Na vlastní kůži: Jedenáctihodinová šotocesta čtyřmi kraji za 224 korun
Příkosice, přestup Regionova - RegioFox. Autor: Zdopravy.cz/Ondřej Kubala
Z lokálky, kterou chtěl neustále někdo rušit, je dneska moderní příměstská trať, která přivedla lidi na dráhu.
Je vidět že byl „suchý“ leden…
Kdyby napadly někde závěje, bylo by to trochu víc drama…
Teď během oblevy asi dobré.
Pěkné čtení, díky 👍. Úplně jsem duchem tam, ač jsem tam nikdy nebyl.
Tyhle kraje dotáhly integraci asi nejdál, Plzeňský´je navíc ultra levný. Příště zkuste zkombinovat Jižní Čechy (než jim to plzeňský POVED zorganizuje) s vysočinskou VDV. Bude mnohem víc švandy aneb integrační peklíčko 😉
Ten Bod 4.28 je zajímavý a užitečný. Platí to i pro jízdenky, které nemají uvedený ten konkrétní cíl, tedy třeba hodinová jízdenka vydaná ve voze Pmdp nebo při cestě na jednu jízdenku tam i zpátky (mám pocit, že už jsem si ověřoval, že to je legální – jet na jízdenku pro zóny 1 a 81 tam a zase zpátky, když se to stihne v rámci časové platnosti)? Před pár dny jsem jel s hostem na rychlou návštěvu zahrady z Plzně do Dobřan, koupil si ve vlaku hodinovou jízdenku na 2 zóny, ale při cestě zpátky končila její platnost asi 5… Číst vice »
V platném tarifu žádný bod 4.28 není. Dokonce ani 4.82. Takže těžko říct.
Zajímavý je ovšem bod 4.7.1.5, který říká, že pokud není cesta vedena přes Plzeň nebo sousední kraje ani Německo, tak skutečně u té 4hodinové jízdenky stačí, když v posledním spoji plánované trasy platí v okamžiku nástupu do vozidla.
Takže soudím, že Váš případ na 80minutovou cestu z Plzně ven a dovnitř není v souladu s tarifem.
Super článek, jen máte prohozené popisky u fotek Nepomuk a Nezvěstice, v Nepomuku je nástupiště z dob císaře pána, v Nezvěsticích je podstatně mladší, až z první republiky.
Na té trati 175 jsem jel asi před 3 rokama Rokycany Příkosice 814, Příkosice Nezvěstice 810 minulý rok na obou ramenech jezdila 814 a teď Rokycany- Příkosice 847 je hezký jak se úroveň na této trati postupem času zvyšuje.
Ono už od roku 2023 konec jezdil shark, ten postupně vymizel a na posilových spojích jezdila 810, ač měla jezdit 814, no ted se vše změnilo a 810 už nepotkáte, dokonce do nezvestic fox jezdi, večerní spoj a ten poslední zátah na Janov
Článek je velice krásný, krásně se čte. Jsem rád, že jste místní tratě (Beroun – Nepomuk) a Regionovu pochválil. Tratě procházejí postupnou modernizací svršku. Přes polovinu z 12 regionov jsou se zásuvkami a kromě 2 jsou všechny vybaveny i Wi-Fi. Jak jste mluvil o počtech lidí, z Březnice do Blatné to je normální počet cestujících a z Berouna do Březnice jezdí přes špičky (zvláště pak Příbram – Březnice) plná regionova lidí.
Poutavě napsaný článek, pozitivně je potřeba hodnotit to, že nikde nic neujelo. Pro nadšence do cestování VHD to byl příjemný den. Na druhou stranu jde ale jen o výlet dopravního nadšence, kdy platí, že samotná cesta je cíl. A pro takový účel veřejná dopravě primárně rozhodně neexistuje. Je tady pro přemístění z bodu A do budu B, kde člověk potřebuje být a pak zase zpět. A to už je výrazně horší. Autorovi by bylo dobré třeba doporučit, aby se tak na rok odstěhoval do Hořovic a denně dojížděl do Prahy. A pak napsal reportáž. Ta opěvovaná linka 384 potřebuje na… Číst vice »
Kde se to dá podepsat?
