Nad očekávání pozitivní. Na nádražích proběhly testy syntetického hlasu, má být ve všech stanicích
Dokončená rekonstrukce nádraží Praha - Vysočany a trati do Mstětic. Foto: Zdopravy.cz, Jan Nevyhoštěný
Správa železnic vypsala soutěž na jednotný informační systém, chystá ještě tendr na software pro umělý hlas.
Jestli syntézu dobře vyladí, tak to nemusí být tak zlé jak to vypadá. Důležité je, aby byl vybrán dobrý hlas jako mají někteří současní hlasatelé jako pánové Knop a Postler a paní Klichová, dovedu si ale představit i použití hlasu nějakého známého dabingového herce/herečky typu Zbyšek Pantůček či Zlata Adamovská jak tady ostatně bylo již zmíněno. Hlavním problémem je současné znění SM100, které je zbytečně ochuzené o informace, které by k hlášení patřit mělo. Na tuto problematiku bych se chtěl tady lehce zaměřit. Současné hlášení na většině českých nádraží zní asi takto: ,, rychlík číslo… linky… dopravce ČD, do stanice…… Číst vice »
Oprava: U té čtyřky mělo být „jaký je důvod nehlásit výchozí stanici?“
Ve stanici Pardubice od její rekonstrukce zní v anglické verzi hlas uječené amatérky neúspěšně bojující s anglickou výslovností
e to šílený , ostudný a směšný čengliš jak vyšitý… Bohužel si to nově mohou vychutnávat i cestující v Pardubicích. Údajně to má být dcerunka nějakého papaláše…
Nesouhlasím s touto změnou. Požaduji živého hlasatele s tlampačem na každou zastávku.
A živou kapelu, která odehraje každou znělku!
Je to logické. Současné řešení je velmi těžkopádné a možnost vytvořit hlášení při mimořádnosti je v něm velmi limitovaná. Syntéza řeči z napsaného textu je oproti pracnému vyhledávání a skládání nahraných frází opravdu velkým přínosem.
Vidím, že moje komentáře dostávají disliky, což je v pořádku. Ale byl bych rád, kdyby někdo napsal svůj názor – debata je vždycky lepší než jen klikání. Co si o tom myslíte?
Myslím, že ty disliky jsou výrazem nesouhlasu s vaším názorem. Taky jsem vám tam jeden červený palec přidal. Můj názor (když už po něm voláte), je ten, že tato iniciativa svým zpátečnictvím silně připomíná názory spolku Nebourat: vše moderní je fuj a vraťme se nejlépe do 20. století.
Děkuji za názor, vážím si toho, že jste se zapojil do diskuze. Musím ale zdůraznit, že nejde o odmítání modernizace. Naopak – cílem je modernizaci provést smysluplně, s ohledem na cestující i na tradice, které tvoří jedinečnou atmosféru české železnice. Není problém ve zlepšování technologií, ale ve zjednodušování na úkor přehlednosti a lidského přístupu. Například hlášení musí být informativní, ale i srozumitelné a příjemné. Navíc, proč zavrhovat osvědčené prvky, jako jsou tradiční hlasy nebo znělky, které mají praktický význam i estetickou hodnotu? Modernizace a zachování identity železnice se nevylučují. Jde jen o to najít vyvážené řešení, které bude přínosné pro… Číst vice »
Na skladování tradic existují zařízení zvaná skanzeny. V reálném životě je slovem tradice a jeho odvozeninami podporována vždy jen a pouze nenávist vůči všemu novému. A než začnete tvrdit, že tradice jsou pozitivní jevy, připomenu vám, že většina tradic je velmi negativní. Čím starší, tím horší. Naprosto zrůdnými tradicemi jsou zmrzačení zvaná obřízka (obzvláště ta ženská), krevní msta, kanibalismus, domluvené sňatky a nekonečná řada dalších zrůdností.
Však tu máte přes 140 příspěvků. Si je přečtěte a uvidíte co si lidi myslí. Já jsem třeba pro to ta hlášení uplně zrušit (snad kromě nějakých mimořádností), ale to se tedy taky nesetkalo s kladným ohlasem.
Počet místních nàzorů dle mého nereprezentuje postoj běžného cestujícího, z tohoto vzorků nelze vycházet.
Podle mne ty negativní názory jsou jen lidi ze SŽ nebo jejich známí…
Tohle je opravdu obludná domýšlivost
Rád bych upozornil na novou petici, která reaguje na plánované změny v systému hlášení na českých železnicích. I když hlasy profesionálů, jako jsou Václav Knop, Alexandr Postler a Danuše Klichová, stále ještě na nádražích slyšíme, Správa železnic plánuje jejich úplné nahrazení syntetickým hlasem již od příštího roku. Tato petice proto požaduje zrušení směrnice SM100, která vedla k omezení důležitých informací, odstranění tradičních znělek a postupnému odosobnění hlášení. Současně usiluje o vytvoření nové, promyšlené směrnice, která zajistí kvalitní a přívětivý informační systém, zachová tradiční nádražní znělky a respektuje práci profesionálních hlasatelů, jejichž hlasy dodávají hlášení důvěryhodnost a lidskost. Pokud Vám záleží… Číst vice »
A nechcete se rovnou vrátit k opravdu živým hlášením které hlásil v reálném čase někdo z nádražáků? Sice tomu nikdo nerozuměl ale bylo to důvěryhodné a lidské. Znělky byly fajn, těch je škoda. Ale jestli budou hlášení generovaná nebo předmluvená po kouskách je mi celkem fuk. Hlavně by měli ty hlášení zestručnit, případně pouštět jen při mimořádnostech, a pro nevidomé na požádání. Mají na to nejaké dálkové ovládání – v MHD to funguje dobře. Třeba jedna z věcí která by hlášení zkrátila je nehlásit nástupiště X kolej Y, ale jen kolej Y. A taky by mohly ČD číslovat vagóny od… Číst vice »
„Sice tomu nikdo nerozuměl…“ Jezdím 62 roků vlakem, až na výjimky jsem rozuměl.
