Nejdelší visutý most na světě. Spojení italské pevniny se Sicílií má zelenou
Most přes Messinskou úžinu. Zdroj: Stretto di Messina
Na mostě má být v každém směru silnice se třemi pruhy (včetně nouzového) a železniční trať.
Pokud by to mělo být zahrnuto do výdajů na obranu, snad by si tam vojsko mohlo při pravidelném cvičení zkusit postavit a zase demontovat nějaký pontonový most? 😉
U nás by ty peníze utratili za studie a několikrát by to napadli mistři z Děsné země a stavba by se nepostavila nikdy 🤔
No, v té Itálii se ta stavba dosud nepostavila…
A studií na most už měli za poslední stovky let taky dost, možná akorát to spojení Prahy s Libercem má více studií 🙂
V Itálii už na to byly hromady studí, zákonů, ministerských dekretů, společnost zodpovědná za stavbu (Stretto di Messina SpA) vznikla v roce 1981. V roce 2005 už byla i veřejná soutěž na stavbu, pak byl projekt zase opuštěn. Tehdejší vítěz se se státem dlouho soudil, výsledkem je to, že to má stavět teď bez nové soutěže (s pouze mírně upraveným projektem z roku 2005).
Stavět takový most v seismický aktivní oblasti není asi dobrý nápad. Snad italové vědí co dělají, aby to neskončili při většímotřesu jak v Janově.
V Řecku a hlavně v Japonsku podobné mosty najdete. O tom řeckém je na YT dokument od National Geographic.
A ten Janovský spadl při zeměštřesení?
Oceňuji ironii a předpokládám, že většina to ví, ale pro ostatní připíši, že v Janově most spadl kvůli vědomě zanedbané údržbě po privatizaci.
A kvůli konstrukci, která se blbě udržuje. I takový Golden Gate stojí v seismicky aktivní oblasti, měli tam dokonce zeměstřesení při jeho stavbě. Je to už 90 let a stále stojí.
Když firma most koupila, věděla, že k tomu patří údržba a jaká. Systematicky zanedbala údržbu četných silničních objektů po celé Itálii, které tím poškodila, na štěstí bez tolik lidských obětí jako v Janově.
Neskutečné, Sicílie se vždycky bránila, protože jí vyhovovalo být trochu oddělená. Se vstupem Švédska a Finska do NATO další dřív nemyslitelná věc, kterou iniciovala ruská agrese.
Nikdy jsem si tu vzdálenost nezjišťoval, takže mě teď dost překvapilo, jaký je to vlastně kousíček a že už to dávno nestojí 🙂 Když Portugalci zvládli 17kilometrový Ponte Vasco da Gama přes Tejo už někdy v 90. letech.
Ten má sice 17 kilometrů, ale nejdelší mostní pole má „jenom“ 400 metrů.
Představte si, že existují i mosty s délkou přes 150 km. Např. https://en.wikipedia.org/wiki/Changhua%E2%80%93Kaohsiung_Viaduct Ale s tímhle mostem v Itálii to nemá žádnou spojitost.
To je tedy příměr ;-(
Uzasny. Ted jsem zjistil, ze po tom nejdelsim jsem jel, aniz bych si toho vsimnul nebo si to uvedomil 🙂
Problém je v hloubce moře v tomto místě.
V hloubce, silných větrech i proudech vody. Byly zvažovány i tunelové varianty (přes tu hloubku dna), moderní materiály ale umožní postavit jedno obrovské mostní pole.
Vzdálenost není všechno. Je tam řádově větší hloubka, problémy s větrem i seismickou aktivitou. Proto to řešení s rozpětím hlavního pole 3,3 kilometru, což je ale o více než 50 % více, než poslední „rekordman“. Celková délka zas tak velkou roli nehraje.
Plánoval to už Mussolini, tak snad se to konečně postaví 😀
Omyl, to už plánoval Archimédés.
