Nejrychlejší lokomotivy: Dráhy odeberou nejméně dvacet strojů pro 230 km/h
Lokomotiva Travca od výrobce Talgo. Pramen: Talgo
Podle Českých drah je na trhu minimálně jeden výrobce, který je schopen požadavky splnit.
Podle Českých drah je na trhu minimálně jeden výrobce, který je schopen požadavky splnit.
většina našich tratí nedovolí ani 110 km /H
Přesně tak, a proto by ČD měly koupit lokomotivy na max. 100 km/h. A i to je možná moc.
Co by kupovaly. Mají přeci 810.
Ve svý podstatě zbytečný, ve městě by měla být maximální rychlost 30 km/h a mimo 70.
Nesouhlasím, rychlost by měla být mnohem nižší.
Na to, co poptává ČD, jako vždy kadí pes. Ale ÖBB usiluje o nové lokomotivy s Vmax 230 a asi těžko budou chtít nějaký nový atyp. Proto Vectron 230 tlačí především ÖBB.
Mám dotaz?Co je špatně na lokomotivě 109E3 která tahá push-pull soupravy v Německu ?
Co by na ní bylo špatného? Nechápu.
Tak hodně lidí píše, že to je stejný zmetek jako 380 😉
15 kV, 16 2/3 Hz ? 😉
Prý už nesplňuje nové normy, takže se nemůže vyrábět.
Skoro cokoliv ?
Již DVACET let slouží loko řady SBB 460 a jejich soupravy s vratnými vozy IC 2000, pravda dnes již s reko vozy IC 2020. Ale co na tom, u nás to stačí !! a vaše vysněná 230 ??? kam budete jezdit – Aš – Ostrava ???? ez zastavení !!!!!!§§
Ale podle článku nemají jezdit jen u nás. Možná to v budoucnu rozpumpují na 230 někde u Hamburku, nebo u Komárna?
Ta lokomotiva vypadá relativně ošklivě, ale při srovnání s Vectronem a Traxxem 3 je přkrásná…tak extrémně hnusné ty dvě mašiny jsou.
Spíš mě udivuje, že na to, že má jezdit 230 km/h, nevypadá zrovna moc aerodynamicky.
Neměl byste někde svoji fotku? Pro porovnání.
Poucte mě někdo, proč je takový problém sehnat loko na 230km/h když je Evropa protkána VRT? Co to tam na těch tratích ty vlaky tahá?
Jednotky
lod
Konvenční vlak tažený lokomotivou je v takových rychlostech spíše okrajové řešení, trochu se divím, že se toho dráhy tak drží a to i ve vnitrostátní dopravě.
Díky za konečně relevantní odpověď místo zamindrákovaných mínusářů
Takovým netrakčním soupravám s rychlostí 230km/h by spíš slušel šestikolák. Kvůli vysoké rychlosti to musí mít jen cca 17t/náprava, což znamená nižší tažnou sílu oproti Vectronu na 200km/h. Ty rozjezdy za snížené adheze (mokro, listí) budou fakt pomalý.
a v obloucích pojedeme 80 nebo 70, výborně pane…
Na VRTce bude oblouk tak malého poloměru, že tam bude mít šestikolák omezenou rychlost?
To bude opravdu VYSOKORYCHLOSTNÍ trať.
existuje třípodvozkové šestikolo ( Bo´+ Bo´+ Bo´) to by nemuselo mít tak velký problém jako Co´+Co´ Nic méně šestikola v osobní dopravě se uplatní možná tak v zemích východní Evropy, kde se na dlouhé vzdálenosti tahá 20 vagonů. V západní a střední Evropě ale doba takto dlouhým osobním vlakům nepřeje. I v nákladní dopravě když už těžké šestikolo tak maximálně na speciální relace těžkých nákladů.
Co článková lokomotiva? 😀
Prosím? Kde přesně jste přišel s tím číslem 17t/náprava? A jak souvisí hmotnost s rychlostí? 😀
Je to odhad vycházející z vozidel, které mají max rychlost 200+ (ICE 3 17t/napr., Talgo Travca 18t/napr.) A proc hmotnost souvisi s rychlostí? Protože dynamika. Zkuste si v autě jet po fakt rozbité silnici 50, 80 a 110km/h. Ty dynamické síly jsou ve vysokých rychlostí fakt velké. A podle I. Newton je síla rovna násobku hmoty a jejího zrychlení (F=m•a). Snížím hmotu, zmenším působící sílu.
