Některé autobusy budou od ledna v Praze jezdit jinak. Mění se i zastávky
První autobus Iveco Streetway 12M pro Prahu. Foto: Ondřej Kubát / DPP
Provoz MHD bude až do polovny února mírně omezený.
Provoz MHD bude až do polovny února mírně omezený.
K čemu pojede 279 pojede jen jeden spoj asi 6 zastávek. Ani spoj zpátky nepojede! Linka úplně na nic, odnikud nikam! Kdyby jezdila aspoň po hodině, ale jeden spoj někdy ráno je úplně k ničemu! Další vyhozené peníze za nesmysly.
Školní linka, školní spoj – nic?
Ach jo …
A školy fungují jen hodinu denně? Školní spoje jezdí od 6:00 do 18:00, protože existuje něco jako odpoledky, třidní schůzky, nultá hodina, začátek vyučování od hodinu později, školní výlety, atd.
Školní linky pro studenty ano (kolej Strahov – kampus Dejvická má smysl jet kdykoli v PD, někdo i o víkendu do knihovny).
Tyhle vymetáky 279 jsou pro žáky základky, někdy ještě prvňáky kteří se v MHD nevyznají (začátek vždycky v 8, odpoledne je někdo doprovodí)
Školy fungují tak, že se jednou do školy dostanete, pak tam jste celý den, a pak jdete ze školy. Když jste ve škole od 8:00 do 16:00, vážně nepotřebujete, aby ke škole přijížděly autobusy v 9, v 11, v 15 – protože tou dobou škola funguje, ale vy v ní pořád jste. Třídí schůzky a školní výlety jsou úplná haluz – kvůli něčemu, co je párkrát do roka, má jezdit autobus každý všední den celý den? A nultá hodina nebo začátek vyučování o hodinu později jsou obvykle výjimečné případy, takže se žáci dostanou do školy běžnou MHD a není potřeba… Číst vice »
Nějaké děti chodí na oběd, jiné obědvají doma a podobně. Školní linky by správně mely jezdit alespoň 15x denně
Pro Krista Pána – prostudujte si nejdřív jízdní řád toho jediného spoje, a pak se teprve vyjadřujte (= možná aspoň trochu informovaněji): ten jediný spoj přechází v Řepích na linku č. 164 a pokračuje přes Petřiny až na Malovanku, takže poblíž trasy má m.j. i nejméně dvě renomovaná pražská gymnázia. Já to tam neznám, ale v Sobíně není ani ZŠ ani MŠ, takže i menší děti musejí do školy či školky cestovat někam jinam, a ten spoj může třeba navíc využívat i nějaký středoškolák se zdravotním postižením, apod.= zkrátka Sobín asi chce, aby ten spoj jezdil, protože to je pro… Číst vice »
No ona v linkovém JŘ tato informace není. Celkově tedy generované JŘ v PIDu jsou dost tragické.
No, to sice není, ale já jsem vycházel z jiného zdroje, byť prvotní data jsou patrně pro oba jen jediná:
https://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/279/20240103/279_(687_2)T.pdf
– asi je užitečné zkoumat pro jistotu raději obojí.
Proč ty poznámky nejsou znázorněny všechny všude, netuším – asi to ovšem kompetentním úředníkům z ROPIDu nevadí …
Co denně, i v noci by měly školní linky jezdit. Protože co když se žáci ve škole schovají a v noci uspořádají ve škole mejdan. K tomu je potřeba školní linka.
Co kdybyste se nejprve zamyslel nad tím, k čemu školní linky MHD slouží? Zkuste se soustředit hlavně na to H v MHD, to vám, zdá se, uniká.
Tady je spíš otázka, proč to není v rámci 214. A proč není po cestě jediná škola. A proč nejede na osmou ale na čtvrt na 8 (??).
Možná je ten spoj prioritně potřebný pro dopravu malých dětí (s doprovodem rodičů) do předškolních zařízení = k tomu viz zajímavý odkaz:
http://www.soukrome-skolky-praha.cz/sobin
– pak by to totiž smysl docela dávalo (= máma odloží dítě ve školce a pokračuje už jinou MHD za svými cíli).
