Němečtí akademici poprvé spočítali přínosy veřejné dopravy. Jsou třikrát vyšší než její náklady
Vlak řady 481 na Alexanderplatz. Foto: Pierre Adenis / Deutsche Bahn
Přesednutí do aut by německou společnost stálo 225 miliard na externalitách ročně.
Je zajímavé pozorovat, že bez ohledu na odvětví vznikají podobné pamflety na technických univerzitách. Ekonomové totiž většinou nejsou ochotni se pod tohle hraní si čísly podepisovat. Všimněte si, že mezi experty není jediný opravdový ekonom (ve smyslu ekononomie, nikoli ekonomiky). Je tam hned několik velice úsměvných konstruktů, počínaje “tvorbou hodnoty” u dodavatelů a konče přispěním k dobru maloobchodu. Externality si dneska taky bere do úst každý, kdo pochopil, že s nimi dokáže obhájit věci, které jinak prostě obhájit nelze. Bohužel bez pochopení jejich základních principů. Svět bez veřejné dopravy by strukturálně vypadal zcela jinak. Lidé by se chovali jinak, města… Číst vice »
Namodelování světa bez VHD by žádnou práci nedalo, stačí se podívat do USA, kde VHD nemají právě proto, aby měli peníze na zbrojení. Lidi se prostě musí dostat kam chtějí na vlastní náklady a stát to nic nestojí. Zajímavé, že nikdo nespočítá, jaký by byl svět bez kamionů, respektive kdyby nákladní doprava byla na železnici. To už se do krámu nehodí, co kdyby to nedejbože vyšlo ve prospěch železnice.
Je zajímavé že poměr je jedna ku třem. A nejen v dopravě.
2025 – Jedna koruna rozumně vynaložená na obranu znamená další tři koruny do ekonomiky – řekl premiér Petr Fiala na tiskové konferenci po jednání se zástupci obranného průmyslu 25. 2. 2025
2022 – Každá koruna investovaná do stavebnictví se do ekonomiky vrátí třikrát – Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) na Summitu stavebního rozvoje 31. března 2022 v Obecním domě v Praze.
Tak např. NASA uvádí, že u vesmírného programu byla návratnost 1:6 🙂
A to možná ještě dost podhodnocují.
Ale ta hodnota nevzniká jen tak z ničeho, takže pokud u několika odvětví je ta vysoká návratnost třeba 3:1, tak logicky u spousty jiných musí být třeba 0,3:1. Jinak dávno všichni plaveme ve zlatě…
To je jako když si člověk koupí nějakou drahou ptákovinu a pak, pomocí složitejch konstruktů, vysvětluje ostatním (a hlavně sám sobě) jak a proč se to vyplatí.
„Každé euro investované do místní veřejné dopravy přináší německému hospodářství přínos ve výši tří eur.“ – tak proč je ve veřejný dopravě problém s penězma, když je to takový perpetuum mobile na peníze? Rád bych se připojil a investoval. Stačí mi garantovanej výnos 100%, zbytek si můžou nechat.
Asi jste to špatně pochopil. To jedno euro dá erár (město, okres, spolková země, federál) a tři eura se promítnou do celkového hospodářství.
Stejně (ale vlastně opačně) byste mohl popřít celkové společenské škody vzniklé užíváním legálních drog, protože se na spotřebních daních vybraly miliardy (které jsou ale obvykle nižší než ty napáchané škody).
Já jsem to pochopil. Je to takový novodobý náboženství. Ty 3 eura jsou nehmotný, na nic je nelze použít (ani na investici do veřejný dopravy), ale musíme věřit, že existujou.
Ještě dodám, že je tam šílenej pohled na to co je výhoda a co nevýhoda: „Zásadní část zmíněné přidané hodnoty vzniká přímo v odvětví veřejné dopravy – je to například výroba samotných vozidel či úklidové služby.“
Podobně jako přidaná hodnota opice je nutnost nákupu banánů. Nebo chcete-li příklad z užívání lehkých drog – přidaná hodnota výroby alkoholu je léčba alkoholiků.
Dotace na chlast jsou samozřejmě prospěšné i z toho důvodu, že bychom se jako země proslavili a vzkvétal by cestovní ruch.
Nepochopil. A nepochopite.
Vůbec nejvyšší multiplikační efekt má úzké hrdlo v podobě mostu na Výtoni.
dal jsem omylem minus. sorry
Vůbec nejvíc se německému hospodářství vyplácí cestující, kteří za sebou nechají velký nepořádek. Asi proto v interiéru vypadají vlaky jedoucí z Německa tak, jak vypadají.
„Ein erheblicher Teil der Wertschöpfung entfällt direkt auf die ÖPNV-Branche selbst sowie auf ihre Auftragnehmer – darunter (…) Reinigungsdienste.“
https://mcube-cluster.de/mcube-consulting-studie-wertschoepfung-oepnv/
Však o uklízení vlaků je v tom článku zmínka taky.
