Napodobeniny historických aut jsou taxíky, rozhodl soud. Je jedno, že jezdí v kruhu
Stěžovatelé vsadili na mylný jazykový výklad slova "přeprava".
Společnosti, které nabízí okružní vyhlídkové jízdy po pražských pamětihodnostech, lze považovat za provozovatele taxislužby, potvrdil Ústavní soud (ÚS). Dopadají na ně související regulace a přísnější zákonné požadavky ohledně vozidel i řidičů. Stížnost pokutované firmy ústavní soudci odmítli, usnesení zpřístupnili ve své databázi. Společnost Leitha, která stížnost podala, s rozhodnutím soudu nesouhlasí.
Firma od pražského magistrátu dostala pokutu 150 000 korun například za to, že napodobeniny veteránů řídili lidé bez taxikářského oprávnění a že auta nebyla zapsaná v evidenci vozidel taxislužby. Argumentovala zejména tím, že okružní jízda začíná a končí na stejném místě, nejde tedy o přepravu, která spočívá v přesunu z jednoho místa na druhé.
Správní soudy ale takový výklad odmítly, není prý důvod odlišovat vyhlídkové jízdy z bodu A do bodu B od okružních jízd. Podstatné není ani to, zda turisté z vozidla v dílčích cílech vystupují, anebo se jen vezou a památky si prohlížejí z auta.
„Fakt, že v konečném výsledku cestující nebyli vyloženi na jiném místě, nijak nezpochybňuje to, že během poskytované služby cíleně docházelo k jejich přepravě. Jinými slovy, poskytovanou službu z regulace zákona o silniční dopravě nevyřazuje ani to, že v jejím případě platí, že cesta je cíl,“ uvedl ve svém rozsudku Nejvyšší správní soud.
Je to přeprava?
V následné ústavní stížnosti firma trvala na tom, že její činnost svým charakterem neodpovídá povaze taxislužby. Správní soudy prý zasáhly do jejího práva na podnikání, neboť ji nutí plnit podmínky, které z výslovného znění zákona nevyplývají.
ÚS považoval stížnost za zjevně neopodstatněnou. „Stěžovatelka vychází z ničím nepodloženého jazykového výkladu pojmu ‚přeprava‘ (založeného na rozlišování mezi dokonavým ‚přemístit se‘ a nedokonavým ‚přemísťovat se‘) a mylně se domnívá, že v jejím případě k přepravě nedochází, neboť cestující nemají potřebu přesunout se z jednoho místa na druhé. Správní soudy však již stěžovatelce srozumitelně vysvětlily, že takový výklad postrádá oporu v textu zákona o silniční dopravě a je v rozporu s jeho účelem,“ stojí v usnesení.
Podle jednatele firmy Leitha Jiřího Zeleného je okružní jízda, která začíná a končí na shodném místě, formálně i materiálně zcela jiný druh dopravy než taxislužba, která končí v místě odlišném od nástupního místa.
„Žádný ze soudů, který o věci rozhodoval, nezpochybnil ani nevyvrátil, že námi poskytované služby jsou pro zákazníky zcela transparentní, naši zákazníci jsou o cenových podmínkách (byť se nejedná o přepravu) i o trase okružní jízdy informováni předem, přitom zákazníci tuto službu za těchto (předem daných a předem známých) podmínek cíleně vyhledávají a tuto s oblibou využívají,“ uvedl.
Dodal, že klienti firmy tento způsob preferují před alternativními druhy dopravy, jako jsou taxislužby. „Jedná se o zcela jiný segment trhu a vzájemně si nekonkurující služby. Dle našeho názoru soudy nedůvodně zasahují do svobody podnikání, práva nebýt nucen činit, co zákon neukládá, jakož i do práva vlastnit a pokojně užívat majetek,“ míní.
Na provozování taxislužby dopadají některé přísnější zákonné požadavky. Například řidič musí překročit 21 let a prokázat odbornou způsobilost a bezúhonnost. Další podmínky zákon a prováděcí předpisy stanovují pro vozidla, jejich evidenci a výbavu.