Náklady na výstavbu mostu přes Messinu jsou uvažovány na 330 miliard, náklady na výstavbu dvou nových bloků dukovanské elektrárny na cca 400-410 miliard.
I přesto si myslím, že před námi leží jednodušší úkol, než před našimi italskými kolegy.
To ano, to bufe orisek…
To rozhodně. Stavět něco takového v seismicky aktivní oblasti je na hraně dnešních možností.
V seismicky aktivní oblasti se stavěl i Golden Gate a to se 100 let starými technologiemi a výpočty. Dnes je to sice extrémní délka, ale již v rámci našich možností, je to spíš hrozně drahé než sotva možné. Viz stavba mrakodrapů v seismicky aktivních oblastech.
Myslím, že jsou to celkem srovnatelné projekty z hlediska technické náročnosti, časové náročnosti i pochybné ekonomické návratnosti.
Ono se můžou stavby brát jako % do armády, protože po nich může jet armáda? Tak to můžeme nové dálnice taky tak brát ne?
Může, ale to by se musel schválit rozpočet na obranu těch 5%, aby si mohli hodit bokem 1,5% na infrastrukturu. U nás se zatím hádáme o destinky nad slíbená 2%, 25 let po vstupu do NATO.
Upřímně nevím jak to vedou v té Itálii. Zatím to vypadá jen na posvěcení komise. Mají na to nějaký speciální zákon jako měli na obnovu mostu v Janově, mají vybraného zhotovitele, nebo je to jen PR kec, že se začne příští rok stavět (a co konkrétně, příjezdová cesta)?
5 % HDP je cca 20 % rozpočtu ČR, protože rozpočet u nás odpovídá cca čtvrtině HDP.
Nedivím se, že toho nejsme schopni dosáhnout. Jsou to astronomické výdaje, přitom rozpočet nám požírají důchody a neefektivní výběr daní.
% 5 HDP dávala Amerika do programu Apollo, a už tenkrát se to bralobza dlouhodobě neudržitelné.
No dlouhodobě neudržitelné to bylo, ale profitovala z toho celá země, nakopla si nejen vesmírný průmysl, novou generaci odborníků, úplně nové technologie, ono se to nakonec vrátilo i s úroky.
Bohužel rozbujený sociální systém (plus třeba nízké zdanění majetku) nám vytváří velké dlouhodobé ztráty. Ale jinak si myslím, že bychom to i zvládli, protože tyhle investice se mohou do rozpočtu vrátit ať už přes zaměstnání našich lidí a firem (což jde i u Dukovan), rozvoj průmyslu, inovací, na to vázaných služeb a podobně.
Těch 5 % je koncipováno jako 3.5 % obranných výdajů (bývalá 2 %) + 1.5 % řekněme s obranou souvisejících výdajů. Výslovně se počítá i s civilníma projektama, počítá se do toho třeba ochrana kritické infrastruktury nebo podpora (relevantní) průmyslové základny, ale i třeba vývoje a vědy – samo NATO uvádí i meteorologii. Logistika je jedním z uznatelnych nákladů, pokud lze nějak vyčíslit míru přínosu pro vojenské operace. A přímo do těch vojenských lze počítat například také výdaje pro různé složky ministerstva vnitra, nebo třeba pobřeží stráže, pokud jde o náklady na síly, které lze realisticky nasadit i mimo území… Číst vice »
Pokud to chápu správně, tak posvěcení této komise, odpovídá našemu stavebnímu povolení v právní moci.
Zhotovitele mají již dávno vybraného, návrh mostu je už také kompletně vypracovaný a dnes měli podepsat smlouvu o výstavbě s vybraným dodavatelem. Tento rok chtějí začít s přípravnými pracemi a příští rok zahájit hlavní stavební práce. Tak uvidíme, jak se jim to povede.
To jsou potom opravdu schopní, když už to mají takhle rozjeté. Tak snad jim to vyjde.
Na obranu, ne „do armády“. Co se bude uznávat, bude ještě předmětem vyjednávání.
