Na vlastní kůži: Nočním vlakem na Slovensko a zpět. 2. díl – průzkum slovenských jídelních vozů
Snídaňové menu ve vlaku z Košic do Popradu. Foto: Aleš Petrovský
Jak vypadají snídaně ve slovenském jídelním voze a co je obrácený řízek?
Restauracne vagony u ZSSK su vyslovene Lotto, a je o nervy, ze sa na ne neda vobec spolahnut.
Niekedy neni problem, ale inokedy im nefunguje polka techniky, chybaju ludia alebo tam ten vagon neni vobec, takze clovek aby v kazdom pripade niesol aspon lepenak v zalohe. Je to smutne.
Technickým závadám by člověk ještě rozuměl, i když ten počet je dost veliký.
Ale cestující se ani nedozví, že restaurační vůz nejede, dokud souprava nezastaví u nástupiště (protože na to každý dlabe). WGS ani ZSSK se ani neobtěžují informovat, že na vlaku XYZ jídení vůz nepojede a ŽSR na nádraží vesele hlásí řazení vlaku i s čísly vozů, které ale vůbec neodpovídá realitě.
Tohle není o penězích. Tohle jsou věci, které nefungují jen kvůli mámvprdelismu.
Na tých „nových“ reštaurákoch je okrem ostatných failov super aj ten tvár sedačiek naklonených asi o 30 stupňov dozadu. Fakt ideálne na jedenie.
Henten vozeň musel dizajnovať „asi ňákej debil“.
Ano, Borcad visio a 2+2 v restauracnom vagone su fascinujuce.
Článek mi připomněl období, kdy jsem pravidelně jezdil vlakem a téměř vždy se stravoval v jídelním voze. Pak na mnou pojížděných linkách začaly jezdit rekonstruované vozy ARmpee a já z nich přestoupil do Kodiaqu. Ten největší bonus železnice – relativně rozumně se najíst během cesty – mi už bistrovozy nedopřály.
Děkuji za reportáže. Asi bych je neměl číst tak navečer, dostávám při jejich čtení chuť na něco dobrého. 🙂
Díky za článek! Je to super. Hlásím chybu: u párků je uvedeno 155 EUR..:)
Ja ocenuji i ty fotky k tomu, je to s nimi podle me lepsi. 🙂 Diky, pane Petrovsky. 🙂
P.S.: Jestli budete ale furt jist ty parky, koledujete si se zdravim. 🙂
Pana Petrovského bych rád někdy viděl jako stevarda,nebo jako kuchaře ve společnosti JLV a.s , nebo WGS, aby nám všem ukázal jak se vše má správně dělat…..Ale aby také poznal veškeré zákulisí provozu a obratu všech jídelních a bistro vozů a třeba tam i strávil týden v kuse a pořádně se nevyspal.
Cestujícího zajímají nabízené služby a ne kverulování dopravce – je právě na něm, aby vše klapalo a nabízené služby byly v řádném rozsahu a kvalitě. Výsledný dojem viz článek. Vaše tak trochu podpásová kritika zážitku cestujícího během jízdy není na místě.
Když to neumíte dělat tak, aby byl zákazník spokojen, tak běžte třeba do fabriky za pás. A je úplně jedno, jestli je důvod na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo třetí osoby.
Zákazníka nemá co zajímat zákulisí provozu, nebo míra nevyspání stevarda. Pokud je v zákulisí nějaký problém anebo stevard je dlouhodobě z práce nevyspalý, pak je to jen a pouze chybou firmy, nikoliv jejího zákazníka.
A pokud se tomu stevardovi zákulisí jeho práce nebo časté nevyspání nelíbí, má jít místo remcání dělat jinou práci.
Pro takové jako jste Vy, je lepší,aby tam raději restaurační vůz nebyl vůbec řazen.