Přesně tak, většina hlášení byla srozumitelná, zvláště když je dělal zkušený výpravčí nebo hlasatel. Když jsou hlášení kvalitně zpracovaná (např. v podobě Václava Knopa nebo Danuše Klichové), cestující jim rozumí i při větším ruchu.
Ja si z mládí pamatuju hlášení jako z Hurvínka
https://m.youtube.com/watch?v=EbZNvIehjSI
Čas 8:40.
I když nesrozumitelnost byla asi spíš kvůli špatné technice a akustice (ozvěny).
Zlepšovat se to začalo právě spolu s použitím studiových nahrávek. Aspoň tak nějak to mám v hlavě spojené že spolu se srozumitelnosti jsem si všiml že to na více nádražích hlásí stejný hlas.
S živými hlášeními od výpravčích souhlasím – měla své kouzlo, ale také svá omezení. Dnešní technologie umožňují vyšší srozumitelnost a konzistenci, pokud jsou kvalitně nastavené. Znělky měly svou hodnotu právě v tom, že nejen zpříjemňovaly atmosféru, ale i pomáhaly cestujícím rozeznat konkrétní stanici, což není jen nostalgie, ale i praktická výhoda. K otázce stručnosti hlášení – ne každé zkrácení je krok správným směrem. Například informace o nástupišti a koleji mohou být zcela zásadní, zejména na větších nádražích, kde koleje nejsou přehledné. Pokud jde o číslování vagónů nebo hlášení důvodů zpoždění, máte pravdu, že se to někdy přehání. Ale důvod zpoždění… Číst vice »
Pokud se bude hlásit jenom kolej, tak tomu samozřejmě musí odpovídat i navigace po nádraží. Myslím že to tak teď mají v Pardubicích. Číslo nástupiště se tak stává zcela zbytečným.
No s tím rozeznáváním nádraží podle znělky bych to nepřeháněl. Ano poznal bych to svoje domácí nebo jiné často navštěvované. A jediný efekt by to mohlo mít pokud bych slyšel v polospánku povědomou melodii a zareagoval, aaaa zatr… honem vystupovat… kufry, lyže, děti,… hviiizd, buch, pozdě….
Ale jako milé zpestření to bylo fajn. Když už to jednou bylo nahrané tak nebyl důvod to zrušit. Na Slovensku je pořád mají. (Ale to je tak jediné co tam je v pořádku)
A co nehlásit kolej, nýbrž právě jen nástupiště? Vždyť není dáno, že celé ploše musí být přiřazeno jediné číslo. Ostatně v překladu na nových panelech už je Platform (= plocha, plošina, nástupiště). Německo to má také tak, a problém s tím nemají. A nemusejí přečíslovávat koleje „od budovy, protože by to jinak lidi nepochopili“. 🙂
Kolej je přesnější než nástupiště – to totiž může být typu oboustranného perónu + případně může mít ještě dokonce ještě na jednom (či i obou koncích) kusou kolej v čele např. jako v Praze-Radotíně ( https://mapy.cz/s/rehanenaba ), a někdo bude línej číst směrové tabule u jednotlivých kolejí (případně na vlaku) a při hlášení pouze nástupiště pak nastoupí sice na správném nástupišti, ale do špatného vlaku než chtěl!
V zásadě jsou dva způsoby, jakými se dá hlášení uskutečnit. První způsob, tedy hlášení skutečně živě mluvené, zařizuje obsluha (hlasatel/ka, operátor/ka, výpravčí) tak, že zapne nějaký přidělený mikrofon a do něj hlásí, se všemi výhodami i nevýhodami takového postupu. Po tu dobu (desítky sekund), kdy obsluha fyzicky hlásí, jsou podstatně omezeny možnosti toho, aby plnila jiné pracovní povinnosti. Druhý způsob používá digitalizovaný záznam, ať už poskládaný z nahraných dílů nebo vytvořený softwarovou syntetikou. Role obsluhy se u druhého způsobu omezuje na spuštění připraveného hlášení (jednotky sekund), není-li ovšem aktivace hlášení (např. v zastávkách) už samočinná. Nevím přesně, jak dalece v… Číst vice »
Digitalizace a automatizace mohou mít své výhody, ale právě směrnice SM100 ukazuje, že zavádění těchto systémů je často špatně promyšlené. SM100 výrazně omezila obsah hlášení, odstranila důležité informace a zavedla zbytečné zkrácení na úkor přehlednosti. Kvalitní digitalizované hlášení by mělo poskytovat všechny klíčové informace – jasné, strukturované a srozumitelné. Profily hlasatelů, jako Václav Knop nebo Alexandr Postler, dokázaly vytvořit systém, který byl lidský, přátelský a zároveň profesionální. Syntetické hlasy sice mohou být technologickým krokem kupředu, ale pokud chybí promyšlená struktura obsahu, jde o krok zpět. Automatizace bez lidského přístupu často ztrácí důvěryhodnost, což je přesně problém současné podoby SM100. Namísto… Číst vice »
Ten kdo zadává informace do „pragotronu“, zejména tu nejdůležitější – kterou kolej dneska vylosovali, že na ni přijede hungarie, tak ten taky asi spustí i to hlášení. Řekl bych že na velkých nádražích mu na nic jiného ani nezbyde čas. A mohli by ty koleje zveřejnit i trochu dřív než minutu před odjezdem.