No a právě o to jde. Po novu se to může a bude se to počítat do těch 5%, takže reálné 1.5% budou silnice, dálnice a nemocnice. Ale to opozice voličům neřekne…
Upřesním: kvůli životnímu prostředí neprotestovali jenom ekologové, ale i mnozí jiní občané.
Neví někdo, zda tam bude i cesta pro pěší/cyklisty? Nebo bez vlaku/auta ten most překonat nepůjde?
Je dost možné že to nepůjde. V Istanbulu se taky jinak než autem/vlakem z Evropy do Asie nedostanete.
🙁 Ale Istanbul je už napůl Asie, tam na pěší nemyslí obecně… Čekal bych že v Evropě se bude chůze/kolo brát v potaz.
Obecně bych to vždy uvítal ale přece jen na 3,7 km dlouhém mostě je to myslím už trošku bezpečnostní riziko – mít tam někde po celé délce chodce a cyklisty v případě náhlé změny počasí, zdravotních potíží, defektu na kole…
O tomhle už se myslím na tomto serveru diskutovalo u jiného článku o tomto mostu tak rok či podobnou dobu zpátky… Z pohledu cyklisty není 3,7 km žádná extra vzdálenost, vždyť to má přejeté za 10 minut. I kdyby ten most byl hodně do oblouku a muselo se jet ze začátku trochu do kopce, tak kdyby se opravdu potřeboval tak urgentně vrátit na břeh, tak pokud by ještě nebyl za polovinou mostu, může to otočit a vždycky pojede z kopce… Pro pěšího je to časově trochu delší, ale i kdyby byl zrovna v polovině mostu, tak to na nejbližší břeh… Číst vice »
Tyjo jestli to tentokrát už fakt klapne tak se snad konečně za pár let pojedu podívat na Sicílii. Držím Italům palce 👍
Já bych naopak doporučoval tam zajet ještě před dokončením mostu, myslím že tamější železniční trajekt je už poslední na světě s osobními vlaky.
To mám v plánu už několik let a tímto rozhodnutím dostala cesta vlakem na Sicílii prioritu.
Mmch. i tak je Sicílie v zajímavém železničním stavu – několik tratí bez provozu kvůli špatnému stavu nebo opravám, trať z Katánie do Caltanissety ve výluce (některá část už několik let) kvůli modernizaci na dvoukolejku s přeložkami.
No a některé tratě už delší dobu zrušené.
Letos byly myslím obnoveny vlaky mezi Ankarou a Teheránem, které trajektem překonávají cca 100 kilometrů po jezeře Van. Dá se s tím jet i v případě, že nechcete až do Íránu – vystoupit se dá ještě před hranicemi v Kapiköy. Ale jezdí to snad jen jednou týdně.
Tam sice obnovili vlak, ale je tam normálně pěší přestup na trajekt, a na druhé straně nastoupíte do jiné soupravy. https://www.seat61.com/Iran.htm#Timetable-eastbound
Tak to se omlouvám za chybnou informaci. Před covidem se vystupovat nemuselo, i na Wikipedii je to ještě postaru: „The ferry carries mainly railcars across the lake along with passengers.“
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Lake_Van_Ferry
Nechci mlžit ale myslím že i nějakou dobu před covidem se vystupovalo, převážel se pouze íránský poštovní vůz. Osobní vozy před jezerem byly turecké a za ním íránské.
Nelétáte? Aktuálně se dá koupit letenka z Vídně do Catanie za 20 – 30 Eur jednosměrně (Ryan).
I cesta může být cíl. Nebo zážitek.
Kolikrát jste už letěl letadlem?
A kolikrát jel ve vlaku na lodi?
Škoda, že si ho nenechali vypracovat od Valbeku, přichází o hodně…
Zajisté kopanec od autora mnoha slavných a realizovaných projektů, že? Tipl bych si na maximum zručnosti v podobě práce s klávesnicí.