Na Vysočině otevřeli novou zastávku blíže zástavbě, cesta na vlak je o kilometr kratší
Nová zastávka Vlkov-Osová. Foto: Chládek & Tintěra
Místo 1,5 kilometru půl kilometru na vlak. Nová zastávka výrazně zkrátila docházkovou dobu k železnici.
Ještě mě k tomu všemu napadá, že se mohli pokusit přizpůsobit délku oddílů autobloku a dopravnu „roztáhnout“ až tak, aby nová zastávka spadla do obvodu stanice (s odělením cestovými návěstidly) – bylo by to výhodné zejména při výlukách, lépe se s takovým řešením pracuje.
Zastávka se již nachází „uvnitř“ stanice. Je ohraničena vjezdovymk návěstidly od Křižanova a cesťáky směrem k bývalé stanici Vlkov.
Zase dalsi tunel. V polsku jezdi rychlovlaky 400 km/h a u nas jsme 100 let za opicema a jasame ze nejakej jouda stloknul par prken a obcas u toho zastavi 80 let starej vlak. Ach jo. Uz se tesim az se odstehuju z tehle zaprdene zeme pryc
My se také těšíme, až se z této země odstěhujete pryč. Minimálně proto, že diskuse zde budou bez podobných komentů přehlednější. Děkujeme.
Kde teda v Polsku jezdi (rychlo)vlaky aspon 250 km/h? Mohl bych je videt?
Odstěhování z diskuzí na tomto serveru zařízeno. Nemáte zač.
Prozraďte mi, kde jezdí vlak z roku 1944? Pravděpodobně tedy parní lokomotiva řady 52, vyrobená plzeňskou Škodovkou se soupravou dvounápravových Behelfspersonenwagen typ Mci-43, vyrobené téhož roku ve Studénce, abychom zůstali na našem území. Rád si jej pojedu vyfotografovat.
V Polsku jezdí rychlovlaky 400 km/2h.
A to je skoro stejné 🙂
400 km/h jezdí tak maximálně maglev na letiště v Šanghaji (konkrétně teda 430 km/h). Jinak žádný konvenční vlak takhle rychle v pravidelném provozu nejezdí. Nejrychlejší vlaky jezdí 350 km/h v Číně. V ostatních zemích je maximálka 320 km/h. A ve vašem Polsku je momentálně maximálka 200 km/h.
Nějak mi na těch fotkách chybí modré zábradlí, nebo to ještě nekdo přetře? A cena vlastně… S tím dodatečným přetřením by to ta miliarda být mohla.
Původní tratě rekonstruujeme horko těžko. Nová trať v nové stopě je, zdá se, nad naše síly. Lidstvo hloupne a leniví, laťka se snižuje, když jásáme nad jednou maličkou zastávkou, která dnes stojí stejně jako deset kilometrů jednokolejky před 100 lety.
„Nová trať v nové stopě je“
A musí mít nové číslo, aby i Patrik pochopil, že IV koridor není rozšířená jednokolejka ve staré stopě?
Nebo ještě jinak: V Rakousku by si ušetřili spoustu práce a problémů při ražbě tunelu pod Semeringem, kdyby té budoucí trase ponechali číslo staré trati. (ironie)
Já myslím, že nechají, minimálně 600 bude tunelem a nejspíše i 500.
Dělám si srandu z tvrzení, že stavební náročnost mostů a tunelů se řídí číslem trati, zda bude nové nebo ne.
Ten příspěvek tedy vypadá dost nehezky.
Pořád řadově lepší než kdyby tam dali ten betonový přístřešek typu antivandal. Tohle je za mě zcela OK.
Architektonickou soutěž nebo se rovnou měli zeptat vás?
Za mě solidní.
Nemusíte na mě hned být pasivně agresivní. Ten přístřešek vypadá jak zahradní chatka stavěná svépomocí a ke zbytku se prostě nehodí.
Princezno 😉
Blbečku.
Bylo by skutečně hezké kdybyste toto prezentoval jako vlastní názor, a nikoliv jako absolutní pravdu (jak činíme jako vaši protidiskutující). Nebo si FAKT myslíte že je to tak očividné že se to musí hnusit úplně každému na světě??
Co mi tu cpete do úst věci, které jsem neřekl? 😉
Btw. hláška „Měli se rovnou zeptat Vás?“ je jako vyjádřením Vašeho subjektivního názoru?
