Nebezpečně nízko, pak rychlé stoupání. Podívejte se, jak blízko bylo u Křivoklátu k nehodě airbusu
Airbus A320neo TAP Air Portugal nad Křivoklátskem. Zdroj: Microsoft Flight Simulator / čtenář Zdopravy
Do nárazu zbývaly nižší desítky sekund.
Tam muselo lítat tyček, jak když na seznam.cz píše Zedek pod fejkem Zdeněk Krajčovič :-)))))))))
Jo a pro přepočítávače stop: Jedna stopa je 1,15 pivní lahve, takže 300ft je přesně 345 lahváčů 🤪
Dneska už to tak jednoduché není, protože mnohé pivovary využívají atypické láhve jako součást svých PR – ale většinově to zhruba platí.
Výška je nicméně pořád stejná.
Vzhledem k tomu, že GPWS se do roku 2005 (a v tu dobu se nám navíc o A320neo zdály jen vlhké sny) muselo upgradovat na EGPWS, tak je článek, stejně jako mnoho „expertů“ dost mimo…..
Poprosím redakci o věnování trochu pozornosti pravidlům českého jazyka:
„Spolupracujeme s kolegy z Portugalské autority…“ – pokud se ten úřad nejmenuje „Portugalská autorita“, pak tam bude malé P. Nehledě na to, že česky by se spíše řeklo „z portugalského úřadu“ – autorita je zjevný anglismus.
Děkuji.
Pokud je citace, tak je v pořádku, že tam zůstal výraz „autorita“, který zřejmě citovaný piz
Pardon, omylem jsem to publikoval dřív 😁 Chtěl jsem napsat: …citovaný použil. V citacích by se neměl měnit obsah sdělení, leda by pak taková úprava byla v článku výslovně označena jako redakční úprava.
Flyrosta:
https://www.youtube.com/watch?v=MIBbSGz-qZc&t=8s
Přiznám se, že jsem čekal od videa více, takto je to naprosto zbytečná práce. Jednak okno nejde zvětšit a pak je hezké, že slyšíme zvuk lesa, ale měl by být slyšet zvuk letadla. Myslel jsem si, že na tohle je MFS podstatně lepší, když jde primárně o hru.
EGPWS budiž požehnáno, každý rok zachrání několik situací CFIT.
Je super vidět tu dvojí redundanci EGPWS a ATC v akci. Každopádně jsem dost zvědavý na závěrečnou zprávu.
Jaké bylo počasí? Nechce se mi věřit, že by piloti v pohodce koukali na špičky stromů a poslouchali varování z věže, že jsou nízko…
Jako skoro cely leden byla inverze, mlha, na Ruzyni byla v tu dobu vodorovná dohlednost 400 m, oblačnost cca ve 100 metrech, tj. v místě incidentu byly nejspíš mraky až na zem. Z letadla nejspíš nebylo vidět vůbec nic, a navíc ono těch 300 nebo kolik metrů nad terénem není zase tak nízko, aby cestující počítali šišky na stromech.
Jsou tam kopce vysoké přes 600 m.n.m., takže to mohlo být klidně je 100 metrů nad terénem.
To rozhodně nemohlo. Nejnizsi vyska letu byla cca 2600 stop = 800 m, kopce tam maji cca 500-550 m, takze to bylo neco mezi 250-300. UZPLN oficiálně potvrdil 295 m NAD TERENEM. Pro představu – je to asi stejně, jako mají letadla nad Horoměřicema.
Ona ta výška je jedno….. Prostě to varování od EGPWS přišlo 30sec před kolizí s terénem (vypočítává to počítač podle rychlosti přibližování k terénu) takže klidně 15s před kolizí se stromy (záleží na tom jestli se signál odrážel od země nebo stromů, sestupové křivce a výšce stromů)
Ono se v mracích nepozná, že se blíží zem. Let do terénu je vždy o tom, že za okny nic není vidět.
zajímavé, že ani flyRosta nepustil žádné info, asi to dosud bylo dobře utajené
Taky jsem si myslel, že bude první s nějakou ucelenou informací.
Informace se sbíhají, jistě něco časem vydá.
Dobry den letani se nebojim
Nejbezpecnejsi zpusob prepravy
Co jsem viděl jeho videa, tak si myslím, že neche zveřejnit nic, dokud není tento případ dostatečně podložen. Ale určitě, jak bude vědět, že má dostatek podkladů, informace k této události zveřejní
Už video zveřejnil. Jak je jeho dobrým zvykem, drží se zatím známých faktů. Na další informace musíme počkat.