Místní lidé znalí poměrů dnes cestují mezi Plzní a Prahou rychlíky Berounka na dvě jízdenky (IDPK+PID), vyjde to mnohem levněji.
Zvlášť patrný cenový rozdíl to je, když jedete z Prahy třeba až do Železné Rudy – zpáteční vázaná jízdenka ČD vyjde na 764 Kč (otevřená na libovolný vlak na 799 Kč). Jelikož Berounka zastavuje v Kařezu, můžu stejnou cestu absolvovat za 280 Kč (denní turistická IDPK 140 + 24h PID za 140 Kč (příp. o 100 Kč dráž, nemám-li pražskou lítačku)).
Mimochodem IDPK má ještě rodinnou denní jízdenku (2 dospělí + 3 děti) za 260 Kč, s ní rodina 2+2 zaplatí za zpáteční výlet z Prahy na Šumavu 680 Kč (260+140+140+70+70). A za příplatek 100 Kč lze navíc používat i vlaky a autobusy na německé straně Šumavy a Českého lesa.
Bez pražské tramvajenky využití PID+IDPK o tolik výhodnější není, pokud u ČD natrefíte na vázané jízdenky. S IN 25 se můžete dostat i na nižší cenu. Navíc jsem slyšel, že Berounky jezdívají dost plné, tak místenka v ceně jízdenky ČD je praktická věc.
i bez tramvajenky je to daleko výhodnější a to nepočítám že IN25nebo IN 50 je sleva typu ,nechci slevu zadarmo ,zvlášt ta IN 50
Pozor. Už je to prodloužené do Hořovic 🙂
Mám roční kupon v Praze a s IN25 (kterou mám zdarma vzhledem k tomu, kolik peněz u ČD ročně projezdím) můžu teď jet z Prahy do Plzně rychlíkem Berounka za 127 korun. Kdybych si koupil PID na pásma 1-7, zaplatím 70 Kč, IDPK z Kařezu do Plzně pak za 54 Kč. Celkově 124 korun. Ušetřil bych tedy 3 koruny a neměl místenku. Asi bych to nenazval „mnohem levněji“. Nemít tarif v Praze, tak je to dokonce levnější jen s jízdenkou od ČD. Na druhou stranu uznávám, že „občasný cestující“ nemá tu IN25 a pak to vyjde zas levněji s kombinací… Číst vice »
„Láce“
Ano, vyzdvihovat jako výhodu železniční dopravy ten fakt, že je velmi dotována, tak to odpovídá deviantnímu uvažování některých „duševních gigantů“, kdy naše společnost zadlužila a furt pokračujem v zadlužování našich dětí. Např. tím, že jsme na svět přivedli jen cca polovinu dětí než by bylo potřeba.
Takže kolikpak penzistů, péče potřebných asi naše děti zvládnou uživit, když na krku budou mít cca 3x vyšší počet „hladových krků“ z řad dříve narozených, než kolik mají děti narozené v 90. letech.
Čili „eutanazie“ aneb „Aktion T4“ volá.
Spíš se každý musí o sebe postarat dřív, než zaklepe 65 na dveře. Státní důchod je hezké přilepšení, ale kdo spoléhá jen na něj, je bláhový a není mu pomoci.