Pro redakci (Jan Sůra): Poznámka k umístění bodu v odkazuna mapy.cz z článku. Neměla by být nová zastávka umístěna poblíž bus zastávky Vlkov-Osová, než u zastávky Osová Bíteš, Osová? I vzhledem k vedení náhradní dopravy, by to dávalo více smysl.
Podle fotek je to opravdu tak, jak píšete. Nástupiště je už v oblouku (přechodnici), čili cca zde: https://mapy.cz/s/nocupoteso
Už je vidět na Openstreetmap https://www.openstreetmap.org/#map=17/49.326440/16.201347 , odkud to „přebírá“ třeba openrailwaymap.
Podle těch obrázků u textu je ten peron zjevně někde asi tady:
49.327100N, 16.200000E (před začátkem oblouku před stanicí),
ale záleží na tom, ke kterému konci peronu (odkud) je vybudován přístup – podle těch obrázků to vypadá, že spíše od Vlkova, ale možná je dokonce z obou stran.
Někdo hádá, někdo ví… 😉
https://mapy.cz/s/jopehetule
Očividně je potřeba se na železnici radovat i z malých vítězstvích. Když už ta VRT nebude / jsme v režimu jaderná fúze tu do třiceti let bude, psali v novinách 1.1.1970…
To by nemohlo být v ČR, aby se nenadávalo. Alespoň na něco, co se stavbou nesouvisí.
Češi jsou nejhorší národ na světě, ne proto, že by jím skutečně byli, ale protože to o sobě tvrdí.
Teď ještě postavit do Osové Bítýšky plánovanou spojku z VRT a ráj je na dohled.
https://zdopravy.cz/dalsi-zpozdeni-pro-rychlovlaky-stavet-se-zacne-nejdrive-za-pet-let-priznava-stat-223346/
Aha, tak nic…
Aspoň se tam nějaký ten rok bude využívat toho, co tam teď je dokončováno. Protože „Vysočina I“ = napojování u Osové Bítýšky + přestavba zastávky z vnějších nástupišť na jedno ostrovní. A „Vysočina II“ = budování odbočky a kolejových spojek u obce Sviny (spojka směr Martinice). Budování druhé jmenované = jednokolejný provoz z Křižanova k Osové Bítýšce ve chvíli, kdy by tudy už jezdily dálkové vlaky Praha – Brno, využívající dokončených úseků VRT Praha – Světlá a V. Bíteš – Brno. P. S. Obzvlášť vypíchnu, že ani při existenci všech těch spojek, nebude jezdit přímý vlak z Vlkova-„Osové“ ani do… Číst vice »
Už aby to nickolejno skončilo…
Určitě začne další o kousek dál.
Bezvýkopové položení potrubí se umí. Ale bezvýluková rekonstrukce trati? Nevím nevím…
A nebo se zase vymyslí něco z Brna na Svitavy, aby se to zas prostřídalo 🙁
Doufám že se všichni hrdě poklepali po ramenou, když nechali na novostavbě vybudovat o 20m kratší perony než zde zastavují posílené soupravy. Vím že kraj dříve tvrdil že bude jezdit s 5vozovými soupravami, takže se na to udělaly projekty. Ale asi hrozná dřina to změnit, když už tu víc jak 2 roky jezdíme s novými jednotkami. V miliardových cenách to musí být klíčová položka na tom nástupišti ušetřit.
To víte, zábradlí není za hubičku.
Snad to v praxi vadit nebude, ale těch 140 m délky peronu, kterou má mj. i sousední zastávka Níhov a žst. Řikonín já osobně vnímám jako malinko kontroverzní, protože tato hodnota vychází z délky soupravy ř. 242 + 5 vozů Bdmtee = 132 m + rezerva. Ale Ibalginy mají délku 106,2 m (ř. 530) a 53,0 m (ř. 550) = čili 530+550 má 159,2 m a ke 140 m dlouhému peronu se nevejde – vešly by se jen dvě spojené dvojvozovky (ř. 550) = 106 m, ale na ty je zase délka 140 m až zbytečně moc. Jako sledovaná délka… Číst vice »
Jenže bohužel DÚR této stavby je „už“ z roku 2017 a samotná PDPS pak z roku 2022 – holt všechno prostě dlouho trvá.
