Němci mají první dálnici s trolejemi. Kvůli testování elektrických kamionů
Na pěti kilometrech dálnice A5 v Hesensku v úseku mezi městy Langen a Weiterstadt mohou řidiči potkat netradiční vybavení. V
Na pěti kilometrech dálnice A5 v Hesensku v úseku mezi městy Langen a Weiterstadt mohou řidiči potkat netradiční
vybavení. V pravém pruhu jsou nad nimi troleje. Jde o první německý úsek takzvané eHigway, kterou chce Německo přispět k elektrifikaci silniční nákladní dopravy.
Nově otevřený úsek navazuje na roky testování provozu hybridních kamionů, které mohou jet jak na naftu, tak elektřinu, kterou získává z trolejí. Podobný testovací provoz běží ještě ve Švédsku. Německá vláda věří, že tímto krokem pomůže snížit emise z nákladní dopravy.
„Musíme investovat do inovativních řešení,“ řekla tajemnice spolkového ministerstva životního prostředí Rita Schwarzelühr-Sutter. Německo za stavbu trolejí zaplatilo 14,6 milionů eur.
Princip takzvané eHighway je jednoduchý: z kamionu se na chvíli stává v podstatě elektrokamion, který si bere proud sběračem z trolejí. Využít baterie jako u elektromobilů by nemělo smysl: spotřeba je tak velká, že by kamion ujel jen pár kilometrů. Mezi další výhody patří i fakt, že elektromotor je účinnější a kamiony jsou tišší. Přitom hluk z kamionu tíží čím dál více lidí podél dálnic.
Testovací provoz začne na jedné z nejvytíženějších dálnic v Německu, kde denně projede 130 tisíc vozidel. Po vyhodnocení se chce Německo rozhodnout, zda bude podobný projekt podporovat i na dalších dálnicích. Staví se aktuálně ještě na sedmikilometrovém úseku dálnice A1 ve Šlesvicku-Holštýnsku.
V projektu eHighway je nejvíce zapojena společnost Siemens a výrobce nákladních automobilů Scania. Siemens při vývoji vycházel z toho, že neexistují tak velké baterie pro to, aby mohly kamiony jezdit jen na ně. Má proto vizi zadrátovat více dálnic, po kterých by takto kamiony jezdily. Současně by měly kamion spalovací motor pro provoz mimo elektrifikované dálnice. Kromě testovacího centra běží zkušební provoz na dvou kilometrech ve Švédsku. Problémem jsou vysoké náklady: mluví se o zhruba 50 milionech korun za kilometr. Podle Siemensu se investice do 10 let vrátí.