To ale vycházíte ze špatné úvahy. Drtivá většina vysokorychlostních vozidel má sice nízké nápravové zatížení přičemž ano, většina Evropských vysokorychlostních jednotek se pohybuje kolem 17t/nápravu, jenže to není proto, že by to s větším nápravovým zatížením nemohlo jet rychle. Ale proto, že se vysokorychlostní vozidla obecně staví co nejlehčí. Ne kvůli jízdních vlastností, ale kvůli ekonomiky provozu. Právě z toho důvodu se taky obvykle staví vysokorychlostní jednotky místo vysokorychlostních lokomotiv, přičemž v posledních letech dominuje distribuovaný pohon. Jenže stačí se podívat na řadu vozidel Siemens ES64Ux, obecně nazývanou „Taurus“ – a máte 22,5 t/nápravu. A protože to co teď ČD… Číst vice »
Existuje TSI INF – viz níže: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02014R1299-20190616&from=EN A tam je tabulka 2, Výkonnostní parametry pro osobní dopravu, kde je rychlost tratě spárovaná s hmotností na nápravu a nás zajímají pro loko s V = 230 km/h pouze 2 kategorie z té tabulky a to komktrétně: a) P1 – 17 tun na nápravu a rychlost 250-350 km/h b) P2 – 20 tun na nápravu a rychlost 200-250 km/h. Když se podíváme do veřejného registru infrastruktury na trať Praha – Dráždany – Berlín – Hamburg do jaké kategorie je dle TSI INF zatříděna, tak je to právě ona výše zmiňovaná kategorie P2… Číst vice »
Možna by to chtělo umět naučist tabulky a text. „Údaje ve sloupcích pro vztažný obrys vozidla a hmotnost na nápravu se považují za minimální požadavky, neboť přímo určují vlaky, které jsou průchodné.“ To znamena že v případě kategorie P1 je možne tam jet vlakem který má maximalní hmotnost na nápravu 17t a muže jet až 350km/hod. V te tabulce není žadná uměra. Pak chce porovnát jednotlivou tráť zda tam neni i možnost jet lokomotivou s tlakem 22,5t na nápravu.
Na trati Drážďany – Berlin – Hamburg je traťová třída D 4 (22,5t) téměř v celé délce. Zbytek je úsekově ve třídě E (25,0t). Což bude i případ téměř celé tratě Berlin – Hamburg.
To zjednodušeně znamená posun relevantních hodnot tříd P 1, P2 a P 3 v závislosti rychlost/zatížení.
Tratě Dresden – Berlin – Hamburg jsou určené pro smíšený provoz osobní i nákladní dopravy. A to v poměru zhruba 50:50%. A tento se do budoucna příliš měnit nebude, i když se rychlost pro osobní dálkovou dopravu zvýší až na 230, úsekově na 250 km/h.
Tabulka jasně říká, že hmotnost na nápravu je minimální požadavek, který na konkrétní kategorii určuje, zda je vlak přímo průchodný či není – tečka. Takže opakuji znova – trať Praha – Dráždany – Berlín – Hamburg je mimo uzel Berlín a pár canců většinově v kategorii P2 – pokud máte 20 tun na nápravu, nic se neřeší a nepočítá s ohledem na mosty, pokud to překračujete, což samozřejmě můžete, tak už to EBA řeší s tím, že v poznámce je jasně uvedeno, že v takovém případě je limit 21,5 tuny v P1 a 22,5 tuny v P2. Speciálně pro Vás… Číst vice »
Distribuovaný pohon už je dneska za zenitem, dneska se nově jde cestou Power Cars, kde máte všechno v jednom voze a seskládáte si z toho libovolně silný a svižný vlak podle toho, kolik potřebujete mít vozů a jak to má být živé na trati – viz ICE 4.
No to zrovna ne, AGV, Frecciarossa, N700S, TGV, ICE..
Kde jste vzal, ze ICE 4 nemaji distribuovany pohon??
7 vozova jednotka ma 3 hnaci vozy, 12 vozova ma 6 hnacich vozu…
Mimo o prave ICE prechazi na z tezkych hnacich vozu na koncich jednotky prave na distribuovany pohon,… takove jednotky pak maji mnohem lepsi acceleraci a maji lepsi rozlozeni zatizeni…
Zaroven ne vzdy je hnaci vuz (hnaci podvozky) zaroven s pantografy…
Vzal jsem to přímo od SIEMENSE – viz níže: https://assets.new.siemens.com/siemens/assets/api/uuid:7fcccac1-32f9-4fb2-9763-a4584bed5cc8/data-sheet-ice4-e.pdf Přímo se tam píše: The ICE 4’s drive concept is based on the so called Powercar concept. To achieve a high degree of modularity and therefore flexibility, the components of the traction system – basically transformer, traction converter, cooler, and four traction motors – are implemented in autonomic, powered identical cars (Powercars) and integrated beneath the cars. All trainset configurations – from five to fourteen cars – are possible within certain framework conditions. Distribuovaný pohon je, že to všechno máte roztahané po celém vlaku, ale to pak právě si můžete… Číst vice »
Držte se brzd, klimatizace a ETCS, protože o koncepci pohonu nic z tabulky na bočnici nevyčtete.
Limity nápravových hmostností jsou tedy dány jen tím, co je schopen vyvinout výrobce vozidla, nebo těch (jak píšete obvyklých) 17 t/nápr. je požadavek správců infrastruktury pro rychlosti >230 km/h? Na jedné straně máte podvozek, ale na druhé taky kolejový rošt, který musí být nějak dimenzován. Kombinace omezení nápravového zatížení a rychlosti se běžně vyskytují, třeba i u nákladních vozů (22,5 t/nápr. při 100 km/h nebo 20t/nápr. při 120 km/h) a fyzikálně mi to dává smysl. Nemůžou ČD s takovou lokomotivou časem narazit na nějaké „alternativní rychlostníky“ až správce kolejí přestane bavit udržovat GPK při provozu těžkých rychlovlaků?
Platí TSI INF.
