Návrat Vihorlatu. Na konci září vyjede retro expres z Prahy do Čierné nad Tisou
Lokomotiva E 499.118. Foto: Vojtěch Fajkus
Jde o jednu z posledních příležitostí, jak projet trasu stejnosměrnou lokomotivou.
Jde o jednu z posledních příležitostí, jak projet trasu stejnosměrnou lokomotivou.
Tak to bude dlouha jizda, tahle lokomotiva jezdila jen 120 km/h….
Jede se to jako historická jízda a vzhledem k tomu, že téměř celou část po slovensku je max. traťová rychlost 120, tak je to dostačující.
Proč to jede zase přes Ostravu? Minulý rok jak jely Bobiny tak to bylo přes ValMez a Vsetín.
Není už Púchov střídavej?
Púchov je střídavý skoro 10 let (přepnutí do střídaviny proběhlo začátkem srpna 2015)
Bohužel tudy už to nejde. Dnes je střídavo až po Žilinu přednádraží. Čili od Púchova až do Žiliny by bylo třeba přípřež. Tuto cestu naposledy projely nulkové bobiny loni v srpnu…..
Pouze po Bytču
Zase si nemohli odpustit tu rudou svastiku. Když už tam chtějí něco dát proč to nemůžou udělát vzor 1968.
Je to součástí historie? Je, tečka.
Sice s vámi na jednu stranu souhlasím, na druhou mě ale napadá, co by se asi dělo, kdyby si němečtí železniční fanoušci vyjeli na trať s lokomotivou s hákovým křížem…
Součást historie je také svastika které symbolizují stejně zrůdný režim. Přesto ji nikde nedáváme.
V muzeu lze na lokomotivy v původním dobovém provedení narazit, při retro jízdách ovšem ne.
https://1gr.cz/fotky/idnes/20/112/cl8h/VSE87636d_25.JPG
Ne? Doporučuji navštívit některý z historických spolků. Na uniformách či technice opravdu ta orlice v pařátech černý čtvereček či politicky korektní nic nedrží. A je to tak v pořádku. Oni a ani ta lokomotiva tady nic nepropagují, mají jen historicky správný vzhled.
Podívejte se na nádraží Jihlava – město. Tam je na fasádě patrná hvězda dodnes…. Hrozná ostuda…
Mínusářů bych se rád zeptal, zda vám toto připadá normální? Otočte na budovu a pod horním prostředním oknem…. Vizitka SŽ a železnice v ČR….
https://www.google.com/maps/@49.4034309,15.5834551,0a,20.5y,31.49h,102.15t/data=!3m4!1e1!3m2!1sXx-goSCb8izs-CG6wWFYzw!2e0
Ten barák je celý zpustlý a bude se bourat, momentálně tam chcíp pes, takže to ani moc lidí nevidí.
Co byste ale řekl např. tomuto:
https://www.textildomino.cz/vanocni-zbozi/1506-vanocni-ozdoby-hvezdicky-v83.html
Vážený, já tam jezdím a jezdí tam opravdu hodně lidí. Takže vaše úvaha, že to moc lidí nevidí, je dost mimo. A je to mnohým opravdu dost k smíchu, jiné to šokuje. A kdo ten barák nechal zpustnout??
Na ten váš odkaz bych řekl jediné‘ „demagogie“…
Máte pravdu, jedná se o největší problém města Jihlavy, vše ostatní je tam už k všeobecné spokojenosti vyřešeno. 🙂
??? Řekl jsem něco takového? Jen, že je to ostuda a jde to na vrub dráhy. Nic víc, nic míň.
Kvůli vám na té ruině před její demolicí budou určitě oprašovat fasádu.
https://zdopravy.cz/velka-promena-nadrazi-jihlava-mesto-muze-zacit-vyjde-na-127-miliardy-zakazku-ziskala-skanska-212662/
Po tom co si lid zvolil neobolševika PEPU na hrad řešení nějaké rudé hvězdy je zcela irelevantní.
