Náskok až osm měsíců. Část trati podél Berounky má být bez omezení už letos
Modernizace trati 171 v úseku Karlštejn - Beroun. Foto: Správa železnic

Práce měly původně skončit až příští rok.
Práce měly původně skončit až příští rok.
“…Díky efektivní organizaci výstavby se nám podařilo výrazně zkrátit její celkovou dobu…“ A já si bláhově myslel, že se termín podařilo zkrátit stavební firmě. 😳 Nu což, ve SŽ se můžou těšit na odměny. 🧐
S tou kapacitou bych byl opatrný.
A jak si asi tak poradí se Zadní Třebání?
No, jezdím tudy skorem každý den. A myslel jsem že všechny skály okolo Tetína se potáhnou pletivem a sítěma, stejně jako na trati na Kralupy podél Vltavy. A zatím nic. Zajistěno je tam jen pár menších úvarů směrem k řece. To jako stihnou za půl roku udělat? Nebo to nebude? Když to začínalo, tak bylo v plánu první rok dělat právě tohle zajištění skal…
Teď se už nějakou dobu docela dost sanuje skála u Tomáškova lomu, skály u Tetína přijdou na řadu asi až během výluky 1TK Beroun-Lom, měly by se sanovat všechny od Berouna po Karlštejn, ale bude se to dělat několika metodami.
Jo, u Tomáškárny odkopali kus skály u kolejí a čistěj ji, ale je to jen jedna skála. Proto mně zajímalo, kdy stihnou všech těch hodně dalších co tam jsou. 1TK měla od Berouna výluky předloni, kdy tam kopali propustky a tak, tak jsem si říkal že to udělaj přitom… no, uvidíme.
Tady právě moc sítí nebude, protože s tím měla problém správa CHKO. Takže mají být z velké části použity alternativní postupy a technologie.
V pořádku. To by měla být normálka.
Že jsme zase o krok napřed! A to jsme už byli na okraji propasti. 😀
Cestující obě nástupiště rozhodně využívat nemůžou, to je lež. Leda že by nedokončené nástupiště u řeky používali k prostému korzování poté, co by přelezli bariéry. Kolej u řeky je vyloučená, vlaky u nástupiště nestaví. Dneska večer jsem v Srbsku nastupoval, Správa železnic se ani neobtěžuje hlásit vlaky. A v pondělí odpoledne se neobtěžovala hlásit téměř půlhodinová zpoždění. Na zastávce v Srbsku je spousta nehotových prací. A k navazujícímu úseku? Zahájení územního řízení oznámil Krajský úřad Středočeského kraje 5 let poté, co obdržel podání, aby řízení po několika měsících přerušil. Na důvody se zeptejte Správy železnic a Středočeského kraje.
Kedy sa bude instalovat ETCS na tejto trati?
Ta se instaluje během této výluky. Otázka zní, spíš kdy bude spuštěn.
Včera jsem doslova „zahlédl z rychlíku“ tu boudu v Srbsku a vypadá to zajímavě. Ten patinovaný tahokov na stěnách je odvážné řešení, bude asi mít plno odpůrců, ale estetický dojem velmi dobrý. A blbě se na to sprejuje.
Na druhou stranu, z hlediska ochrany před větrem a deštěm, jako by tam nic nebylo.
V tom případě by to chtělo hned soutěžit další úsek, když nebude souběh (podle mapy ŠŽ myslím oba mají začít 2026 – předpokládám ke konci roku, jak bývá zvykem) – netušíte, jak jsou na tom s povoleními?
ŠŽ? Šprávy Železnic?
Ani jeden nemá ani nepravomocné územko.
To je teda dost smutná píseň…
Je dost smutné, že rekonstrukce trati na stávajícím tělese (bez přeložek) vyžaduje územní povolení. Vítejte na Balkáně.
Sice na stávajícím tělese, ale minimálně zásahy a případné náhrady přejezdů tam budou, takže by se to bez něj stejně neobešlo.
Za dřívější dokončení stavby nebo za výrazné překročení cenového odhadu? 🙂
Tady cítím mimořádné odměny…
Škoda, že jsou nová nástupiště vylitá asfaltem, myslím, že dlaždice vypadají lépe.
Na druhou stranu tohle asi bude rychlejší. 🙂
Já bych podle fotky řekl, že je to uválcovaný podklad pro nějakou dlažbu. Doufám, že doba asfaltových nástupišť je už dávno pryč.
Na jednom peronu byla betonová dlažba a nahradila se asfaltem, SŽ k tomu teď přistupuje na více místech, např. po prosté rekonstrukci úseku Zdice-Příbram jsou asfaltová nástupiště všude mezi Zdicemi a Příbramí
Je to asfalt, finální podle výšky, osobně ověřeno 😀 Taky se mi to moc nelíbí, ale fakt je, že na (hlavně zimní) údržbu je to asi lepší a tohle je taková „turistická“ stanice no. V projektu každopádně byla betonová dlažba.