Ale to vše jsou jen spekulace, kvalifikované vysvětlení by musel dodat někdo skutečně znalý místních poměrů, protože ten spoj si asi objednává a připlácí na něj Sobín a kvůli tomu je i veden jako separátní školní linka.
Tak je to jenom jedna zvláštní trasa, a protože nejsme v éře nepřehledného ČSAD, dává smysl mít pro jednu trasu jednu linku.
Ovšem ano, třeba linka 143 je taky de facto školní.
K čemu linka 279 pojede jen jeden spoj asi 6 zastávek. Ani spoj zpátky nepojede! Linka úplně na nic, odnikud nikam! Kdyby jezdila aspoň po hodině, ale jeden spoj někdy ráno je úplně k ničemu! Další vyhozené peníze za nesmysly.
MHD v Praze je dobrá, ale současná garnitura v ROPIDu dělá moc změn, je tam cítit to jejich „šotoušství“. To je hezký koníček, ale špatná vlastnost pro organizaci MHD, pokud se nepotlačí. Typickou ukázkou je linka 300. Číslo nemá to na městské lince vůbec žádnou logiku. ROPIDu to ale určitě přijde zábavné.
Myslíte linku 300 z Nádraží Veleslavín do Kladna?
Což je protože prostě chtějí využít bus od 300 na to. A takhle je to procesne nejjednodušší a lidem co to používají to taky bude jedno
Autobus z linky 300 je kloubový a do Nových Vokovic nejezdí. Přijíždí tam jiné autobusy a nikdy nejezdí z linky 300.
Myslím Nádraží Veleslavín – Nové Vokovice. Lidem je to jedno, mně taky. Nicméně jde to mimo jakoukoliv logiku. To pak může být 119 zkrácená verze 322 apod. Lidem to bude taky jedno.
Aha, téhle anomálie jsem si nevšiml.
300 – Veleslavín – Kladno
300 – Veleslavín – Hrebeč (nejede do Kladna)
300 – Veleslavín – Vokovice (nejede do Kladna ani Hrebče)
Nechápu proč každá trasa nemá svoje číslo. Hlavně když do Hrebče jezdí 300 mezi klasickou linkou do Kladna. Proč musím rodičům vysvětlovat, že tahle 300 ne… Nechápu…
Nedostatek trojmístných čísel, zejména když některé série jsou vyhrazeny pro specifické využití – to je sice hlavní důvod, ale lze jím poměrně snadno zakamuflovat i jiné zájmy, třeba to „šotoušství“.
Použití čísla 300 pro zcela separátní vnitroměstský úsek „čisté MHD“ je hloupá zvrhlost, kterou si někdo z ROPIDu jen dělá legraci z lidí a hojí své uťáplé ego.
Je to kvůli tomu, aby tam mohla být nasazena dvoudvéřová vozidla a nemuseli tam nasazovat městské autobusy. Je to nějaký podvůdek mezi Ropidem a ČSAD Kladno. Prostě okrádání města, občanů a snižování úrovně MHD.
Jo je to pro to, aby nasazovaná vozidla nemusela splňovat standardy pro MHD, ale mohlo to mít provázané oběhy s příměstem.
Podvod bych v tom nehledal, tipuji že město je informováno a cena za vozokm schválená.
Dvoudveřák by standardy teoreticky splnil, ale ROPID kdovíproč trvá na podmínce, že mhd musí mít automat na prodej jízdenek, kasa u řidiče nestačí.
To není problém. Např 161 jezdí dvoudveřová z 90%.
Ale všechny ty vozy (linky 161) jsou asi vybaveny dle standardů ROPIDu pro pražskou MHD, což pro Veleslavín zřejmě neplatí.
A co je jinak na autobusech z 356/316 (ty tam jezdí často) nebo 322 a na autobusech ze 161/312?
