Otočka nad Brnem a 110 tun kerosinu pro Lužické hory. Němci ukázali detaily o boeingu v nouzi
Boeing 747-400F společnosti Atlas Air. Foto: Jeff Gilbert / Wikimedia Commons
Dopady vypuštění paliva hodnotí německý úřad jako „nikoli kritické“.
https://www.atlasair.com/wp-content/uploads/2018/01/747-400F-One-Sheet_012418.pdf
Nerozumím dvěma věcem:
1) „ví jen pilot“ – tohle letadlo nezaznamenává? Nebo se černá skřínka tak brzy přepíše, takže když nedošlo k nehodě, už jsou data přemazaná?
2) Dále je v článku ale uvedeno, že to musí povolit naše řízení a musí vědět přesné informace. Tedy vědí je?
Přinejmenším z toho druhého bodu mi vyplývá, že i bez ohledu na paměť pilota a jeho sdílnost by mělo být snadné získat přesnější info.
Pilot musí získat povolení kdy múže začít vypouštět a má přesně stanovenou trasu na které může vypouštět (musí se zabezpečit prostor pod ním). Takže ne, „ví jen pilot“. Pokud ví pilot musí to vědět zákonitě i ŘLP.
Přesně, to jsem četl v tom článku, proto se nad tvrzením, že ví jen pilot (taky z článku od mluvčí) pozastavuji.
Je toho více co vyvolává otázky. Třeba informace, že musel vypustit 110 tun paliva. Rozdíl maximální hrubé hmotnosti pro vzlet, která činí (podle toho co jsem dal nahoru) 396 893 Kg a maximální hrubá pro přistání, která činí 302 092 Kg je 93 801 Kg. Takže pokud vzlétl a pokud odečtu, že něco bylo spáleno za letu mělo by vypuštění cca 94 tun stačit.
Ajta krajta. Koukám, že přesně před měsícem se stalo něco podobného a také šlo o Liepzig a nákladní stroj 747 do USA. Tehdy bylo vypuštěno nad Saskem 94 tun paliva. A jak se píše v článku poslední dump byl 6.července kdy bylo vypuštěno 30 tun.
https://www.airliners.de/fracht-747-technischen-defekts-ueber-sachsen-anhalt-kreisen/69812
„“Seznam Spolkového úřadu je proto průběžně aktualizován. Podle informací bylo v úterý vyčerpáno 94 tun paliva. Ve srovnání se záznamy v minulosti je tato hodnota poměrně vysoká.““
Před měsícem 94 a tento týden 110.To jim te „poměrně vysoká hodnota“ dlouho nevydržela.
To jaksi bude tím, že Lipsko je nákladní hub kam ty kolosy létaj ve velkém. Podobnou statistiku bude mít každý každý velký hub s dálkovým provozem.
Před 4 dny se vracel A380 v Soulu a musel vypustit palivo.
http://www.avherald.com/h?article=50d0ff52&opt=0
Před 5 dny JFK
http://www.avherald.com/h?article=50a7f713&opt=0
Palivo se sice rozpráší,ale určitě se neodpaří nebo někam zmizí,jak tu někdo píše.Kerosin není těkavá látka,která by se snadno odpařila,ale je to něco jako petrolej nebo nafta a tyto látky se moc dobře neodpařují.Obzvlášť ne ve výšce několik kilometrů,kde je docela chladno…
Není to názor, to se samozřejmě zkoumá. Nikdo nechce mít krajinu pokropenou JetA palivem.
At altitudes above around 5,000 feet the fuel vaporizes before it can reach the ground.
No jsem zvědavý zda se někdy dozvíme jak to bylo. Já tady zatím hodím do placu, že si myslím, že mu sklo prasklo v těch 29000 stopách AŽ těsně před Brnem (kdyby mu prasklo dříve začne sestupovat rovněž dříve). Nahlásil problém s tím, že se vrací a začal točit vlevo a při nezměněné rychlosti kolem 500 uzlů klesal konstantně až na 17000stop kterých dosáhl u Mostkovic (Prostějov). Zpočátku bylo klesání rychlé kdy stroj nabíral rychlost až na 516 uzlů. Po dosažení 17000 snížoval rychlost i nadále až na 450-460 uzlů a touto rychlostí letěl zpět až k hranicím s Německem.… Číst vice »
Bingo!