Není pryč. Je to konečná podoba povrchu a tečka 😩
Skoro všude je v bohatém Švýcarsku vyasfaltováno – nástupiště, chodníky. A v ČR se dláždí a dláždí. Co je investičně a údržbově levnější? Není to ten asfalt?
A co vodící linie, které se začaly na nástupiště dávat už kolem roku 1997? (Lysá nad Labem je ještě nemá, Poděbrady už ano). Tady žádné nejsou.
Asi na nástřik zatím nedošlo.
Nehledě na to, že namrzlý neklouže tolik jako dlažba
Asflat je imho lepší než rozlámané dlaždice o které se nikdo nestará. Ne nadarmo mají švýcaři na nádražích také asflat a né nějaké lepší materiály.
Nějaký světlý asfalt. Zamkovka tam neni. Vypadá to ale dobre.
To Srbsko opravdu velice pěkně prokouklo 🙂
Jojo. A estéti v Černošicích maj vlnitej plech a šraňky přes peron.
Kdo chce kam…
„budování nového mostu v Chuchli“
Tím je míněn silniční nadjezd ve Velké Chuchli a likvidace přejezdu?
To by bylo super, aspoň jeden by zmizel 🙂 – teď ještě zavrtat pod zem Černošice a Černošice-Mokropsy a bylo by po hlavním problému. – toto berte jako vtip.
ano
Bez nadsázky gratulace. Soutěžit nejen na cenu, ale jako zde i na dobu realizace, má smysl.
A už tak to trvá extrémně dlouho. 171 je trať hrůzy. Ale pochopitelně máte pravdu.
Ona se taky 171 začala opravovat dost pozdě, ve srovnání s ostatními „koridory“ kolem Prahy.
Proto tak reaguju, že to trvá extrémně dlouho 🙂
171 měli opravovat už soudruzi a neudělali to.
Oni soudruzi na té 171 hlavně asi ani nevěděli co chtěli, když tam v 70. letech opravili elektromechaniku, stanice připravené pro autoblok na který nikdy nedošlo, přitom z Prahy do Kolína byly releovky s autoblokem už od roku 1958
Připravu na autoblok si představuji jinak.
Jediný souvislý autoblok a rekeovky od roku 1970 se u ČSD postavil snad pouze na úseku Plzeň – Beroun. Přičemž Berounské RZZ byl nějaký vzácný typ před AŽD 71. No a Plzeň Gottwaldovo n. byla až do zřízení ESA 11 totální paskvil s kusem RZZ, ekmech a hlavně klíčového průmyslu
A ještě nejspíš Kutná Hora – Brno.
Každopádně na kompletní modernizaci velkých uzlových nádraží neměli komunisti prachy a asi ani koule.
A ta „příprava na autoblok“ vypadá jak?
Odjezdová návěstidla ve stanicích byla s horním žlutým světlem pro návěst výstraha (včetně indikačních prvků na stavědlech a v DK), v Zadní Třebáni jsou na kolejové desce i tlačítka „Autoblok 1. kolej“, a „Autoblok 2. kolej“, ale nikdy to zapojeno nebylo, a přejezdy v Černošicích by měly mít snad i přibližovací úseky udělané na rychlost 120 km/h, ale ke zvýšení rychlosti už nedošlo.
Pozoruhodné, já žil v dojmu, že ty SZZ mají problém vypravit nebo přijmout vlak z nesprávné koleje… integrace autobloku je tedy velmi lehký šolich nad technikou mladší doby bronzové…
Soudruzi od roku 1970, možná i dříve, až do roku 1989 kašlali. Když prozkoumané, co se v tom období postavil nového, co z toho bylo moderní, jaká kvalita staveb, kolik z toho bylo jen flikovani, kolik provizorních úvazek ZZ, kolik provizorních SZZ, třeba bubnových přístrojů, … tak zlatá éra od roku 1994 dodnes. Fakt zlatá éra železniční infrastruktury.
A to nemluvím o zasypání nákladních tratí mourem, obsažených kolejových obvodech, rezignaci na pořádný vlakový zabezpečovač, na parametry tratí pro dlouhé těžké nákladní vlaky a jejich efektivní vozbu. Všude bordel.
Z nových tratí postavili úsek Brod-Tišnov, pro spojení druhého a třetího města státu s prvním, to je víc než než ty současné úseky do Plzně nebo Budějovic, respektive za těch 41 let co trval socialismus, když to přepočteme na 1989 + 41, nebo těch vašich 1994+41 do 2030/35, tak to pořád nebude rozumné komplet spojení druhého a třetího největšího města, když od prosince 2035 bude dvoukolejně Nezamyslice-Přerov, tak to bude velký úspěch. A to samozřejmě nemluvíme o úrovni elektrifikace.