Syntetický hlas není problém. V určitých směrech bude lepší, třeba právě to cizojazyčné hlášení v HaVISu.
Znělky jsou otázka nostalgie. Měl jsem je rád, ale praktický účel nemají.
Jediný skutečný problém je obsah a struktura, kde SŽ fakt totálně nemá cit na informování cestujících a cpe tam tunu neužitečného balastu, zatímco názvy linek nebo informace o řazení zmizela.
Syntetický hlas může být přínosný u cizojazyčných hlášení, ale pokud zcela nahradí lidský element, ztrácí se jedna z klíčových hodnot železnice – přívětivost a lidskost. Tradiční hlasy, jako Václav Knop nebo Danuše Klichová, zajišťovaly jasnost a důvěru, což je pro cestující zásadní. Problém však neleží jen v hlasu, ale v samotné směrnici SM100. Ta chaoticky zkracuje obsah hlášení, odstraňuje důležité informace a nerespektuje potřeby cestujících. Znělky nejsou jen nostalgie – pomáhaly cestujícím rozpoznat stanice a dodávaly hlášením charakter. SM100 je ukázkou, že Správa železnic nemá cit pro to, jak informovat cestující. Odstranění názvů linek, podrobností o řazení vlaků a dalších… Číst vice »
„Vlak (číslo), linky (označení) do (směrová a cílová) stanice s odjezdem (čas) přijede na kolej číslo (doplňte).“
INISS, žst. s ostrovními nástupišti označené číslem koleje.
O které důležité údaje se cítíte ochuzen?
Děkuji za otázku. Problém není jen v absenci konkrétních údajů, ale i v tom, že hlášení byla dříve přehlednější a obsahovala více důležitých informací. Například na zastávkách se už vůbec nehlásí pravidelná hlášení, jako ‚přijede‘, pouze zpoždění nad 10 minut nebo výluky. To znevýhodňuje seniory, nevidomé a další cestující, kteří spoléhají na akustické informace. Správa železnic často argumentuje tím, že vizuální systémy, jako tabule, jsou hlavním zdrojem informací. Realita je ale taková, že kvůli častým technickým závadám nejsou vždy spolehlivé. Navíc ne každý cestující má možnost číst tabule (například kvůli zrakovým omezením nebo spěchu). Dalším problémem je zkrácení hlášení v… Číst vice »
Hezky jste se rozepsal, ale k uvedenému hlášení, které je vzor ve SM 100,stačí doplnit závorky, jste konkrétně neuvedl co v něm chybí. Zastávky na znamení se dozvíte ve vlaku z hlášení dopravce a pokud někam jedu, tak vím kam, kde přestupuju. A jen tak na okraj, většina cestujících to hlášení ani tabule nevnímá, pravidelní chodí po paměti ostatní podle nich. Při delším pobytu to hlášení ztrácí smysl, protože ve vlaku to stejně není slyšet a venku nikdo není. Hlášení o přestupu u vlaků na stejném nástupišti nepoužívám, protože cestující přestoupí dříve než to hlášení spustím. A při mimořádnosti mi… Číst vice »
Naštěstí si do toho organizátor dopravy nenechá kecat nějakou stupidní peticí, podanou zastydlými železničními romantiky. Vlaků jezdí stále víc, relace a proudy se mění stejně jako dopravci, vlakem po Česku už dávno nejezdí jen Češi. Na všechny tyto situace nejrychleji a nejkvalitněji reaguje hlasová syntéza. Už aby to bylo úplně všude.
Děkuji za názor, ale označovat petici za ‚stupidní‘ nebo její signatáře za ‚zastydlé romantiky‘ je nejen neuctivé, ale také zcela mimo téma. Petice nevznikla jako snaha bránit modernizaci, ale jako reakce na směrnici SM100, která jasně ukazuje, že současný přístup Správy železnic nefunguje efektivně ani přívětivě. Ano, vlaků jezdí více, dopravci se střídají a cestující jsou různorodí. Ale právě proto je důležité mít systém, který je srozumitelný a spolehlivý. Hlasová syntéza může být užitečná, pokud je správně nastavena, ale problémem je, že současná podoba SM100 omezuje klíčové informace. Chybí například pravidelná hlášení na zastávkách, informace o trase vlaku, přestupech nebo… Číst vice »
Nesouhlasím úplně s obsahem, ale jsem rád, že používáte portál.gov.cz a ne nějaké nezávazné petice.com.
Kdyby petice za návrat znelek byla tehdy na Portálu občana tak už máme znělky zpět. V roce 2020 ale Portál občana ještě nebyl…
Je někde k dispozici ukázka nového hlášení? Nic se mi nepodařilo dohledat…
Neměl by někdo záznam té zkoušky?
Je to zajímavé, protože i současná hlášení lidskými hlasy se vlastně snaží být v principu co nejvíc strojová.