I když možná je míněn trošku jiný kontext než jaký zmiňujete vy.
Možná bychom tedy měli ve veřejné dopravě prodávat dotované barvy ve sprejích a dotovaný alkohol. Aby se zvýšily zisky úklidových firem a tím vzrostl multiplikátor alespoň na 1 ku 4.
Však to je pointa – pokud je nutnost uklízet ve veřejný dopravě výhoda, tak taky bude platit, že čím větší bordel, tím víc uklízení a tím víc se „vydělá“.
Doufám že nezapoměli započítat příjem IG Farben za barvy, který nakoupěj sprejeři k počmárání vlaku…
Zase tu plakatuje nesmysly absolvent kurzu ekonomie na VŠŽ.
Multiplikacni efekt nekterych vydaju je znamy.
To, ze v horni dolni je mozno vsechny prepravy osob gumokoly, neznamena, ze totez je bez kolapsu a naslednych obrich nakladu (primych i externalit) pachat v Praze.
Autobusy mají gumová kola.
Nj. už vidím jak vysvětlují blbým Holanďanům, že peníze investované do protipovodňových projektů jsou promarněné, protože „jinak bychom utratili víc za následky“ je pavěda, chacha, mohl bych je vidět.
Problém s penězi je obecně proto, že lidé – i ti ve veřejných funkcích – jsou velmi často mizerní hospodáři.
Proto je dobře, že ta studie poskytuje docela konkrétní výčet.
Kdyby totiž bylo na voličích, tak se většina peněz populisticky prožere, místo aby se použily k dalšímu rozvoji.
Ono v té studii asi bude důležité podívat se na zoubek tomu, jak a podle čeho páni vědátoři ocenili jednotlivé (kladné i záporné) efekty působení hromadné a individuální dopravy, případně kdo tu studii inicioval, nebo kdo jí platil. To, že nad závěry studie DB spokojeností „přede“, je logické, když je známo, v jakém stavu se (nejen) jejich infra poslední desetiletí nachází. Vysvětlení příčin současných problémů německé ekonomiky je velmi jednoduché: – konec levných surovin (z Ruska) – drahé enegrie (zavřené jaderné elektrárny, průmysl hlavně na jihu, větrníky hlavně na severu) – problémy s exportem (hlavně v Asii) – levnější a… Číst vice »
Kromě toho Německo dotuje chudší evropské země, např. Česko.
Pokud má Německo dost peněz na podobné blbosti, jako jsou na obrázku, tak by mně dotování chudších evropských zemí nechávalo docela klidným.
https://rp-online.de/imgs/scaled/32/2/0/5/2/4/3/4/0/3/w2800_h2557_x1500_y1370_DPA_bfunk_dpa_5F9C980059E6EBD6-56e48916d42accf9.jpg
Německo dotuje chudší evropské země (skrze mechanismus evropských fondů). To je vcelku neoddiskutovatelné. Pochopitelně mu potom nějaké peníze chybí na vlastní investice doma.
Provozovatel VHD si zadá (čti: zaplatí) studii o užitečnosti VHD.
Pokud by si stejnou studii objednal (čti: zaplatil) koncern VW nebo ADAC, došla by ke stejným výsledkům?
Přečtěte si originální článek v odkazu. Tam se dozvíte, že objednatelem byla sice DB, studie však proběhla nezávislé a dle vědecký potvrzených metod.
Slibujeme, čestný skautský!
Jistě, některé části se dají přímo opsat.
„automobilismus posiluje maloobchod, cestovní ruch, trh práce a pomáhá dojíždějícím“
„zásadní část zmíněné přidané hodnoty vzniká přímo v odvětví automobilismu – je to například výroba samotných vozidel“
Nesouhlas. Automobilizjus maloobchod podvazuje. Nebýt aut, máte v každé vesnici lepší služby jako je obchod než dnes.
Naopak – auta rozvážkových služeb (Rohlík.cz atd.) tyto služby do vesnic výrazně zlepšují.
Zdražují.
Je levnější mít v místě malý obchod, než pořád pendlovat s autem sem a tam s nákupy pro pár lidí.
Když srovnáte nákup v Rohliku a ve vesnickém obchodě, pak ten Rohlík vyjde většinou levněji.
Nicméně jsou malé obce, ve kterých nebyl obchod nikdy.
Rohlík.cz (resp. ten pořád není úplně celostátní, ale Košík.cz jo) má „otevřeno denně od rána do večera“ a „dojede až domů“ (mmch. v bytových domech až ke dveřím bytu, ne jen ke vchodu do baráku!).
Košík vám klidně může odpovědět:
„Je nám líto, ale na zadanou adresu nezavážíme“, takže s tou „celostátností“ bych se raději moc neoháněl.