Vy mluvíte o penězích. Já mluvím o zdrojích = o ochotných rukách. Prostě a jednoduše = kdo se FYZICKY postará o péče potřebné, když prostě děti nejsou, z čehož vyplývá deficit počtu rukou (a hlavy), které budou k dispozici v budoucnu. Čili i za hroudu zlata BUDE NEMOŽNÉ si nakoupit péči, bude-li člověk péče potřebný, protože nebudou lidí schopní péči poskytnout, neboť jsme je nepřivedli na svět a neinvestovali péči do jejich výchovy. Stačí se podívat na „Sůl nad zlato“. Namísto toho, abychom navýšili počet dětí např. daňovými úlevami pro zaměstnavatele pro částečné úvazky rodičů (=aby se mohli na rodičovské… Číst vice »
Tahle země není pro mladý. A bude hůř protože staří jsou už teď příliš velká voličská skupina takže se bude dál pomáhat jim, nevidím jediného politika který by byl ochotný udělat něco pro budoucnost a naštvat u toho důchodce.
Tak ono především není potřeba tyto dvě věkové kategorie stavět proti sobě. Ani to není pro udržení solidarity ve společnosti dobré.
souhlas. řešením je spolupráce, aby staří ulehčili mladým péči o předškoláky/školáky, tak aby ušetřený čas s péči o seniory umožnili rodičům vydělat na penze pro seniory.
Naproti tomu zvládat péči o děti tím, že jim dám tablet je zhouba, neboť některé appky v tabletu prý mají podobný efekt jako blikající světýlka na výherních (přesněji proherních) automatech = čili pěstují závislost už u dětí, které nemají šanci odolávat.
Tahle země není/nebude pro péče potřebné, protože nebude dostatek rukou schopných tu péči poskytnout. A přivézt imigranty z přelidněných zemí typu Bangladéš není řešením, neboť proč by se měli starat o nemohoucí, když je můžou opustit a naši zemi převzít ve stylu „Válka s mloky“ Nezapomeňte, že za posledních sto let se počet obyvatel zeměkoule zvýšil z cca 1 miliardy na cca 8,5 miliardy.. Proto mě udivuje, proč utrácíme peníze z každoročně nově půjčených peněz státního dluhu (asi vesměs ze zahraničí) za minulost ve stylu RegioNovy, která není potřeba neboť nedotovaná maršrutka ji hravě nahradí. A proč raději nedáváme peníze… Číst vice »
Naštěstí jsme dostatečně aktraktivní zemí pro příchod potřebných imigrantů. Ono jich zas tak moc potřeba nebude, bavíme se o množství v řádu nižších statisíců.
Proč by se imigranti měli dlouhodobě starat o naše nemohoucí, když je můžou opustit a naši zemi převzít až přivezeme do ČR dostatek imigrantů z nekompatibilní krajiny jako je např. přelidněný Bangladéš nebo Pakistán nebo Afghánistán (za posledních 20 let se tamní populace zdvojnásobila)? Podobně jako v Libabonu?
Viz https://www.csfd.cz/film/455172-beirut/prehled/
Do ČR přichází hodně Slováků, představa že pod slovem imigrant je jen někdo tmavší nebo z Asie je komická.
To je výsledek masírky nacionalistických a fašistických politických stran a hnutí, jimž lidi bez schopnosti kritického myšlení velice snadno podléhají.
Já uváděl typické příklady přelidněných zemí. S barvou kůže to nemá moc společného. Nepředpokládám, že by např. z Čečenska/Ingušska potřebovali přebytečné lidi směřovat do ČR, když můžou převzít severní regiony směrem k Tatarstánu. Ovšem opakovat řešení, které zvolili v tehdejším Afghánistánu/Pakistánu, tedypodmanit si východní regiony (zkolonizovat většinu dnešní Indie) směrem k Bangladéši, jaksi použitelné není, neboť i v Bangladéši je přelidnění https://cs.wikipedia.org/wiki/Durr%C3%A1nsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e Takže namísto dotování ze státního na úkor našich dětí ve prospěch regionálních vlaků jako RegioFox by měl konečně nastat převod regio tratí na kraje, aby si kraje sami dle své peněženky rozhodli které regiovlaky fakt NEZBYTNĚ potřebují. Odhaduji,… Číst vice »
Já fakt nechápu, co mají vaše příklady společného s Českou republikou.