„During a routine flight at an altitude of 29,000 feet near Brno, Czech Republic, the flight crew encountered a serious issue – a cracked windshield. Faced with this dangerous situation, they made a decisive decision to descend to 17,000 feet and initiate a return journey to Leipzig.“
https://www.youtube.com/watch?v=8z9WS0meTl4
„Boeing 747-400 Atlas Air jménem Polar Air Cargo, registrace N445MC, provádějící let PO-956 z Lipska (Německo) do Tokyo Narita (Japonsko), byl na cestě na FL290 u Brna (Česká republika), když posádka sestoupila s letadlem do FL170 a zahájila návrat do Lipska kvůli prasklému čelnímu sklu. Letadlo vyprázdnilo palivo a asi 90 minut po odletu bezpečně přistálo zpět v Lipsku.
Letoun zůstal na zemi asi 29 hodin, poté se znovu vydal k letu.“
https://www.airportia.com/news/atlas-b744-near-leipzig-on-aug-14th-2023-cracked-windshield/
Pamatujete ?
https://www.youtube.com/watch?v=s_3nDVNozJs
„Otterbeinová dnes ČTK sdělila, že palivo letoun vypouštěl nad Českem i nad Německem. „Přesně to může říct jen pilot,“ uvedla mluvčí DFS. „Já mám informace o vypouštění mezi Drážďany a Brnem. Téměř vše bylo vypuštěno při návratu nad Českem a menší množství nad Saskem. Letadlo poté přistálo v Lipsku/Halle. Celkem to bylo 110 tun kerosinu,“ uvedla.“ No jo. Aby těch nejasností nebylo málo tak to ještě zamotáme tím, že řekneme, že informace má o vypouštění mezi DrážĎany a Brnem a dodáme, že všechno palivo bylo vypuštěno při návratu na d Českem. To dává logiku. Jen to měla otočit a říci… Číst vice »
Dávám palec nahoru za tento článek. Dohady o tom kde pilot palivo vypouštěl se liší. Jsem moc rád, že tady je i možnost odkazu na trasu. Na novinkách byl jen snímek ze kterého nebylo možné určit jaká trasa byla ta sloužící k návratu. Ovšem pokud si dal někdo dohromady 1+1 tak bylo jasné, že letoun letítí do Japonska nebude po startu nělat nějaké obraty, ale nabere kurs a poletí přímo. Pak se dalo vydedukovat, že trasa po startu vedla přes Ústí n. Labem směr Brno kdy letadlo bylo z celé trasy letu nejvýše, nad Brnem se otočilo a sestoupilo do… Číst vice »
Nad Brnem byl (všechny časy jsou v UTC) v 17.22, Česko opouštěl v 17.42. Přistál v 18.22. A dělal pěkné „kolečko“ nad Německem, včetně kopírování hranic, což by tedy mohlo naznačovat právě to, že neměli povolení k vypuštění v českém prostoru. A nad Libercem byl ve výšce 17 tisíc stop, což tedy netuším, zda je možné vidět to vypouštění paliva (viz příspěvek Roberta).
https://www.flightradar24.com/data/aircraft/n445mc#3196a498
Tak to potom ale vůbec nedává smysl.Pokud neměl povolení tady vypouštět těžko to mohl udělat. A pokud to neudělal nebylo by nutné řešit, že „Z té výšky se rozprostřelo přes celé Česko“
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-letadlo-nad-ceskem-vypustilo-tuny-paliva-je-to-zanedbatelne-rika-expert-235631#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Tady je to jasně:
„České Řízení letového provozu ve čtvrtek dopoledne uvedlo, že k události došlo v pondělí a „byla vyřešena v souladu se stanovenými bezpečnostními postupy“.
Mluvčí ŘLP Richard Klíma upřesnil, že letadlo nad Českem strávilo čtvrt hodiny a vypustilo nad naším územím 15 až 20 tun paliva. “
Pokud tady palivo vypouštěl musel to povolení mít.
Takové články by se vůbec neměly publikovat. Vždycky se najde někdo, kdo si to vysvětlí po svém a bude prasklé okno u auta řešit vypouštěním nádrže.
Když se nebudou publikovat tak zase budeme číst články o chemtrails
Ty budeme cist stejne.. Tedy my asi ne, ale nekteri jini lide zcela jiste ano.
I vy si klidně článek o chemtrailu přečíst můžete a klidně si řekněte, že to je blbost. Jen ať se píše o všem
Je dobře, že se takové články publikují. Alespoň si lidé trochu rozšíří obzory a vědomosti.
No právě.