To není tak docela přesné. Pomineme-li AGV, což je pořád prostě dosti okrajová záležitost, jsou všechna TGV stejné koncepce lokomotiva+8(–10 u TGV Atlantique) vložených vozů+lokomotiva*. Jasně, ty lokomotivy jsou v mnoha ohledech asi dosti zjednodušené, protože slouží jen jednomu účelu, ale pořád je to lokomotiva s kabinou, trafem, měniči, pohonem atd. atd. se 17 t na nápravu. Stejným způsobem vznikal kdysi britský HST. Pokud se smíříte s tím, že to bude dosti specifické zařízení, můžete to udělat výkonné a lehké zároveň. Co pro svůj provoz nepotřebujete, to tam nebude. * Jasně, jsou pak ještě drobné rozdíly u TGV PSE a… Číst vice »
Proč ne rovnou sedmikolák?
Vzhledem k tomu, že Škoda spolupracuje na výrově nových vozů na Cheb se Siemensem, dá se očekávat jejich zájem i o zakázku na tech 182 vozu. A k tem vozum se proste budou hodit Vectrony. Škoda má páky (Kelner-Hrad-Babiš)na loutkové vedení ČD, takže je velmi pravdepodobné, že obě zakázky bude dělat Škoda se Siemensem. Jde o to jak moc by Škoda participovala na lokomotivách. Talgo by proto bylo velkým překvapením.
Já nechápu, proč zatím nekoupí Vectrony na 200 km/h a později třeba nějakého nástupce. Se vsadím, že siemens už na něčem pracuje. Chápu že jsou nové normy, ale když to zvládal Taurus, tak proč by to nezvládlo něco jiného podobného, stejně to je asi strop s lokomotivou. Nebo třeba rakušáci koupí něco nového, tak bychom mohli koupit ty rakouské. Proč jinak kupovat nějaké Talgo, které narozdíl od vektronu, nebude schválené skoro v celé evropě.
Na 200 km/h je druhá soutěž
S tím schválením „v celé evropě“ jste nabyl možná špatného dojmu. To že Vectron může jezdit snad ve všech zemích Evropy neznamená ani zdaleka že Vectron kterého si koupíte bude ve všech těch zemích smět jezdit. Bude umět jen v těch zemích, které jste si dohodl s výrobcem.
Přečtěte si to celé: Letos v květnu proto dráhy vypsaly tendr na nákup lokomotiv pro200 km/h. Jde o rámcovou smlouvu až na 90 strojů, dráhy garantují odběr minimálně 40 kusů. Zde dávám 40% šancí Vectronu, 40% Traxu a 20% ostatním
ČD má vyběrko na 90 lokomotiv na 200 (ty budou určeny na tuzemský provoz)
Ty lokomotivy na 230 budou má přeshraniční vykony
Přečtěte si to celé: Letos v květnu proto dráhy vypsaly tendr na nákup lokomotiv pro 200 km/h. Jde o rámcovou smlouvu až na 90 strojů, dráhy garantují odběr minimálně 40 kusů. Zde dávám 40% šancí Vectronu, 40% Traxu a 20% ostatním
Omyl, prosím smazat
Velmi by mne zajímalo, kde budou takto rychle jezdit. V ČR asi ne, protože tu máme max. povolenou rychlost 160 km a to ještě jen někde. Nehledě na to, kde seženou cestující.
Cestující seženou na nádraží. Tam to ovšem v tu chvíli pojede 0 km/h.
Přeshraniční vykony
Vzhledem ale ke stavu kolejí, bude povolena maximální rychlost těchto vlaků jen 90km/h. Po dokončené opravě kolejí v roce 2074, bude rychlost vlaků zvýšena na 120km/h.
Ta česká malost, když by stačilo spojit sedm 810 a poslat to směr Hamburg…
ČD nebyly schopné uvést v provoz Pendolina, která měla jezdit právě na rameni Berlín – Praha – Vídeň, tak ať raději nekupují NIC!!! Jsou to vyhozené peníze daňových poplatníků, za což se jim (ohledně těch Pendolin) nikdo neomluvil.
Situace nebyla tehdy tak jednuduchá jak vypadá ted. ČSD a pozdeji ČD měli v plánu nákup rychlostních naklápecích jednotek ze zahraničí . Ale vláda si tehdy usmyslela, že češi umí vyrobit všechno, tak do výroby nacpala ČKD. To vyrobu nezvladlo a čas běžel. Nakonec se soupravy opravdu nakoupili od Fiatu, ale rozpočet nestačil na 11, ale jen 7 souprav. Zdržení bylo o několik let. Další problem byla kapaciat souprav, která nevyhovovala ani DB ani OBB. Proto Pendolina do Berlína mikdy nejezdila. Proste bychom si už konečne měli přiznat, že nemužeme vyrábět všechno. Proto si myslím, že je dobrá cesta Škody… Číst vice »
Pendolina nepovažuji za vyhozené peníze, i když byly na ně původně ambicióznější plány.
Nejsou vyhozené . Jen odklopené .
Je to vlak na zcela jinou trat než dominantně pojiždí. Pendolíno by bylo vhodne třeba do Budějovic či Lince, aby alepson klopilo. Rychlost zatm nevyužije nikde.
Pendolinu je úplně jedno, jestli klopi nebo ne. A ČD zase musí zvážit jen to, kde jeho provoz bude nejmíň ztrátový. A to Budějice asi nejsou.
