Nemlčte a zasáhněte, vyzývá kampaň proti sexuálnímu obtěžování v MHD
Obtěžování v tuzemské veřejné dopravě zažila každá třetí žena a každý desátý muž.
Otravné komentáře, nepříjemné zírání, vulgární gesta nebo nevyžádané doteky. To vše lze zařadit mezi sexuální obtěžování (nejen) ve veřejné dopravě. Jak tento zlořád rozpoznat a jak na něj reagovat, radí aktuálně spuštěná osvětová kampaň ve vozidlech a zastávkách pražské MHD.
Dle průzkumu, který pro úřad vlády před třemi lety provedla agentura Focus, zažila obtěžování v tuzemské veřejné dopravě každá třetí žena a každý desátý muž. Před čtvrtinou žen se někdo v dopravě ukájel.
Respondenti zmiňovali také zírání a lascivní pohledy, bezdůvodné vstupování do intimní zóny, pokřikování, nevhodné poznámky a návrhy, sexuální gesta a pohyby, bránění v pohybu a zastoupení cesty, vynucování si schůzky, ale i exhibicionismus, nechtěné dotyky a líbání či vynucování sexu a pokusy o něj.
Třetina z těch, kteří byli svědky takového chování, přitom nezareagovala. To má změnit aktuální kampaň, neboť reakce okolí je podle autorů v takové situaci zásadní.
Jedna z možností pomoci je promluvit přímo na osobu, která hranice překračuje: „Nechte toho!“ nebo „Přestaňte!“. Pokud k tomu spolucestující nesebere odvahu, radí odborníci obrátit se na oběť: „Jste v pořádku?“ nebo „Mohu vám pomoci?“ Třetí možností je alespoň odvedení pozornosti, které umožní obtěžované(mu) ze situace odejít: „Kolik je hodin?“ nebo „Jede tahle tramvaj na Šumavskou?“
„Je potřeba jasně pojmenovat, jaké chování v MHD netolerujeme. A zadruhé říct, že je úplně v pořádku se proti obtěžování ozvat, přestože se nás třeba zrovna přímo osobně netýká. V MHD platí symbolicky i doslovně, že v tom jedeme všichni spolu,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib.
Odborným garantem kampaně je organizace Konsent, která se snaží problém sexuálního násilí a obtěžování řešit. Postarala se i o kreativní ztvárnění kampaně.
„Cestujícím kampaní říkáme tři věci. Zaprvé pojmenováváme, jak některé z forem obtěžování vlastně vypadají. Je důležité říct nahlas, že se nemusí jednat jen o dotyky nebo komentáře, ale obtěžování je třeba i vědomé nevyžádané zírání. Zadruhé chceme pomoct normalizovat, že promluvím, když vidím něco, co by se dít nemělo. I když se mě to netýká přímo. Zatřetí pak nabízíme na webu i možnost podobnou zkušenost anonymně sdílet,“ uvádí autorka kampaně Anna Hrábková z organizace Konsent.
Příklady vizuálů kampaně jsou zde.