Zavedení syntetického hlasu ve všech stanicích je krokem, který zcela ignoruje potřeby a přání cestujících. Tradiční hlasy, jako Václav Knop, Alexandr Postler a Danuše Klichová, nebyly jen informativní, ale také důvěryhodné a lidské. Tyto hlasy byly jedinečnou součástí české železniční kultury a pro mnoho cestujících znamenaly víc než jen hlášení – byly symbolem orientace, klidu a profesionálního přístupu. Co nám syntetický hlas nabídne? Nic víc než unifikovanou, studenou a neosobní náhradu, která cestujícím odcizí jejich zážitky. Argumenty Správy železnic o zjednodušení a úsporách jsou směšné – peníze se rozhazují na mnohem zbytečnější projekty, zatímco na základních službách se šetří. Navíc… Číst vice »
Skvěle napsáno. Asi se shodneme, že většina z nás nejsou brzdy pokroku. Ale všeho s mírou. To co se teď děje na železnici, od jednotných odpadkových košů, přes betonové nevzhledné budky pro cestující až po jednotný hlas, to vše dělá cestování po zeleznici asi funkční, ale lidsky a osobně tak něco odtažitého, studeného a nevlídného…. Až bych řekl, že v té neosobnosti začínáme býti jak by řekl Svoboda, šprti….mám pocit, jako by měl každý a to nejen na SŽ nějaké trauma z posledních 50 ti let a teď za každou cenu všem „ukazat“ technologickou vyspělost. Jen tím ale jdeme divným… Číst vice »
Za osobní a lidské by se dalo považovat to hlášení přímo výpravčím, ale ta hlášení poslepovaná z jednotlivých slov a tudíž neodpovídající intonací fakt „důvěryhodně a lidsky“ nezní, byť ta jednotlivá slova náhrál živý člověk.
S vypravčími a jejich hlášením zcela souhlasím – to by byla ta nejlidštější forma informování. Ale tvrzení, že současná hlášení nahraná profesionály nezní důvěryhodně nebo lidsky, není správné. Václav Knop, Alexandr Postler i Danuše Klichová byli a jsou naprostí profesionálové, kteří k této práci přistupovali s maximální pečlivostí a láskou. Každé slovo, každá intonace byla nahrána s důrazem na srozumitelnost, přehlednost a klidný tón, který cestující potřebují. Firmy, které se na těchto systémech podílely, jako Mikrovox, Starmon nebo Chaps, svou práci dělaly s láskou k železnici a s respektem k cestujícím. Problém však nastal, když ČD IS odkoupily Chaps a… Číst vice »
Patrně jste v uplynulých pěti letech neslyšel moderní syntetický hlas. Rozdíl oproti živému člověku už prakticky nejde poznat.
Živé hlášení prosím ne, nese s sebou všechny zlozvyky a profesionální deformace, které naopak působí velmi neprofesionálně. Knop/Postler/Klichová OK, ale udržovat to aktuální je celkem mor, intonace je často divná a anglická verze HaVISu je vyloženě ostuda.
Proto jsem zklamaný, že se syntéza zřejmě neinspirovala hlasem jednoho ze stávajícího hlasatelů.
Podpořte, prosím, petice za zrušení směrnice SM100, která omezuje nádražní hlášení:
https://portal.gov.cz/e-petice/905-petice-za-zruseni-smernice-sm100-a-navrat-tradicniho-hlaseni-na-ceskych-nadrazich
Jasně, hlášení na nádražích je přesně to co veřejnost nejvíc pálí… Kromě šotoušů nikdo netuší kdo je to pan Knop.
Není to jen o šotouších. Hlášení na nádražích a historie železnice má svůj význam pro spoustu lidí. Pan Knop se pro některé může stát inspirací, i když to není vždy vidět na první pohled. Respekt pro různé zájmy by měl být na prvním místě.
Rozumím, ale nemůžu souhlasit s tím, že by tradiční hlasy měly být nepostradatelné. Hlášení na nádražích mají jistě svůj význam, ale pokrok v oblasti syntetických hlasů přináší daleko větší výhody. Hlasové technologie dnes nejsou jen o „studené a neosobní“ náhradě, jak se často tvrdí. Jsou to flexibilní a efektivní nástroje, které umožňují mnohem rychlejší aktualizace a zajišťují bezproblémovou komunikaci, i když se vyskytne mimořádná situace. I když může být pro někoho hlas pana Knopa inspirující, nelze zapomínat na to, že tyto technologické inovace jsou pro většinu cestujících výhodnější. Syntetické hlasy totiž mohou být nastaveny tak, aby vyjadřovaly potřebný důraz a… Číst vice »
Ale tuší. Pana domácího z Hospody znají nejenom šotouši.
To není pravda. Jeho role Břetislava Jonáše v seriálu Hospoda je známá.
Možná ještě známější jako hlas Frank „kuní ksicht“ Burns (Larry Lavon Linville).
Syntetické hlasy rozhodně nejsou „unifikovanou, studenou a neosobní náhradou“. Jsou to technologie, které přinášejí zcela nové možnosti. Tradiční hlasy, které zmiňujete, sice byly důvěryhodné, ale právě díky moderním technologiím můžeme dosáhnout lepší a efektivnější komunikace, která není omezená lidskými faktory, jako jsou nemoc, zaneprázdněnost nebo technické problémy. Co se týče argumentu o úsporách – to není jen o „rozhazování peněz“, jak naznačujete, ale o efektivitě a zajištění kontinuity služby. Syntetický hlas může být flexibilní, snadno aktualizovatelný a dostupný kdykoli, což lidské hlasy samozřejmě nemohou vždy zajistit. Mimořádnosti nebo specifické situace, na které odkazujete, mohou být stále zvládnuty díky sofistikovaným technologiím,… Číst vice »
Děkuji za názor, ale s Vaším tvrzením nemohu zcela souhlasit. Ano, syntetické hlasy mohou být užitečné v určitých situacích, například u cizojazyčných hlášení nebo při rychlých aktualizacích informací. Ale zcela nahradit lidské hlasy považuji za nevhodné, zejména v českém prostředí, kde tradiční hlasy a znělky byly nejen praktickým, ale i kulturním prvkem železnice. Co se týče flexibility a aktualizací, moderní technologie samozřejmě nabízejí nové možnosti. Ale to neznamená, že lidské hlasy jsou problémem. Hlasatelé jako Václav Knop, Alexandr Postler a Danuše Klichová byli profesionálové, kteří svou práci odváděli na špičkové úrovni, a nebyl jediný důvod se jejich hlasů zbavovat. Kontinuita… Číst vice »
Nesouhlasím s vámi.
