Nádražní budovu v Teplicích čeká rekonstrukce za 800 milionů, počítá se s kancelářemi i byty
Nádraží Teplice před rekonstrukcí. Autor: Zákupák – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12056251
Celkové náklady 800 milionů korun řadí opravu nádražní budovy v Teplicích mezi nejnákladnější vůbec.
Co na to říct? Ještě před necelým rokem byly náklady vyčísleny na 391 mil. Kč.
https://nasregion.cz/ustecky-kraj/historickou-budovu-teplickeho-nadrazi-ceka-rekonstrukce-prostory-vyuzije-i-financak/
O kolik procent by to soukr investor udelal levnejc? 30 %? Nebo vic?
Co to je za nesmyslnou otázku?
Další Vyšehrad?
Konečně, budova chátrá nejméně 30 let. Ve výpisu využití postrádám restauraci, nebo alespoň nějaký bufík (ne fastfood)…
„1. NP – odbavovací hala pro cestující veřejnost, veřejná WC, maloobchodní prostory s přístupem z hlavní odbavovací haly a z ulice Na Hrázi, stravovací prostory s přístupem z ulice Na Hrázi, provozní a administrativní prostory pro potřeby Správy železnic a dopravce (nyní ČD, a.s.)“
Víc obrázků a odborného popisu najdete: https://teplice-teplitz.net/stavby/karta/nazev/83-hlavni-nadrazi
To opravdu v prostředí SŽ jde udělat z kanceláří byty a z bytů kanceláře? V památkově chráněné budově?
Můj názor je že je to úřednicky neproveditelné s ohledem na normy (hluk, hasiči, bezbarierovost) a nejrůznější povolení.
V popisu je uvedeno, že v patře byly kanceláře ředitelství a služební byty. Takže z pohledu památkové ochrany by v tom problém být neměl. Co se týká současných norem pro obytné prostory, to je jiná věc.
Když památkáři dokázali „zkousnout“ i přístup do relativně nedávno zcela nově vybudovaného podchodu na nástupiště včetně výtahu přímo z haly, tak asi na příliš velkém lpění na úpravách „původních“ prostor běžně nepřístupných veřejnosti (resp. pro ni neurčených) trvat také nebudou. A kvalitně opravit fasádu, to by problém být neměl, jen to „zachování původnosti“ obvykle stojí dost peněz.
Spíše bych viděl trochu problém ve výškách prostor uvnitř takové starší budovy: to přináší dost velké nároky na vytápění, a tedy i na provozní náklady takových objektů.
No konečně, mám radost. Ta budova rekonstrukci už delší dobu potřebuje, tak doufám, že se povede obsadit i prostory v patrech. Nevím, jak vypadají, ale bývá obvyklé, že z původních prvků tam příliš nezbyde, takže pokud to povolí statika, daly by se snad i výrazněji přestavět se souhlasem památkářů.
Že by SŽ konečně začala nabízet služební byty, co?
Budova má velký urbanistický význam, a bude mít i pěkný exterier. Tato Budova prostě odděluje tu kvalitní urbanistickou část Teplic od té hrůzy za nádražím. Je to podobné ,jako ve většině jiných měst. Budovy jsou památkově chráněny, takže se to celé musí ponechat, jak to je. Ale mohlo by se jít na starší -původní verzi z roku 1878, pokud jsou památkáři důslední, a NE na pozdější úpravu z roku 1908. Tato úprava zřejmě přidala k nádraží zcela nevhodný portikus (UPROSTŘED před hlavním vchodem). V přízemí bude prostě nádraží a co bude nahoře vůbec neřešte, protože to si dnes nikdo neumí… Číst vice »
Ty pozdější úpravy z roku 1908 zahrnují také elektrické osvětlení, předpokládám. Co s ním? Abychom v hledání původního stavu nedošli do situace, že původní stav byl bez budovy… Než se totiž památkáři dohodnou (neshodnou se nikdy, prosadit si svoje proti ostatním je jejich osobní životní cíl) co vlastně má a nemá být zachováno, tak budova většinou spadne.
V tomto směru je úžasný hrad v Lublani. Slovinští památkáři zjevně nejsou tak rigidní, jako ti naši, takže je tam kombinace historické stavby se sklem a ocelí, celkem to jde k sobě a nikoho to nepopuzuje. V ČR nemožné.