Jak utajené, když jsou data celou dobu na Flightradaru?
tak ono asi nebude moc lidi, kdo 24 hodin denne sedi u pc a kontroluji kazdy let na flightradaru.
navic ono to na prvni pohled na tom fr24 neni ani “videt”.
takze bez cileneho upozorneni by si toho niko nikdo nejspis ani nevsiml.
On ten vložený okruh snad není dost nápadný (nezvyklý)?
Není. takové věci se dějou neustále a všude.
GPWS generuje pronikavé cvrlikání nebo slovní upozornění „terrain“? Nejsem oboru. Matně si vzpomínám, že jsem v tu dobu sledoval Slow TV a nějaké cvrlikání během komunikace s věží slyšel.
GPWS kromě toho, že mluví (Terrain, Pull up), tak houká (https://www.instagram.com/reel/DAlZYDMI55L 😀). Jinak let v tu dobu komunikoval s APP, ne s věží. Cvrlikání bylo nejspíš odpojení autopilota.
Je to silný autentický zvuk, něco jako dvakrát zaznějící siréna whoop whoop a energický slovní rozkaz (SINK RATE, PULL UP nebo TERRAIN, PULL UP).
https://youtu.be/9ggq-elqGig?si=-yO9z1QjVcFVk5JT&t=108
Na A320 sirena neni, jen synthetic voice.
Dík.
Když už se v článku píše „podle veřejně dostupných dat z aplikací pro sledování letadel asi 2300 stop“ bylo by vhodné napsat že že podle stejných veřejně dostupných zdrojů o deset minut později letadlo přistálo ve výšce 875 ft tedy 359 ft pod pražským letištěm. 🙂
https://globe.adsbexchange.com/?icao=4952c7&lat=50.107&lon=14.240&zoom=17.7&showTrace=2026-01-17&leg=1&trackLabels×tamp=1768645626
Veřejně dostupné aplikace pro sledování letadel totiž pracují primárně s tlakovou výškou z ASDB kterou je nutné přepočítat podle QNH.
No tak přistáli v dříve uvažované stanici metra 🤣
Myslíte přestup hrana – hrana?
Stop?
V čem je problém? V letectví se měří ve stopách a uzlech na celém světě. Nemáte zač.
Prepocet stop na metry je jednoduchy: bud vynasobit 0,3 (presne je to tedy 0,3048, ale to se da zanedbat), nebo je nekdy rychlejsi (ale pozor, mene presne…) vysku ve ft vydelit tremi a odecist 10 %.
Prepocet kn na km/h je taky jednoduchy: vynasobit 1,8 (presne je to 1,852, ale opet lze zanedbat), nebo rychleji vynasobit dvema a odecist 10 %.
Myslím, že pro nás, kteří se o letectví absolutně nezajímají a pro které jsou inperiální jednotky španělská vesnice by nebylo od věci uvést tyto údaje třeba v závorce i v metrických jednotkách.
Kdo se o letectví absolutně nezajímá, článek nebude číst. Já taky nečtu články o hokeji, rybaření a tisícovce dalších činností.
Já si přečtu všechno.
Ale klidně můžete, protože rybářství i hokej se jede v metrických jednotkách.
Já taky články o letectví běžně nečtu, ale když z titulku plyne, že málem došlo k nehodě u Křivoklátu, tak už to je dostatečně zajímavé na to, abych si to přečetl, a to, jak vysoko byl ten stroj nad zemí je v tu chvíli asi ta nejpodstatnější informace. A jasně, můžu si vyhledat, jak to přepočítat a nacpat to do kalkulačky, ale myslím, že se snad shodneme na tom, že pro čtenáře je příjemnější, když najde takové údaje v článku. Ne nutné, ale je to jednoznačné zvýšení kvality.
Nebo vyvynete mirne usili, a prepocet najdete na internetu a rozsirite si malinko obzory?
Na internetu existuji mraky pomucek, prevodniku, kalkulacek, i Google nebo kterakoliv „ejaj“vam to po zadani vyplivne na setinu presne…Orientacni prepocet je velmi jednoduchy…Co jeste vic chcete?
