Naděje pro železnici z Prahy do Liberce. Kupka ji chce prosadit během předsednictví do sítě TEN-T
Ministerstvo dopravy představilo priority agendy pro evropské předsednictví.
Jednou z hlavních priorit ministerstva dopravy během českého předsednictví Evropské unie bude projednávání revize politiky celoevropských sítí TEN-T. Zařazení nových koridorů by mohlo Česku umožnit čerpat dotace na některé nové dopravní stavby.
„Klíčovými prioritami našeho předsednictví jsou propojenost dopravních sítí v Evropě a úprava dosud platného rozsahu systému rychlých spojení TEN-T. Obojí by mělo umožnit lepší spojení pro všechny. Pro Českou republiku to pak bude znamenat příležitost pro budování nejen vysokorychlostních tratí, ale i další modernizaci celé dopravní sítě,“ řekl Kupka. Transevropská dopravní síť TEN-T je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii.
Evropská komise na konci loňského roku schválila dlouho očekávaný návrh revize politiky transevropských dopravních sítí (TEN-T). Už na počátku roku se Česku podařilo prosadit zařazení tři ze čtyř úseků připravovaného vysokorychlostního železničního spojení mezi Prahou a Brnem do hlavní sítě TEN-T s termínem dokončení v roce 2030 (stejně tak úsek Brno-Šakvice). Na jejich přípravu a stavbu tak bude možné použít prostředky z fondu CEF.
Dvě silnice v síti díky vojenským účelům
Stejně tak se podařilo do hlavní sítě TEN-T pro nákladní železniční dopravu doplnit úsek Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, u něhož se předpokládá modernizace. Vedle hlavní sítě vzniká plán na takzvanou prodlouženou hlavní síť (extended core network). Do této vrstvy byla zařazena VRT Přerov-Ostrava, VRT Ústí nad Labem-Drážďany a úsek Světlá nad Sázavou-Velká Bíteš jako 4. úsek VRT Praha-Brno. Tato prodloužená hlavní síť TEN-T by měla především obsahovat velké strategické projekty, které nemohou být dokončeny do roku 2030. V rámci silniční sítě jsou nově zařazeny do vrstvy comprehensive silnice I/33 (Jaroměř – Náchod – státní hranice) a silnice I/50 (Holubice – Starý Hrozenkov) z důvodu vojenské mobility.
Naopak ČR nebyla úspěšná ve svých návrzích na doplnění sítě TEN-T o tzv. „Slezský kříž“ (síť obchvatů v Moravskoslezském kraji) nebo o železniční trať Praha – Mladá Boleslav – Liberec – státní hranice, v obou případech kvůli nesouhlasu Polska. Ministerstvo dopravy chce ještě tlačit na zařazení spojení Praha – Liberec – Zhořelec do TEN-T. Podle nového konceptu je Liberec definován jako městský uzel, ale nyní je na síti TEN-T napojen jen na silniční infrastrukturu. Na základě toho ho chce ministerstvo dostat do sítě TEN-T.
160 km/h jako minimum na koridorech
U tras sítě TEN-T se nicméně předpokládá, že se bude jednat o koridory multimodální, chybí tak napojení na železniční infrastrukturu. Ministerstvo bude muset přesvědčit polskou stranu.
„Po modernizaci trati předpokládáme zavedení rychlíků a expresů do Liberce. Tyto vlaky nabízejí možnost potenciálního prodloužení do Zhořelce a případně dále do vnitrozemí v souladu s rozhodnutím polských, dolnoslezských anebo saských protějšků, případně železničních podniků,“ uvádí materiál ministerstva. O lepším spojení Prahy a Liberce po železnici se mluví třicet let.
V návrhu jsou tak nově stanoveny poměrně značně ambiciózní cíle pro rozvoj dopravní infrastruktury, zejména té pro železniční dopravu. Mimo jiné je stanoven požadavek minimální rychlosti pro přepravu cestujících na hlavní síti na 160 km/h do roku 2040. V dlouhodobém horizontu 2050 pak návrh počítá s tím, že všechny železniční tratě by měly umožnit průjezd dlouhých nákladních vlaků o délce alespoň 740m. To by na dvojkolejných tratích mělo znamenat průjezd minimálně 2 takových vlaků v jednom směru za hodinu a 1 takto dlouhého vlaku ve stejném čase na jednokolejných tratích.
Kompletní seznam priorit pro české předsednictví je zde.