S tím souhlasím, navíc jsem to četl moc rychle, takže mi ušlo to rozšíření, které je urbanisticky podstatné. Těším se, až to uvidíme hotové, to bude něco.
Ten váš „portikus“ je ovšem už z 19. století, nikoli z roku 1908 …
Díky, DOBŘE je to zjevné z dobové foto.
Ještě, že tuto budovu nemůže SprŽel zbourat, jisté by tak ráda učinila, jako v jiných případech.
Schválně řekněte jednu budovu kterou v posledních 20 letech zbourali a já jednu, kterou zrekonstruovali. Takhle se budeme střídat a kdo dříve skončí, ten prohrál.
Už dávno by tu krásku chtělo opravit. Zaslouží si to. Teplice jsou nádherné. 🙂
Projektů už na to bylo hafo.
Díky té historické fasádě a oknům to nepůjde ani rozumně zateplit, takže bude nesmyslně drahé to provozovat, vnitřní prostory neprakticky členěné, kvanta sloupů, rekonstrukce bude jednoznačně dražší, než demolice a případná novostavba. Ale on to daňový poplatník unese, tak se budeme plácat po zádech, jaký jsme zase zachránili úžasný barák.
Pražský hrad kvůli členite a památkové chráněné fasádě, stejně jako katedrála s fasádou z kamene a velkými, technický dávno nevyhovujicimi okny jsou příliš provozní drahé, proto…
PS: pokud to má tlusté zdi (což určitě má) je zateplení fasády nemá smysl. Spíš se vyplatí vymenit okna za repliky (pokud je třeba), dvojskla do nich obvykle jdou, a taky zateplit střechu. Odborníků jeden…
Samozřejmě, že to smysl má. Tlustá zeď se pak stane z nedobré tepelné izolace skvělým tepelným akumulátorem.
Nějaký efekt to mít může, ale u kazde podobné budovy je drtivá většina úniků okny a kolem nich, střechou apod. Zdi jsou až na posledním místě.
to je právě ta situace, kde by měli památkáři novodobý materiál akceptovat. Bohužel však toho nejsou mentálně schopni Důkazem IMO je, že se zhusta snaží chránit jako památky nemovitosti rekonstruované dávno před tím , než přišli k moci.
Ano, památkáři umí být hovada (pár zkušeností vlastních nebo z blízkého okolí…řešili i jak vypadá operna zeď na dvoře domu z 30.let a zda něco na zahradě není z původní výsadby…třeba ty keře co tu zeď posilaly k zemi…) Řeší si tak mnohdy mindraky všeho druhu, vč.toho, že je dost často někdo přetlači přes politiky, postaví úplnou hrůzu a oni jsou u toho navíc za pitomce. Ale co vyrobí sami stavebnici, nad tím jde uplne hlava kolem… stačí ta záplava odpornych plastových oken nerespektujici původní členění oken ve starých domech. Nadstavby všeho druhu. Odporné zateplení starých fasád aj. A to… Číst vice »
Ono je to těžký; na jednu stranu je to pěkná historická budova, na druhou stranu jak rekonstrukce, tak provoz bude obrovský polykač peněz a zjevně dosud není jasné, do jaké míry a jak bude budova využita. Takže se tam něco vyprojektuje a postaví a pak budou koukat, že je to prázdný a případným zájemcům to dispozičně nevyhovuje. Dobré řešení neexistuje.
Máme novou dobu, takže to dostane nájemník befelem a bude tam muset být. A když nic, tak se zvedne daň z nemovitosti. Aby bylo na dotace… které se rozfofrují v akvaparku. To druhé už nejméně v jednom městě provedli. V kauze akvapark už tam zahučelo peněz…
Když by se to nádraží dalo dokupy, především hydroizolace a střecha, tak by mohlo nějakou dobu vydržet. Ještě to pak chce okna, dveře, omítky. A může to zůstat jako nevytápěný objekt, tak jak to často bývá na zámku – netopí se tam. Cihlám je to jedno, holt tam kanceláře nebudou. Empty state building…
Když je to památkové chráněné, je to vyšší zájem státu a města, než to, co píšete.