Vaše představy jsou dost pomýlené. Muslimové z cokoli-stánů se rádi stěhují do Ruska, pokud se zrovna nevydává do nějakého válečného dobrodružství, protože jeho jih je na muslimy zvyklý, celkově je to velmi řídce osídlená země (se Sibiří) a má momentálně úbytek půl milionu ročně. Další cílová země bude Čína, protože komančsky šílená politika jednoho dítěte samozřejmě povede k demografickému krachu. Celkově bude populace Země kulminovat 2080-2100, protože se snižuje disproporce mezi euroamerickou technikou (hlavně v lékařství) a způsobem života. Naše země se vyvíjí docela normálně, a neschopnost automatizovat a robotizovat provozy s nekvalifikovanou pracovní silou kazící celkovou bilanci zachraňují přistěhovalci.… Číst vice »
Na Slovensku ten problém (=dotování nesmyslů typu dotování olympijského sportování nebo hlavičkujících tedy brzy dementních fotbalistů jako celoživotní job … srovnej Bob Beamon, který sportoval jako volitelný předmět, než dokončil univerzitu do svých cca 22 let.. ale chybí jim dostatek dětí) mají taky
A proč bychom měli přijímat imigranty zrovna z vámi jmenovaných zemí? Nám postačí Slováci a Ukrajinci, lidé ze stejného kulturního prostředí a s podobným jazykem.
Zkuste Military Balance, a uvidíte kde je přelidnění (a vojenská kapacita) a kde není.
Na Slovensku a ani na Ukrajině dlouhodobý přebytek dětí prostě není.
Zatímco v Afghánistánu mají tak obrovský přebytek dětí, že nevím jak to vyřeší pokud nezačnou těžit suroviny, tj. pokud nezajistí bezpečnost tamních komunikací.
Někde něco odklonit. To známe.
Ano, současný finanční systém je založen na dluhu. Bez toho z chudnete. Bez dluhů státu by finanční sektor zkolaboval. Náhle by bylo spoustu volných peněz… Co by asi tak následovalo.
No výborně, tak se nám tady opět, zatím nenápadně a plíživě, rozjíždí Axel…
Krásný článek, ale máte chybu u fotek regiopanteru, první fotka je v Nezvěsticích a ta poslední v Nepomuku, asi menší překlep a o zrušení se uvažoval úsek Nezvestice- Prikosice, ne z Příkosic do Rokycan , ta má i nákladní smysl, manipulak prakticky 3x týdně, někdy i 5x, to má málo lokálek
Hezký a informačně hodnotný článek, jen je škoda, že pan redaktor sice chtěl poznat skutečný stav dopravy, ale jak sám uznává, zachoval se nestandardně a ne jako běžný cestující. Mám na mysli problém s koupí jízdenky IDPK. Místo stahování aplikace a zakládání účtu v ní měl spíš zkusit jízdenku koupit u průvodčího a) za použití bankovky vysoké nominální hodnoty b) za použití platební karty.
Ještě někde bývá problém s platbou kartou? V tomto týdnu jsem ve vlaku v ČR dokupoval lístek kartou v oblasti, kde mívám horší mobilní signál, a platba proběhla perfektně.
Problémy nastat mohou, protože někteří stále ještě nedostali POP nové generace, tudíž jezdí se starými, ke kterým už nefunguje terminál na platební karty.
Jo tak. V mém případě měla průvodčí právě POP nové generace a šlo to hladce. V každém případě by to neměl být problém cestujícího, ne?
Podle přepravních podmínek to problém cestujícího je, platba kartou není garantována. Nedávno mě poté, co jsem řekl, že nemám hotovost, průvodčí upozornil, že jsme v oblasti se slabým signálem, a po třech neúspěšných pokusech o platbu se mnou bude zacházeno jako s černým pasažérem.