To je jen třešnička na dortu. Začíná to politickými stranami, které se u nás v zásadě dělí pouze na levicové a levo-středové, přebujelým státním aparátem rozhazujícím peníze tak, aby si v první řadě stabilizoval (=uplatil) voličskou základnu, konkurenčním podnikatelským prostředím, ve kterém se konkuruje zejména v pobírání dotací, a internetovými diskusemi, jako je tato, kde vám každý i bez požádání vysvětlí, co všechno by vám zakázal, abyste se nemohl mít lépe, než on.
To si tu rudou hvězdu můžeme s klidem už dát na čepici všichni, ne jen prezident.
Když tady vidím slet pamětníků – zaujala mne zmínka o brigádách socialistické práce. Jako pozdní Husákovo dítě jsem toto v praxi už nepoznal, to byla kvalita práce/služeb takových brigád skutečně o tolik vyšší, než u demotivovaného zbytku, nebo šlo o odměnu pro vyvolené, nebo jak to v tomto vlakovém kontextu fungovalo? Díky!
Pamatuji že jsem četl kroniku BSP dílenského prostředí depa, v podstatě tam byly závazky že to co mají dělat v pracovní době tak udělají, napsané takovým způsobem jako že dělají něco navíc. Jinak mi přijde že tyhle různé brigády socialistické práce byly skupiny největších prospěchářu kteří socialismus nevědomky nejvíc sabotovali.
Jedno historické video z železničního prostředí:
https://encyklopedie.c-budejovice.cz/filmy/1970-brigada-socialisticke-prace-v-zeleznicnim-depu-ceske-budejovice
BSP nebyly o kvalitě práce, ale spíš o kvantitě. A jak to dopadá, to často víme.
Bylo to hodně politikum a propaganda. (nicméně nedá se zpochybnit, že řada lidí tomu „věřila“ a brala to jako něco, co dělají pro sebe a ostatní). A cesta jak si vydobít nějaké úlevy apod.
Třeba při žádosti o devizový příslib být členem řádem oceněné BSP , co makala na 180%, bylo plus.
Jinak v kontextu železnice, tak svým způsobem něco podobného bylo třeba těžkotonážní hnutí.
V letech 1973 – 75 jsem sloužil na vojně nejprve v Michalovcích a pak v Trebišově, do obou posádek jsem jezdil z Prahy hl. n. rychlíkem Vihorlat, ale ten tehdy, alespoň myslím, jezdil až do Humenného.
až do roku 1994 existovalo přímé spojení Děčín-Humenné-případně až Medzilaborce. O tuto relaci se střídal Vihorlat s Laborcem. Někdy dokonce jezdili současně. Bylo to jednak kvůli vám, vojákům základní služby. Ale také kvůli Slovákům z okresů Humenné, Mezdilaborce a dnešního Stropkova a Sniny. Ti ve dvou hlavních vlnách přišli osídlit české pohraničí, zde konkrétně Ústecko a Děčínsko. a chtěli být v kontaktu se svými příbuzným.
Podle toho to tam také vypadá…
jak to myslíte?
Proč to nevezmou rovnou z Chomutova Tornádem, když rekord, tak rekord…
Rěkord? Tak to Laminátkou z Františkových Lázní až do Varny. Jako bojovku, který šotouš vydrží nejvíc. Ve druhém kole řazená 560.
Zapomínáte na Vojtanov 🙁
njn, ubral bych jim a jak se tak dívám, tak do Varny by si to museli dotlačit na bulharské hranice, tam je svět ještě oddělený.
Že Vám tak vadí, kdo v čem a za své traví volný čas… 🙂
Právě že vůbec nevadí, naopak. Nadhazuju nápad, jak by se bavit mohli.
… aspoň přijdou na jiné myšlenky a nebudou závidět zemědělcům že si jezdí po vlastním poli.
To už můžou rovnou tím muzeálním žabotlamem…
Využíval jsem dost často ex124/125 Kočičan.Co pamatuji,tak s nastoupením Potkanů už jezdili solo štbskou rampu.