Pendolina se musela pro tehdy zastaralou síť složitě schvalovat. Naopak třeba s Railjety, již zde schválenými výraznější počáteční problémy nebyly.
Haha. Další pí.ovina toho naprosto neschopného podniku. Mají problém vůbec vypravit ty jejich zoufalé vraky z nádraží. Ještě že jezdím autem.
Proč mám pocit, že se tady dnes hejtí víc než kdy jindy?
Tak proč se přidáváš?
Šak jezdi, nutí Tě někdo do vlaku?
Připadá mi neuvěřitelně naivní myslet si, že se vůbec dočkáme rychlosti 200+. Ještě v roce 2040 se u nás bude jezdit podle současné D1 a do trati Brno – Přerov – Ostrava se do té doby ani nekopne.
Je to na přeshraniční výkony
V minimálních technických podmínkách (= Příloha č. 3) výběrka se píše mj. toto.: • rozchod 1 435 mm, • nejvyšší provozní rychlost min. 230 km/h, • uspořádání dvojkolí B´o B´o, • jmenovité trolejové napětí (Lokomotiva je plně provozuschopná na všech těchto napájecích (napěťových) systémech) 25 kV/50 Hz, 15 kV/16,7 Hz, 3 kVss, • trvalý výkon minimálně – AC 5 500 kW, DC 5 000 kW A parametry té lokomotivy Talgo L-9202 Travca jsou dle wikipedie trvalý výkon P = 3200 kW a vozidlo je pouze dvousystémové, takže minimální technické podmínky nesplňuje – viz odkaz níže: https://de.wikipedia.org/wiki/Talgo_Travca Ono taky jde o… Číst vice »
Až je škoda, že tyto informace nejsou přímo v článku 🙂
Podle teto mapy https://ec.europa.eu/transport/infrastructure/tentec/tentec-portal/map/maps.html a vyšše uvedene trasy je v celé trase povolené maximalní nápravové zatižení 22,25 tuny.
A u článku o ECx je zase psáno o výkonu kolem 6MW, tož jak to teda s tím je? Někde tedy musí být dostupná mašina na 230 a tímto výkonem.
Systém navíc je „maličkost“ no a výkon by se dal taky.vyřešit
Proces schválení bude u této lokomotivy a současně push-pull soupravy nejen u DB asi dost zajímavý (náročný), jak technicky, tak časově. Projekt se tváří skoro jako tajný, ale první soupravy mají jezdit u DB od 12/2023. To teda držím španělům palce. Rok 2025 u ČD je velice smělý termín. Tvrzení „je schopen“ bych raději doplnil „slíbil, že …“.
Jsem pesimista a myslím si, že tento tendr ČD nedotáhnou do konce ve stávající podobě. Dojde k dalším a dalším změnám v počtu, v rychlosti a bůhvíco ještě.
V jaké rychlosti?
Vozidel
Co je to sakra za soutěž když podmínky je schopen splnit jeden výrobce?!
Prostě rychlost a nedivím se když by měli být Babiny na 230 tak je nebudou tahat 200
*vagony
Cena toho, že ČD nechtějí jednotky, ale soupravy s lokomotivou.
Které jsou, stejně jako článkové tramvaje nesmysl.
Když se porouchá 1 vůz, tak se vymění…
…jenže když se porouchá jedná část jednotky, tak jste v troubě…
Nejvyšší rychlost pro normální vlaky je 250 km/h. A to je pro naší vlast tak akorát, protože z Prahy do Olomouce za 80 minut by jste to autem v životě nezajel…
Teda pane vachmajstr, oni jsou hlava! Celý svět jsou debilové, pan ME jim to musí vysvětlit!!!
Tady jde o rychlost hlavně
A to si představte to halo kdyby se tam přihlásil jediný výrobce a to ten tuzemský, to by tady bylo všude nabl*to.
Jo,takže zase další průser, proces schvalování zase vše prodlouží, proč nekoupí Vectrony? Místo lok řady 380 se měly koupit Taurusy a bylo by po problémech……
Vectrony ještě nejsou na 230
Třeba budou v Siemensu schopní Vectron upravit na 230 km/h a přihlásí se.
Rozhodně ano, ale raději bych byl aby Siemens vyhrál zakázku na Vmax200
A toto Talgo (přece nechceme mít všude stejné lokomotivy)
Vím že je ekonomicky výhodnější stejný vyrobce
Ale aspoň by se to nepletlo…
Tak evidentně tu šanci měli a asi usoudili že kvůli 20 ks pro ČD se jim to nechce celý přeschvalovat.
Po bitvě je každý generál. Kolem roku 2004 vypadala představa tuzemských lokomotiv velmi lákavě. Byl předpoklad, že výsledná vozidla by byla levnější než zahraniční konkurence a že by tím i vznikl pro českou ekonomiku velmi, velmi zajímavý exportní artikl.
Dnes když víme jak to dopadlo ta představa zní hloupě. Ale to už tak bývá při retrospektivním pohledu.
Typická česká logika. Nevadí že ještě nemáme VRT, hlavně nakoupíme VR lokomotivy a budeme s nimi jezdit max 160…
…a to ještě jen někde…
Po roce 2025 tu již úseky na 200km/h budou, takže nákup vozidel na 200km/h je zcela v pořádku. Co se týká vozidel na 230km/h, tak ty budou zajíždět do zahraničí, kde této rychlosti využijí, konkrétně do Hamburku nebo nově budované úseky na Suedbahn v Rakousku.