V takovém případě byste měl dostat hlášenku za porušení SPPO, ale pokud s ní do 14 dnů zajdete na pokladnu, přirážka bude smazána a zaplatíte pouze cenu jízdenky. Pokud to do té lhůty nezaplatíte, pak se teprve stáváte černým pasažérem bez úmyslu zakoupit jízdní doklad a částka se začne vymáhat stejně, jako u ostatních hlášenek.
problemy s platbou kartou maji zejmena mnozi diskutujici kdyz se zacne mluvit o IDS JMK
Proc platit vysokou bankovkou? To nemáte kartu, nebo menší?
Smyslem mělo být vyzkoušení, jak koupit jízdenku v nestandardní situaci, za kterou cestující nenese vinu.
Vysoká bankovka moc normální není a divím se, že je tohle stále tolerováno.
Ne. Nosím sebou jednu bankovku jako poslední záchranu pro případ že se nečekaně nepovede zaplatit bezhotovostně ale už ani nevím kdy jsem ji naposledy použil.
To jsme na tom stejně. 😀
Tak zrovna s tou velkou bankovkou je fakt chucpe ze strany cestujících, vyloženě asociální chování. To je jako když kdysi jedna televize dělala „spotřebitelský test“ s pokusem zaplatit na veřejném WC tisícovkou a pak se na kameru ptali vykulené hajzlbáby, JAK JE MOŽNÉ, že nemá vydat.
Když už někdo trvá na životě v minulosti a nemá kartu, tak vybrat drobnější hotovost samozřejmě jde. A mimochodem, už jsem viděl i řešení, že při platbě velkou bankovkou dostal zákazník dobropis, aby si pak přišel osobně vyzvednout zbylou hodnotu na centrálu společnosti. Výchovný efekt to nepochybně má.
Ta velká bankovka je třeba u mě právě pro ty případy že narazím na někoho kdo žije v minulosti a neumí přijmout bezhotovostní platbu. Běžně hotovost nepoužívám a drobný kvůli takovým dinosaurům sebou opravdu tahat nebudu.
Jenže bankomat Vám mince nevydá, kde je doba měniček, už ani v nemocnicích moc nejsou.
Nestandardní je především cesta. I bez dopravních průzkumů jsem si jistý že popisovaná cesta zdaleka neodpovídá běžným cestám realizovaným VHD.
No ano, i to měl právě pan redaktor vyzkoušet, jak moc bude průvodčí ochoten mu takovou krkolomnou jízdenku prodat.
Ve vlaku Blatná-Nepomuk je jen automat na mince
Můžete platit bankovkou do desetinásobku ceny jízdenky (20 Kč dvoustovkou). Jinak vás mohou odmítnout. Vzhledem k luxusnímu tarifu IDPK (84 Kč jednorázová, celosíťová, která platí např. až do Rakovníka) stačí záložní kilo až pětikilo.
U ČD jsem zažila, že mi na nevrácené drobné dali potvrzenku – prachy byly k vyzvednutí na pokladně. Taky korektní řešení (nevím ale, kolik průvodčích to zná a jak jiní dopravci).
„Celá cesta vyšla na 224 korun“
Nevyšla. Dalších 500 za vás zaplatili objednavatelé.
A bez této cesty by objednavatel zaplatil 724 kč.
A daně asi neplatíme?
No však právě. Ale proč si lhát do kapsy?
A podle této logiky stojí roční dálniční známka 30 tisíc, protože musíme přičíst peníze, které do ŘSD sype stát.
Zdroj?
Myslíte ty peníze sebrané lidem na mýtném a na spotřební dani z benzínu a nafty?
A kdyby si schválně koupil jízdenku na každý spoj zvlášť a tudíž zaplatil za totéž mnohem víc, kolik by pak zaplatili objednatelé?
