Nádraží Florenc slaví 75 let. Počet vnitrostátních linek klesá, mezinárodních přibývá
Nádražím Florenc denně projede 450 autobusů, o 50 méně než před covidem.
Autobusovým nádražím Florenc projede denně zhruba 450 autobusů. Před epidemií koronaviru v roce 2019 to bylo asi 500 spojů za den. Zpět na předcovidových číslech by chtělo být nádraží do dvou let. ČTK to řekl generální ředitel ČSAD Praha holding Pavel Vráblík. Společnost nádraží provozuje a je také vlastníkem pozemků. Provoz autobusového nádraží Florenc začal 17. června 1948.
Autobusové nádraží Florenc využívá zejména mezinárodní a dálková doprava. „Mezinárodní doprava k nám jezdí téměř ve 100 procentech případů, z vnitrostátní sem jezdí dálkové linky,“ uvedl Vráblík. Počet vnitrostátních linek na nádraží podle Vráblíka v posledních 15 letech klesá, mezinárodních se naopak zvýšil. „Takže zatímco před 15 lety byla třetina spojů mezinárodní a dvě třetiny vnitrostátní, tak dnes je to obráceně,“ řekl.
„Odhadem nám tu v roce 2019 prošlo deset milionů lidí, nyní to bude průměrně o milion cestujících méně,“ uvedl Vráblík. Dodal však, že může počet odbavených cestujících pouze odhadovat, protože společnost ČSAD Praha holding neprodává jízdenky a nemá tak oficiální data. Provoz na nádraží podle Vráblíka zajišťuje zhruba 100 dopravců. Mezi ty s největším podílem průjezdů patří FlixBus a RegioJet, dodal.
Investice do větších projektů na nádraží Florenc odhaduje Vráblík od roku 2009 na 225 milionů korun. Mezi velké investice patří například odbavovací hala za 72 milionů, mycí centrum či technické zázemí pro dopravce. Co se týče změn v krátkodobém horizontu, do konce příštího roku by se mohli cestující podle Vráblíka dočkat eskalátorů ze stanice Florenc. Výstup směrem na autobusové nádraží je nyní jediným výstupem ze stanice, který nemá eskalátory.
V dlouhodobém výhledu je v plánu realizace projektu Florenc 21, který má změnit brownfield v okolí nádraží Florenc na moderní městský komplex. Podle Vrablíka bude investice společnosti ČSAD Praha holding ve výši několika miliard korun. „Autobusové nádraží bude součástí budovy. Vznikne tak část města, do které bude integrované autobusové nádraží,“ řekl.
„My od toho čekáme to, že autobusové nádraží bude nadále fungovat, bude schopné si na sebe vydělat. Vedle toho tu vznikne možnost území zastavět jako centrum města,“ uvedl Vráblík. Společnost má v plánu vystavět kanceláře, byty či obchody. Ve vítězném projektu se počítá s 50 procenty pro kanceláře, 40 procenty pro byty a deseti procenty pro obchody.
Na začátku prosince 2021 vyhrál urbanistickou soutěž tým zahrnující česká architektonická studia UNIT architekti, A69 architekti a londýnský ateliér Marko & Placemakers. Loni v březnu pražští radní schválili výsledky soutěže, nyní investoři ČSAD Praha holding společně s firmou Masaryk Station Development, která je kontrolovaná Pentou, čekají na změnu územního plánu.
„Výsledek soutěže zatím stále čeká na odsouhlasení některých odborných orgánů,“ uvedl Vráblík. Odhadl, že by se mohlo začít stavět pět let od změny územního plánu. Stavba v části autobusového nádraží by měla oproti zbytku staveb komplexu začít později, a to kvůli zatím nejasnému řešení železničního uzlu Praha.