Sledoval jsem to z Liberce a letadlo vypouštělo palivo už v okolí Liberce přímo nad hlavama sledujících
Přitom musel jasně vidět, že tam jste
😀
Já mám kolikrát při VFR problém vidět ve dne letiště na který chci sednout natož člověka :- )
Paráda. Tenhle týden skvěle rostou houby. 95procent je klouzků
Podle mě lepší vypouštět v 17000 stopách tedy hned po otočení už od Brna než čekat, až nad Německo a vypouštět v 14000 stopách. Pokud články uvádějí, že nad naším územím letoun letěl 15 minut a vypustil 15-20 tun………….je to blbost. Nad naším územím strávil 40 minut. 15 minut to bylo cestou k Brnu a ten zbytek zabral obrat a cesta zpět. Je logické, že nižší výška = nižší rychlost= delší čas (cesta od Brna zpět byla o 50 uzlů pomalejší). takže ano. letadlu cesta na hranice s Německem trvala cca 20 minut. A za tu dobu letadlo (podle zpráv… Číst vice »
On možná nevypouštěl všechno, ale jen část. Pokud vím dobře, tak nikde není uvedeno kolik přesně odpouštěl. Těch 110 je horní hranice. S tolika startoval, ale část zpotřeboval přiu vzletu, část po cestě a pak logicky část potřeboval na dolet a nějakou rezervu.
Nevypouštěl jistě všechno. Jen se musel dostat s hmotností na hodnotu pro bezpečné přistání. Ale číslo, které se udává je oněch 110 tun.
Nikoli kritické, hmm to asi bude situace nadmíru výtečná…
Když v dubnu 1986 bouchnul Černobyl, tak nám nejdřív komunisti tvrdili, že „radiace se nezvýšila“. Za nějaký čas pak tvrdili, že „radiace poklesla“. To byl jeden ze socialistických vymožeností, pokleslo něco, co se nikdy nezvýšilo.
Přesně
Hlavne nic nerekli, dokud to neprasklo, takze radiace neradiace, klidne budte venku, nechte si deti hrat. Komunisti lhali a zamlcovali vsechno co se jim nehodilo do propagace idealniho socialismu. Nechali by lidi umirat,…
Spíše by stálo za to pozastavit se nad tím kdy se o tom dozvěděli naši tehdejší představitelé.
Viděl jsem ho při právě při tom otáčení nad jižní částí okresu Prostějov. Bylo mi divné, že letí tak nízko a ty typické bílé čáry vycházely z konců křídel a ne z motorů, jako obvykle. Takže palivo vypouštěl už nad Moravou. Natočil jsem krátký záznam:
https://youtu.be/KYENPGuDhOQ
Konečně důkaz chemtrails!! 🙂
Ano, a až TS zase kiksne motor někde v prdelákově, tak taky prosím počkat s vypouštěním až domů.
Víte co by bylo nejlepší? Znát přesný okamžik kdy prasklo sklo. Nebo si myslíte že by pilot s prasklým sklem stoupal až na skoro 30000stop (nějakých 9 km)? Těžko. A aby vypouštěl palivo když by k tomu ještě neměl důvod mi přijde také dost mimo.
Své výkaly prosím vypouštějte příště také někde jinde než zde. Děkuji.
Nevim co je vám na tom nejasný😃,mohli si ty doslova sracky vazne odvizt k sobe ale na to jsou nemci moc vychcany a moc ecogreen🍃
1. Spojitost s Německem má celá událost pouze takovou, že letadlo startovalo z Lipska.
2. Letadlo bylo americké registrace
3. O postupu, kdy a kde bude vypouštět palivo, rozhoduje kapitán letadla, nikoliv Němci. Vzhledem k tomu, že Atlas Air je americkou společností a letadlo americké, lze poměrně s velkou pravděpodobností usuzovat, že posádka nebyla německá.
4. Není třeba se vyjadřovat ke všemu, o čem zde píšeme. Existují každopádně i jiné formy terapie, než komentovat texty, o kterých nic nevíte.
Pokud praskne čelní sklo u letadla není to jako když praskne čelní sklo u auta . Pokud se letadlo pohybuje rychlostí nějakých 500km/h a nikdo neví kdy sklo odejde zcela není času nazbyt.
Opravuji se. Špatně jsem uvedl jednotky. Byly myšleny uzly, ale chtěl jsem to přepočítat a zapomněl jsem . Takže 500 uzlů = 926 Km/h
Dal jsem si tu práci a něco našel.