Co konkrétně jsou potřeby a přání cestujících, které zmiňujete?
ČRo provedl za pomoci umělé inteligence načtení memoárů Karla Gotta po jeho úmrtí a pochybuji, že byste poznal, pokud byste na to nebyl dopředu upozorněn, že se jedná o hlasovou syntézu.
Ukázka zde:
https://dvojka.rozhlas.cz/gott-navzdy-8978493
Stejným způsobem lze vyrobit pro uši cestujících vlídný a srozumitelný hlas oznamující příjezdy/ odjezdy vlaků a mimořádnosti.
Vaše formulace, že se jedná o „unifikovanou, studenou a neosobní náhradu“ neodpovídá dnešním technickým možnostem a pro neinformovaného konzumenta je zavádějící.
Děkuji za Váš názor. Souhlasím, že technologie hlasové syntézy v posledních letech výrazně pokročily a ukázky, jako je zmíněné načtení memoárů Karla Gotta, jsou důkazem, že syntetický hlas může být velmi přesvědčivý. Nicméně, mezi tímto příkladem a použitím syntézy na železnici existují podstatné rozdíly. Cestující na železnici mají konkrétní potřeby, které zahrnují nejen srozumitelnost, ale i přívětivost a důvěryhodnost. Tradiční hlasy, jako Václav Knop nebo Danuše Klichová, tyto vlastnosti splňovaly a byly neodmyslitelnou součástí cestování. Jejich hlas nebyl jen zdrojem informace, ale také vytvářel atmosféru jistoty a orientace. Hlasová syntéza může být technicky pokročilá, ale stále jí chybí emocionální nuance… Číst vice »
Takže to syntézou jde, vaše požadavky na „přívětivost pro ucho“ splnit lze, ale my raději z úcty k tradici budeme dále prosazovat dosavadní model…
Trochu mi to připadá, jako byste byl z nějaké divize ze spolku za starou Prahu.
Pokud si poslechnete nějakou audioknihu, sám vystopujete místo, kdy bylo nahrávání přerušeno a dál se načítalo „až někdy příště“, protože hlas i tempo jsou v jiné poloze. U audioknihy pro poslech v autě to nevadí, ale u hlášení informací by mělo být standardisované a především by to mělo umožňovat operativní změny, což je u živých lidských mluvčích těžké zajistit.
Umělý (pokud srozumitelný) hlas OK, ale ty lokální znělky vrátit!
ano!
Kromě Václava Knopa bych si z jiných herců dokázal představit hlášení od Pavla Rímského nebo Pavla Soukupa. Třeba televizní dokumenty s jejich hlasy jsou geniální. Pavel Rímský má na hlášení možná hlas hlas hlubší, ale zase výbornou intonaci a tak nějak ho mám dost naposlouchaného.
Domnívám se, že dnes je jedničkou Soukup, dříve Richard Honzovič a Otakar Brousek st. Názor.
Souhlas. A ještě mě osobně docela překvapil Jan Maxián, který nedávno namluvil nějaký dokument o české přírodě. Velmi příjemné na poslech.
To jsou zase nesmysly, nejdřív rušení znělek, pak rušení omluv za zpoždění, teď tyhle změny, není nad knopa který ten hlas ma ta krásně srozumitelný, no jo, je lepší měnit neco co jeste funguje než se starat o několik chátrajících tratí
Přesně tak. Knop nejlepší!
K čemu konkrétně je dobré prodlužovat akustický smog omluvou za zpoždění? Vždyť je snad každému jasné, že to nedělají schválně.
Bude test na EC 1000000000 Hans Christian Andersen?
Neproběhlo to zrušení nádražní znělek nějak dřív něž předloni, jak je uvedeno v článku? To už budou tak 4 roky spíš, ne?
Ano, nejak záři říjen 2020 to začali rušit, taky mi to přišlo divné co se píše v článku
To bych nečekal, že bude SŽ o století dál než hlavní město Praha a její DPP, který hledal a najal pár let zpět za těžké prachy herce. Ten herec sice není všude, nezní při výlukách, když ano tak je to kostrbaté, nemůžou s ním nahrát perfektní rodilou angličtinu a mnoho dalších komplikací, nehledě na to, že pan herec musí mít čas a nedá se vytvořit zcela nové hlášení během pár vteřin. Ale když sem to tady tenkrát kritizoval, jak je to s dnešními možnostmi syntézy vyhazování našich společných peněz z okna, dostal sem tady bídu jak prase… Teď si to… Číst vice »
Přitom už dneska není problém z dostatečně velkého vzorku nahrávek vytvořit syntetický hlas znějící přesně jako Jan Vondráček.
V praxi na to stačí pár minut záznamu…
Ale zase kdyby se najal dejme tomu Petr Jablonský, tak by mohlo být spoustu velmi zosobněných hlasů …
To se s úspěchem využije, až se bude jednou prodlužovat „béčko“.
jak co nejvíce odosobnit železnici
nejen železnici, postupuje to všude
Hm. Já bych navrhl u nás na Šumavě, aby na začátku hlášení vždy na peróně zahrála znělku nějaká malá kapela (nejlépe složená z mladých slečen) a pak by jedna z nich přečetla hlášení. To bych asi i rád zaplatil vyšší jízdné.