U nás nebudou úseky na 200km/h dřív než 2030. Dřív je to utopie. A pro těch pár vlaků co jezdí do Hamburku chtějí kupovat až 50 nových lokomotiv na 230km/h – to je pěkná hovadina..
Pokud se zavážou DB k rychlosti 230 km/h, nic jiného jim ani nezbyde. Vlastně zbyde: leasing.
Okolo roku 2025 tu opravdu pár úseků na vyšší rychlost, než 160km/h bude. Mělo by se jednat o několik úseků na trati Praha – Č. Budějovice a také třeba úsek Choceň-Uhersko.
To si nemyslim, prvni useky na 200 budou drive, Brno-Prerov, Poricany-Velim, Plzen-Stod, ted uz jsou Ejpovice a na 4. koridoru se mozna take neco objevi…
…ale VRT u nas nebude drive nez 2035…
Vy jste koukám vtipálek 🙂
…:-D… tak pravda, asi se to ne nestihne nikde… a ani to nebude pouzitelne… 😀
A to se jako lokomotiva po 10 letech vyhazuje? Nebo na těch 10 roků bude stačir pomalé Eso?
Životnost lokomotivy je cca 30, ale klidně i 50 let. Takže proč ne…
Když se kupovaly Bmz245 a Ampz146, tak se uváděla životnost 40 let…
Dokud bude VRT jen v úsecích Běchovice – Poříčany, Přerov – Hranice a Velká Bíteš – Brno, tak nebude mít smysl pořizovat VRT jednotky , ale soupravy na 230 km/h se budou hodit i pro expresní vlaky vlaky Prana – Brno – Ostrava.
Když už, tak Praha – Olomouc – Ostrava. Nedělejme stejnou chybu jako u D1.
Do Ostravy to bude při max.rychlosti 250 km/h trvat 1h 52 minut, stejně tak do Brna (s přestupem v Olomouci).
A kolik ? Dvě ? A Pendolino na Vary. A na Liberec ještě , ten
Kousek ho dotáhne nějaký ropák 👌
Zatímco kdyby se nejprve stavěly VRT, ten samej debil Vapch bude řvát, proč stavět VRT, když máme mašiny jen na 200, že?
No je to teda pěkně hnusná lokomotiva, jak čínský Traxx. 😀 Ale co, lokomotiva s rychlostí 230 km/h je skvělá sama o sobě. Už se těším. 🙂
K cemu je to dobry? Nez budeme mit nekde trat nad 200 km/h, pujdou tyhle lokomotivy do srotu.
Pro mezistátní vlaky
Přece mají již vypsaný tendr na lokomotivy na 200km/h. Tak proč další tendr?
Protože ty na 200 jsou určeny do ČR ty na 230 do zahraničí (i nové vagóny budou na 230)
A to budou pro pár vlaků do zahraničí potřebovat až 50 lokomotiv?
20-50 lokomotiv, těch 20 určitě využijí…
Lokomotivy se kupují na 40+ let.
A vydrží i šedesát. Jen se vymení trafo , elektrika , elektronika , budka a podvozek a vydrží na věky . Když 50 let tu je s námi 810 tak ty nové , drahé musí vydržet jednou tolik. Dobrá drážní logika . Tady rychlík tahá bobina a když zdechne tak se odrika . Borci , už se vzbuďte a nekupuj sporťák kdZ bydlíš na poli . 🚂🚝
Bože víte k čemu je opce? K tomu aby nemuseli znovu soutěžit
Až budou VRT tak budou jezdit i u nás
Zahraničí? Štýrský Hradec, Drážďany a pod.? Navíc pokud to vyjde, tak trať pro rychlost nad 230km/h by mohla stát do roku 2027. Ale to jenom pokud budu věřit mapě SŽ. Vzhledem k tomu že se na VRT Přerov-Ova nedělá zatím nic, tak nevím.
První se má dělat Brno – Přerov, ale jen na 200km/h. Plánovaný konec realizace 2031, takže reálně někdy 2035.
Ano, jenže mapa SŽ ukazuje VRT Přerov-Ostrava jako předpokládanou realizaci do 2025
Podívejte se pořádně 2025 se má teprve začít stavět!!!
Dřív jak 2035 celý úsek Přerov Ostrava rozhodně nebude.
Taky sem psal Ježíškovy
A co odpověděl? Že tak daleko jeho možnosti nesahají?
A i tak to je nereálně datum.
Pokud za pár let pojede přímý vlak Hamburk-Graz, pojede 230 km/h na německém území a pak pravděpodobně mezi Vídní a Grazem
Další kurvárna ČD.
Proč ?
Když by jste to trochu rozebral, tak by možná i diskuze měla úroveň 🙂
Někdo používá mojí přezdívku, nevkusné.
Braňte se právní cestou!
A co souboj?
To by ovšem bylo velmi chlapské! Navrhuju Ruskou ruletu.
s CZ 75 ;-D
Jak je to s případnou akcelerací, dosahují rychlejší mašiny obecně o něco lepší akcelerace, nebo ne?
Dokud i s pískem nehrábnete, můžete to tam sázet, ale pozor na kelímky cestujících, zrovna tak při brždění. Jednotka by na tom se zrychlením byla asi líp.