No právě. Uvědomuje si vůbec někdo ten náklad ztracené příležitosti, tedy co bychom mohli mít, kdybychom nemuseli financovat z daní provoz tisíců podobně neefektivních budov?
Nějak jste zapomněl, co vlastně „chceme mít“.
Inu, to už by si měl rozhodnout každý sám, proto je vhodné lidem více peněz nechat a méně jim brát ve formě různých daní.
Já třeba nechci financovat dotace podnikatelům všeho druhu, 40tis.policistů (rozumnou úpravou byrokracie by jich stačila třeba jen polovina), hygienu, stavby dálnic, dávky na bydlení, důchodový systém, že kterého nikdy nic nedostanu a spoustu dalších věcí.
Obávám se, ale že mám smůlu.
OK, pak ale má smysl, aby se na rekonstrukci podílel i rozpočet ministerstva kultury a ne jen SŽ. Já vím, všechno to jde z jednoho vrecka státního rozpočtu, ale peníze alokované na dopravní infrastrukturu by měly sloužit dopravní infrastruktuře – a z hlediska dopravního a přepravního je ta budova poněkud předimenzovaná a zbytná.
Když je to památkově chráněné, tak nemá smysl uvažovat o demolici z žádného hlediska. Tečka.
„Tato úprava zřejmě přidala k nádraží zcela nevhodný portikus “
O pár příspěvků nahoru požadujete částečnou demolici. Tak jak?
Teď už ne, protože jsem přehlédl v článku, že budova byla úpravou rozšířená. Ten portikus se mi ale nelíbí, protože k němu zpravidla vede široká cesta kolmo na budovu. A vchod rozhodně není z boku, a není zasklený ze přední strany. Zřejmě se ty plochy okolo změnily, a tady by byly dobré dobové snímky.
Takže ve výsledku to NPÚ opraví tak je to nyní, nebudou nad tím tolik uvažovat, v podstatě NPÚ je úřad.
V Česku se to málo ví, ale zateplovat se dá i zevnitř. Na západě je to běžné, proto jejich města nejsou plná hnusných zateplených krabic jako u nás. Výměna střechy a oken udělá taky dost. Jinak zajímavé, že ta budova 100 let fungovala a najednou je nevyužitelná. Že by dnešní zaměstnanci kanceláří byli až tak odlišní od těch před 100 lety, co se týká nároků na prostor a teplo? Jak to proboha vůbec zvládali před vynálezem polystyrenu? :O
Zateplovat zevnitř se sice dá, ale má to jenom nevýhody (a je jich hodně). Na „západě“ se to dělá jen tam, kde teplota zpravidla neklesá hlouběji pod bod mrazu (ona totiž Západní Evropa je sice často severněji než Praha, ale je tam kontinentální klima. Tam, kde jsou obvyklé silnější mrazy, je všechno jinak.
Ta budova mohla fungovat díky tomu, že se o deset kilometrů dál těžilo uhlí a byla natolik levná pracovní síla, že se vyplatilo někoho nechat přikládat pravidelně do kamen. Taky nikdo tolik neřešil emise těch lokálních topeníšť.
Pardon, je tam oceánské klima. Smíšené máme tady, kontinentální mají v Rusku…
A vy máte zjevně v hlavě kontinuální zmatek.
Zjevně o tom dost víte, takže mi určitě povíte, jak se tedy zatepluje ve Skandinávii, kde skutečně i přes oceánské klima tepleji než u nás není nebo v takovém Švýcarsku. Protože ani tam nezateplují tak barbarsky jako u nás, kdy radši zničí celou historickou fasádu a naflákají tam polystyren. Dokonce ani v sousedním Sasku, které má stejné klima jako u nás se zatepluje polystyrenem zcela minimálně.
Dům jsem si zateploval v Čechách (a až na některé detaily rozhodně ne polystyrenem), ne ve Skandinávii, ale viděl bych to i na jinou stavební technologii, ve Skandinávii je mnoho domů dřevostavbami a tam tak nějak rozlišování mezi vnitřním a vnějším zateplením ztrácí smysl.
Takže mi potvrzujete to, o čem mluvím: zateplovat se dá i bez zničení historické fasády, technologie minimálně v zahraničí na to existují, jen se musí chtít.