O. K., díky za upřesnění.
S Košíkem (na rozdíl od Rohlíku) tak jako tak zkušenosti nemám.
Nicméně i Rohlík.cz už nyní píše 80% pokrytí ČR, to je už taky slušné.
Proboha kde?
Mýlíte se, před 35 lety, před rozvojem automobilismu u nás, byl ve větších vsích Konzum/Jednota s mizerným výběrem a věčně vyprodaným zbožím. Pokud jste chtěl nakoupit, potřeboval jste krom peněz buď čas (jindy přijížděly pekárny, jindy zelenina,…), nebo uplatit prodavačku, aby vám schovala pod pultem. V menších vsích nebylo nic, nebo jednou týdně pojízdná prodejna. Otvírací doba kopírovala pracovní dobu běžného člověka, takže kdo mohl, nakupoval už tehdy ve městě a tahal to domů. Všimněte si, že životní úroveň stoupá přímo úměrně s mobilitou obyvatelstva a služeb. Na té mobilitě se podílí jak veřejná, tak individuální doprava. Jakmile jeden z… Číst vice »
Žiji v pohraničí, váš popis obchodů je jedna velká mýlka. Bylo k mání to základní, pochopitelně úměrně době a bylo za stejnou cenu. Nikdy jsem nikoho neuplácel. Naopak panovala při nákupu supr atmosféra, chlapi si dali pivko…
Neznám nic krásnějšího než jít do obchodu, před nímž stojí opilá parta.
O opilé partě jsem nic nepsal, dát si pivo není nic špatného.
Vždyť jasně potvrzujete to, co píšu:
Bylo k mání to základní = mizerný výběr
Chlapi si dali pivko = čekáme, až přivezou zboží.
Soudruh Pláteník tam náhodou nakoupil všechno:
https://www.youtube.com/watch?v=PwGiAEwR1YU
Jenže jen to základní bylo ale všude, i ve městech. S tím rozdílem, že na vesnici měli lidé k sobě blíž. Nejen vzdáleností.
Jo, zejména v 50. letech po násilném zabavení polností/zvířat ve prospěch JZD.
🙁
Kdyby to šlo, tak koncern VW veřejnou dopravu odkoupí a zničí, aby se zbavil konkurence. Tak to dopadlo v USA s městskými tramvajemi.
Když jedu do práce z Vršovic na Vinohrady, je nesmysl jezdit autem. Když tam potřebuji převézt něco objemného, nebo těžkého, tak to autem odvezu a pak se vrátím. Z Vršovic vlakem na Hlavák 4 minuty, naprosto super. Po Praze je fakt mnohem lepší jezdit MHD. Když pojedu někam na výlet, pojedu raději vlakem, pokud nebudu muset 3x přestupovat a nestrávím ve vlaku půl dne. Potom jedu raději autem. Trochu mimo téma, ale třeba do Polska k moři, nebo do Chorvatska bych vlakem necestoval, když tam můžu letět letadlem, za zlomek času. Ale třeba Vídeň, Bratislavu a Budapešť bych z Prahy… Číst vice »
Když jedu do práce z Vršovic na Vinohrady, je nesmysl jezdit autem. Když tam potřebuji převézt něco objemného, nebo těžkého, tak to autem odvezu a pak se vrátím. Z Vršovic vlakem na Hlavák 4 minuty, naprosto super. Po Praze je fakt mnohem lepší jezdit MHD. Když pojedu někam na výlet, pojedu raději vlakem, pokud nebudu muset 3x přestupovat a nestrávím ve vlaku půl dne. Potom jedu raději autem. Trochu mimo téma, ale třeba do Polska k moři, nebo do Chorvatska bych vlakem necestoval, když tam můžu letět letadlem, za zlomek času. Ale třeba Vídeň, Bratislavu a Budapešť bych z Prahy… Číst vice »
Přesně tak. A důležité je, aby ve vnímání VHD byla ta výhoda. A ne pouze restrikce IAD. Osobně jedu radši 2 hodiny vlakem, než hodinu autem. Ale je to mj. tím, že mohu cestou pracovat. Pokud pojedu ráno do fabriky, asi mi to bude k ničemu.
