Národní park České Švýcarsko bourá plány na výstavbu jezu u Děčína i kanálu DOL

Lodě v Děčíně čekají na vodu. Autor: EVD-Sped.Lodě v Děčíně čekají na vodu. Autor: EVD-Sped.

Naděje rejdařů na výstavbu labského zdymadla u hranic s Německem se bortí. Stojí za tím aktuální stanovisko národního parku České

41 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jiří

Bože, tady je zase odborníků na všechno.
Jen by mě zajímalo, kolik jich žije mezi Střekovem a Děčínem? O školách raději ani nemluvě…

Josef Trögl

Další jez (jezy) na Labi jsou nesmysl ekonomický i ekologický. 1. Investice je prakticky nevratná. 2. Jeden jez k plnému splavnění stejně nebude stačit (rozdíl hladin Střekov vers. Děčín je asi 13 metrů, to je více než byly největší nedávné povodně), bylo by třeba vybudovat další, což je varianta, která už byla zavržena. 3. Když si uděláte korelaci mezi splavností Labe (počet splavných dní za rok) s přepravními výkony, tak zjistíte, že tu není žádná souvislost. Lodní doprava systematicky klesá a nedostatek vody je marginální důvod – tím hlavním je konkurence železnice a dálnice D8. 4. Dolní Labe je u… Číst vice »

Martin V.

Ty vaše argumenty jsou celé nějaké divné… 🙁 1. (Ne)návratnost investice – záleží na tom, co tam počítáte. Bez výrazného zlepšení splavnosti je celá nákladní doprava na dolním Labi na odpis. Pokud to nevadí a stačí nám železnice s dálnicí, tak je to v pořádku, ale řekněme to na rovinu. 2. Co jsem četl, tak se nemá jednat o srovnání hydrostatických hladin jezů, jen se počítá se zmenšením spádu v nejkritičtějších místech a se zvýšením hladiny hlavně v suchém období. 3. Tu korelaci nemá smysl dělat. Pokud je lodní doprava nespolehlivá, tak si zákazník najde jiný způsob dopravy a nebude… Číst vice »

Démon

Tak teď už jedině plavební tunel jako v Norsku 🙂

LWQ

Staci VRT do Nemecka a stavajici trate jen pro zbytek osobni dopravy a hlavne tu nakladni a lode nemaji co vozit. Krome vylozene nadrozmernych veci, pro jejiz dopravu se ze Strekova posle umela vlna. Neni treba nutne prosazovat plavbu tak, jako by nebyla jina moznost. Coz?

Martin V.

„Výstavba jezu totiž negativně zasáhne do významných přírodních lokalit Labské údolí a Porta Bohemica“ Nerozumím tomu, jak může výstavba jezu pod Děčínem ovlivnit Portu Bohemicu, kde je Labe vzduté zdymadlem Střekov už od 30. let 20. století a tudíž tam žádná změna vodního režimu nenastane. Mimochodem ten projekt jezu zapadá do údolí mnohem citlivěji než monumentální betonový Střekov s vertikálně zdvihanými tabulemi stavidla. „Přírodně významná je především oblast soutoku Ploučnice s Labem v centru Děčína, kde vznikají bahenní náplavy…“ Soutok tam přeci zůstane, neposunou se pak ty bahenní náplavy jen kousek výš proti proudu Ploučnice? Nebo je to tam tak… Číst vice »

železničář v důchodu

„Nerozumím tomu, jak může výstavba jezu pod Děčínem ovlivnit Portu Bohemicu“
Možná je ve skutečnosti pravým problémem míněn předpokládaný velký nárůst plavby velkých nákladních člunů umožněný výstavbou plavebního stupně u Hřenska, který by už návazně i Portu Bohemicu postihl …
A bahno by pak asi sedimentovalo až v hloubce (a fakticky možná v plavební dráze).

Děčíňan

Pane, u Hřenska se žádný jez vůbec neplánuje. Jez má stát v Děčíně 11-Loubí.
Navíc Porta Bohemica je výše proti proudu řeky nad Děčínem.

K.S.

Na Střekově je ještě navíc dost žravá hydroelektrárna a výkon se tam dá dostat snad až 26MW (krátkodobě?), zcela jistě pak 20MW, dnes je to omezeno na 15MW, asi kvůli vodě. Vzhledem k tomu že nový jez bude schopný kolísání průtoku regulovat a vzdutí Střekova dosahuje do Lovosic a současná hladina níže než je konstrukčně možné, což dává rezervu minimálně metr, mohlo by dojít k plnému využívání elektrárny a kolísání hladiny Labe.