V Rakousku dokonce existuje firma, která vyrobí i přesné repliky sošek, šambrán a dalších fasádních ozdob. Jenže pak už to rozhodně není za 1500 Kč/metr čtvereční fasády.
Dobře, zeptám se zcela vážně, jaké nevýhody to má?
A myslím že jste trochu nepochopil co předřečník tím dotazem na odlišnost zaměstnanců myslel, tu nejde o to jestli tam někdo bude běhat s kyblíkem uhlí, dnes se to dá přece jen nahradit ústředním topením, ale jde o to že ta budova musí být schopna udržet teplo nějak rozumě a nezměnit se v psinec. Pokud je někde poblíž navíc rozvod CZT, tak stojí IMHO za úvahu aby se na něj napojila, pokud tomu tak není.
Tam bude problěm,že žádní přednostové,náměstci,výhybkáři,lampáři již nejsou potřeba.Dnes tam je jeden výpravčí a jedna pokladní.Do budoucna asi ani oni tam nebudou…
Zabezpečováci, traťováci a další „infrastrukturní“ profese budou minimálně pro údržbu zařízení a nějakou pohotovost (včetně nějakého drobnějšího materiálu) v takovém uzlu potřeba pořád a chtít je nechat sídlit v různých buňkách a kůlnách nebo dojíždět při poruchách několik desítek kilometrů autem je zhůvěřilost.
Neuvěřitelná nádražní restaurace z osmdesátých let. Číšník co jezdil po lokále s vozíkem a vyřvával: vóóbědvat, vóóbědvat!!!
Paměť už trochu vypadává, ale mám takový dojem, že projekt byl udělán už před řadou let, dokonce se začalo s pracemi, ale nedokončilo se to. Snad z důvodu nedostatku peněz a od té doby to dál vesel chátrá. A s jejím využitím to je dost jednoznačné, nechápu, co se na tom stále zkoumá. Ta budova vyhovuje pro řadu služeb pro veřejnost. jen chtít.
Ano, šlo o projekt Živá nádraží. Tenkrát to bylo spočítané na 215 milionů. Ach ta inflace…😁
Inflace nebo korupce?
Spíš se stavební firmy utrhly z řetězu. Mají aktuálně marži jak skoro nikdo…
Nejsem si úplně jistý, jestli „ubytovacími kapacitami“ jsou opravdu myšleny byty, jak se píše v titulku. Já jsem z textu pochopil, že byty tam byly v minulosti a dnes se bude jednat o nocležny pro zaměstnance a čety.
„Slohové zařazení objektu není zcela jednoznačné.“
No, nezlobte se na mě, ale tato nádražní budova je prostě neorenesance.
Ne tak docela. Čistá neorenesance to není, na to je to dost strohé. Ono to skutečně odpovídá víc německému způsobu staveb, zařazené do českého prostředí a jím ovlivněné. I dle mého to nelze jednoznačně charakterizovat.
Podle památkového katalogu (budova je kulturní památkou) Národního památkového úřadu je tato budova zařazena do slohu neorománského/neorenesančního.
Prostě historizující romantický pelmel… 😇
ne není to žádný pel mel ale čistě neorenesanční stavba.
V době, kdy to architekt stavěl, už byl známy všechny základní slohy. Pokud trváte ne tom, že tam nesmí být žádné jiné prvky tak máte pravdu. Ten pel mel je totiž běžná věc, to souhlas, bral jsem to tak, že pokud toto je ze 3/4 neorenesanční, tak vlastně je to čisté, nebo to, co výrazně převažuje.
To už je dost po romantismu, romantismus to jsou stavby v LVA, minaret atd. Toto je už spíš z doby historického revivalismu, neogotiky a podobně.
správně klasicistní/neorenesanční. Bohužel čeština v tom nadělala zmatky: neorománský a ještě lze vidět v překladech neoklasicistní to jsou nesmysly. NPÚ není bez chyb. Neorománský vám podtrhne jako nesmysl i pravopis Wordu.