Jako proč ne, ale v jiných článcích a diskuzích o městě se volá po omezování aut a přechodu na udržitelnou dopravu a realita je taková, že se ta udržitelná MHD omezí, místo toho, aby se výrazně posílila. Protože každý nebydlí na metru a autobus s intervalem půl hodiny je výsměch a auto v Praze nutnost k životu, jinak si nezajedu ani nakoupit potraviny.
Za tohle by měli padat na Ropidu hlavy a pokud toho Hřib není schopen, tak jeho výměna za někoho, kdo dá intervali MHD do použitelného stavu.
Taky mi není moc jasné, jak je možné, že Praha (prý) v různých srovnáních MHD vychází na předních pozicích. Za mě je pražská MHD dobrá možná někde v centru, ale na okrajích je to špatné jak píšete :-/ Akorát se teda MHD na okraji omezovala už dávno před Hřibem, ten jen pokračuje v nastoleném trendu.
Není okraj jako okraj. Takové Horní Počernice, Uhříněves nebo Čakovice mají spojení naprosto luxusní, a nejen kvůli vlaku. Horší je to v periferních MČ, které jsou zároveň malé – Královice, Třebonice, Lipany, Sobín…
I ty je ale nutno vnímat v kontextu sousedních obcí v SČK. Zatímco pražská periferie má i o víkendu nebo v noci interval přinejhorším 60 min, hned za hranicí kraje je to leckdy o dost horší.
Nejde jen o spojení vámi vyjmenovaných čtvrtí s centrem (navíc pouze z okolí vlakových stanic), zkuste si jet MHD třeba z Hostivaře na Černý Most, atd. Pokud se v Praze mají auta omezovat, musí být po celém městě dostatečný interval spojů MHD po celý den.
Se středočeským krajem to nemá nic společného, v Praze žádné obce nejsou, je to jedno město a interval 60 minut je pro život bez auta nepoužitelný. Za hranicí kraje jsem si nevšiml, že by se volalo po zákazu aut…
Ale no tak. To si vážně nedovedete naplánovat činnost tak, abyste ten spoj využil? Má se tam jinak vozit vzduch, aby to jezdilo „často“? Není náhodou (!) podstatnější při těchto intervalech vytvořit spolehlivou (!) návaznost, v čemž má – pravda – PID někdy dost potíž?
Pár nadšenců vč. mě, a nebo také seniorů, kterým nic jiného nezbývá, to tak možná dělá. Horší je to s trefováním spoje při zpáteční cestě, zejména večer nebo o víkendu. Cokoli nad 30 minut je v okrajovém intravilánu hl. města vnímáno jako neatraktivní a nepoužitelné. Tak to prostě je – častou volbou je pak auto. Zejména když nějaký spoj linky s šíleným intervalem (30/60 min.) trefí větší poptávku, což se stává, a cestování dostane poněkud nekomfortní podobu. (Kdo ovšem chce bydlení na totální periférii, nalákán na „klid a koukání do zeleně“, měl by počítat s tím, že mu tam kloubák… Číst vice »
no nevím jakou lokaci, mate na mysli vždyť Hostivař je široký pojem , ale z Hostivaře na Černý most to není žádný problém, přímá 181 to dává za 24-29 minut podle místa nástupu 🙂
Při intervalu až 30 minut.
Nejde zdaleka jen o okraje. Tangenty jsou obrovská slabina pražské MHD všude mimo opravdu nejužší centrum. Integrace železnice (Praha už má velikost, kdy je to potřeba pořádně) taky dost kulhá, protože není kapacita. Což dohromady přispívá k nepříjemnýmu přetížení metra (zejména C) a pár tramvajových tratí v centru.
Je samozřejmě mnoho měst, kde je MHD ještě horší než v Praze, ale reálně bych tu pražskou opravdu minimálně v rámci Evropy nijak vysoko neřadil. Co její pověst zvedá je poměr cena/výkon, ale ten je danej spíš velmi nízkou cenou, než nějak vysokou kvalitou.
A například ve kterých okrajových částech Prahy se omezovalo před Hřibem? Já to mám spojené s rozvojem midibusových linek, někde místo klasických busů, neříkám že všechno se povedlo, ale omezováním bych to nenazval.
