Největší zakázka na bateriové vlaky. 63 dvouzdrojových jednotek dodá do Porýní CAF
Vizualizace nových jednotek BEMU od CAF pro VRR/NWL. Foto: VRR.de
Díky nástupu bateriových vlaků dojde k vyřazení dieselových jednotek.
Díky nástupu bateriových vlaků dojde k vyřazení dieselových jednotek.
Tady to někdo s Green Deal a především s FIT FÓR 55 mysli vážně. Než to dodají…. Za těch par let jako když je najdeš. A co u nás ? Jsme železná opona především v myšlení je to pravé… Kteří z Vás pamatuji 15-20 letstare diskuse o výrobě licenčních Desir v Plzni, Aby byli všichni spokojeni? No část zákazníků to přežila v hydrach a sukafonech, většina v busech a IAD. Toto je ta příčina, proč v ČR je dráha skomírající . Na podzim jsem na jedné konferenci říkal, ze teď hned by jsme potřebovali cca 1000 ojetých baterie z těchto… Číst vice »
A teď ta představa, že se s tímto jezdí Brno-Náměšť n. O (Třebíč). Po Zastávku pod dráty, dál na baterie, v Třebíči dobíjecí trolej…
Nebo ze Střelic dál do Ivančic/M. Krumlova. Podle mě ideální lokace na podobné jednotky a nejen zde.
Nejen zde? Jaké jsou podle vás další případy (zejména z takového soudku, že sice by nemělo smysl ty úseky elektrizovat, ale mělo by smysl na ně nasadit bateriové jednotky namísto naftových)
P. S. v M. Krumlově (proč ne Bohuticích?) a Ivančicích by se dobíjet nemuselo? (zato v Třebíči ano, ale v Náměšti ne?)
Další příklady? Zlínský kraj. Do Hradiště, Zlína (Vizovic) i Kroměříže na baterie, pod trolejí dobíjení kdekoliv mezi Hulínem a Starým Městem u Uherského Hradiště s vozbou přímých vlaků do Brna? Pokud by to umělo naše proudové soustavy. Předloni bylo pozdě. Takových míst se v republice najde víc.
Zlín či Kroměříž považuji spíše právě za „cancoury“ vhodné k elektrizaci.
Mimochodem, ono to nejde moc dohromady, aby např. přímý vlak (Vizovice -) Zlín – Otrokovice – Staré Město u UH – Uherské Hradiště měl zároveň i přípoj směr Břeclav – Brno.
Zlín se slibuje několik desítek let. V 90. letech ho SUDOP projektoval ještě na 3 000V. A dnes? Regionovy. Slibovaný přímý spoj Zlín – Brno elektrickými jednotkami tak nějak nikde. Vlastně se ještě do země nekoplo. Než bude někdy možná hotovo, mohl být provoz zajišťován tímhle způsobem. Na Příluku pilně pokračují práce na silničním nadjezdu a přeložce silnice. Město svoji část prací patrně splní v termínu. Ovšem dnes spoustu lidí na trase Brno – Zlín odrazuje přestup i „nádraží“ ve Zlíně. Tudíž volí busy.
„Slibovaný přímý spoj“ je závislý jednak na kapacitní trati z Brna do Kojetína, jednak na kapacitním brněnském uzlu a jednak na ochotě MD jej objednat.
Proč tedy pořád dokola papouškují, že to čeká na elekttrifikaci tratě do Zlína? Mimochodem nejen přes Kojetín lze jezdit do Brna. Už dnes jezdí lidé nejen na Přerov, ale i přes Břeclav, což sice je delší, ale cena i čas oproti busu plus mínus stejná? Pravda, neřeší to Kroměříž.
Kapacita v Brněnském uzlu by byla, vždy v hodině, kdy v xx:18 nejde vlak do Olomouce (Šumperka). Přinejmenším.
Jedině s úvratí přes Židenice. Protože jinak by se takové zlínské R, odjíždějící z Brna hl. n. v S:18 h, pomyslně srazily na jednokolejce ještě před černovickou odbočkou s protijedoucím vlárským Sp, který do Brna hl. n. přijíždí v S:33 h.
Další příklady? Králíky, Kutná Hora-město, Vsetín-Bylnice, Lanškroun… a všecky napěťové výluky.
Králíky, Lanškroun, Kutná Hora město = vhodné k elektrizaci (krásný příklad těch krátkých cancourů).
Vsetín – Bylnice – O. K., můžu souhlasit (mj. s ohledem na tunely, jejichž profil by pro elektrizaci možná nestačil).
Taky ta elektrifikace bude trvat a stavební práce nejsou nejlevnější. Dovedu si představit ty bateriové jednotky jako dočasné řešení, které by bylo ekologičtější a třeba (?) povede i ke zkrácení jízdní doby, vzhledem k akceleraci elektrického motoru. Po kompletní elektrifikaci se vždycky dají přesunout na další trať.
Úplně stejně tak na další trať se dají přesunout svižné motorové jednotky, které by „zatím“ na takových tratích mohly jezdit.
Mnohé stavební práce – obvykle doprovázející elektrizaci – jsou na zmiňovaných tratích tak jako tak vhodné (např. na samotné t-244 není snad žádná bezbariérová stanice/zastávka; i Moravské Bránice jsou velmi špatně konfigurované pro rozpojování/spojování).