To je asi stejna omezena logika jako kdyz jsem byl v Madridu v McDinaldu svedkem bizarni sceny, kdy se skupina portugalskych(!) studentu rozcilovala, jaktoze objednavkove automaty jsou jen ve spanelstine, anglictine, nemcine a francouzstine, a ne v jejich rodne portugalstime…
Nemáte pravdu, SNŠ a Čína fungujú na metrickom systéme.
Na celém světě se z důvodu jednotnosti používají imperiální jednotky, jen Rusko muselo mít vše jinak (zmateme nepřítele) a Čína to má ze socialistického bloku, stejně jako jsme měli my před revolucí. Jsou s tím jen problémy pokud se nelétá čistě vnitrostátně.
Nevidím najmenší dôvod merať v stredovekých kravinách, štát podpísal metrickú konvenciu, tak by ju mal dodržiavať. Dokonca aj ICAO oficiálne uprednostňuje metrický systém. A úplne najväčšia zvrátenosť mi príde trvať na rýchlostiach letúňov v stredovekých kravinách a rýchlosť vetra udávať v metroch za sekundu, totálne to komplikuje výpočty. To isté parametre dráhy v metroch, ale vzdialenosti od navigačných bodov v stredovekých kravinách.
Ja mam treba i na meteostanici ze zvyku nastavenou rychlost vetru v uzlech, m/s nebo km/h mi nic nerikaji.
Středověká kravina dělí obvod země na úhlové stupně, minuty a sekundy. Námořní míle odpovídá jedné úhlové minutě na povrchu planety. Díky tomu se ta středověká kravina dá spočítat z hlavy a kreslit jen s pomocí pravítka, kružítka a tužky. Kalkulačkám nedělá mořská voda zrovna dobře.
Námorná míľa je o inom, v astronavigácií svoj zmysel má, ale astronavigácia sa už prskticky nepoužíva, čiže to už nie je až tak potrebné, DME je jedno, v akých jednotkách má stupnicu, INS tiež. Stredovekými kravinami som ale myslel najmä stopy, libry atď a od nich odvodené jednotky.
Výška se prostě standardně určuje ve feetech, rychlost v uzlech a vzdálenost v mílích. Navigační věci. Ostatní může být v tom co kdo preferuje. Délky drah metrické nebo imperiální, rozměry letadel metrické nebo imperiální, palivo nebo určování tlaku jakbysmet Jestli v něčem nevidíte důvod, tak nechápete že jednotnost v navigaci má přednost před standardizací obecnou. Protože horší než imperiální jednotky je když je to v každém koutě světa jiný systém. Překvapuje mě, že nikdo neteče z toho, že trubky instalatéřiny u nás nejsou metrické, rozměry displejů jsou také zavedené v palcích atp. 🙂 A to si opravdu myslím, že metrický… Číst vice »
asi se vas zapomeli zeptat.
vzdyt je to jedno. je to proste 100 brambor.
vam to muze byt jedno. tak to nereste.
No, upřímně, ač nesmírně nerad, musím konstatovat, že metrické jednotky v letectví jsou pravděpodobně jediná věc v historii, kterou kdy bolševici vymysleli správně a jejíž celosvětové zavedení by vůbec bývalo nebylo na škodu… 🙂
Proc se pouzivaji na urceni vysek stopy, to netusim, ale pouzivani uzlu a namornich mil ma v namornictvi a letectvi dost dobry duvod.
No v tom námořnictví (a částečně ze začátku i v letectví) to kdysi smysl mělo kvůli navigaci (1 NM = 1 úhlová minuta zeměpisné šířky), dnes už je to přežitek v obou oborech.
To záleží na tom, ve kterém roce se nacházíte.
Nebolo to jediné, pár ďalších vecí by sa našlo, napr. zjednodušenie abecedy, čo zjednodušilo následnú veľmi úspešnú a v histórií asi najväčšiu kampaň na likvidáciu analfabetizmu qlebo masívnu elektrifikáciu krajiny, ale celkovo máte pravdu.
Tak oni bolševici nebyli jediní koho to napadlo, rozdíl byl v tom, že se potřebovali oddělit od západu a to skvěle zapadlo. ICAO se to také snažilo prosadit od 70. let, ale nepovedlo se.