Když už někomu neříkají nic čísla názorný příklad bude možná lepší . A 32000ft a 29000ft už není zase až takový rozdíl. ;- )
https://www.youtube.com/watch?v=aTipV7o0j9s
i 24000ft stačí
https://youtu.be/NbeJRs7PDPk?t=390
Krásné . Díky. Takže je to jasné. Otočil (ta levá zatáčka tam je na Vašem videu patrná) a vypouštěl. Předpokládám, že to bylo celou cestu až do Německa. Jen si tak říkám. Není nějak moc nízko? Nebo je tohle výška 5km jakou v té době měl? Ale záleží na tom jak moc jste měl přiblíženo.
https://www.youtube.com/shorts/QJ3NmFqOB7Y
Je to na mobil bez priblizeni, respektive na tu funkci 1x… Bylo to odhadem cca ve výšce, jako preletaji chartery mezi Brnem a Ostravou..
Proč se vracel? 400 km nad Brno, 400 km zpět. Mohl doletět těch 400 km (v malé výšce) na nějaké další letiště ve směru cesty, aby to po výměně skla měl k cíli blíž.
Nejspíše proto, že v Lipsku mají AtlasAir svojí údržbu, všude jinde by za to museli docela draze zaplatit (takhle platí jen svoje techniky a ND). Situace navíc nebyla kritická a tak bylo na návrat času dost. Lety se vrací i z větších dálek na „domovské“ letiště z 99% právě kvůli dostupnosti údržby.
Údržby a náhradných dielov. Asi nečakáte, že na letisku v, dajme tomu, Košiciach majú bežne pohodené náhradné okno na B747 a technika kvalifikovaného na jeho výmenu so zmluvou s AtlasAir.
Pokud bylo času dost a nebylo nutné přistávat ihned na nejbližším vhodném letišti (protože to by to jinak stočili třeba do Vídně), tak to moc neštymuje s tím, že by měli natolik vážnou emergency, aby museli vypouštět palivo.
Tak jinak. U Brna jste v 29000ft. Logicky Brno nestíháte bez zdlouhavého kroužení . Tak zvolíte Víděň. Pokud by se udělal velký oblouk dalo by se sestoupit, ale ….pořád máte těch 110 tun paliva. Co s nimi? Musíte je vypustit tak jako tak a navíc na daleko menším prostoru a v mnohem kratším čase než by trvala cesta zpět. A jak jsem už napsal těch 110 tun byl možná onen rozdíl mezi maximální vzletovou hmotností a maximální pro přistání. Vypuštění paliva také nějakou dobu trvá a v tomhle směru mi přijde úplně jedno jestli vypustit cestou zpět kdy je na… Číst vice »
Ale tohle nechápu ani já. Sice už 2019 , ale taky Kallita B747 z Bruselu do USA (stejně jako minulý měsíc to z Lipska) a vrací se zpět, ale nepřistává v Bruselu, ale letí sednout až do Lipska.
https://www.aviation24.be/airlines/kalitta-air/mechanical-issue-boeing-747-cargo-departed-brussels-airport/
Takže raději polil krajinu 110 tunami petroleje, než by přistál v Brně.
A on by s tím petrolejem jinde přistál?
Žádnou krajinu nepolili, to palivo se rozpráší v dlouhé stopě a během pádu se aerosol vypaří (min. je 4 000 feet, tohle bylo 4000 m, takže bohatě vysoko). Navíc to palivo vypouštěli právě proto, aby mohli přistát, Brno na tom nic nemění.
Ten den jsme celý den cítili silný zápach nafty a něčeho chemického. Venku se vůbec nedalo pobývat. Takže nějaký negativní dopad to jistě mít bude.
Než v Brně, to radši do pole.
Vypouštění paliva se dělá kvůli snížení hmotnosti. Někde to vypustit musel. Nebo jste si chtěli nacvičovat v Brně letecké katastrofy?
Chtělo by to trosku přemýšlet, než něco napíšete.
Pokud měl palivo do Tokya těžko by s tím tak krátce po startu přistál. 110 tun je něco co způsobí, že je pro přistání potřeba větší rychlost a tím i delší dráha. Běžná rychlsot pokud si dobře pamatuji je u 747 někde kolem 140 uzlů- 150 uzlů podle nastavení klapek. Každé letadlo má nějakou maximální hmotnost pro vzlet a nějakou pro přistání. Ta pro přistání je vždy nižší než pro vzlet a rozdíl je třeba u 747 Jumbo cca 100 tun. A kolik tady bylo tun paliva? 110 tun .Ale jsem jen sváteční simulátorový pilot airlinerůa proto nechť mě někdo… Číst vice »
Jak by asi vyšlo porovnání, aby mechanik sedl do auta a dojel třeba do Budapešti s novým okénkem, vs palivo vylít a k cíli se nepřiblížit
Blbě. Než vyřídíte papíry tak je měsíc v tahu.