Jezdil sólo od svého zavedení v roce 1974. Byl to na poměry štrbské rampy „lehký“ vlak, zpravidla jen 10 vozů.
Košičan byl nadvlak, povinně místenkový, četa byla brigáda socialistické práce, jezdily na tom nejmodernější vozy s DDR, šest seslí s tapecírunkem v coupé… protismyk a EP brzda, voda na záchodě…
To nemůžete srovnávat s koženkovým Vihorlatem, kde průměrný cestující měl 1.5 promile v okamžiku nástupu a WC bylo nepoužitelné cca. od Nové vsi u Kolína dále…
Šest seslí v kupé ano, ale jen v 1. třídě. 2. třída byla vždycky po osmi lidech v kupé, což byl docela masakr, protože ty nejnovější vozy (Bmee) byly užší než doposud používaná „béčka“ řady Bm (uvádím tehdejší značení).
Jednička se mě určitě netýkala, tak si to asi jen blbě pamatuju. Ale ty sesle byly něco jako světlehnědý manšestr a měly mezi sebou područky, ne?
(Což si po čtyřech vedle sebe moc neumím představit, ale jako dětem nám to asi stačilo.)
Představě by mohl pomoci prospekt výrobce:
https://www.vagonweb.cz//ostatni/prospekty/CD_Bmee.pdf
„Světlehnědý manšestr“ byla klasická jednička, z dob, kdy byla dvojka zelená koženka. Je to u vozů typu Y řady A, rok výroby 1965 až 1973.
https://www.alanbutschek.cz/fotoab/AB350_02.jpg
.
Oblil mě pot při představě tohoto luxusu. Zejména ten ikonický koberec 🙂
Ovšem jakou barvu měly potahy v Bm?
Pokud máte na mysli oddílové vozy 2. třídy, tak ty měly od začátku zelenou koženku a dělenou hlavovou opěrku, světlý umakart na stěnách.
https://www.alanbutschek.cz/fotob/B250_2041_1.jpg
Později, asi v 80. letech došlo k použití vínově červené koženky zádová část a opěrka hlavy z jednoho kusu, stěny: umakart v imitaci dřeva. V 1. třídě byl látkový potah také červený.
Jedna raritní fotka kupé s červenou koženkou:
https://1gr.cz/fotky/idnes/19/072/org/REZ7cb41d_realizace_Jan_Ranny_foto_zdroj_Ing10.jpg
A teď si představte nával, že si raději doplatíte jedničku v tomhle, než jet nastojáka.
A to předpokládám, že jste v té nostalgii ještě vynechali vzpomínku na kuřácký oddíl.
Přesně tak.
Ale v kupeckach je přece soukromí, ne jako v tom hnusném velkoprostoru…
Typický pohled někoho, kdo má představu, že vlaky jezdí prázdné…
Ano, taky se radši uhnízdím sám v kupé – ale ve vlacích obvykle jezdí lidí víc, než kolik má vůz kupátek. Takže za mne jedině velkoprostor, protože mi poskytuje možnost nesdílet osobní prostor s cizími lidmi do mnohem vyššího procenta obsazení vozu.
Ostatně která místa jsou ve voze nejžádanější? Zjevně ta u oken. No a velkoprostorové vozy jich mají dvakrát tolik, než vozy oddílové…
A která místa jsou nejméně oblíbená? Ta středová – sedíte uprostřed mezi dvěma cizími lidmi. Ve velkprostorech taková místa nejsou vůbec.