Ale O. K., zrovna na t-244 by mohla být elektrizace dražší s ohledem na možnou potřebu zvýšit profil tunelů, aby se tam dráty vešly, tzn. zrovna tam bych si bateriové (když už by to nemohly být moderní naftové) jednotky představit dovedl.
Dle uváděného dojezdu by to v Ivančicích, Krumlově, Náměšti dobíjecí infrastrukturu nepotřebovalo, v Třebíči už by se hodila. Dalších příkladů se dá najít docela dost.
Wow. Že bychom se v Česku za pár let místo regiofonů vozili Talenty?
Kéž by spíše (dalšími) Desiry, které mají výšku nástupu 550 mm nad TK, na rozdíl od těch Talentů.
Skvela novinka, vse co znizi ekologickou zatez a znizi zavislost od energii od Adolfa Putlera je skvela vec.
Hm, a kolik má německo provozních plynových elektráren ? A odkud asi berou plyn ?
V Německém mixu tvoří plyn asi 15%. Pokud nepočítám to, že BEMU má oproti DMU díky rekuperaci nižší spotřebu energie celkově, tak je pořád lepší jezdit na plyn z 15ti%, než na naftu ze 100%, ne? Nebylo by špatné se nejdřív zamyslet, než začnete něco psát.
Tetička Wiki píše „About 98% of oil consumed in Germany is imported. In 2021, Russia supplied 34.1% of crude oil imports, the US 12.5%, Kazakhstan 9.8% and Norway 9.6%.“
Tzn. určitě to není o tom, že by 100 % nafty spotřebované v Německu bylo vyrobeno z ropy dovezené (resp. doprouděné) z Ruska.
Já nikde nepíšu, jakou konkrétně naftu, ale reaguji na poměr zdrojů v německém mixu.
Wiki neni relevantní zdroj ..to si můžeš rovnou vzít krystalovou kouli..spíše se podívej na německé min hospodářství nebo RWE de jejich distribuce
Ďábel je skryt v detailu – když navýším výrobu elektřiny, tak vůbec není jisté, že ta přidaná část bude mít stejný mix zdrojů, jako měl původní celek.
Tak z principu sice máte pravdu, problém je v tom, že celková spotřeba regionálních jednotek je z pohledu spotřeby celého státu naprosto zanedbatelná.
Prudime na diskusní už jen z principu aby jsme prudili? Ach jo
Ano, od roku 2025. A objem spotřeby velmi nízký v kontextu celkové spotřeby.
A to ještě celé s tím, že dosavadní jednotky můžou být přemístěny jinam (např. do jiné země), i když – jestli se nepletu – s úskalím různých nástupních výšek.
Znáte rčení „Odříkaného chleba největší kus“ … Aby se za nepříliš dlouhou dobu nešlo do Kremlu s prosíkem.
Nevidím důvod, proč bychom měli doplácet na nečinnost jednoho pána z Kyjeva, neplnícího předvolební sliby …
Pátá kolona Zikmund
vy už fakt nic nepište, ne všichni vidí rudě jako vy.
Děkujeme za váš poslední příspěvek. Nevidím důvod, proč by měly zabírat disk vaše bláboly.
Tak pan Zikmund toho o dopravě ví docela hodně, bohužel má občas potřebu rýpat do věcí, kde nic není.
A ten jeho poslední odstavec jsem taky moc nepochopil.
Ukrajině se dá vytknout leccos, ale určitě ne to, že na ně zaútočilo Rusko. Jak říká moje přítelkyně, to je jak obviňovat znásilněnou, že se oblékala příliš atraktivně a tak jí to patří.
Není to poprvé a byl opakovaně varován.
Pokud byl opakovaně varován, tak si to zaslouží. Blokování uživatelů je vždycky citlivá záležitost, ale v těchto případech je to oprávněné a správné. Minimálně se diskuze neplevelí politikou, která k odborným tématům přece jenom nepatří.
Aniž bych jakkoliv zpochybňoval jeho znalosti v dopravě, tak já jsem nad tím jeho příspěvkem přemýšlel den. Ještě jsem ho tak úplně nezpracoval. Je mi z toho názoru fakt smutno.
Pán z Kyjeva právě volební sliby plní. Nevidím důvod proč bychom měli doplácet na chování různých normalizátorů, pochlebovačů a lidí, pro které je jediná správná mantra – máš větší klacek, tak máš pravdu.
Šťastnou cenu do Moskvy Mirku,já zůstanu v civilizaci v EU
Na vzhled to sice nejezdí, a musí to splňovat určité normy, atd. atd… , ale vůbec mi tenhle vlak nepadl do oka. Vypadá to jak Newag Impuls, akorát v designu alá devadesátky. :/ Snad to v reálu bude vypadat líp. 😀
Pokud je potřeba uštřit každou kW na překonání jízdního odporu, tak konstruktér použije aerodynamicky optimální tvar. Doby Nefuku a jezdících cihel (u Škody 120 se v 80 km/h čelní maska mění na aerodynamickou brzdu) jsou pryč.
To máte pravdu. Třeba já mám na pohled rád tvary a la ESO nebo u bývalých DR stroje BR 250, ale samozřejmě uznávám, že jezdící krabice aerodynamické vůbec nejsou a dnes už je doba jinde.
Tady asi nešlo o aerodynamický profil, ale o design. A ten dělají mnohdy jen detaily.
Mě ten design připomíná bublinovité tvary korejských jednotkek z doby před 20 lety.