Nečekaná komplikace s D11 do Polska. Část stavby stojí kvůli radioaktivitě

Stavba D11 Trutnov - st. hranice. Foto: ŘSDStavba D11 Trutnov - st. hranice. Foto: ŘSD

Naměřené hodnoty jsou až patnáctkrát vyšší oproti normálu.

38 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Happy

Tak aspoň se pustí státu žilou za vícepráce…

inženýrský geolog

Předpokládám, že v dokumentaci bylo, že hodnocení parametrů navážky bude až na základě skutečností, odkrytých při provádění stavby v rámci výkonu geotechnického dozoru.
Složení navážky je natolik variabilní parametr, že ho není možné řešit z bodových vrtů předem. Chápu, že lidem mimo obor to přijde možná divné, ale je to takhle správně a holt se trochu počká, než se vypočítá nejlevnější způsob řešení. Tak jako tak by se to vyřešit muselo, takže stejně by to stálo peníze na řešení, akorát že dokud nemáte otevřenou stavbu, tak u navážky nevíte, s čím pracujete. Proto až teď.

Pepaan

Vědělo se, že se ta navážka bude muset odtěžit. Mohlo se to provést předem, když se vědělo, že tam jsou rizika.

Pavel S.

V jaké fázi by k tomu odtěžení podle Vás došlo? Při přípravě projektu, když stavba ještě není povolena, takže se vlastně neví, zda tam ta dálnice vůbec bude? Nebo stavbu samotnou rozdělit na více fází a tím ji prodloužit? A nedějte se tom samé vlastně teď?

inženýrský geolog

Ne, nemohlo. Navážka je z podstaty vždy velmi různorodá. Bodové vzorkování kontaminace předem není reprezentativní, když nevidíte dovnitř. Je přesnější a správnější ji vzorkovat po rozsáhlém plošném rozkrytí, kdy je zřejmé převažující složení. Nevím, které „se“ znalo předem hodnoty kontaminace, každopádně postup, který navrhujete, není správný, protože může vést na začátku projektu k nastavení velmi zavádějících kritérií na základě nevhodně nereprezentativního vzorku. To pak může vést k velmi nepříjemným změnám cen zemních prací kvůli změně podmínek nakládání s takovými zeminami, poté, kdy vyjde najevo rozdíl mezi úvodním vzorkem a skutečností. Tím se navážka liší od ostatních typů zemin nebo hornin,… Číst vice »

Luboš Beneš

Zajímalo by mě jak se na to přišlo. To je standartní postup měřit radiaci na stavbě dálnice? Jak často se měří? Nebo to bylo na něčí podnět? Ví někdo?

Slávek

Měří se tam, kde je předpoklad výskytu, např. na D4 u Příbrami.

Petr Voceďálek

Mám asi stejnou otázku. Veřejnost včetně starosty Trutnova hned hází všechno na projektanty. Ale není vše správně dle projektu? V projektu se na to upozornilo, předpokládalo se kontrolovat určité lokality na radioaktivitu, teď tam něco naměřili, tak se to řeší?

Pavel S.

Rozhodně to není standardní postup, měřit při stavbě úroveň radiace. Takže kdyby se s něčím podobným nepočítalo (jak někdo podsouvá), tak by měření ani neprobíhalo a nikdo by se nic nedozvěděl. A že se při stavbě objeví něco, co nemohlo být přesně zřejmé od začátku, to asi zná každý, kdo se pustil do nějaké rekonstrukce třeba na chalupě. Že při stavbě dochází ke změnám je úplně normální, jde hlavně o to, aby byly dobře smluvně nastaveny způsoby, jak se vypořádat s následnými změnami rozsahu prací a termínů, což už dneska na ŘSD docela funguje. Asi bych v tom nehledal zbytečně… Číst vice »

Vítek

„Přirozená“ radiace na které není nic přirozeného. Je to uložiště radioaktivního popílku z elektrárny. Jmenuje se to mrtvé jezero a doporučuju se tam jet podívat. Z fleku by se tam mohli točit Ropáci 2.

Lukas B.

trasa výsypky na mrtvém jezeře obchází. tipuji, že problém bude na kupách u severního portálu tunelu poříčí.