Mě by zajímalo, proč mají lidi problém se sdělením faktu, že se v letecké navigaci po světě jako standard používají imperiální jednotky. Je to standard, který pár zemí ignoruje v neprospěch věci a zavedli svůj systém s potřebou soustavy převodních tabulek. Navíc je tam v každé zemi jiný systém, což je další zmatek, protože nemají FL jako celé desetitisíce FT, ale různé šišaté hodnoty v metrech, Čína jinak než Rusko a Kazachstán a spol také jinak. I kokpity a přístroje jsou na imperiální jednotky, sice to jde v době počítačů přepnout, ale je to další věc, kterou lze špatně nastavit.… Číst vice »
Ještě orotodromická navigace, kdy 0° je směr k cíli, nikoliv k severu. Systém, který vyžaduje bezchybnost, chyby neodpoští, proč taky, když je sovětský člověk bezchybný. Velmi nebezpečná premisa.
Tie FL súhlasím, dal by som ich po 250m (zároveň sa mierne zníži rozostup, čo zvýši kapacitu trás), teda jedným smerom xx250 alebo xx750m opačným xx000 alebo xx500m.
Ešte k tomu lietať na emila alebo na huga je čisto vec zvyku, to isté prístroje, ja som napríklad z L200D naučený, že na umelom horizonte sa pohybuje symbol lietadla, a na gyrokompase ručička, čaže ma západné prístroje mätú, kto lieta ale napr. na cessne bude to mať naopak. K ortodromickej navigácií, tam je to tiež o zvyku, ja mám napr. v L200D tiež Sovietsky INS a ten indikuje ortodromicky, je to tiež len o zvyku.
Rozdíl mezi QNH a QHE není jen o zvyku. Možná při létání kolem komína VFR, ale v komerční dopravě, kdy pilot přes den navštíví spoustu letišť a musí létat IFR třeba někde kolem hor, tak v QNH všechno sedí hlavně co se týče rizik překážek, výšky kót atp. vše je nad mořem, jediná výhoda QFE je přestane s výškoměrem na nule, ale do té chvíle to v IFR spíše přítěž.
Na emila zase pri priblížení vždy sedí výška a vzdialenosť (z DME, rátam štandardný uhol GS), čiže sa ľahšie počas priblíženia kontroluje, že som na správnej rovine. Taktiež DH je proste vždy 60m (30m na CATII). Tak isto sa nepresné priblíženie (LOC/DME, VOR/DME alebo 2NDB/DME) lieta podstatne lepšie na emila, lebo ma zaujíma výška nad dráhou. Preto nás inštruktor IR učil vždy pri zahájení priblíženia preisť na emila a priblíženia lietať zásadne na emila, čo by mohlo pomôcť predísť napríklad práve tomuto incidentu, proste by im nesedel výškomer s DME (vždy sa na priblížení používa baro, pretože terén údaje rádiovýškomeru… Číst vice »
No, tvrdit, ze letat na QNH a QFE je jen o zvyku – je neuveritelne.
nechci soudit “zrychlene”, ale teosku mi pripominate stare aeroklubaky, kteri dostali koprivku pri predstave, ze by meli mluvit do radia, a kdyz se pred nima reklo slovo letovy plan, tak dostali rovnou infarkt.
Mám prelietanú s L200D celú európu v rátane Álp, Nórska a Islandu, drvivú väčšinu IFR, ale za tým, že priblíženia je najlepšie lietať na emila si stojím, viď vysvetlenie vyššie.
No, nevím, kde ve světě vám řídicí dá barometrickou hodnotu pro QFE. Standardně předávají QNH údaj (protože to je standard), s ničím jiným se v řízených prostorech nepočítá, případně si jej nutné vyžádat. Zvykat si pak na systém který se v dopravním letectví mimo Ruska běžně nepoužívá mi pak přijde jako bad habit, dokonce možná zažraný do instruktora, pokud je staršího ročníku a učil se ještě za socíku (kde se QFE používalo).
Nás učil vždy si QFE vyžiadať (na vyžiadanie riadiaci dá) normálne lietať na huga, ale v momente zahájenia priblíženia zásadne preisť na emila (na záložnom výškomeri nechať QNH pre prípad missed approach oba hlavné výškomery prenastaviť na QFE), kvôli tomu, aby každé priblíženie vyzeralo rovnako, čiže si človek podstatne jednoduchšie všimol, že spravil nejakú blbosť (napr. letí po falošnej GS, alebo po nejakom odraze, nerátam teraz také chuťovky ako niektoré letiská v Nórsku alebo na Islande so 4 alebo 4,5° GS, tie sú rizikové vždy). Sám neznášam, keď inštruktor nevie žiakovi vysvetliť, prečo niečo robí tak, ako to robí, ale… Číst vice »
Nevím, školy nemám, ale kdyby to melo smysl, tak se to provozuje i v bězném dopravním letectví.