Démon

již dnes tam žádné bahenní náplavy nejsou, tak nevím co řeší … (je prostě sucho)
jenom hledají důvody místo způsobu

Děčíňan

Konečně dobrá zpráva. Již z fotografie a z článku je patrno, že statutární město Děčín a tedy i tato případná stavba, leží ve světově naprosto unikátní oblasti Labského kaňonu. Podobně krásnou oblast prostě jinde nenajdete.
Škoda jen, že tuto unikátní oblast neskutečně nádherných panoramat, neumí Děčínský magistrát „prodat“ v rámci turistického ruchu.

AAA

Jasně a dopadli by jako v Adršpachu 🙂

Děčíňan

Nerozumím Vám, pane kolego.

babilon

Já mu rozumím. Byl jsem tam letos v létě a neměl jsem pocit, že je potřeba počet turistů ještě více zahušťovat.

Vít Jůza

Příliš velký turistický ruch je také pohroma.

Děčíňan

Aha, to máte pravdu, všeho moc škodí.

Martin

Jsme zemi kde prakticky vsechny nase reky prameni, provozovat nakladni lodni dopravu pri soucasnem stavu letnich veder a sucha do budoucna nebude mozne, pokud v krajine ubyva vody…
Tomu nepomuze zesplavneni Labe, mozna na nejaky cas, uz i nemci maji problem s nedostatkem vody v Labi….
To budeme muset spise vodu v krajine zadrzovat, mozna i dovazet.
Holt se to presune na zeleznici…

bkv

Zase jeden, který si myslí, že kapacita tratí v Česku se dá neomezeně navyšovat o další a další nákladní vlaky…

pavlass2

A nedá? Ono když přidáte kolej, máte celkem slušnou kapacitu navíc a přijde mi to jako jednodušší než kopat kanál.

Démon

problém je i přidat kolej. jako rozšířit dálnici ze 4 pruhů na 6. podléhá to EIA a je to na 10 let v našich podmínkách

K.S.

Ovšem můžete začít třeba tak, že si někdo na SŽDC sedne nad mapu se sklony a normativy a identifikuje potenciální tratě a na těch pro začátek vymyslí alespoň rekonstrukce stanic, ZZ a pokusí se tam nacpat výhybny, a delší staniční koleje. Nebude to sice asi moc velká kapacita navíc, ale jestli ji oproti současnému stavu zdvojnásobí, bude to poznat. Pak by se mohli vrhnout na stavbu kolejových trojúhelníků, čímž se vyhnete úvratím a zrychlíte spojení. Zajímavý námět by mohly být třeba trojúhelníky v Opavě a Krnově, čímž by existovala přímá trasa Glucholazy-Ostrava. Je trochu tristní že za 100 let se… Číst vice »

Jiří Tulipán

Ale dá, stačí například provoz uzpůsobit tak, že od 6 do 18 hod s předností osobní dopravy s max 160 km/hod a od 18 do 6 hod s předností nákladní dopravy s max 120 km/hod. Pokud tedy pojede večer nějaký expres, ať se zařadí za nákladní vlak a nesnaží se frčet 160. Pak dochází k rozdrbání GVD i večer.

Milan

Jednak lze kapacitu na železnici zvyšovat relativně snadno, ale hlavně lodní doprava má prakticky nicotné přepravní výkony, ty lze převést prakticky ze dne na den. „Loďaři“mohli vozit uhlí do Chvaletic. Když je říční doprava údajně tak výhodná, proč už léta zarůstá vybudovaný Chvaletický přístav, kousek od elektrárny?

Jiří Tulipán

Lodní doprava je opravdu výhodná, ale ne přeprava uhlí z mostecké pánve. Celý logistický řetězec obsahoval cestu vlakem do Lovosic, zde dlouhá překládka na lodě, plavba po Labi do Chvaletic a opět další překládka. Toto řešení opravdu není výhodné. Po výstavbě PS Děčín se ale například uvažuje s provozem kontejnerových lodí, které v současnosti končí v Drážďanech.

Milan

Ve Chvaleticích byl dopravník až do elektrárny, takže překládka byla jedna z vlaku na loď, pak už vykládka přímo na místě určení.
Ty kontejnery by tedy vozili po Labi z Drážďan na Mělník a co s nima dál?

Jiří Tulipán

Překládka z lodi do elektrárny je taky překládka, nezapomeňte, že se nejednalo o kontinuální přísun uhlí do kotle, ale uhlí šlo ještě na mezisklad, kde se skladovalo. Všechny tyto technologicko-přepravní procesy komplikují přepravu, a proto bylo výhodnější přejít na železnici. Ty kontejnery by nevozili z Drážďan, ale z Hamburgu. Někde se dá narazit na info, že cílem je také konkurovat železnici, nejenom využívat výhodnější dopravu. Z Mělníka (je zde terminál) by se rozvezly kontejnery k příjemcům úplně stejným způsobem jako se děje například z terminálu v Uhříněvsi nebo z terminálu v České Třebové.