Spíš je to tak, že se myslelo, že se budou odvěšovat posily v Tísňově, ale ono to reálně provozně velmi nepraktické.
V novém Tišnově bude za tímto účelem jedna hrana dělená cesťákem.
To je sice hezké, ale spojování bude stejně trvat dlouho, i kdyby se najíždělo na posilovou část vlaku.
Když o to šlo, tak se předělávala stavba IV koridoru za chodu na max 200. Prodloužit peron je proti tomu brnkačka.
Na této stavbě se prej podařila změnit lávka v Osové Bitýšce, aby byla kompatibilní s VRT. Ale perony z nějakého důvodu ne.
Na druhou stranu posílený tam momentálně jezdí 1 pár vlaků v ranní špičce. V bezvylukovém grafikonu je to zase jen 1 pár (ranní+odpolední vlak). To prodloužení nástupišť by byla v zásadě pochybná investice kvůli 1 vlaku denně.
SŽ by se konečně měla naučit rozdíl mezi spojovníkem (-) a pomlčkou (–). Nebo alespoň při použití spojovníku kolem něj nedávat mezery, takhle to vypadá hrozně diletantsky.
Zastávka se mohla jmenovat jen Vlkov. To by těch 30 obyvatel Osové mohlo zkousnout.
Vlkovů je víc, ten druhý železniční je s přídomkem „nad Lužnicí“ Obyvatele Osové bych za fuskali netahal, to nebude jejich iniciativa.
Navíc když ta zastávka stejně není „na půli cesty“ (což jsem si dle názvu vcelku dlouho – a chybně – myslel, že bude vybudována u toho podjezdu mezi Vlkovem a Osovou).
Je mezi podjezdy, blíž k Tišnovu.
Já vím, však jsem tam v posledních týdnech vícekrát byl „na obhlídce“ (vč. obhlédnutí té nedaleké překážkové dráhy pro NAD v úseku Ořechov – Osová Bítýška; to dopravní omezení tam nakonec trvá i celý říjen, neboli 30. 9. skončila jedna uzavírka, 1. 10. začala v témže úseku jiná uzavírka).
Názvy stanic a zastávek určuje DÚ.
To není o názvu, ale o jeho grafické interpretaci. Která je chybná. Vsadím se, že zastávka se bude jmenovat „Vlkov-Osová“.
Skvělé, super, a teď ještě podobně přesunout těch 258 – nebo kolik jich je – podobně od obce/města odtržených zastávek, případně postavit zastávky tam, kde nejsou a mohly by být (třeba sousední Březské kousek od Vlkova, nebo Vatín, tam nikdy zastávka nebyla, ale byla zastávka Jámy zastávku měly, i když jsou asi 2 km od tratě).
Sorry – mělo samozřejmě být „ale Jámy zastávku měly, i když jsou asi 2 km od tratě).“ Proč se tu nedá upravovat?
To mi na diskuzi nejvíce štve. Že se komentáře nedají upravit, smazat a po 1 měsíci se vstup do diskuze uzavře.
Stačí jednoduchá věc: přemýšlet, co napíšu a zda vůbec něco napíšu.
Zaregistrujte se, pak budete moci své příspěvky aspoň mazat. Je to zdarma, není to nijak svázané s předplatným.
Mít možnost smazání vlastních příspěvků je zbytečné – stačí, kolik jich občas smaže redakce.
Nepřijde mi to zbytečné, i když možnost úpravy textu by se mi líbila víc.
Vatín a Březské taky nechápu
K zastávce Březské jedna zajímavost – z obecní kroniky:
https://www.brezske.cz/assets/File.ashx?id_org=1480&id_dokumenty=1220 str. 29
Trať probíhá u samého Březského a zastávka žel. zde není a musí se chodit skorem půl hodiny na zastávky buď Vlkov nebo Níhov. Pisatel uvádí jako další zajímavost: Když při začátku stavby dráhy, vedoucí naší obce se t. č. nezajímali, naopak se proti žel. zastávce, která byla u Březského v plánu bránili, aby tady nebyla, že kdejaký vandrák zde vyleze a bude v obci žebrati neb krásti.
takže klasika jak Vysoké Mýto a Litomyšl
Tím ale není zdůvodněno, proč ta zastávka nebyla vybudována kdykoliv později, např. v roce 2018, kdy se tam trať (a šlo to při jednokolejném provozu) modernizovala.