A výluky a mimořádnosti by hlásil Miloš Zeman…
Proč? Za to, se dnes děje , může někdo jiný.
Jóó, to je skvělý nápad. Holčičí hlasy. A Zeman, úplně to slyším…
Bezva nápad. Už slyším: „Vážení cestující, nějaký vyhýbám se slovu idiot sebou hodil pod vlak, takže si pěkně počkáte!“
Já bych spíš ocenil hlášení na způsob Milošova předchůdce ve funkci: „Vážení příznivci levicového způsobu cestování, oznamuji vám nevčasný příjezd vlaku AntiEuroCity. Vlak je opožděn z důvodů na straně cizích a falešných drah. A to pero bylo takzvaně spotřební a volně k odnosu.“
Nejlíp to úplně zrušit. Ve velkejch stanicích je to jen nepřetržitej hukot, ve kterým snadno přeslechnete informaci, která by vás snad zajímala.
Ano, to, co se děje na hlavním nádraží v Praze, je obtěžující nesmysl.
No a pak jsou tu cestující s různým omezením schopnosti orientace (třeba jen horší zrak), pro které je naopak to hlášení docela užitečné.
Problém není v hlášení samotném, ale v tom, že SŽ tam pere strašné množství balastu. Jinde taky třeba umí pouštět podrobnější hlášení pouze na relevantním nástupišti. Řešení jsou, není vůle.
Samozřejmě, že řešení jsou. Jak jinak by mohly osoby s různým omezením schopnosti orientace fungovat mimo vlaková nádraží, kde žádná plechová huba není?
A právě proto, že je tolik míst, kde žádné zjednodušení pro tyto lidi není, je bezva jím vyjít vstříc všude, kde to je možné.
Hele jestli je nekonečnej proud obecnýho hlášení plnýho nepodstatnejch detailů a balastu (např. důvod zpoždění) to co nevidomí skutečně chtěj a potřebujou, tak dejme tomu, já to klidně přežiju.
Jestli ono právě není lepší to hlásit jen tam, kde to má význam, aby se v tom ten člověk měl šanci vyznat. To by byl ten vstřícný krok. Ne nepřehledná změť zvuků.
Tomu se vůbec nedivím. Nová hlášení ve stanicích jsou ve srovnáním s hlasy Danuše Hostinskč-Klichové, Václava Knopa tak otřesné, že cokoliv jiné už snad ani horší být nemůže. Strozumitelnost je otřesná, intonace špatná, přízvuk někdy vysloveně nečeský, zvuk špatný.
…a angličtina tak neanglická, že ani výraz „czenglish“ nedokáže plně vystihnout tu hrůzu, kterou máme tu čest poslouchat v některých stanicích.
HAVIS angličtina (jako třeba v Kolíně), je bolest.
,,Regjůlr erájvl, najtýn trrrty ejt.“
Je mi celkem jedno, kdo bude na nádražích hlásit, ale tohle nekonečné řešení a vylepšování toho, co již několikrát vylepšili mě přijde jako maření energie.
Sám železniční prostředí sleduji dvacet let a nepamatuji si rok, kdy bych neslyšel nějakou zprávu o změnách a zlepšení staničních hlášení (ať už z oficiální zdrojů, nebo z drážní kruhů)…
To je proto, že si s tím SŽ absolutně neví rady.
Vůbec se nedivím, že to dopadlo dobře, protože nejnovější hlas zní hůř než kdejaká syntéza.
Tak co? Kdo to asi vyhraje? 😉
Jinak by k těm syntetickým hlasům mohli vrátit lokální znělky. Ale to ne, takové zatraktivnění železnice za doslova pár korun je naprosto mimo rozlišovací schopnost pánů “techniků” z kanceláří, kteří pohrdají jakoukoliv humanizací.
Znělky zajímají akorát šotouše.
Nopak, ty znělky z lidovek k té konkrétní stanici tak nějak patřily. Mělo to něco do sebe.
To je směšné.
A kdo to vyhraje?
No konečně.Syntetický hlas bude mít tu správnou intonaci v celé délce věty, což bude paradoxně znít daleko přirozenějí, než sice lidský, ale do jednotlivých slov/spojení rozkouskovaný hlas. Taky se tím jistě změní kvalita anglických hlášení, která je v některých stanicích otřesná – třeba v České Třebové.
Opravdu velice důležité pro kvalitní život 😀
Pro nás, kdož máme cit pro angličtinu a pochopení pro cizince, to důležité je.
Tak jed do Londýna. Díky moc a šťastnou cestu, Angličane z České Třebové…
Nomen omen…
Ja zcela rozumím tomu, že mentální hranice ušmudlaného českého šotouška zasahuje do zahraničí maximálně coby peáž, nicméně žijeme v roce 2024, Česko má signifikantní příjmy ze zahraničního turismu a celá řada anglicky mluvících lidí v Česku žije a pracuje, čili odvádí daně. To nejmenší, co můžeme udělat, je mít srozumitelná hlášení na úrovni, když už je jazyková vybavenost Čechů poměrně tristní.
Ha, pár dní už vlastně žijeme v roce 2025! 🙂
Jasně, křupanovi to bude dál jedno, ale vlakem (naštěstí) nejezdí jenom křupani.