No vidíte, ja som včera potreboval z Vokovic na Hostivař a späť a ukázalo sa, že autom to bolo rýchlejšie a pohodlnejšie ako MHD a to aj v špičke (okolo štvrtej tam). Nebola by to moja prvá voľba, ale keď som auto aj tak potreboval preparkovať…
Tak, potom čo sme si vyčíslili slameného panáka „všetci v autách by stálo o x viac“, tak by sa patrilo ešte vyčísliť tú opačnú stranu, tj. „všetci v hromadnej doprave do posledného Hansa zo samoty by stálo o y viac“. A nezabúdajme na ďalšie náklady – keď nejaké percento ľudí presadne do hromadnej dopravy, tak už možno nekúpia ďalše auto. Výroba automobilov je 5 % Nemeckej ekonomiky… Nakoniec to vždy bude o tom, nájsť nejaký rozumný pomer. A jasné, bolo by pekné, keby napríklad v Praze používalo MHD väčšie percento ľudí. Lenže samo od seba to nepôjde. Dostaneme ich do… Číst vice »
Zmiňujete slaměného panáka a pak sám takového používáte. Oni snad píšou o tom, že by všichni měli přesednout do MHD? Nebo kdo o tom kde píše? Za posledních x let jsem až na jedinou výjimku jakéhosi pomatence neslyšel názor, že by lidi na venkově neměli jezdit autem, přesto se při každé podobné debatě tenhle argument objeví.
stejně tak v debatách o homeoffice, vždycky se objeví minimálně jeden mamlas, který vytáhne dělníka, co si domů soustruh nevezme
Nečetli a přesto rozmrazili? Wonderful!
A on snáď niekto má názor, že by sa všetká VHD mala zrušiť a všetci by mali jazdiť autom?
Všetko, čo sa snažím v prvom odstavci povedať je, že je to rovnako nezmyselné populistické číslo, ako keby niekto vyčísľoval VHD na každú jednu cestu kdekoľvek.
Tak pokud třeba v Praze je osobními auty realizováno 20 % cest, zatímco veřejnou dopravou 40 %, tak jsou ty počty velice jednoduché. Současný počet aut * 3 se do ulic vejde podstatně hůře a za podstatně vyšší náklady, než se do veřejné dopravy vejde lidí * 1,5.
Samozřejmě nikdy nedojde k tomu, aby všichni lidé jeli veřejnou dopravou.
O žádného slaměného panáka ale rozhodně nejde.
U těch cest počítejte místo jednotlivých jízd raději člověkokilometry. A rázem jste na úplně jiném poměru.
Kapacita tramvají se dá celkem bezbolestně zvýšit prodloužením souprav, stačí prodloužit zastávky (což v drtivé většině případů nebude nijak nákladné) – viz Brno.
U metra by asi taky šlo prodloužit stanice a soupravy, tam už to ale může narážet na kapacitu chodeb pro nástup cestujících a bezpečnostní evakuační předpisy.
v životě jsem auto nekoupil, strašná představa, že kvůli mně kolabuje ekonomika…
dřív jezdilo mnohem víc lidí MHD, protože bylo méně aut a taky to šlo. A upřímně, kdyby nešlo tolik peněz do provozních nákladů MHD (protože chceme jezdit zejména v Praze skoro zadarmo), bylo by i víc peněz na investice…
Studii jsem zatím nečetl, ale ze souhrnu z článku mám jako podporovatel veřejné dopravy radost. 🙂 Za určitých okolností je provoz auta výhodnější, ale není tomu tak vždy. Samozřejmě se vždy vyrojí ti, kteří auto nutně potřebují. 😀
U některých komentářů nevím, která kapacita by takovou studii měla provádět.
Ano, ono je to celkem jednoduche: individualni doprava ma smysl tam, kde by hromadnou jezdily jednotky lidi a pritom neni problem s mistem, protoze pro ten ridky provoz staci „okresky“ a parkuje se prevazne na soukromem. Tedy na venkove. Jakmile by autobusy stabilne jezdilo aspon cca 8 lidi, ekonomicky se vyplati – ale spousta lidi presto z pohodli pojede autem. Ve velkych mestech a na jejich spojnicich je hromadna jedine rozumne reseni, protoze ve mestech pro auta neni misto a na ceste je ta hromada plechu velmi narocna na prostor i palivo. Kdyby ridici museli platit jejich plnou cenu, rychle… Číst vice »
Problém veřejné dopravy je že je „drahá“. Proto ve vlacích nevidíte moc často třeba rodiny. Protože jet autem je vyjde na sotva polovinu toho co by dali za jízdenky.
Počítáte pohonné hmoty, nebo vše?
Neni to zdaleka jen o cene, s detmi je palcivejsi „problem posledni mile“. Kdyz pojedu za pribuznymi zijicimi v pidivesnicce sam, muze me nekdo z nich u vlaku vyzvednout, muzu si vzit taxi, atd. S ditetem bych na to musel zaridit sedacku.
To si fakt myslíte, že auto jede za to co je napsané na totemu u benzínky?😂😂😂
A vy si myslíte, že to někdo řeší?
Náklady se dají vyčíslit snadno, přínosy už ne – na kolik si ceníme flexibilitu? Kolik dám za to, že někde nemusím čekat X desítek minut na spoj, ale sednu do auta a za chvíli jsem doma? Těžká otázka.
A vy myslíte že náklady cestujícího na cestu MHD jsou to co je napsané na jízdence? Váš čas má nulovou hodnotu?