Word není všeznalý, mě třeba řvává na vazbu bylo lze. Neoromásnký sloh existuje, byť u nás nebyl nijak populární, na rozdíl od neogotiky. I když česky se tomu říká novorománský sloh. Ale tak či tak to existuje a neorománský je utvořený podle nämlich stejných pravidel jako neogotický. Rozdíl je akorát v tom co se stalo ustáleným, ale není vůbec důvod k tomu na tom trvat. Jazyk se nám vyvíjí a je klidně možné že začne časem převažovat neorománské nad novorománským.
cs. wikipedia. org/wiki/Novorománský_sloh
Je to neoromansky styl, minimálně zvenku.
S neorenesanci natož romantismem to má jen málo společného zvenku, s klasicismem už vůbec nic. Vstup je zřetelné jiného stylu, jakási neogotika. že třeba palazzo pitti aj. Mají třeba klenuta okna, není znak renesance. Oblouckova římsa i štíty, stejně jako klenuta jednoduchá či sdruzena okna, to je románských styl. Tady moderně provedeny.
Neorenesance je např. Národní divadlo a Národní muzeum. Romantismus v architektuře je dost vágní pojem. A klasicismus? To jsou třeba ty Hadí lázně v Teplicích. Nebo Stavovské divadlo.
Neoromansky je kostel na Smíchově, sv.Václav tuším.
Interiér hůř soudit.
Je to neorenesance a autorem je český architekt.
Nic proti, ale sdružená okna, zdobení pod římsou, to obojí patří do románského stylu.
To je skutečně velmi dobrý postřeh. Ta okna v románské architektuře (na chrámech) byla oddělena pilíři, později , tedy i tady v Teplicích, pouze pilastry, To je zásadní rozdíl. Sdružená okna pak přebírá i renesance, ale část renesančních paláců je má spíše do atria, takže to není tak výrazné. Sdružená okna do atria má např. Palazzo Medici ve Florencii.
Je to sporné, já se jednoznačně přikláním ke klasicismu, tedy česky neorenesanci jako k jedinému slohu, ale památkáři na to měli jiný názor.
Já tam vidím ještě poměrně dost prvků charakteristických pro synagogy a eventuálně byzantskou architekturu.
Je to dobrý postřeh. Myslíte ten interiér. Takové křivky kleneb měla i renesance. Tedy ty pilíře, které drží klenby skutečně renesanční nejsou. Architekt se při snaze udělat i interiér renesanční, který se ovšem na nádraží nehodí, dostal do úzkých, musel si vypomáhat, jak se dalo.
Renesanční klenby v chrámech jsou pečlivě vyzdobeny různými náboženskými motivy, přezdobené bývaly i interiéry paláců, ale tady prostě je nádraží.
Souhlas. Patří to do širšího období klasicismu, s důrazem na uplatněním přímo renesančních prvků. V češtině neoklasicismus, v zahraničí se spíše nevyčleňuje s klasicismu a pojem neorenesance se neužívá.
Nezlobte se na mne, ale pseudostyly nejsou totéž jako (neo)klasicismus. A renesance není klasicismus! Navíc každá země má ty styly různé. Pozdní renesance, takový Palladio, to už ten klasicismus může evokovat. Ale my tu podobně stavby prakticky nemáme. Naše typická renesance, to je Telc nebo Litomyšl, Losiny aj. Ale v Itálii je pozdní renesance hodně přecházející v ranne baroko. U nás je typicke dynamické baroko, ale to zase jinde moc typické není. A mnozí architekti netvorili v čistém stylu, říct, zda je třeba Wren barokní nebo klasicistni architekt, nemá jednoznačnou odpověď. Typicky a velice rozšířený je klasicismus anglicky či francouzský,… Číst vice »
Já jsem vycházel od autorů, kteří klasicismus považují za široké období různých směrů, a z toho pak vyčleňují bližší směry. Je to prostě jazyková potíž, že zahraniční litaratura má jiné názvosloví než česká. O nic jiného nejde. Ale dám si na to větší pozor, protože tady disktujeme v Česku. Práve třeba ten Palladianismus také v zahraničí řadí do klasicismu, podobně jako empír, atd. Jako nějaké subkategorie.
Jinde je jiny vývoj, nazvoslovi i styly. Angličané mají tudorovskou gotika, georgiansky styl aj.
Stejně to jsou vše nálepky. Hlavně novější stavby jsou mnohdy eklekticke, stylová čistota se hlavně na konci 19.století moc nenosila.