Asi nebyl včas příslušný zájem ze strany obce.
Pro takový počet obyvatel je nevybudování zastávky zdůvodněno ekonomicky (zvláště na dvoukolejce). Bohužel (nebo bohudík?) standardy na vybavení železničních zastávek jsou docela vysoké, což výstavbu prodražuje. Před 150 lety (uznávám, to není případ nové Tišnovky) stačilo sypané nástupiště, jedna tabule a pěšina do obce, což bylo v položce nové trati zanedbatelné. Dnes máme bezbariérové nástupiště a chodník, odvodnění, přístřešek, osvětlení, kamery, rozhlas, informační a orientační systém, parkoviště, B+R, takže i nejmenší zastávka na jednokolejce je za desítky milionů. A pak do toho vstupuje politika, kdy existující zastávky (i třeba v menších obcích) se „musí“ zachovat a tedy i modernizovat. Z… Číst vice »
Naopak na dvoukolejce je nová zastávka přijatelnější z toho titulu, že zastavení z ní „neblokuje traťový úsek pro protijedoucí vlaky“.
Dodatečné náklady na modernizaci zastávky jsou jen malé % celkových nákladů na modernizaci celého úseku.
Prochází-li zastávka blízko obce, beru její existenci/zřízení jako „přiměřenou kompenzaci občanům té obce za hluk způsobovaný projíždějícími vlaky“.
Bezbariérové nástupiště (550 nad TK) by měl být standart, ne něco extra. V tom vašem seznamu je extra věc parkoviště (není třeba, je-li to jen pro tuto obec),a možná i to B+R.
S bezbariérovostí souhlasím (snad jen s výjimkou „lesních turistických“ zastávek, kde žádná bezbariérová komunikace nepokračuje.
Jinak z toho seznamu bych pro méně významné zastávky osobně oželel i rozhlas a kamery.
Protože by tam musel být asi výtah 😃
Zrovna na těhlech dvou probíraných uvažovaných zastávkách ne. Ve Vatíně je nadjezd a v Březském podjezd, od nich by se dělali chodníky nahoru/dolu na nástupiště, popřípadě i nějaké schody.
Vždyť je to přece drážní paragraf „Nikdy se to tak nedělalo!“, tak jaká zastávka?! 😀
SŽ to sama pochopitelně nabízet nebude – proč by si přidělávala starosti a zvyšovala náklady?
Ano, ale měla by to dostat befelem od MD jako politické zadání a měla by to postavit rovnou, ne 3 (_!_) studií.
Palec nahoru za ten dřevěný přístřešek! Krásně zapadne
Ještě aby ovšem také dobře sloužil jako úkryt před nepohodou – je dost otevřený. Ale jinak souhlas, je určitě vzhlednější než něco plechového.
Podle mě je ten přístřešek minimálně nedokonalý. Zastávka je vysoko na náspu a bude tam foukat ze všech stran. Zrovna tady více než kde jinde měli mít cestující k dispozici něco, co by je chránilo proti větru a dešti ze všech stran.
Ano, vzhledný sice je, ale málo trvanlivý.
Dřevěné sloupy až k zemi se rychle odřou a nahnijí, špínu z nich nepůjde umýt. Spodní strana krovu je členitá a bude znečišťována ptáky. Nejhorší je asi to obložení z palubek – nátěr za pár let „oleze“ a bude ošklivý, pravidelné natírání se tady nedá čekat.
Na takou veřejnou stavbu v otevřené krajině patří cihly, beton, ocel, popř. sklo. Měkké dřevo s lazurou rozhodně ne.
Proč se vlastně ta stará stanice jmenuje Vlkov u Tišnova, když je to od Tišnova víc jak 15km vzdušnou čarou (a po kolejích ještě dál)? Samotná obec se jmenuje jen Vlkov.
Protože Vlkov nad Lužnicí.
Aby se to nepletlo s Vlkovem nad Lužnicí. Podobně jako Benešov u Prahy.
Pravidlo, že dvě dopravny se nemohou jmenovat stejně, platí dodnes? Dřív, když nebyly evidenční čísla, to byla nutnost.
Občas to kopíruje název katastrálního území, ale „Vlkov u Osové Bítýšky“ by bylo moc dlouhé.
Tišnov je (bohužel jediným) jednoslovným názvem z lokalit ležících ještě relativně blízko – asi by ale byl lepší třeba název „Vlkov na Vysočině“.