Tento úspěch socialismu byl ovšem naprojektován a rozestavěn během války…
Vždyť tu trat dělali jen asi 15 let před koncem režimu.
No právě. Šílená kvalita, zasypané odvodnění úplně všude, do dvou let desítky blaťáků.
Šílená kvalita, poslední úseky budou mít 60 let od poslední modernizace, to vydrželo právě dlouho.
Tak dost částí je tam nových, i bez koridorizace do toho nasypali dost prachů… Propustky, kolejnice, izolátory, nedávno začali občas měnit i sloupy…
Nevydrželo. Tuhle trať znám jak svý boty, tak si pamatuju dobře, jak vypadala, kde kdy a proč byly furt blaťáky a pomalé jízdy. A i to, že odstranit se je podařilo až cca před deseti lety, kdy se na těch nejhorších místě H odstranila příčina. A nyní při komplexní obnově a čištění náspů i zářezů můžete vidět, jak tlustá vrstva šmantu na tom ležela a že pod ní na některých místech jsou dokonce technické poklady z minulosti. Takze ten starý i mladší svršek tedy drží dobře teprve posledních deset let. A ten fungl nový, moderních parametrů, bude držet ještě aspoň… Číst vice »
Ano přesně tak, když se nějakých 10-15 let zpátky vyměnily kolejnice mezi Berounem a Karlštejnem tak od té doby došlo jen ke dvěma lomům, předtím to bylo běžné i několikrát měsíčně
Ano, před dvaceti lety to tu bylo naprosto zoufalé.
V roce 2006 byla trať docela v uchazejicim stavu bez PJ a blataku. To co popisujete platilo v 80 a 90 letech.
Žádná modernizace před šedesáti lety se nekonala. Stanice byly poloperonizovány a natažena trolej. Do spodku se nesahalo a v osmdesátých letech při obnově kolejí došlo ke zničení odvodnění.
Jak kde, někde byl, nebo je svršek ze 70 let, někde z 80.
Prakticky všude byl svršek z osmdesátých let.
Nebyl. Podkladnice žebrové s úklonem se běžně používaly v sedmdesátkách.
Já nic o tom, že se konala před šedesáti lety, nepsal.
Psal jsem, že poslední úseky mezi modernizacemi budou mít 60 let.
Fotky z přestavby spodku spodku železničním vojskem někdy 1972-1976 byly na čsla.cz.
V 70tkach no, ale středočeské urban legends říkají, že se vycinkali na ranžíru a nádru v Berouně a došly jim prachy. A dělali pak hroooozně pomalu jak nebylo moc z čeho i drátizaci do Plzně a tam už na nezbylo ani na (polo)perony jako do Berouna. Jak jsem od pamětníka koupil, tak prodávám.
Ve Zdicích oblbovali tím, že kvůli spodní vodě nejde udělat podchod.
a víte, že bych tomu i věřil 🙂
Beroun musela být na svoji dobu megastavba. A jak mizerná a blbá, tak samozřejmě i drahá.
A ten „výborný“ přístup do podchodu, jsme si tam na dalších nejméně třicet let ponechali. 😀
U mne fakt nehrozí, že bych mohl obhajovat dřívbylolíp, ale tady mohu rovnou napsat, že jsi zase vypustil naprostou kravinu. Beroun v původní podobě vůbec nebyl mizerný a blbý, naopak v mnoha ohledech byl lepší než je dnešní stav a hlavně odstraňoval jízdu rychlostí 40 km/h od Plzně na všechny koleje, tedy i na dvě průběžné koleje. Dnes je zoufalost například možnost jízdy od Závodí, tedy od Rakovníka a Rudné pouze na tři průběžné dopravní koleje, pouze dvě s nástupní hranou. Nultá kolej pro obrácení vlaků ve směru od Karlštejna (tedy pro linku S7) znamená zastavení vlaku linky S7 daleko… Číst vice »
Myslíš ten otřesný svršek, co na něm před deseti lety v Berouně byla 50 TONTR?
Ale ne komplexně. Třeba SZZ kromě Radotína (cca 1971) nikde. TZZ nikde. Spodek nikde. Svršek většinou, místy pak později (ovšem to jen sundali kolejová pole, co upadlo i se znečištěným štěrkovým ložem buldozerem odhrnuli na stranu a položili nový svršek, pak po něm jezdili, styky se propadly a ty pak postupně svařili propadlé. Kvalita u řiti.
Tipoval bych, že v Radotíně to tehdy nechali zacvakat novou cementárnu,
A ještě to zdaleka nekončí-ještě nejsme ani v polovině.A ty Berounky ukončený v Berouně fakt cestující z Plzně těší.
Který Berounky a kdy budou ukončeny v Berouně?
Myslel při výluce. Hlavně ty večerní.