Jinak na žebříčky nejlepších MHD nemá vliv její rozsah na úplných periferiích, zaprvé to hodnotitele zpravidla nezajímá a zadruhé velká část měst v těch žebříčcích vůbec takové periferie s polemi nemá, souvisle na to navazují další města (Milano, Paříž, Helsinky, Curych, Amsterdam…).
Zajímavá metodika, podle ní by nejspolehlivější železnice na světě měla Albánie, protože vypravují jeden pár v pátek a o víkendu s takovou jízdní dobou, že zaručeně vždycky dojede včas. Že je to nepoužitelné už hodnotitele nezajímá.
Teď by mě zajímalo o jaké metodice píšete, já jsem žádnou nezmínil. Ani jsem vůbec nepsal o spolehlivosti.
Nemluvíme o žádných „úplných periferiích“. Třeba linka 136 mívala o víkendu maximální interval 15 minut. Pak stoupnul na 20 minut, teď je 30 minut (a někdy v průběhu došlo k jejímu nahrazení linkou 183 – už si nepamatuji, ve které fázi přesně).
Kolega Low cost to píše dobře. Spojení s centrem ještě jakž takž, ale spojení v kolmém směru je většinou bída.
I když i to centrum – už před večer devátou má metro interval 10 minut.
Tady je jasne videt 30 minut… https://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/136/20240103/136_linka.pdf
Nečtete pozorně. Dnes je právě na té části trasy o které mluvím nahrazená linkou 183 a ta má těch 30 minut. Zrovna o víkendu jsem to pocítil.
183 může mít tak dlouhé intervaly protože nikde, ani v těch ďáblicích, není jediná linka a všude jsou k ní proklady a alternativy. Tohle zní spíš jako skill issue.
„I když i to centrum – už před večer devátou má metro interval 10 minut.“ Jak jste na takovou lež přišel? Interval 10 minut začíná v metru až chvíli po 21. hodině, a to už hodně dávno celoročně, tedy i o každých prázdninách, takže nejde o žádné nedávné (nové další) omezení. V okrajových částech města je o prázdninách obecně hodně omezená především víkendová doprava – právě na ní je patrné, jak intervaly delší než cca 15 minut odrazují od využívání MHD a podporují využívání IAD. Jediné relativně nové omezení pražské MHD je to půlnoční, která se asi ne všude vrátila… Číst vice »
Jo před covidem platilo o půlnoci poslední metro z konečné (a poslední spoje povrchových linek vyčkají na poslední metro). Byl záměr to omezit, ale nebyla politická odvaha.
Po covidu je o půlnoci poslední metro přes centrum.
Z článku: 208 Úprava večerních spojů celotýdenně v souvislosti s optimalizací spojení do OC Štěrboholy.
Ano, večer po 7. hodině je typický čas, kdy lidé ve velkém chodí nakupovat potraviny a jinde než v OC Šterboholy je nakoupit nemohou.
Budete se divit, ale v nákupních centrech v Praze je večer docela plno, město není vesnice.
Večer je půl jedenáctý, ne sedm.
A jak to vypadá s definitivní konverzí linky 140 na linku 58?
Pořád doufám, že v cílovém stavu bude elektrifikované (skoro) všechno, a tohle tradicionalistické přečíslovávání zůstane přece jenom pouhá šotoidea.
Já se obávám, že motivace ROPIDu není jen šoutoušství, ale také snaha uvolnit čísla v řadách 100-299.
Jo pokud se trvá na unikátnosti všech čísel v PIDu včetně MHD všech obcí, a taky všem přeshraničním linkám se musí vybrat unikátní tříciferná kombinace (v PID, IDOL i DUK to bude mít stejné a jedinečné trojciferné číslo, šesticiferná čísla linek neexistují a převlékat nejde).
A po Přibrami nesmím jet mhd jedničkou, jedině 801, jedna je přeci Pražská tramvaj. A co kdybych si to spletl s Kladenskou 601, to nesmí být zaměnitelné ani když Kladno nechce PID.