Nebo Vlkov na Moravě
A není na Moravě také víc Vlkovů, jako je tomu v Čechách (jen nejsou ty další na dráze)?
Jako samostaná obec ne, ještě je jeden jako místní část Stvolové u Letovic.
Když dodnes nevadí delší název (rovněž od 12/1953 zprovozněné) zast. Martinice u Velkého Meziříčí… (mmch. delší než název „Vlkov u Velké Bíteše“)
A což teprve Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka! Zatím není zrušená, ale žádné vlaky už tam léta nezastavují.
Blatnice pod Svatým Antonínkem u Kyjova na Moravě
To asi spíš u Veselí nad Moravou
Takto se několik desetiletí (kdy pojem „svatý“ byl nežádoucí), tedy před rokem 1989, jmenovala.
Viz např. https://www.zelpage.cz/gvd/1988/340_03.jpg (dole)
BINGO!
Marně přemýšlím, kdy jezdil „Petrov“ do Košic přes Kyjov a Otrokovice =to si (na rozdíl od „Devína“ přes Myjavu – ten tudy jezdil dost dlouho) nějak vůbec ani nevybavuji.
Staré město u Uherskéh Hradiště. Sice to není tak dlouhé, ale zato tam jezdí hodně lidí.
A často se to objevuje v kolonce „přes“. Mířím na fakt, že takhle dlouhé pojmenování pak má většinou tvar „St.m. u Uh.H.“ což je pro neznalé hotová šifra.
Tak na to myslet při pojmenování stanic i zastávek, ať to budoucna není příliš dlouhé.
No nám ve Středočeském kraji stačí když ČSAD Stření Čechy zapojí kreativitu – B.n/L-St.B.,žst., kdo neznalý by za tím hledal nádaží ve Staré Boleslavi? Občas tuto zkratku použí na nějakém busu, kde ještě neupravili, ale jinak v této oblasti co bus, to jiné zkratky.
Dosud nejdelší název býval vždycky „Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka“ (trať k196) …
Ono je to dost logický. Když byste kupoval jízdenku, stejně byste musel specifikovat kterej Vlkov máte na mysli.
Zjevně už neplatí. Viz Hostouň (později sice vznikla zast. Hostouň u Prahy, ale ta dřívější Hostouň už přídomek nedostala).
Novodobě též žst. Sázava (dříve Sázava-Černé Budy), též bez přídomku, přestože je i Sázava „u Žďáru“.
Zato nádraží Moldava je v rámci našeho státu už téměř 32 let jedno jediné (to druhé už tuto dobu není součástí našeho státu), přesto pořád „v Krušných horách“.
Nebo Bohumilice v Čechách, Bohumilice na Moravě jsou přes 50 let zrušené.
Nebo Pohleď (do roku 2005 Horní Pohleď) versus Pohled, navíc oboje kousek od Havlíčkova Brodu
Jo, to je geniální kombinace. Ještě tam mám rád Níhov a Nížkov.
A na koridoru Tatce a Tatenice nebo Moravany a Moravičany.
A Jindřichov na Moravě vs. Jindřichov ve Slezsku – obojí na t-292.
A Třemešná ve Slezsku se nachází na historickém území Moravy, stejně tak Slezské Rudoltice.
Ještě jsou dobrý Neštěmice (část Ústí nad Labem) a ob jednu zastávku na stejné trati do Děčína jsou Neštědice. Přitom obojí má jednoslovný název lišící se jen jedním písmenem. 🙂
Nesovice, Nevojice a Nemotice jsou taky dobré trio, pár km od sebe na trati 340 🙂
Dobré je i Dobronín a Dobrovíz – kdysi dávno jsem viděl chybovou vícerelační lepenkovou jízdenku pro m.j. i relaci Noutonice – Dobrovíz za tehdy asi 1,60 Kčs, ovšem s cílovou stanicí Dobronín (sazeč v tiskárně „sáhl vedle“).
Nebo Hvězdonice vs. Hvězdoňovice.
Přičemž „SMS-poloha vlaku“ píše o aktuální poloze vlaku bez diakritiky, tzn. jestli je o nějakém R9 psáno „poloha: Pohled“, tak to v tomto tvaru je uvedeno pro obě jmenovaná místa.