Obecně tam rozdíl není. Při nízkých rychlostech je akcelerace omezená adhezí, která je hluboko pod výkonem který umí dodat motory. Při vyšších rychlostech záleží na konstrukci lokomotivy. Pokud by vyšší rychlosti dosahovala skrze rychlejší zpřevodování, mohla by mít mírně horší akceleraci. Pokud je vyšší rychlost jen skrze nastavení měničů (což je pravděpodobnější), bude akcelerace totožná jako u pomalejší lokomotivy.
Trochu si zaspekuluji, pokud si ČD chtějí objednat push-pull jednotky na 230km/h, tak se nabízí ještě možnost že nepůjde o TRAVCu ale o jinou z lokomotiv od Talga, u té by pak její jedmosměrnost nevadila. Talgo 250 má výkon 4.8MW
To by bylo vtipné, jedno čelo ala Vectron, druhé kachní zobák ala Talgo 😀
ČD to zahrá na už schválenú lokomotívu pre Nemecko. Neviem, ktoré má Talgo schválené pre DB.
No a to je právě trochu problém, díval jsem se na ECx a to má mít kolem 6MW podle wikipedie a mašina na Travcu ani nic jiného od Talga nevypadá. A zase že by měl vzniknout Turbo TRAXX nebo Fastron jsme neslyšeli a vzhledem k termínu dodání to nemůže být tak tajné. A wikipedie pak zase uvádí že to má tahat právě Travca, ale zase ta nemá výkon jaksi…
No ale pokud vím tak chtějí vagóny a ne pushpull
Řidičák mohou dokoupit pozdeji
Ukazuje se že Škodovka stáhla kalhoty moc daleko před brodem díky dřívějšímu vedení. Na tu lokomotivu se vykašlali přitom jen v čr se jich poptaji v příštích letech stovky. Kus vývoje tam je, některé věci nejsou špatně, některé opravdu jsou ale tady máte Talgo v jednom kusu prototypu a padají z toho na zadek, zatímco 109E máte ve 28 kusech a prototypove je ta lokomotiva skoro stejně stará jako TRAVCA Za původního vedení bych řekl kašlat na to, ale pod PPF si myslím že by tu lokomotivu udělali slušně a konkurenceschopnou. Ten posun je u škodovky s novým majitelem vidět.… Číst vice »
Jo, ale Škoda se k lokomotivám nehlásí a aby změnila názor, tak by na stole musel ležet skutečně reálný kontrakt na větší sérii.
Pamatuju nástup Vectronu, Siemens ho předváděl, schvaloval a neměl na něj jednu objednávku, všichni si tukali na čelo, dnes je skoro máte v každém evropském státě vyrobí se jich tisice… pokud má lokomotivu Siemens, stadler, Bombardier, Alstom, Pesa, Newag, Talgo v zeleze a Vy ji nemáte pomalu ani na papíře, nikdo na Vás čekat nebude… přičemž se bavíme o vývoji, ne o schvalování
Kde všichni si ťukali na čelo? To co popisujete je velmi pragmatické pokud máte dominanci na trhu a víte že ty objednávky stejně přijdou.
Co to meleš o ťukání na čelo?
Poptávka na sérii od „dvorního zákazníka“ je. Žádná strategie („lokomotivy už neděláme“) neplatí na věky, osobně si myslím, že lokomotivy Škoda nejsou uzavřená kapitola, navzdory mediálním prohlášením.
Jak říkám, když je zajímavá objednávka, je i zajímavá výroba.
Nejdřív funkční a schválený vzorek, potom kontrakt na dodávku. Finanční zázemí na to nyní mají. Doba objednávek na základě vizualizací už snad skončila. A kontrakt zahrnující údržbu a definující garantovanou disponibilitu.
Tak když si přečtete ten článek tak se dozvíte, že přesně s tím mají ČD problém. Poptávají něco co ve funkčním a schváleném vzorku neexistuje. Co teď s tím? Poprosit Siemens aby něco vyrobil a nechal si to schválit, že teda pak ČD koupí 20 ks?
Lokomotivy Travca dodá spolu s novými soupravami Talgo německým DB. Do soutěže se i tam na soupravy ICx hlásilo Talgo samo.
Můžu tomu věřit, ale to by to museli vzít za úplně jiný konec, než s 380. Tady opravdu šlápli vedle.
No, já nevím ale koupit loko od Talga je celkem hazard, když je teprve jeden (?) prototyp té jejich loko. Aby to nedopadlo stejně jako s 380 🤔 Upřímně, raději bych na českých kolejích viděl například nástupce (případně nějakej facelift) 380 případně další Vectrony než loko se kterou nemá nikdo zkušenosti 😐
Ale nástupce 380 by žádný hazard nebyl? 😀
Znalí vědí, že nikoli.
Správně, protože Šádewerke je nejlepší a totálně bezproblémový výrobce železničních vozidel, který své výrobky dodává vždy včas a též mají na vysoké úrovni záruční a pozáruční servis ( ten pozáruční kupodivu vždy vyhrajou odborníci z jednoho nejmenovaného městečka u Zábřeha).
Zpras Znova Žumperk?
Kdyby byla součástí i údržba, tak by problém nebyl
Co je španělské to stojí za ho..o
Soudíte podle sebe?