MKzB

Možná se mýlím a bylo by třeba znát přesnější čísla. Ale co se týče radiace, tak je důležitá dávka, kterou člověk obdrží. To závisí na tom, jak silná je ta radiace a kolik času tam člověk stráví.
Předpokládám, že vzhledem k rychlosti vozidel na dálnici tam člověk nedostane větší dávku než na RTG vyšetření a kdyby tam uvíznul v zácpě, tak to nebude více než na exkurzi v Černobylu.

SYN

Pokud je intenzita 15x silnější než „obvyklá“ (a to jen místy), musel byste tam strávit (v kolonách?) řádově měsíce (celé, jakože dnem i nocí) abyste se dostal někam na roční dávku která je u nás dovolená/považovaná za zcela neškodnou.

Slávek

A co stavbaři?

Honza84

Presne tak, jde hlavne o stavbare. V clanku je to i zminene.

none

Musí stavět rychleji.

MKzB

Musí se střídat.

Chleba Nakup

Musí nosit olověný suspenzor.

SYN

Budou muset nosit dozimetr, aby se kontrolovalo (ne)překročení povolené roční dávky.

Jirka

Alespoň si ty pracovníci nebudou muset v noci svítit :))

Dan V.

Měli to nechat postavit Poláky.

JFK

Těm radiace nevadí?

factory

😂😂😂

Gwann

To je ale prekvapeni, ze popilek z uhli z zaclersko-svatonovickeho reviru je ponekud radioaktivni… Vi se to nejmene od 80.let vsude v okoli

Frantisek

Jasně a bylo to v zadavačce pro tender, že je potřeba řešit starou ekologickou zátěž a zajistit ochranu pracovníků?

Gwann

To urcite nebylo. Ale vedet to mohli a meli.

MKzB

Není to náhodou ten popílek, který se přimíchávat do betonu při výrobě panelů pro panelová sídliště, a ten samý popílek, který se ještě nedávno používal pro výrobu šedých porobetonových tvárnic?

Lukas B.

to je jiný popílek. popílek používaný jako stavební pojivo/plnivo je ostře sledovaná záležitost a jestli se nemýlím, tak uspokojivé vlastnosti a a hlavně dlouhodobě stálé vlastnosti má pouze ten ledvický.

na trutnovsku je obecně problém se starými škvárobetonovými tvárnicemi, a to jak továrními, tak doma plácanými. kdybyste snad tamo kupovali nějakej svépomocněj štokáč ze sedmdesátek, tak si půjčte na odpoledne gajgra a zkuste, jestli se nerozcvaká jak písařka píšící všemi deseti.

Gwann

Tak taky v okoli s temi sedymi tvarnicemi z nej byla v tech osmdesatych letech slusna ostuda. Proto to vim 😁

VRTjecesta

Nejel tudy náhodou někdy Homer Simpson?

Kubrt

Popílek z elektrárny Poříčí, konkrétně tedy pocházející z uhlí z některého z okolních dolů, byl příčinou zřejmě první „radioaktivní aféry“ v 80. letech v Československu – používal se na výrobu pórobetonu v závodě stojícím vedle elektrárny. Následně se začala radioaktivita popílku sledovat a hlídat.

Jiný Petr

Tvárnice z popílku se vyráběly i jinde v republice. Podobnou aféru s vysokou radioaktivitou v porobetonových tvárnicích jsme měli na Kladně taky. Dodnes ty domy stojí a lidé v nich bydlí.

Kubrt

V tom Kladně to byla škvára z Rynholce použitá na panely, ne přímo pórobeton. Ten se samozřejmě dělal leckde, ale právě ten trutnovský popílek byl z hlediska radioaktivity nejproblematičtější.

Jiný Petr

Panely jsou možné. Ale byly to i tvárnice z Libušina 🙂

Jiří Voseček

Je to relativně v pohodě, dokud neprovedete výměnu oken za plastová a ještě hůře, když si uděláte zateplení. Pak z radonových lázní zdarma máte rakovinovou past, ve které bydlete nechcete.

DavidS

To je hozená rukavice pro Patrika. Vyhlášení unikátní radioaktivní obalsti?

Frantisek X

Vy si to tam prostě musíte najít. Jen se divím, že se tu zatím houfně nenadává na elektrárnu, že zapříčinila zdržení životně naprosto nepostradatelné stavby. 🙂 Na přírodu už by to jelo…

Mysel

To by to tam muselo svitit o dost vic, tohle je slabota. Tedy pokud to srovname treba s unikatni Vychodouralskou prirodni rezervaci.