Kdysi to prý byl Vlkov u Velké Bíteše, proč se to změnilo nevím.
Zjevně kvůli zbytečně velké délce toho názvu.
Domenka: Velka Bites je zeleznicne nic, kdezto Tisnov je kazdemu nadrazakovi znamy.
Pro upřesnění, název byl „Vlkov-Velká Bíteš“, do roku 1961
https://www.sotoweb.cz/stanice-VlkovUTisnova-datum-1953-12-05
No a přitom je to v katastru Vlkov u Osové Bítýšky 🙂
Je moc dobře, že tu vznikla nová zastávka ve výhodnější poloze. Nádraží Vlkov bylo opravdu moc daleko od okolních obcí, snad tak na hříbky do lesa.
Lesy a hříbky po kůrovci nejsou, ale dřív to býval ráj.
Tak si to myslete dál, my tady nedaleko nosíme z lesa plné koše hub…
Doufejme, že odopovědní nerozhodují o umístění zastávek tak, aby se 1 měsíc v roce chodilo líp na hřiby a 12 měsíců v roce místní dělali pochoďák; přesvědčeni, že jejich cesta na hřiby vydá za několik desítek či stovek cest … kaštanů, jak jim říkají.
Nebylo by to „poprvé na světě“: https://www.belgiantrain.be/-/media/files/pdf/support/riv/lines-leaflets/nl-dec23/l50anldec2023.ashx?v=dd0b5f0ed9134f2ea9bdaa685f68f9df
Na jedné z větví jiná koncová stanice v pracovní dny vs. jiná o víkendech (a ještě loni + v minulých letech to bylo vymezeno jinak – „pracovní dny vyjma letních prázdnin“ vs. „víkendy celoročně; o letních prázdninách vč. pracovních dnů“.
… a taky ty zastávky od sebe nejsou úplně „kousek“ https://mapy.cz/s/cagapodoho
> Žije zde 285 obyvatel.
Železniční zastávka na hlavní trati pro méně lidí než má jedna větší nová bytovka.
A vy jim to závidíte?
Takže se má trať přeznačit na vedlejší, aby ta zastávka dostala smysl?
Ona ta zastávka (dříve stanice) neslouží jenom pro Vlkov, ale taky jako přestupní pro autobusy od Březí, Vidonína, Heřmanova atd. Návaznosti by mohly být lepší, ale např. příjezd autobusu Vlkov 6:00, odjezd vlaku 6:11 je celkem použitelné. Bohužel zatím nestaví na zastávce u posunuté vlakové zastávky, ale na návsi asi 300 m daleko.
Záměr dobrý, ale na této trati v osobácích moc lidí nejezdí..
Takže necháme zastávku na stejném místě aby tím nezačalo jezdit více lidí?
Není náhodou přiblížení zastávek zástavbě a zvyšování počtu spojů / zkracování jejich intervalu náhodou podmínkou pro zvýšení počtu přepravených cestujících, ať již průměrně celkově (např. za den), ale i na jeden spoj, protože čím blíže to je na vlak, a čím častěji on jede, tak tím spíše bude využívaný?
Tak zrovna na sousední trati 240 po modernizaci a nejrůznějších dalších zkvalitněních a podobných mantrách o pozitivních efektech, k žádnému nárůstu cestujících nedošlo, spíš mi připadá, že tam trvale klesají, po tom co to tam na rok zavřeli trať byl ten pokles znát o to více, za to ale na přilehlých silnicích a křižovatkách ve městě je cítit, jak provoz každoročně jenom roste.
Však těch efektů tam reálně moc nenastalo – u rychlíků zkrácení cestovní doby z Třebíče (potažmo Okříšek/Jihlavy) do Brna o 6 min. oproti stavu před revitalizací (a ani po elektrizaci/zdvoukolejnění se to nezkrátí ani o kousek, protože R pořád budou „poskakovat“ za osobákem).
A Os vlaky jsou pořád fixovány Studencem X:00 h + Rapoticemi okolo X:30 h, tzn. zvýšení rychlosti v tomto úseku vedlo jen k prodloužení pobytů v Náměšti (pak zčásti „přesunutému“ do Kralic od chvíle, kdy tam Os začaly křižovat s R).
Na co jsou vlaky ve Studenci fixovány? Jezdil jsem tam několik let a v JŘ to vidím až teď. To mě opravdu zajímá.