Pan Aleš Petrovský svými populárně – osvětovými články koná záslužnou práci. Jednak seznamuje nás, měně zcestovalé, nebo neznalé s tím, jak to chodí na železnici, pokud se chcete ve vlaku přes noc vyspat a cestou i něčeho teplého najíst. Hodnocení je prováděno na základě porovnání oficiální nabídky poskytovatele služby (tedy veřejného slibu) a reálného zážitku PLATÍCÍHO klienta při cestě vlakem. Nemám právo za něj mluvit, ale vůbec bych se nedivil, kdyby vaší nabídku na poznání zákulisí provozu JLV přijal. Vaše formulace: „…aby nám všem ukázal jak se vše má správně dělat“ se mi nelíbí, protože v postřezích pana Petrovského neshledávám… Číst vice »
Nebo jen subjektivní pohled jednoho zákazníka, což může ve finále uškodit pokud je tento subjektivní pohled nějak zkreslený, každý kdo se hned neusmívá na celé kolo, nemusí být protiva. Osobně bych hodnotil jen rychlost přijmutí objednávky, rychlost zpracování (vzhledem k obsazenosti), a samotný nápoj a jídlo, (chuť, atd…), to jestli se směje, ptá se jak se máte (jak v Americké), apod…, je vedlejší. Prostě zda splnil to co měl – přijmul objednávku a přinesl jídlo a nápoje, jaké má grimasi, co se mu asi honí hlavou, je mi jedno, kvůli tomu tam přeci nejsem.
konzultacni sluzby pana petrovskeho urcite k mani budou, pomahal rozjizdet arrivu do nitry.
a ta se mu velmi povedla (sakra, co za pivo to tam davali-lobkowitz…?)
Ferdinand
Co se týče cen, tak asi nejlepší nejhorší zážitek mám z restauracniho vozu ÖBB, kdy se obsluha na hranicích nestřídala, takže už dorozumět se byl problém, ale cena to korunovala, za třetinku Coca Coly (cca 5 let zpět) to bylo skoro 90,- díky tomu, že cenu na území ČR v korunách udělali jen tak, že konvertovali EUR – CZK.
Oni by měli mít nějaké „menu pro české území“, prý ho ale personál má ve zvyku tajit. Trochu jak u nás 90s… No, na jeden případ jsem teď napsal stížnost, tak uvidíme, co na to systém.
Vďaka za zaujímavé čítanie, pekný článok.
Inak, nepomohla by petícia či hromadný dopis na ministerstvo, aby konečne zvýšili frekvenciu spojov na tatranskej železnici? Sám som zažil, že sa tam ľudia nevošli do vlaku.
Jedná se známý problém, zřejmě bude problém v penězích.
https://imhd.sk/tatry/doc/sk/18167/Elektricky-vo-Vysokych-Tatrach-maju-nedostatocnu-kapacitu
U téhle série článků se mi vybavily časy kolem roku 1999-2002, kdy jsem 2x týdně pendloval mezi Prahou a Brnem … a cesty (zejména ty večerní z Prahy) trávil v jídelnim voze slovenských železnic na Slovenské strele, kde byly super ceny, zlatý bažant … a v Brně z vlaku pomalu padal po čtyřech…
to byly časy…oi 🙂
Menu WGS vypadá na první pohled velmi sympaticky, čerstvě. Ovšem pak velmi záleží na realitě a hlavně na obsluze. A zde to už tak růžové vždy není. A upřímně, i některé ty ceny (např. polévky přes 100 Kč bez kousku pečiva) už jsou prostě za tou mojí hranou, co jsem ochoten zaplatit.
navic ta vyfocena kapustnica vypadala dost ohavne.
Ten převod EUR->CZK je trochu nízko, žádná banka to neprodá za střed. Nicméně díky za článek, kde je vidět, že železnice, jestli chce nahradit letadla na krátké a střední vzdálenosti, musí hodně zlepšit služby ane ignorovat 30 minut zpoždění.
Článek na mně působí, jako by se železnice na Slovensku snažila ze všech sil vyhnat cestující do aut.
Je faktem, že ty vlakové čety nebo pokladní ZSSK jsou co se týče nějakého prozákaznického přístupu zpravidla horší, jak u nás. Při poslední návštěvě Slovenska jsem měl dojem, že základní podmínka pro přijetí je být odměřený, nevrlý a naštvaný na kohokoliv, kdo něco chce. Dva přetékající vozy lidmi (Bymee), a četa si vyhradí 16 míst (4×4) jako služební oddíl? To je opravdu možné jen na Slovensku.
Celý ten krajní oddíl? To je dokonce 24 míst.
Nedávno zažito i u ČD, v Bdmtee, které služební oddíl má, dveře do posledního zamčené na visací zámek a označení služební oddíl.