Ano, z vlastních zkušeností. Španělé jen koukají jak co oje ..t, prostě maňána.
A navíc nemají zkušenosti s normálním rozchodem, žeáno.
Mají. Ale obdobně velké jako Rusové…
Ale kupovat nevyzkoušená, nehomologovaná, nebo rovnou nikdy nevyrobená vozidla je u ČD tradice, ne?
Než se v ČD rozhodnou k podpisu, tak již budou testovány a schvalovány okomotivy pro DB.
Ale pořád nebudou schválená například u nás. U Škodovky to některým hrozně vadí/vadilo.
Zdravím. Po ránu mi asi něco uniklo, tak prosím o vysvětlení. V článku se píše, že lokomotivy na 230 km/h umí dodat minimálně Talgo a to lokomotivu Travca. Ale hned potom je odstavec, že dráhy mají pro rychlost 230 km/h dva Tauruse. Takže Siemens snad lokomotivy s takovou rychlostí může taky dodat? Nebo jak to je? Díky za vysvětlení.
Taurus se již nevyrábí.
Aha. Díky za objasnění.
„Na mysli může mít nejspíš španělského výrobce Talgo a jeho lokomotivu Travca.“
Tu nejspíš na mysli nemá, protože tahle lokomotiva nesplňuje podmínky výběrového řízení. Má příliš malý výkon.
A co tedy může mít na mysli? Vectrona upravenýho pro 230 km/h?
Ach jo, samozřejmě že dvostovkové mašiny lze zpřevodovat na 130, ale při sníženém výkonu v tahu. Chce to dnes po domácích zkušenostech vůbec někdo?
Asynchron za měniči nemusíte ani zpřevodovávat, sériový Taurus jel zkušebně hodně přes 300. Ale nejde o to, jestli to motor na tu rychlost dokáže rozjet, ale jestli to dokáží brzdy ubrzdit, respektive jestli dokáže podvozek na kolejích zůstat. Oboje je přitom nutné dostatečně prokázat.
No jel. S jedním vozem. Čili nejde o to, že to umí, ale o to, aby se na tu rychlost dostala s normální zátěží a v nějakém rozumném čase. Pokud se na tu rychlost dostane za 10 km, je to na nic.
A právě proto u nás nemají vysokorychlostní jednotky žádnou budoucnost. Jen z Prahy do Berouna bude ten tunel dlouhý 20-30 km. Nejdelší souvislý úsek by pak asi byl z Libně do Kolína (60 km).
Za 10 km z nuly není zas až tak špatné.
Výkon v tahu? Pán je zjevně odborník.
Odvážna tvrzení, že jsou schopni to dodat. Zatím mají jednu v prototypu a kontrakt pro DB, s plněním koncem roku 2023. Ale pokud to DB dodají a schválí, mají velkou výhodu a dávalo by to smysl. Nicméně je fakt otázka, proč jediný kdo má loko na 230 je Talgo v jednom kusu v prototypu. Když je to tak super věc, co Siemens nebo Alstom???
Ti se neazaobírají slepou uličkou vývoje a vyrábějí ucelené jednotky.
Právě, nebo lokomotivy do 200 kmh
Re. Vnější pozorovatel
Lokomotiva Talgo Travca vznikla na popud Španělského ministerstva dopravy, které její vývoj i dotačně zaplatilo. To však bylo již před více jak deseti lety.
Prototyp sloužil k ověření jednotlivých prvků ale zejména poskytnout národnímu výrobci konkureční výhodu.
Jestliže Talgo má dodat do Německa DB nové Push-pull soupravy a k tomu lokomotivy na 230km/h do roku 2023, budeme moci dozajista sledovat souboj podobající se peripetiím Škodovky na NIMexech.
Protože podle prozatímních zpráv není žádná Travca ani její eventuální výkonější nástupkyně ve výrobě, natož aby už někde kroužila za účelem získání certifikace.
ČD má 7 pendolin, 7 railjetu, pár interpanterů, bude mít 10 souprav na linky do Chebu a tu velkou zakázku na 180 vozů, by mohlo vyhrát Talgo s tím, co budou dodávat DB.
Nákupní strategie hadr
Talgo s jejich specifickými vagony asi těžko.
Pročpak?
Ty vagony jsou do španělského sucha.
Aha. Proto jezdí i v Kazachstánu a Spojených Státech?
Tak hlavně že jezdí i v Rusku.
V Německu je španělské sucho?
a slaná voda na pobřeží konzervuje. Krom toho jsou dělané jenom na španělské roviny, jak známo: https://mapy.cz/s/cagelosoke
Kecy. Talgo je prave navrhovane delkou vagonu a systemem naklapeni pro male oblouky….
Takže by to znamenalo že lokomotivy Taurus (myslím co jezdí za českými Railjety) tak ty se vrátí ÖBB a budou to táhnout od roku 2025 (dávám tomu 2027) tyhle lokomotivy zajímavé…
Ne, protože ty mají software na to ovladani
To asi ne, spíše rozšíření nabídky. U railjetu je zde problém s kompatibilitou softwaru, který si vyvíjí sám Siemens.