Milan

Až na to, že po železnici se zboží dostane příjemcům buď přímo nebo aspoň mnohem blíž. Navíc rychle a v ekologické elektrické trakci. Prostě nákladní doprava po řece v ČR mě nepřesvědčuje o žádných výhodách. Řeky ať zůstanou pro rekreační účely.

Jiří Tulipán

Bohužel jak ve které situaci, pokud využijete kontejnerový vlak, tak z Hamburgu ho dovezou vlakem do terminálu a odtud musí beztak kamionem k příjemci. Pokud by se rozhodlo o splavnění Labe, tak by přeprava vlakem byla nahrazena lodí. Jinak souhlasím, že vlak je dosti ekologický, zde se více jedná o ekonomiku – levnější vodní, konkurence železnici. Tím by se čast přeprav přesunula na řeky a železnice by se mohla například uvolnit kamionům a osobním vlakům.

Osasco

Labe je splavněné, proč tedy neplují kontejnerové lodě do Mělníka, pokud je v Labi dostatek vody?
Proč prakticky neplují kontejnerové lodě na kanálu Mohan-Dunaj ? Kolik kontejnerových lodí pluje do Drážďan? Jak jez pod Děčínem zlepší ponor na německém Labi? Jestli ta výhodnost nebude jen chiméra. Docela bych uvital zkušební plavbu z Hamburku do Mělníka a zpět, kde by se se železnicí porovnaly náklady, spotřeba energie, rychlost. Takhle se vymýšlejí kraviny a vaří se z vody.

Pavel K.

Do Chvaletic se uhlí po vodě skutečně dopravovalo, ale dnes to už kvůli častějším suchům nejde. Zásoba uhlí na 6 a více měsíců pro elektrárnu by zaplnila opravdu velký prostor. Po vybudování jezu u Děčína by se mohlo uvažovat o obnovení nákladní lodní dopravy do Chvaletic.

železničář v důchodu

Doprava uhlí po vodě do Chvaletic byla neskutečnou zvráceností, kdy se ložené čluny pracně a nákladně tlačily proti proudu a po prázdnu pouštěly po proudu zpět: vzpomínám si na to, jak se strojvedoucí vesele bavili nad výrokem „lodníků“, kteří se chlubili, jak 2000 tun uhlí člunem snadno a levně dopraví do Chvaletic a kontrovali tvrzením, že i „sergejem“ by vlakem odvezli (a bez překládky na loď) za poloviční dobu a s poloviční spotřebou nafty – důvodem k dopravě uhlí po vodě byla ovšem tehdy velmi nedostačující kapacita přetížené železniční dopravní cesty ze severních Čech, což teď už ovšem dávno neplatí.

Milan

stejná zvrácenost se ovšem plánovala doteď, loď měla proti proudu tlačit naložené kontejnery, ale nevím, co by se z Česka exportovalo po proudu ve velkém do Číny.

Jiří

To myslíte s tím uhlím do Chvaletic a jezem u Děčína opravdu vážně??
Pletete hrušky s jabkama a minimálně s nějak ztrácíte v zeměpisu… Zkrátka, plácáte nesmyly.

Sch

+1, až začnou v Polabí zavlažovat vodou z Labe bude to tak na pramici.
Kapacita na Děčínské trati se uvolní po nedávno dohodnuté úpravě trati přes Domažlice do Bavorska. V dlouhodobém horizontu pak výstavbou tunelu pod Krušnými horami, to jsme sice už v dost daleké budoucnosti, ale jednou postavený jez už se nebourá.

Tomas

Dobrých zpráv není nikdy dost!

AAA

zvláště kamióňáci musí jásat

Kajman

Kamioňáci možná, odpůrci nesmyslných staveb, které zničí unikátní přírodní systémy, zcela jistě. Ačkoli zpravidla nejsem zastáncem tzv. „ekologů“, v tomto případě rozhodnutí NP tleskám.

železničář v důchodu

S takovou přezdívkou snad v tomto případě ani nic jiného prohlásit nemůžete, abyste se jí nezpronevěřil: máte naprostou pravdu!

Jiří Tulipán

Z Ostravy do Magdeburgu je to po Odře cca stejně vzdálené jako po uvažovaném DOL kanálu a Labi. Zhatí to ale plány spíše plánovanému terminálu v Pardubicích a plavebnímu stupni Přelouč. Teď by si měli ekologové a pseudoekologové spíše říci, jestli raději zachrání biotop nebo vzduch.

Václav Činka

jeden moudrý král ve východní Ásii postavil velké vodní dílo pod heslem : ani kapka vody nesmí zbytečně odtéct do moře.Podle toho bychom se měli chovat i my…….uncle James