Tak to vasi zkusenost potvrzuji. Muj zivotni zazitek z cesty vlakem na slovensku je z uschovny zavazadel na hlavne stanici v bratislave. Byla zcela precpana zavazadly, obrovska fronta a u dveri byl napis, ze se musi zaplatit nejak jako pri podani zavazadla a druha cast pri vyzvednuti, samozrejme jen ve slovenstine a jeste to byl nejaky otrhany car papiru prilepeny vedle dveri. Byl tam nejaky cizinec, ktery si chtel vyzvednout zavazadlo a ten obsluhujici primitiv na nej furt neco hulakal, pritom porad odchazel dozadu, takze i kdyby se to nekdo dalsi snazil pomoct vykomunikovat, tak proste nemel sanci, protoze ten… Číst vice »
„Nechat jen tak bez označení zamčené dveře, když v Popradu byly na druhé straně dveře odemčené…asi nějaká slovenská specialita.“
Bohužel na Slovensku je míra mámvprdelismu mnohem vyšší, než je zvykem u ČD. V Česku se to povedlo docela zlepšit za posledních asi 15 let.
Ona je celkově slovenská železnice minimálně 30 let pozpátku oproti té naší. Bohužel.
rekenme spis 20, ale i to je dost.
Neviem ako je to dnes,ale na Slovensku nikdy nebolo možné nastupovať priamo do reštauračného vozňa a ani vystupovať.
Bolo to vždy uverejnené v cestovnom poriadku.
V cestovnom poriadku to určite nikdy uvedené nebolo a nie je ani dnes. Hoci prax taká naozaj skôr je (akokoľvek je to nezmysel).
A je vůbec mít možné zamčené dveře, pokud nejsou v poruše?
No ja neviem odkaľ máte tieto informácie, v CP niekdy nič také nepísali ale ja som vždy nastúpil do reštauračného priamo, ak som tam nastúpiť chcel. Nechápem, prečo je tu okolo toho taktáto debata, dvere nikdy neboli zamknuté (ak neboli v poruche) a ak tam sú, nevidím dôvod cez ne nenastúpiť/nevystúpiť. Na to hádam dvere na vozni sú. Za 40 rokov čo vlakmi od detstva jazdím sa vždy dalo v reštaračnom nastúpiť aj vystúpiť.
Řízek byl z mikrovlnky jako u JLV nebo čerstvě naklepaný a chuťově neporovnatelný, jak bývalo u WGS vždy zvykem? Jinak pokud si dám řízek s karé se šťávou, tak se asi nelze divit, že to má šťávu 🙂 Když si dám omáčku, tak taky chutná každé sousto stejně. Lepší tato údajná gastronomická historie, která je oblíbená, než rádoby moderní jídla.
Řízky z mikrovlnky jsem snad u JLV v jídelním voze nikdy nezažil 🙂 Na lůžku to samozřejmě je něco jiného, tam je to vybavení omezené.
Pokud už se v jídeláku/bistru nesmaží čerstvé, tak se dělají (smaží/pečou) v konvektomatu, což je oproti mikrovlnce velký rozdíl.
Co jsem jedl řízek v Pendolinu, tak ten na 95% z mikrovlnky byl.
V pendolinu to je z konvektomatu, pečené v jednorázové plastové misce, stejně jako ostatní další pokrmy, aby se nemuselo uklízet a umývat, pokud se to nezměnilo… Takový dost nechutný způsob, když jsem viděl, jak se ten teplý plast kroutí…
Díky za články!
Taky.
Veľa expresov Tatran jazdí bez reštauračných vozňov.Aj dnes napr. Ex 600 a popoludní obratový do Košíc…
Není to tím, že je restaurační vozy „kradou“ (bez nějakých sankcí ze strany objednavatele) na komerční IC vlaky?
ZSSK sice prioritizuju IC a ministersto akekolvek dodrzovanie radenia nikdy netrapilo, ale hlavny problem je v tom, ze vagony su dlho v servise, kde sa caka na dodavky nahradnych dielov (podobny problem ako trapi aj CD, o com sa tu uz parkrat pisalo) a dalsie asi tri chybaju, lebo firma, co ich mala modernizovat, skrachovala.
Doporučil bych ještě přidat celkové hodnocení v procentech.
6,60 EUR / 155 EUR – překlep. 🙂