Ondro, super článek a super vizitka obou krajů, jak Plzeňského, tak Středočeského, takže super. Bohužel aplikace Virtuální karta i web IDPk nelze moc použít, protože je krkolomný a oprooti webu PID tam chybí dost věcí, aby se to dalo používat, bohužel Plzeňský kraj do této aplikace nezahrnul dopravní infromace a je otázka, zda bud Plzeňský kraj bude v tomto ohledu splňovat požqadavky dle zák. 424/2023 Sb. O požadavcích na přístupnost vybraného zboží a služeb. to, že aplikaci nejde použít bez přihlášeí. Je divné, i když je pravda, že jde jízdenky koupit v aplikaci Můj vlak. Jinak Scania na 384 mne… Číst vice »
Autor měl štěstí, že nenatrefil na žádnou mimořádnost, jako občas já. Doporučuji jiné trasy a zažít dobrodružství. Díky za článek.
Takže na silnicích nejsou kolony?
Jak to tak čtu, tak na většinu vlaků zde popsaných by stačil menší autobus nebo taxík. Daňové poplatníky by to vyšlo levněji.
Zrovna v blízkosti této trasy to lidem jeden pán tvrdil. Tedy, že ho vyjde laciněji objednat taxík. Tak jim zrušil vlak a oni chodí na autobus 2,5km, protože ten taxík kraj zapomněl nějak objednat.
Daňové poplatníky by vyšlo levněji kdyby poslanecká sněmovna mnela 50 poslanců.
To je ekonomická úvaha na úrovni ZŠ, která absolutně postrádá kontext. O výhodnosti železnice rozhoduje nejen dostupnost alternativ, ale i přestupní vazby. A to teď pominu, že personální krize u autobusů je snad ještě horší než na dráze. V takovém Mochově, kde je nádraží na okraji, do Prahy se musí přestupovat a jezdila tam historická kraksna, vychází autobus lépe ve všech ukazatelích. Pak si ale stačí vzpomenout na výluku u Blanska, kde prakticky neexistuje použitelná silniční alternativa a NAD byla hotové peklo. Správná otázka zní, zda v dané relaci existuje potenciál, který by se mohl realizovat lepšími vozidly a jízdním… Číst vice »
Problém NAD tam je v tom že neexistuje řešení jak nahradit vlak po stejné trase. Použitelná silniční alternativa obsluhy obcí podél trati u Blanska samozřejmě existuje takže bych to jako důkaz nenahraditelnosti železnice moc nebral.
Druhá věc je že zrovna Blansko – Brno je spojení kde ten vlak dává i smysl narozdíl od popisované šotocesty která je většinou ve spojích kolmo na poptávku nebo aspoň „proti proudu“.
Proč je rychlík do Mostu ve špičce poloprázdný? Odpovím: Čtyřpruh do Třemošné a obchvat Třemošné. Dále obchvat okolo Boleváku. Dále spousta autobusových linek zastavujících uprostřed městeček a vesnic včetně páteřní linky do Kralovic. Až ŘSD zprovozní viadukt a obchvat v Plasích, bude to ještě větší fičák. Tomu železnice jezdící sedmdesátkou nemá moc šanci konkurovat.-
To souhlasím jen částečně, ono, kdyby se tam nasadilo něco lepšího nž 628, tak by to bylo aspoň trochu konkurence schopnější, ale souhlasím, že silniční síť je.v tomhle směru lepší.
Proc by to bylo konkurence schopnější? Jaké vozidlo máte na mysli a jak by zajistilo více cestujících? Spíš mam pocit, že je to taková ohraná písnička.