Na druhou stranu, ta divná intonace je možná věc, která člověka víc trkne aby to hlášení poslouchal… uvidíme až v provozu řekl bych 🙂
Myslíte tu paní, která snad musela být něčí manželka nebo dcera, protože nikdo při smyslech by její angličtinu nemohl brát vážně? A pak bych chtěl vidět kdo to schválil za odběratele 🙈.
Přesně tu! 😀
Přesně! Ta samá „angličtinářka“ je i v Pardubicích a dz trejn vil errájv mi trhá uši každé ráno. Také si říkám, jak mohli něco takového schválit, zvlášť když v některých jiných stanicích tomůže kvalitně hlásit rodilý mluvčí.
Když SŽ velmi čiperně zvládla novou výmalbu podchodu v Ú/O, protože původní dekorace působily deprese, tak by mohla podobně hbitě zasáhnout a nechat přemluvit to naříkání na bolesti břicha, ze kterého má deprese paní Hana, pan Grill a mnoho dalších.
No co, udělali soutěž na nějaké místní obchodce, a holčina s nejméně příšernou výslovností dostala smlouvu 🙂
Myslím, že nevybírali šotouši, takže nešlo o výslovnost, ale o obvod hrudníku…
Jmenuje se Michaela Stará a upřímně, na to, že by ji vybírali podle vzhledu, moc nevypadá.
Neuměl by někdo najít na internetu záznam toho šíleného hlášení? 😀
Uměl:
https://www.youtube.com/watch?v=D_YWr3cZ8aU
Je to šílený , ostudný a směšný čengliš jak vyšitý… Bohužel si to nově mohou vychutnávat i cestující v Pardubicích. Údajně to má být dcerunka nějakého papaláše…
To by mě vůbec nepřekvapilo.
No, tohle mi nepřijde nejhorší. Spíš bych hádal, že ti co to nahrávali, chtěli aby ty slova byla dobře rozumět i ve špatném rozhlase na úkor výslovnosti. Ale samozřejmě, že to dnes jde udělat i líp.
Nejlepší anglické hlášení, které jsem kdy v Česku slyšel, je tuším paradoxně to nejstarší. Ke slyšení bývalo s Knopem v Ostravě:
https://youtu.be/Z-HeE730gIQ?si=vvDU5b5CZ0CkJkJ9
No ve Žďáru nad Sázavou jsem před lety slyšel od této hlasatelky «vijolejšn» a v Kolíně po změně infosystému zase «nájn háurz». A taky v každém segmetu hlášení, kde říká slovo «annoucement», ho vyslovuje jinak. Strašný.
Ono stačí si někdy pustit zahraniční vysílání ČRo v němčině a získáte dojem, že zaskakuje nějaký učitel z nejbližší jazykové školy. Gramaticky zřejmě správně, ale intonace, jak u nervózního studenta při maturitní zkoušce.
Na Němce musí působit asi podobně, jako na nás vysílání Rádia Tirana v češtině.
https://www.mujrozhlas.cz/zive/radio-prague-int?autoplay=1
Hlášení by se hlavně mělo zcela zásadně zredukovat. V malých stanicích by se pak nemuselo hlásit vůbec nic – odjezdová tabule je zcela dostatečná sama o sobě.
No zrovna v malych nadrazich bez podchodu dava hlaseni smysl i jako upozorneni.
A na spoustě menších nádraží s podchodem je zase docela žádoucí, aby se hlásily třeba změny nástupiště oproti běžnému stavu (třeba Praha-Uhříněves, kde se to děje zcela běžně při předjíždění rychlíkem).
Naprosto souhlasím, hlásit jen tam, kde není el.tabule a tam kde je jen sakra mimořádnosti. Ve Švýcarsku jsme snad rozhlas neslyšel nikdy, v Rakousku snad jen někde ve Vídni, když po S bahnu jela samostatná loko a byl již vypsaný vlak, jinak se také objevuje jen na tabuli, vlak projíždí. No a v Německu je to místo od místa, většinou nic, v Berlíně jejich S bahnové „Prosím pozor, odstupte zpět“ a někde melou něco furt…
Minulý týden ve Vídni hlásili na nástupištích vlaky i na zastávkách SBahnu… Stejně tak na Hbf
Ve Vídni na Hbf hlásí jen na příslušném nástupišti. Takže pokud čekáte na vlak třeba u koleje č. 8, uslyšíte jen informace o vlacích na této koleji a na koleji na protější straně nástupiště. V hale se nehlási nic.
Pravidelné hlášení poskytnuté živým hlasem, byť předtočeným a mimořádnosti syntetickým hlasem, by mně přišlo jako výborný rozlišení mezi normálním stavem a upozorněním.
Především by se měl zvukový smog zvaný pravidelné hlášení značně zredukovat místo vymýšlení takových obezliček.
Knop byl Knop… Laskavý, ale důstojný hlas 🙂
Nechápu, proč právě nedělají syntézu „po vzoru“ nějakého hlasu. Jako asi chtějí ušetřit za tantiemy?
Pro vysvětlení:
Hlavní výhodou syntézy je možnost rychle reagovat na mimořádnosti a nespoléhat na předpřipravené nahrávky.
Navíc s dnešní AI (GPT, Gemini…) půjde rychle vyrobit i cizojazyčnou verzi. A snad s méně chybami, než bylo u ČD a SŽ občas zvykem.
Ještě by to chtělo rozdělit okruhy hlášení pro jednotlivá nástupiště, jako na Západě…
Další výhoda je přidávání stanic, názvů vlaků a dalšího ve stejné kvalitě jako jsou existující hlášení. A právě s AI stačí natrénovat hlas podle pár minut záznamu, takže ani není problém mít virtuálního Knopa, pokud by o to měla SŽ zájem.