Jednak jsou tam návaznosti od tratě 257 na obě strany (u velké části spojů), ale ono to není ani posunout kam, další stanice jsou daleko – Vladislav – Rapotice ani Studenec – Zastávka by se za 30 minut na současné infrastruktuře nestíhaly.
Takže stanici nezrušili… Jen možnost obsluhování osobní dopravou.
Jsem pochopil, že ani tu možnost obsluhování neruší, jen k ní nebude moc motivace, když je lépe umístěná zastávka
Na stanici po rekonstrukci už nejsou nástupiště, ty původní s podchody už jsou pryč, provizorní sypané, co fungovalo do včerejška asi brzo taky.
21vecera.k@gmail.com
Provizorní nástupiště u koleje č.6 bylo z panelů, sypané by bylo fakt hrůza neskutečná.
Šetření na nepravém místě (jak je u nás ostatně běžným zvykem): klidně ttam mohl být vybudován pořádný stálý peron jsko pohotovostní nouzový a příležitostný i pro definitivní stav.
Mno… vskutku,a u koleje 3. Ideální stav.Jenže ten požadavek jistě nebyl,bo starých praktiků se nikdo už na názor neptá.
Kolikrát byl použit takovýhle nozouvý peron, kde se jinak nezastavuje?
Stavět něco, co se za 20 let použije 3x, to je plýtvání.
Zvlášť když nouzově to i bez peronu jde…
Ale pokud existuje konstrukce peronu levná a přitom odolná aby se na to aspoň 20 let „nemuselo šáhnout“ tak potom třeba jo…
Jenže na dráze musí být všechno „certifikované“ a tam i taková maličkost bude stát balík. Tak se pak holt něco takového nestaví…
Kde všude by se takové nouzové perony začaly stavět, u každého tunelu? Ajajajaj!
Kolikrát? Klidně třeba denně v pracovní dny = jeden pár vlaků ráno a dva páry odpoledne …
Stačil by „služební“ pidiperónek, jako je např. v Hruškách, kde byly perony a zastavování Os vlaků zrušeno po zřízení zastávky
Sotva někdo bude chodit 2x dál, aby se dostal na vlak do školy/práce https://mapy.cz/s/loradovago
Schválně beru odlehlejší polovinu obce, aby bylo lépe vidět obcházení rybníka, protože §1 😀
Proč by ji rušili? Je tam zapojená vlečka do firmy vyrábějící sloupy trakčního vedení.
Tím spíše je zajímavé, že ve stanici neudělali aspoň jednu perónní hranu (nejspíše hned u „baráku“) pro možnost dojíždění zaměstnanců té firmy vlakem a pro příležitostné využití třeba při výlukách (NAD, apod).- silnice okolo nádraží vede (a dokonce po ní v pracovní dny jezdí i autobusy) a z nové vlakové zastávky je to do firmy zjevně o dost dál.
Jestli by to byl přínos, nebo ne, to neumím posoudit, nevím ani kolik je tam zaměstnanců, jediné… že mohou být z okolních obcí, kam koleje nevedou.
Jakože by se tam zastavovalo aby tam 2x za den vystoupil 1-2 lidi? Není to trošičku moc? Přecejen takové extra zastavování prodlouží cestu ostatním…
Vychozený chodník kolejištěm je vidět i na fotomapě. Jen si říkám, že to je ilegální přístup.
Legální přístup pro zaměstnance EŽ by se musel nějak zřídit, asi přechodem, jen brána je jinde. To bude omezovat možnost zastavení a předjetí nákladního vlaku, či jeho odstavení pro následnou manipulaci na vlečce. A stavět kvůli tomu podchod?!
Je tam nejen základna EŽ, ale taky sklady SSHR. Takže vlečka bude.
SSHR bude pro zaměstnance přístupnější z nové zastávky.
mapy.cz to musely snad projíždět v sobotu ráno: u SSHR na zaměstnaneckém parkovišti 1 auto, u EŽ dokonce 3 ks. Tohle fakt kolony v Praze neudělá.
Možná ti zaměstnanci jezdili právě vlakem – je to přecejen na Moravě, kde se vlakem jezdí víc než v Čechách (kromě pražského příměsta).
A navíc by vznikl 20 km mezistaniční úsek Řikonín -Křižanov, pro řízení provozu neúnosné
ano, moje chyba při tvorbě titulku, už je to správně.