Nejen čas, ale taky třeba soukromí nebo bezpečnost.
I malo obsazene busy na venkove jsou potreba. Kvuli detem a starym lidem. Bez rozvazky deti do skol vyrazne omezite ekonomickou aktivitu v rodinach a dost mozna prispejete k dalsimu vylidnovani mensich obci, tedy preplnovani mest se vsemi dopady.
Neznepokojuje vás, že se do prospěšnosti veřejné dopravy započítala taky výroba nebo údržba vozů a jejich úklid?
„Ein erheblicher Teil der Wertschöpfung entfällt direkt auf die ÖPNV-Branche selbst sowie auf ihre Auftragnehmer – darunter Fahrzeughersteller, Wartungsfirmen und Reinigungsdienste.“
https://mcube-cluster.de/mcube-consulting-studie-wertschoepfung-oepnv/
Proč by mělo? Stojím o to, aby vozy veřejné dopravy byly čisté, bezpečné, udržované a spolehlivé. Za mě to k tomu patří.
Stejný „přínos“ má i osobní automobilová doprava. Možná větší, protože osobních aut je víc.
Jinak řečeno: metodika prazvláštní.
Tak nějak jsem čekal, co najdu v komentářích a nemýlil jsem se. V dnešní době část lidí zajímají studie a výzkumy pouze tehdy, pokud potvrzují jejich stávající názory, jinak nemají problém s nulovou znalostí dané věci zarytě tvrdit opak.
No tak je fakt, že automaticky předpokládají srovnání s přesednutím do aut, což není nutná podmínka. Stejně jako z auta nemusí přejít do VHD. Někteří by třeba nejeli vůbec, což by za určitých okolností (možná dostupnost bližších zdrojů a služeb) bylo optimální.
Izraelci údajně umí levně „odsávat“ oxid uhličitý. To je dobré, ne?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-technologie-zachrana-planety-je-tu-izraelci-umi-odstat-tunu-co2-za-70-dolaru-276873#dop_ab_variant=1451311&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Už se těším jak se te studie hned chopí SŽ … a použije ji na hodnocení investic u opeav nádraží a nebo oprav lokaler, kde pak ve špičce nejezdí víc lidí, než by se vešlo do autobusu.
Nebreč, že se svět neřídí podle tvých autíčkářských antilokálkových představ.
A vy byste chtěl, aby lidi ošlapali dlažbu na těch nově opravených nádražích? Když tam nikdo nebude nastupovat, tak ta dlažba vydrží dý!
V USA rozhoduje nejvyšší soud, podle toho, koho tam navolili minulí prezidenti. Tady bych viděl velmi vzdálenou paralelu. Mnozí budou nesouhlasit, jenže tohle téma se dost blíží čistému politiku. Samozřejmě jsem to neviděl a taky budu označen za VSŽ, ale záleží kde, jestli v megapoli nebo pohraniční vesnici. Ta věc je natolik komplexní, že to jedna studie nevyřeší. A dost to zavání zgleichšaltrovaním obyvatelstva – klacek už by byl. Když nařídite schopným podnikatelům, kteří táhnou obvykle rozvinuté ekonomiky, že musí používat verejnou dopravu , resp nebude to možné, bude to přínos? A kde je ta hranice, že u těchto lidí… Číst vice »
Nečetl, ale soudit bude…
Nevím, pokud se někdo, rozhodoval např. jaký způsob vytápění v domě zvolit a pokusil se to spočítat, tak podle mého názoru zjistí, že je tam tolik, zejména budoucich, neznámých, že je to prakticky nemožné. Tohle bude podle, mého názoru podobné a mnohem komplexněší a v případě, že je tam například parta nadšenců do veřejné dopravy, tak jsou tam i veliké svody… Určovat , že se to vrátí x-krát je odvážné. Ekonomie není exaktní (jako třeba fyzika). Tohle bude velmi podobné. Mimochodem bude to stejně jednoduchá otázka jako: jaký by ČR měla zvolit energeticky mix na příští roky. Celé tohle jen… Číst vice »
“ pokud se někdo, rozhodoval např. jaký způsob vytápění v domě zvolit a pokusil se to spočítat, tak podle mého názoru zjistí, že je tam tolik, zejména budoucich, neznámých, že je to prakticky nemožné”
A nebo taky ne. Jisté riziko je v jakékoliv činnosti zaměřené na budoucnost (včetně nákupů) vždy, ale to neznamená, že jej nelze s dostatečnou mírou pravděpodobnosti předvídat. Statistika velkých čísel opravdu funguje, pokud se správně interpretuje – ale na to musí mít dotyčný znalosti v oboru.
To co požadujete vy by znamenalo jistou znalost budoucnosti, to se s touto studií vůbec nepotkává – ta řeší současnost.