Takže Railjety zůstanou jaký jsou a bude jezdit více vlaků do Štyrského Hradce… zajímavé…a díky za odpověď
Neberte to prosím jako zaručenou informaci, jen jsem zmínil problém, když by se to chtělo nahradit. Víc by asi mohla vědět redakce. 😀
Od roku 2025 může být klidně hodinový takt do Vídně pokud se uživí. Do té doby bude už doufám objednávka státu na Ex3 minulostí a vlaky si na sebe vydělají. Pokud ne, pak ať to radši jezdí RegioJet nebo někdo další.
Není to o software Siemens, je to totiž standardní WTB sběrnice kterou umí i spousta lokomotiv ČD. Je to o tom, že railjety mají WTB rozšířenou o ÖBB protokol, který nemůžete nahrát do mašiny bez licence ÖBB. Takže s Railjety si neporadí dokonce ani ty dva ČD „Taurusy“ (Které mimochodem nejsou Taurusy, protože Taurusy jsou výhradně ÖBB). Jestli se ČD někdy dohodnou s ÖBB na licencování toho protokolu, nebo jestli se ČD dohodou se Siemensem na přehrání SW, bude moct railjety řídit kde co. Jestli ne, tak jedině ÖBB Taurusy do skonání věků. Proto mimochodem railjety (až na pár výjimek)… Číst vice »
A českou wtb by do railjetu nahrát šlo ? Kromě toho, u nás je povoleno reverzní inženýrství za účelem dosažení stejné funkčnosti, jakou má originální software, pokud se nejedná o překonávání ochran, licence nelicence.
Technicky by to určitě šlo. Ale musíte rozlišit mezi tím když něco jde udělat zkušebně, a tím, že to schválíte pro provoz s cestujícími.
Údajně Škoda svého času ve Velimi zkoušela 109E s railjetem, kdy do 109E nahráli reverzní analýzou analyzovaný ÖBB protokol. A údajně si ty dvě vozidla rozuměly velmi dobře.
Stejně tak by šlo na koleni předělat software railjetu. Bylo by to složitější, protože Siemens se asi o zdrojové kódy nepodělí, ale šlo by to. Jenže umíte si pak představit, že dorazíte na Drážní úřad a budete jim vysvětlovat, že takovému programu chcete svěřit životy cestujících?
Nevykládejte nesmysly, RailJet umí řídit i každý Vectron. I ty dva Taury, co jsou u ČD.
Jeden den nam tu pán ze Škodovky říká jak jsou jejich push-pully pro VRT tratě na hranicích současných možností techniky (jezdí 190kmh) a druhý den čteme jak DB objednává stovku souprav dokonce na 230kmh a ani ČD nechce zůstat pozadu. Tady to vypadá jako, ze jde o celkem běžnou věc. Chápu že to má svoje výzvy, ale je to opravdu o tolik levnější?
Pán ze Škody mluvil o rychlých DVOUPODLAŽNÍCH push-pullech, kde je mimo jiné problémem boční vítr u lehkého řídícího vozu.
Zjevně by bylo třeba dát do řídícího vozu jednu hnanou nápravu a záložní baterku.
Staří přece aerodynamiku prohlást za letecký obor a přestat se tím na dráze zabývat. Nefuk na čelo řídícího vozu!
i push -pull s jednotkou mají jiné parametry
Prosím, aby pro České dráhy nebyl používán výraz „dráhy“. Zbytečně se ztrácí čas ověřováním dalších odkazů, abych věděl, co měla redakce na mysli.
Je to název společnosti, když není všeobecný přehled, tak Vám chvilka googlení neuškodí.
Tvrdíte, že „dráhy“ je označení společnosti? Máte na mysli společnost České dráhy a máte na mysli oficiální označení? Nebo do Vašeho všeobecného přehledu nepatří fakt, že žargon není norma?
Stačí se jen trošku zamyslet a z kontextu článku je jasné, o které dráhy jde. Pořád je to zpravodajský článek a ne soudní spis nebo závěrečná zpráva DI o padesáti stránkách, kde je vše vysvětleno takovým způsobem, aby někdo náhodou nechtěl slovíčkařit.
Jsem pro přesné vyjadřování všude, dělá to dojem vstřícnosti.
Já úplně nerozumím, o čem je tohle vlákno – kdo tomu článku může nerozumět? Snad jen totální mimoň.
Jsem pro postgarduální výuku kontextového čtení.
postgraduální
Dráhy u nás spravuje Správa železnic. To jen pro doplnění a upřesnění terminologie.
Takže by to měli být jenom „České“?
Já bych navrhoval „Státní dráhy“, protože by to lépe vyjadřovalo potřeby železniční dopravy v post-unijní budoucnosti 😀
Raději bych ty prachy vrazil do Milovické spojky.
Ty jsi se přesunul dělat hňupa sem?
Jo, a zaplatí to Česká pošta, to je taky státní akciovka.
Pošta je státní podnik, ne akciovka. Že je to státní bor…veřejný dům, jako všechny státní podniky to je bez diskuse.
Dobře, moje chyba, chtěl jsem napsat, že je blbost, aby ČD investovali infrastrukturu 🙂
Prestante hulit Travcu.
To bude spíš šalvěj divotvorná.
Milovickou spojku budou financovat / stavět České dráhy?
A do čeho dalšího bys vrážel cizí prachy? (s těmi to jde samozřejmě dobře, když nejsou tvoje)
Tak je tam vrazte 😉