Vy jste mě vůbec, ale vůbec nepochopil…
Očividně zaměňujete vlaky „Vihorlat“ a „Laborec“. Váš popis docela sedí na ten druhý, protože „Vihorlat“ byl (stejně, jako „Kočičan“) vskutku jednooký mezi slepými králem. Oba zeměpisné pojmy „Vihorlat“ i „Laborec“ jsou z východního Slovenska, z prostoru Humenné – Michalovce, takže asi proto. Těch sedaček ve dvojce bylo OSUM, byly červené a úzké a navíc s mrňavými područkami. Vagon byl sice asi o 2 m. delší, ale bylo v něm narváno 11 UŽŠÍCH kupé. Dělali jsme si tehdy legraci, že jde zřejmě o nepřevzatý export, původně určený do nějaké, tehdy spřátelené asijské země, jednalo se ale o záměr tehdejších ČSD –… Číst vice »
„Vagon byl sice asi o 2 m. delší, ale bylo v něm narváno 11 UŽŠÍCH kupé.“
To je holt kinematický obrys: čím je vagón delší, tím musí být užší.
Vážený pane Al de Baran, nepleťte si prosím pojmy délka a šířka vozu!
Starší vozy typu „Y“ měly délku 24,5 m a 10 kupé 2. třídy, nové vozy typu „X“ délky 26,4 m měly 11 kupé.
Pokud byste si klikl na předchozí link na Železničáře a přečetl ho, ušetřil byste sobě i mně jeden příspěvek.
Obávám se, že nerozumím vašemu sdělení.
Neřeším počet kupé, řeším vztah mezi délkou a šířkou skříně vozu v kinematickém obrysu.
No právě. Vagon Y: – délka skříně 24.2 m (24.5 m) – šířka skříně 2,882 m – počet kupé 10 Vagon X: – délka skříně 26.1 m (26.4 m) – šířka skříně 2,825 m – počet kupé 11 Z uvedeného plyne, že podstatnější vliv na nepohodlí (nasardinkovanost) nemělo jen zúžení skříně o necelých 6 cm, ale především 8 polohovatelných sedadel a přidání jednoho kupé i přesto, že došlo k prodloužení skříně o 1,9 m. Sezení v obsazeném kupé vozu ČSD Bmeese nijak nelišilo od sezení v Honeckeru = nohy protisedících v „zipu“. Vagon Amee byl podobně nepohodlný, měl také 11… Číst vice »
Ach jo – co se týče ne/pohodlí zmíněných vozů a šířky jejich oddílů, s vámi naprosto souhlasím.
Jenom připomínám neopominutelnou souvislost délky a šířky skříně, nikoliv oddílů.
To je mi jasné, proto také byly dříve konce vagonů mírně zkosené. Když se od tohoto řešení upustilo, musely se ty centimetry vzít na celé rovné skříni.
Ony jsou dneska ty skříně už tak dlouhé, že problém s obrysem není jenom na krajích, ale i uprostřed. A vyrobit vagón se zúžením uprostřed zatím nikdo neměl odvahu 😉
Akorát že ten link nefunguje, tak si to nemohl přečíst. Zkuste to opravit.
I ty nejnovější DDR vozy měly ve dvojce 8 míst,i když oddělených a polohovatelných.Bylo to na žádost ČSD právě kvůli kapacitě.
Protismyk mají všechny vozy z NDR i mnohem starší.
EP brzdu mají až mnohem novější vozy ale nejsem si jistý jestli se vůbec využívá.
Bude se ještě dlouho jezdit Praha – Letohrad – Wroclaw – Gdaňsk , ale otázka je jestli to bude 1 mašinou ?
Jakože ty vlaky budou tak komerčně úspěšné, že budou z Kyšperka potřebovat postrk?
Někdy pustí Polák naší 140 až do Gdaňsku, ale ještě jsem neviděl řazení vlaků Praha – Wroclaw od nového GVD jestli se na hranicích nebude přepřahat?
A v přepřahu je nějaký problém, krom zdržení?
Marceli, už nefantazírujte. Prosím… 🙏
Jaká fantazie? Praha – Wroclaw se jezdit bude.
Člověče, já tě pamatuju před X lety ještě z Káčka. Tam už to nesleduji opravdu dlouho. Ale ty píšeš pořád stejně. Pochopit tě je někdy opravdu těžký.
Zase inspiroval k některým průlomovým počinům… https://bit.ly/3xL6VY1 😀