Jen je to dražší a právně problematické, ale jinak může hlásit klidně Dáda Patrasová nebo Jean Claude Van Damme (ve francouzštině).
Ono něco jiného je, když si to uklohní nějaký Ferda jako vtípek na Youtube a něco jiného, pokud by se to mělo použít oficiálně na nádražích.
A nemohl by hlásit Alzák? Chácháá…
To spíše Eleven labs nebo Heygen, určitě ne GPT a Gemini.
Na překlad textu mezi jazyky, nikoliv syntézu, LLM jako GPT použitelný velmi dobře je.
DPP vsadil na lidský hlas a udělal dobře. Vlastně bych se nedivil, kdyby se časem proti všem těm umělým hlasům, co nás začínají obklopovat, zavedl všeobecný odpor jako proti „chemii“ v potravinách.
No a už nějaké výlukové zastávky se hlásí jinak…
Vondráček v PID má tolik chyb ve výslovnosti, že už se to blíží těm umělým hlasům.
Kde napriklad? Zajimaji me tyhle nesrovnalosti. Osobne je povazuju za zpestreni a polidsteni, ale jasne, ze to tam nepatri. Treba na hlaseni zastavky “Bruselska” od pani Hazdrove jsem se vzdycky vyslovene tesil 🙂
Intonace, frázování, délka samohlásek…
Tak to byste měl zavést všeobecný odpor i proti zmiňovanému DPP, který syntetický hlas používá zcela běžně ve stanicích metra 🙂 (hlášení různých mimořádnosti, výluk, atd.)
Odporu proti chemii jsem si moc nevšiml, lidi kupují levnější přeslazené a přesolené potraviny, občas se objeví ještě nějaký výkřik „nechceme Éčka“, kdy jsou všechna házena do jednoho pytle, včetně těch co jsou chemicky identická s přírodními látkami.
Myslím že odpor proti umělým hlasům se nezvedne, většině lidí je to naprosto jedno a část lidí to uvítá, protože to začíná znít lépe než předtočený skutečný hlas (kde ale někdy špatně navazuje intonace nebo pauzy).
Jo no, když někdo kouká zle i na E300, tak je to fakt na odebrání volebního práva a nasazeni batikovaný svěrací kazajky…
DPP v metru (ve stanicích) hlásí synteticky už mnoho let a pokud se na to nesoustředíte, tak to ani nepoznáte.
Za mě jsem příznivcem lidských hlasů a i ty regionální znělky měly něco do sebe, bylo to takové osobnější.
Ano, někdy to mělo něco do sebe. 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=9reU4Ys5dvk
Hlášení na nádražích bude znít stejně jako podvodná videa na internetu. 🙃
To je takový problém sjednotit hlášení a mít hlášení jen od jednoho člověka?
Mě překvapuje, že v době kdy máme kvantové počítače a sondy na Marsu, je pořád problém mít kanál zarovnaný s vozovkou
Možná, protože ten kanál umisťuje Lojza, kterej k raketám přičichne maximálně na Silvestra. Kdyby lidi zodpovědní za lety na Mars dělali na silnicích, tak by to zarovnané bylo, ale kdo by pak vyvíjel rakety …
Prej kvantove pocitace – a mohla bych je videt?
Chtelo by to mene cist Ctyrlistek a vic si uzit realitu.
To byl ale sarkasmus.
Kvantové počítače existují, akorát počet qubitů je ještě malý na praktické použití, tedy aby předčili počítače klasické.
O ano, jsou na urovni tranzistoru v roce 1954, takže k realnému použití je tak možná jen 20 let, když to dobře půjde 🙂
Možná se budete divit, ale „laboratorně“ užitečné bych tipl spíš za 2 roky než 20. No, až bude vlak na letiště, budou kvantové počítače používat velké instituce.
Můžete, stoqubitové čipy se už vyrábějí, ale zatím mají příliš velkou chybovost. Potřebné by byly spíš desetimilionqubitové.
Spíš bude znít stejně jako ve stanicích metra, kde málokdo pozná, že jde už mnoho let o syntetický hlas. A problém namluvit velké množství názvů je tu vždycky. Jednak je náročné to všechno nahrát (viz pomalé rozšiřování PIDového hlasu v celém rozsahu integrovaného systému), druhak po letech ten člověk bude znít jinak než na začátku a nová stanice působit divně na lince se staršími názvy. Pokud to teda nenarovnáte pomocí nějakého AI nástroje.
Navíc ten člověk může přijít o hlas, umřít nebo se prostě jen rozhodnout, že už to nechce dělat. To se u syntézy hlasu nestane.
No tak zrovna synteticky hlas v metru (v cestine) je neco tak prisernyho, ze to trha usi. Chapu, ze asi jen moje a mozna par dalsich uchylu do spravne vyslovnosti a intonace, ale presto by se mely veci delat poradne a ne takovyhle hnus jen proto, ze to vetsine lidi je jedno
No nechci vám kazit iluze, ale SŽ rozhodně nebude používat nějakou free verzi, kde je 5 hlasů a je jich plný internet. Vytvořit si vlastní ale stále syntetický hlas stojí prakticky pár dolarů, v případě že si někoho žijícího zasmluvníte na jeho vlastní hlas a ten převedete do syntézy, tantiémy jsou stále nižší než nahrávání ve studiu a navíc jsou jednorázové a hlas máte nafurt.
No to se ještě uvidí, co si zvolí SŽ…
Fakt ne tu free verzi, na SŽ nejsou scameři z Uzbekistánu