Veřejná doprava bez dotací samosebou fungovat může a taky v rozvojových zemích běžně funguje. Vypadá to všude velice podobně, slovanský výraz pro ten zázrak je “maršrutka”…
To funguje mimo hlavni prepravni proudy jen tam, kde si lide auta z nejakeho duvodu nemohou dovolit. Budto vubec anebo jejich vedlejsi naklady jako treba parkovani v asijskych velkomestech. Tam, kde si lide auta a jejich provoz dovolit mohou, ackoliv je to vyrazne drazsi nez cestovat hromadnou, to konci zaplavou aut a upozadovanim hromadne dopravy jako „socky“ – presne jako v CR.
Vs. Švýcarsko s relativně drahou veřejnou dopravou, přesto slušně vytíženou i v „ne úplně hlavních“ relacích.
Slusne vytizenou, ale presto ztratovou, resp. dotovanou. Nejake duvody to mit bude a nejspis nejen idealisticke, vlastnictvi auta je tam mnohem drazsi nez v CR.
PHM jen o nějaké to % dražší.
Pořízení auta předpokládám taky (ostatně jsou v „Schengenu“, tzn. v rámci něj bez cel).
Jistě že dotovanou – však o těch pozitivních externalitách (zejména tam, kde se dá převzít relevantní % přepravního podílu, tzn. relevantně odlehčit silnicím) je řeč (na rozdíl od sporných věcí z těch posledních 2 – 3 odstavců).
No a ty „nějaké neidealistické důvody“ tedy budou jaké? 🙂
Silnicni dan, vyrazne drazsi pojisteni, vyrazne drazsi servisni prace a vyrazne prisnejsi STK? Pokud clovek navic dostane „litacku“ na hromadnou od zamestnavatele, rozhodovani to vyrazne usnadni. Tim spis, kdyz hromadna jezdi tak casto, ze je pro denni cesty pouzutelna i bez dukladneho planovani.
O. K., srov. s vaším vlastním tvrzením o kousek výše „Tam, kde si lide auta a jejich provoz dovolit mohou, ackoliv je to vyrazne drazsi nez cestovat hromadnou, to konci zaplavou aut a upozadovanim hromadne dopravy jako „socky““
A k poslední větě – však jedině takto lze relevantní % lidí přetáhnout z aut – jednak aby takto četné spojení znamenalo alternativu pro dostatečně vysoké % lidí oproti autu, jednak aby se takové % lidí do té veřejné (ovšem, i tak „ztrátové“, resp. spolufinancované z veřejných peněz) dopravy vůbec vešlo.
Sam vite, ze Svycarsko je ohledne hromadne dopravy vyjimka, tak me jim nekamenujte za to, ze me tvrzeni neplati absolutne. Ano, zakladni podminkou pro atraktivitu hromadne dopravy je jeji dostatecna frekvence, a to i mimo spickove casy. Tezko se zreknu auta, kdyz se hromadnou ve vsedni den po 18h nedostanu domu a o vikendu vubec. Jenze to samospravu stoji penize – a kde je vzit? V CR jsou obecne hodne nizke dane a krome te spotrebni z PHM neexistuji zadne motoristicke, neboli je velmi levne jezdit autem, takze musi byt velmi levna i hromadna, aby byla aspon trochu atraktivni. Takze… Číst vice »
Švýcarsko není rozhodně jedinou zemí, kde veřejná doprava není považována za tzv. socku.
Ostatně není tomu tak ani u nás zejména v MHD v největších městech + ve vlacích na hlavních tratích.
Ale kde ve vyspelem svete krome Svycarska vetsina ekonomicky aktivniho obyvatelstva neuprednostnuje auta, i kdyz je hromadna k dispozici a pouziti auta neni extremne drahe?
V CR mnoho lidi poklada hromadnou za socku a vzdy da prednost autu. Zaplava aut na ceskych silnicich kam se podivas budiz dukazem. To neznamena, ze nekteri nemohou byt opacneho nazoru.
Vy to vsechno prekrucujete. Napsal jsem toliko, ze v bohatem svete muze nedotovana hromadna doprava fungovat jen na hlavnich tazich, kde dokaze nabidnout vysokou frekvenci a kvalitu za priznivou cenu. Vsude jinde vetsina lidi, ktera autem muze jet, jim pojede, i kdyz je to vyrazne drazsi nez hromadnou. Ale mohou si to dovolit.
Paterni tahy MHD ve velkych mestech patri k hlavnim tahum ve smyslu, ze maji co nabidnout a tak jsou vyuzivane. Ale nikoliv ziskove.
Důležité je zmínit i rozložení obyvatel a velikost sídel. Švýcarsko má v tomto obrovskou výhodu.
V ČR nízké daně ???
Vám 65 procentní zdanění průměrnéího pracujícího připadá malé?
Zříct se auta je blbost, jenom kvuli občasnému využití není třeba parkovat u domu atd.