Pokud se trvá na unikátnosti…. a musí existovat i číslo linky pro jeden spoj za kladiva(před osmou do školy) tak čísla pro linky autobusů nejsou.
Unikátnost čísel linek je snad logická. Kdyby čísla linek v jednom systému nebyla unikátní, nemusí být vůbec.
Pokud řeknu „mhd 1 Říčany“ nebo „mhd 1 Kladno“ tak je jasné, o jaké lince je řeč, pokud budu v Praze čekat na jedničku, tak se asi Berounké mhd nedočkám. V celostátním systému to bude mít jiné šesticiferné číslo linky, ale v PIDu nepotřebuji trojciferný unikát.
Meziměstké linky (dříve řada 300-499) ať si mají unikátní značení, pokud 361 jede ze Smíchova do Mníšku tak nemůže být jiná 361 ze Zbraslavi do Říčan.
Dříve byla řada 300–499 rozdělená na 300–399, což byly linky mezi Prahou a StK, a linky 400–499, což byly linky v StK.
Každopádně takhle to je dnes rozdělené – pražské denní autobusové linky mají 100–299, meziměstské denní autobusové linky mají 300–899.
Tím ovšem významně zesložitíte tvorbu elektronických vyhledávačů spojení pracujících pro větší území než jednu lokalitu.
Nezesložitíte, „interně“ ty linky můžou mít třeba 5-6místná unikátní čísla, ale na označníku a na autobusu je kratší číslo. Protože v Mnichově Hradišti vám fakt může být jedno, že v Mníšku pod Brdy jezdí stejně číslovaná linka.
Jenže ona ta stejně očíslovaná linka jezdí odněkud někam. Takže v Mnichově hradišti a v Mníšku pod Brdy vám to možná může být jedno, ale druhý konec těch linek může být třeba v Praze, a to už taková legrace nebude, že v Praze jezdí dvě různé linky se stejným číslem.
Ty linky jsou označené proto, aby bylo snadné je odlišit. Mít v jednom systému víc linek se stejným číslem by nebylo k ničemu dobré, akorát by z toho vznikal zmatek.
To by se stalo, kdyby stejné číslo dostaly i meziměstské linky. Nicméně mluvím hlavně o ruzných MHD v rámci kraje.
Interně budou mít takové vyhledávače spíš identifikátor pro každý jeden spoj, dost možná i pro každou jednu jízdu každého spoje v daném roce. Je to tak mnohem flexibilnější a není třeba implementovat všemožná omezení, nakonec je to i jednodušší. Ostatně tomu systému by bylo šumák, i kdyby jednička v kladně a jednička v Příbrami byly v jedné tabulce mající dvě disjunktní množiny zastávek, mezi kterými nic nejede.
Linka „MHD 1 Říčany“ je jenom jedna, takže ta linka má unikátní název.
Z vašeho komentáře to vypadalo, že chcete, aby jezdila jedna linka 300 z Prahy do Kladna, druhá linka 300 z Prahy do Benešova a třetí linka z Prahy do Brandýsa nad Labem. K čemu by to číslo pak bylo dobré, to stále nevíme.
No a čemu by to vadilo? Reálně by mezi nimi byly od sebe víc jak 10 kilometrů. To číslo by bylo dobré k tomu, aby cestující nenasedl do 322, 324, 306, 386 nebo 307 které všechny mají cílovou stanici Kladno.
Chci, aby se linka 601 jmenovala 1 (mhd 1 Kladno).
Dobré by to bylo k tomu, aby mhd Kladna neblokovalo číselnou řadu 600-613. (Podobně jiné MHD v rámci kraje).
Ve vašem případě by linky 300 jezdily v rámci stejného města (Prahy) a asi by měly zastávky kousek od sebe (z Motola do Berouna, z Veleslavína do Kladna) to by skutečně bylo zmatečné.
Tak třeba čísla vlaků („headcodes“) se v Anglické síti opakují několikrát. Dokonce se můžou dva vlaky stejného čísla i potkat, i když většinou je zajištěno, že se nepotkají.