo starých vozov? Akosi celý „argument“ ohľadom možností obnovy vozového parku popiera realitu.
Oni ten rozchod neměnili kvůli wanám. V tom máš trochu zmatek. Když se začínal řešit rozchod, tak o wanách se ani nesnilo. Na sole byla akorát objednávka na RT6. A ty na metru moc nejsou. Prostě se tak kdysi rozhodli a pokračují v tom. Nemá smysl držet 2 rozchody a městskej na 1435mm prostě zvítězil. Taky se na to mohli tenkrát vybodnout úplně a místo kompletní reko tratí a vozidel, včetně zázemí, mohli koleje zrušit a nechat autobusy.
Jeden z argumentov bol, že na metrový rozchod nie sú a ani nebudú tramvaje, a už vôbec nie nízkopodlažné. Realita Wán je akosi v rozpore s týmto argumentom. Takže to, čo sa tvrdilo a bralo ako dôvod pre zmenu rozchodu sa ukázalo ako nepravdivé. A stav vozového parku tramvají v Liberci v roku 2022 to iba potvrdzuje.
Ta časová souslednost je právě zásadní. První wana (ve smyslu skříně VarCB3LF) byla vyrobena roku 2004 jako ostravské VarioLFR.E ev. č. 1312. Podvozky tam byly asynchronní, tedy pouze na 1435 mm. První libereckou wanou se stala 37 jezdící od podzimu 2005 na 1435, na metrovku vyjela až dvaadvacítka a to o rok později, tedy koncem roku 2006. O přerozchodování se předběžně rozhodlo na konci 80. let, od roku 1990 do poloviny 90. let se realizovala splítka, v polovině 90. let stát metrový rozchod odpískal, v roce 1996 byla do Liberce zapůjčena RT6N1, v roce 1998 přešla na standardní rozchod městská… Číst vice »
„Podvozky tam byly asynchronní, tedy pouze na 1435 mm“
Rozchod podvozku nijako nebráni zástavbe striedavého motoru. Viď 7303 a 7304 v Bratislave.
„na metrovku vyjela až dvaadvacítka a to o rok později“
Čo konkrétne má toto tvrdenie dokázať?
„Podruhé modernizované T3M.04 a T3R.SLF na metrový rozchod nevyjely vůbec.“
Aká technická prekážka bránila v tom, aby sa pod tieto vozy zaviazali podvozky pre rozchod 1000 mm?
Technická překážka asi žádná. Ale bylo by to zbytečný. Na městě, kde ty vozy jezdí byl normální rozchod, tak by bylo zbytečný je převazovat na uzký. A o Ba dubnicích a o jejich spolehlivosti ví asi každej. Ty vozy toho víc nastály než najezdily a mnimálně 4 roky se nehly z dílen.
A ty časy maj dokázat jen to, že v době kdy se rozhodovalo o změně rozchodu, tak jediná rozumná volba bylo 1435mm, už kvůli nabídce vozů. ČKD ani neplánovalo úzký RT6 a odvozenou řadu LT**. O wanách se tam ani nepřemejlelo. A na zahraniční vozy peníze nebyly.
Celý problém s preväzovaním podvozkov bol v Liberci umelo vytvorený v 90. rokoch.
Tak furt lepší, než celou síť zavřít na několik let a pak rovnou vyjet na normálním rozchodu.
Ešte lepšie: Sieť postupne opravovať a modernizovať vozne. Rozchod necahť taký, aký tam bol.
Jojo, jak v BA. Ti nepřerochodovávali a na vozovým parku to bylo vidět. prostě se s tím smiř, holt fotit úzkokolejku budeš muset doma.
A v Liberci je vidieť na vozovom parku aký prínos prerozchodovania?
Když s tím začínali, tak to byla nejlepší volba. Tam na metr nic nízkýho nebylo. Normálněrozchodnejch podvozků pod ČKD byla plná republika. A vzhledem k dezolátnímu stavu sítě, kdy byla volab buď kompletní oprava, nebo likvidace, tak se zvolil normální rozchod. To že padlo ČKD a nedodal objednané LT36 je druhá věc. A jakmile byla možnost mít v provozu NP vozy, tak hned nakupovali aspoň ty wany. A od 2005 bylo město kompletně na normálním rozchodu. Navíc do HH ani 1000mm nebylo tažený.
Nebyť prerozchodovania, tak by neboli žiadne tramvaje? OK, ale tá dilema zrušiť alebo prerozchodovať bola falošná. Problém umelo vytvorený.
Ne, přerozchodování se řešilo od konce 80. let. To nebylo uměle vytvořený, to byl jen zoufalejstav sítě hraničící s rizikem uzavření celýho provozu. Jinak by se nemohlo v 92 jezdit po prvním normálněrozchodným úseku.
LT36 se měly dodávat 98 – 03 po jednom kusu ročně.
Jako bývalý obyvatel Liberce říkám, že běžnému obybateli ani nepřijde, že jsou tramvaje staré. Nic jiného, než kompletně rekonstruované tramvaje krom jedné EVO2 běžný obyvatel města v Liberci stejně neviděl, takže mu ani nepřijde, že by se po dvou tamních linkách mohlo jezdit něco jiného, novějšího.
Jako obyvatele Ostravy mě vždycky překvapí, jakými vraky v jiných městech jezdí.
Ale rozumím tomu, donedávna tu taky jezdily staré tramvaje a tolik sjem to nevnímal. Rozdíl je to až při přímém srovnání. Jestli to má nízkpodlažní část, tak to nijak zásadně nevadí.
To v Praze staré tramvaje s nízkopodlažními vlečňáky v běžném provozu skončily v roce 1974.
Prdlajs T3 jsem tam jezdí pořád.
Pan Jůza měl na mysli toto:
https://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2014053001
Jako Ostravák tomu přidávám, že mě v těch nových tramvajích pravidelně bolí záda. Tramvaje jsou to fajn, ale zase do nich montují příšerná sedadla. I když na pohled pěkná a praktická, to jo. Ale na sezení to není…
Jako bývalý obyvatel Liberce, Prahy a Ostravy mužů říct “zlatá Praha a Liberec”.
Ne všechno, co se na oko zdá skvělý, je tak skvělý, jak se zdá.
Pokud se ovšem běžný obyvatel Liberce nevydá na výlet do neúplně vzdálených Drážďan. Jinak chápu, že v dnešní době pořizovat cokoliv nového může být velké riziko a asi to v Liberci umí spočítat.
Aspoň že to má ještě blíž do Görlitz kde zatím nic lepšího než vysokopodlažní KT4 nepotká 🙂
Niektorí diskutujúci by mohli ísť do Görlitzu vysvetliť miestnym, že tá KT4 nemôže na metrovom rozchode jazdiť. A mohli by ísť aj do Cottbusu a zakázať im prevádzku KTNF6, lebo na metrovom rozchode to nie je možné a malo by to byť zakázané.
Proč?
Myslíte, že lidí z Liberce nejezdí do jiných měst s tramvajemi? Každý tu není Fleichsman z Grandhotelu:))