Dotovaná doprava je logicky „vytíženější“. Snížení ceny jízdenky vede k nárůstu počtu cestujících.
Ta myšlenka že MHD jezdí socky se dle mého pozorování z okolí se u mladších lidí (včetně mě) vytrácí, zvláště ve městech.
Máte pravdu, to je jen urban legend a snaha o dehonestaci MHD.
V Rakousku jezdí MHD prezident. V Praze jezdí Hřib (a jezdil i když byl primátor). Když vidím davy lidí vystupujících u officů IT firem a porovnám to s omezenou kapacitou (podzemních i venkovních) parkovišť,..
Maršrutky fungují nejen na Ukrajině či v Rusku, ale i v Izraeli či v Turecku byť pod jiným názvem.
Podstatné je, že jede po předem dané trase a až tehdy, kdy se na začátku cesty mikrobus zaplní. Můžete si samozřejmě říci, kde chcete zastavit a mávnout na něj, ale zapomeňte, že by vás zavezl nějak jinam než od trasy, která nabízí dostatek zákazníků.
Dobrá, dobrá. A teď se podíváme co k tomu říkají gaučoví inženýři s titule s VŠŽ v komentářích. A ti tvrdí, že smradlavá hlučná autíčka s jedním člověkem jsou best transportejšn moud evr, takže teď komu věřit.
Snad nemáte na mysli promovaného matematika, absolventa MFF UK? 😉
P. S. Zrovna menší zábor místa při použití veřejné dopravy (zejména ve městech a jiných silných přepravních proudech), nižší hluk atd. nezpochybňuji. Na rozdíl od (v nemalé míře) právě těch posledních dvou odstavců (reálně: i v Německu dost lidí jezdí nakupovat do super-/hyper-marketů autem, reálně je tam pořád dost oblastí mimo dosah železnice s mizerným spojením veřejnou dopravou – zdravím např. do okresu Cham; atd.).
Nechcete tvrdit, že čtyřiceti cestujícími obsazená tramvaj 15T staršího typu (bez klimatizace) při přejezdu kolejového křížení zasazeného do pražských velkoformátových dlažebních kostek vyprodukuje méně hluku než deset touž křižovatkou projevších průměrných osobních automobilů obsazených po čtyřech lidech, že ne?
V 90% případů jede v osobním autě jeden člověk, takže bych porovnával třeba 33 aut než 10.
A ten bordel a rambajz a smrad, co tech 33 auticek dela po zbytku trasy, ten zapomeneme?
Krom jineho 15T neni zas tak hlučná ani na krizenich.
Myslíte si, že ta trojnásobná návratnost platí obecně nebo jen v případě Německa? Že třeba u nás je to méně (nebo více).
Elektroauta mi nesmrdí a mám problém s tím, že je špatně slyším.
Už podle posledních dvou odstavců je vidět, že to bude pěkný blábol.
Až mě (tím víc) zaujalo, že celý výstup je z technické (!) univerzity. Vč. uvědomění si nákladů obětované příležitosti atd.
A k cestovnímu ruchu se mi vkrádá vzpomínka na nedávnou zdejší polemiku o údajné vhodnosti povinných rezervací na přeshraniční dálkové vlaky, prý za účelem eliminace turistů ve prospěch pravidelných cestujících (pozn. kterých zrovna na velké dálky + přes hranici tolik není – tedy aby jezdili denně nebo obdobně pravidelně.
Ano
Zadám studii přínosu veřejné dopravy a k neuvěřitelně v,jde vysledek kladný
Záleží co počítáte, pokud zrušíte veřejnou dopravu, zvýší se vám externí náklady o 9 miliard eur, ale ušetříte 25 miliard eur. Pokud jezdí dálkové autobusy, vlaky a létají letadla bez dotací, takže se je vyplatí provozovat a zrušíte pouze dotovanou veřejnou dopravu, zvýší se externí náklady o 7 miliard eur, ale stále ušetříte 25 miliard eur. Takže zrušení dotované veřejné dopravy je 3,5x více peněz, než jsou externality ze zvýšené individuální dopravy. Mimoto se bude stavět více silnic či parkovišť a stavebnictví má čtyřnásobný multiplikační efekt. Sice sociální důvody to neřeší, ale mohou se o něco snížit daně občanům a… Číst vice »
Buď jste si zapomněl vzít léky, nebo jste si jich naopak vzal až moc, co?
Ne, takhle jednoduché to opravdu nebude. V těch 25 mld eur máte např i MHD a příměstskou dopravu. Dokážete si představit to zrušit?
A je nutné dotovat veřejnou dopravu, tedy co platit vyšší jízdné a nižší daně? Pokud chci nějaké zboží či službu, tak jsem to ochoten zaplatit.