Jenže tam se to neděje.
Takže se budu opakovat, ale presvedceni, ze “litat na emila má smysl” je jen tak trosku nostalgie z dob, kdy se vas instruktor ucil letat
Skôr mi to príde tak, že sa priblíženia lietajú na qnh zo zvyku, nevidím jediný dôvod, prečo sa nesnažiť, aby všetky priblíženia aboli čo možno najviac rovnaké, pretože to pomaáha predchádzať chybam, ako napríklad tá, ktorá viedla k tomuto incidentu.
Aha – takže celý svět lítá na QNH, ale prodle vás je to „ze setrvačnosti, a špatně“. Trošku mi to připomíná plochozemství. Mimojiné, ten váš emil na přiblížení by znamenal, že i koty pozemních překážek (kopce, věže, komíny) by musely být nikoli v nadmořské výšce, ale ve výšce nad letištěm, což by bylo docela nepraktické – dvě sady map, jedny pro přelety (s výškami nad mořem) a jedny pro přiblížení (s výškami nad letitěm). A ted co v případě, že v jedné relativně malé oblasti budou dvě leiště – s výškovým rozdílem třeba 100m. Jak takovou VFR mapu vyřešíte? Jak… Číst vice »
Aha, takže Rusi už dávno lietanie na QFE vyriešili (a že by zrovna mali vyrazne viac nehôd, kde to bol aspoň prispievajúci faktor sa nedá povedať) len všade inde je to neriešiteľný problém.
Aby bolo jasno neobhajujem globálne lietať na emila, normálne samozrejme lietať na huga, ale prístrojové priblíženia lietať na emila, aby každé priblíženie vyzeralo viac menej rovnako, na priblíženie je tak či tak na každé separátna mapa, nevidím teda dôvod, prečo by v nej nemohli byť výšky prekážok nad letiskom. K VFR lietaniu sa nebudem vyjadrovať, lebo VFR lietam minimálne.
V čem je problém? Tady nejsme v uzavřené skupině fanoušků letectví, i když si to bezpochyby místní mistři světa rádi myslí.
Opravdu nemám zač.
Článek určený pro veřejnost by ale měl uvádět i jednotky, na které je veřejnost zvyklá (klidně v závorce za údajem v jednotce používané v daném oboru). Tj. v tomto případě v metrech nebo kilometrech.
Letečtí odborníci si to asi nepotřebují číst zde. A i oni ocení, až budou číst článek o lodní dopravě, když tam budou mít přepočtené námořní míle. Nebo až bude článek o kosmonautice, když tam bude přepočtena na kilometry přepočtena astronomická jednotka.
Veřejnost je bohužel zvyklá na fotbalová hřiště, fabie a tak.
joooo… vědět kolik byla ta výška v pivech, to by byly diskuze 🤣
Taky to mohlo byt ve fotbalových hřištích a fabiich
A objemové jednotky v PET Branících / osoba / hodina 😀
Ta stopa asi bude anslosaská stopa a ne historická Pražska stopa (tzv střevíc). Převod na Pražský loket (od Přemysla Otakara II, je zazděný v novoměstské radnici) pak bude vycházet 1182 lokte.
Jo převod na něco jiného než části těla bych taky uvítal.
Nebo třeba rakouská poštovní míle 7585,936 m.
Světelné roky by byly lepší? 🙂 2300 stop ≈ 7,41 × 10⁻¹⁴ světelného roku
I v automotive se novináři naučili kilowaty…
Průměr ráfku je stále v palcích. Člověk se kupodivu dokáže naučit obě soustavy jednotek, třetí soustava jsou přirozené planckovy jednotky. Jenže ty jsou nepoužitelné pro běžný život.
Osobne si myslim, ze pokud nemaji nejaky AI agenta, kterej jim reviduje/kontroluje clanky pred publikaci, tak jsou docela za opicema. A mit tam jednu podminku o uvedeni treba SI jednotek v zavorce by je uz pak nezabilo.