? jsme snad v schengenu
A to vám umožní montovat něco na letadle v Maďarsku s papírama z Německa?
V případě přistání kdekoliv v Evropě by musel stejně palivo vypustit.
Spíše by mne zajímalo v jaké formě dopadlo palivo na zem. Hádal bych, že to bylo jen mrholení těžko postřehnutelné lidskými smysly. A je tedy i zatížení přírody zanedbatelné? Nenakape do přírody více provozních kapalin, když i automobil (co je v pořádku), zastaví u krajnice?
110 tun bude z automobilů odstavených na krajnici kapat fakt dlouho.
A to i když se započítají všecka auta v ČR.
Vzhledem k tomu jak malé množství aut má děravou nádrž, je můžete započítat všechny třeba bambilionkrát.
Může odkápnout fridex z přetlakového ventilu chladící kapaliny. Může odkápnout od víčka nádrže při tankování.
Ze starých stodvacítek může odkápnout olej od filtru – zestárlé těsnění. Z ještě starších vozů může odpadnout kus prachu s vazelínou – ztrátové mazání na podvozku.
Ze starých britských vozů olej buď tekl, nebo tam nebyl – na nekvalitě výroby ty automobilky skončily.
Ze starých sovětských vojenských… ale kolik jich je?
A pak může prasknout hydraulická hadice, ale poruchy v zadání nebyly.
Jenže 110 tun je to na mnoha stovkách km čtverečních a jako aerosol, takže na zem stejně nic nedopadne.
Na silnicích jsou problém hlavně oleje a hlavně úniky při nehodách což jsou desítky až stovky litrů na pár metrech čtverečních..
Jediné riziko by bylo, kdybyste měl manželku s výbušnou povahou.
PS: Ale to byste se měl bát o život bez ohledu na vypouštění paliva 🙂
Mýlíte se, palivo je v této výšce rozprášeno do velmi jemné mlhy, která se okamžitě v atmosféře naředí a tím zcela rozpustí. Molekuly paliva v atmosféře časem zaniknou. Na zem nedopadne nic.
to, že se palivo odpaří neznamená, že molekuly paliva zaniknou
To palivo na 99,9 % nedopadne na zem v žádné formě.Vzhledem k rychlosti a relativní pomalosti vypouštění se velmi rychle vypaří. Stane se z toho znečištění vzduchu, které proudy naředí odnesou tam kam zrovna foukají. To by musel letět fakt nízko, aby to dopadlo na zem (což se tuhle v USA povedle a nebyli za to pochváleni).
Ano, odpaří se stejně jako voda. Jenže i ta voda se někde nakumuluje a pak někde spadne. A jestli může spadnout s vodou písek ze sahary nebo tráva sebraná vzdušným vírem někde na louce případně prší ryby a žáby může spadnout i voda kontaminovaná tímto palivem, Ale pokud vím začalo pršet až včera, takže od pondělí už je dávno někde pryč.
No, nenakumuluje se, jako plyn se naopak dost naředí a rozptýlí jak to bude plout atmosférou, které je obecně velmi dynamická (stejně jako zamíchá vše z komínů). Palivo už z toho nikdy zpět nebude, ani při dešti, tak kontaminace nehrozí – to jen kdyby skutečně na povrch dopadlo v kapalné formě, což se stává jen v malých výškách. Ideální složka atmosféry to jistě není, ale jinak necháváme odpařovat uhlovodíky úplně běžně mnohem blíže k lidem. 🙂
Díky. S tím odpařováním uhlovodíků…to mi připomnělo jednu příhodu. To když někdo nalije do 5 l sklenice od okurek benzín, nechá jí otevřenou a za týden přijde a diví se, že ve sklenici nic není :- )
Nikam nedopadlo, kerosin se okamžitě vypařuje a rozptýlí.
Je videt, ze je leto (ted nemyslim zdopravy, ale mainstream).
z lejna medialni tema cislo 1 :/ .
Hlavne mnohdy se o tom ani nepise a tehdy to nikoho netrapi. Ne ze by to bylo caste, áe par pripadu tu v minulosti bylo.
Nepíše se o tom skoro nikdy ač se to děje i několikrát do týdne (ve světovém měřítku). 🙂
Zrovna 14.8. byly 2 pripady- tato 747 a A380 Koreanu.
https://www.lvz.de/lokales/leipzig/flughafen-leipzighalle-boeing-verliert-treibstoff-ueber-sachsen-anhalt-7O5JXZFWLBBEZPQIXKY3LHFJEY.html