Je zvlastni, ze zaplatit ctyrmistnou castku mesicne za parkovani pro sve auto je ochoten zaplatit malokdo, stejne tak mytne na dalnicich nebo treba v mestskych tunelech. Jaky smysl ma dotovat to, kdyz to pak slouzi jen vyvolenym, kteri si mohou poridit a ridit auto, a pritom to stoji nasobne vic nez verejna doprava?
Ano, verejnou dopravu dotovat nutne je, protoze rada lidi by se bez ni nedostala do skoly / do prace / k lekari atd a ve mestech a jejich okoli by nastal totalni dopravni kolaps.
Podívejte se, pokud stojí parkování 30 Kč/hod a potřebují zaparkovat na 8,0 hodin denně, tak se mi vyplatí zaplatit 20 000 Kč za veřejnou dopravu ročně, protože za parkování dám zhruba 55 000 Kč ročně. Druhou věcí je, že jsou věci, které lze převážet veřejnou dopravou jen obtížně a z časových důvod je lepší individuální doprava.
Ochoten a schopen jsou dva odlišné termíny. 😉 Kdybyste platil skutečnou cenu věcí a služeb, většinu z nich si nebudete moci dovolit. 😉
Kdyby mi stát každý měsíc neuloupil dvě třetiny výsledků mé práce pomocí daní, neměl bych nejmenší problém platit si skutečnou cenu věcí a služeb. Právě naopak, poměrově bych na tom byl ještě lépe.
Nesmysl.
A na to jste přišel jak? Platil byste i za to, že můžete jít z domu někam. Jo, přes cizí pozemky, údržba něco stojí… Nebo z čeho myslíte, že by to kdo platil. Nakonec byste zjistil, jak strašně jste se mýlil. Bohužel, už by nebyl nikdo, komu byste si mohl stěžovat. 😉
Přes cizí pozemek byste typicky neměl chodit ani dnes.
https://dostupnyadvokat.cz/blog/neopravneny-vstup-pozemek
Dokud ve městech dotujeme auta (ulicemi zdarma a parkováním za směšný zlomek nákladů, ale např. i stavebními předpisy atd.) tak jo, musíme dotovat i MHD, aby to celé mohlo vůbec nějak fungovat. Pokud bychom tyhle dotace a další pokřivení infrastruktury ve prospěch IAD odstranili, mohli stavět město daleko hustší a s daleko víc promíchanými funkcemi, můžem se bavit i o MHD bez dotací.
Kde tu dotaci na nové auto dostanu?
Nedavno se tu psalo, ze dostavba prazskeho okruhu ma stat (v jiz zastaralych cenach) cca 100 miliard, to je nejakych 150 tisic na kazde prazske auto. Parkovaci domy mesta dnes stavi za cca milion za misto. Zabor verejneho prostranstvi velikosti parkovaciho mista za jakymkoliv jinym ucelem stoji v Praze cca 3000 mesicne. Plati to jejich uzivatele? Ne. Takze jsou dotovani, a to masivne. Totez dalnice, za nez stat na mytu a dalnicnich znamkach inkasuje zlomek toho, co dava do jejich vystavby a udrzby. Je to nutne? Proc?
Automobilista ale platí z pohonných hmot spotřební daň a DPH. Jak potom vypadá bilance náklady/výnosy, pokud zahrnete zdanění PHM?
A kdo ty silnice a parkoviste zaplati Vy chytraku? Zvlast v preplnenych aglomeracich, kde to jde jedine draze pod zemi? A socialni davky pro lidi, kteri se bez auta nedostanou do prace nebo se jim to proste nevyplati? A deti od 5. tridy posleme na intry?
A i ty domovy mládeže by byly za tržní cenu (ostatně stejně jako samo SŠ-studium), dle těchto tezí. 🙂
Resp. ono to SŠ-studium samozřejmě má tak velké pozitivní externality, že je logické, aby bylo bezplatné. Stejně jako má (zejména ve městech/silných přepravních proudech) hodně pozitivních externalit veřejná doprava, takže je správné, aby bylo na její provoz přispíváno z veřejných zdrojů.
Samozrejme, tak nejak si to ti ultraliberalove predstavuji, pricemz si neuvedomuji, ze by se to nakonec obratilo proti nim, kdyz by v Praze bez MHD a socialniho bydleni nebyli zadni popelari, dorucovatele atd. Se jim divim, ze se uz davno neodstehovali nekam do Afriky nebo Jizni Ameriky, tam je to preci standard. U te verejne dopravy je potreba rozlisovat: zatimco na venkove vubec zajistuje mobilitu a tim setri naklady jinde (intry, nezamestnanost) nebo brani zmarenym prilezitostem (kdyz umozni vyssi vzdelani a tim i produktivitu), ve mestech setri prostor, plech a paliva anebo cas, pokud by lide pres mesto museli pesky… Číst vice »
Rozumíte sousloví “dodatečné náklady”?