A k čemu by to asi tak to konkurenceschopnější bylo, když téměř nikde nejsou nová nástupiště a nastupuje se jako před 40 lety z polorozpadlých ostrůvků v retrostanicích a zastávkách. To už i ta trať do Blatné vypadá líp. Nová nástupiště 550 mm mají akorát Bílá Hora uprostřed ničeho, Bolevec a Třemošná zastávka v lese. Také touto rychlíkovou linkou v minulosti cestovala spousta drážních zaměstnanců s režijkou do zaměstnání a zpět. Ti dnes jezdí osobákem, pokud jezdí. Podle mě by spíš než nasazení 847 pomohlo prodloužit Tramvaj 1 jako vlakotramvaj až do Kaznějova. Ale to opravdu jen možná. Spíš to… Číst vice »
K čemu by byla tramvaj? Ta má na cestě z centra do Bolevce plno zastávek, křižovatek a delší trasu, takže by se jízdní doba ještě prodloužila. Naopak je potřeba posílit rychlé železniční spojení mezi hlavním nádražím a Bolevcem a pokud někde využívat vlakotramvaje tak naopak na konci – třeba zajíždět do center obcí. Před týdnem jsem si to vyzkoušel v Německu, kde tramvaj jede jako normální linka po městě a pak přejíždí na železniční trať – jedinou výhodou je přestup mezi všemi linkami v centru (ale ten by stejně tak mohl probíhat na hlavním nádraží), pak je ta cesta skrz… Číst vice »
V čem je 628 nekonkurenceschopná?
Bylo by dobré si napřed říct, co máte namysli… 628 nemá žádnou výbavu: není wifi, zásuvky ani klimatizace. Na trati avšak jezdí modernizované stroje 845.4, ty mají wifi, zásuvky a narozdíl od strojů arrivy (845.1, 845.2, 845.3 kromě posledních 4) taky klimatizací.
Tak obecně loni nových 110 km dálnic, další nespočet různých obchvatů a podobně. A železnic nula. Pak je celkem jasné, které dopravě dají lidé přednost. Tak důležitější je opravit nádraží v Bečově.
Trať z Blatno-Bečov je vskutku na zastavení osobní dopravy. Lidé budou mít v trase této relikvie minulosti k dispozici rychlou úsekovou jízdu po nové D6. Nechť nádražní budova v Bečově vzkvétá. Dopravu Blatno-Bečov by mohl zajišťovat minibus na zavolání nebo taxi.
D6 vede do Bochova a ne Bečova, ten je na silnici do Plzně.
Mnohem užitečnější (tedy i pro obce bez vlaku) než taxi apd. by bylo překopat současné bus linky, resp. doplnit atd.
Ale zázrak se tam vzhledem k osídlení a přepravním proudům i tak čekat nedá.
Ten krám řady 845 taky moc lidí nepřitáhne.
No to je fakt smůla, protože krámy 843 a 854 přitáhly lidí víc. Někde se stala chyba. Cestující se dnes nespokojí se starým šrotem na retroželeznici.
854 to mají za sebou a končí ..místo nich přišly nové lišky..takže placate nesmysly.
Kdepak tady už byly od roku 2008 „Desira jaká svět neviděl“.
Lidi přitáhne četnost spojů, vzdálenost nádraží od jejich obydlí, cílů, možná cena jízdného.. Ty lidi nepojedou vlakem, jenom proto, že vypadá hezky, nebo že má wifi. To je jen bonus navíc.
Nové bateriove pantery nikoho nepřilákaly?
Ale jo, přilákaly. Jenže spíše na zkrácení doby jízdy, resp. na pohodlnější dojíždění bez přesedání. Jesli je vůz zelený, modrý nebo puntíkovaný je mi jako cestujícímu docela jedno.
Realita je ale leckdy jiná. Pendolina třeba přitáhly spoustu lidí na kvalitu interiéru, krátkou jízdní dobu a pocit, že si jich ajznbón jako zákazníků váží (vlakušky). Vyšší cena nevadila.
Co máte s tím taháním lidí? Kolik lidí si před jízdou zjišťuje (a teď nepočítejte šotouše a jiné podobné devianty), co tam pojede za vlak? Tohle drtivá většina lidí vůbec neřeší. Je jim to jedno. Oni si ani nevšimnou, jestli jedou do toho Blatna s elektrickou lokomotivou nebo ne. Prostě je jim to úplně fuk.
Když jedou 845 jednou podruhé už ne.
Cestující vnímají, co tam jede _obvykle_, a podle toho volí dopravní mód.
Rychlík do Mostu je poloprázdný proto, že do míst, kam je frekvence, ji tuto frekvenci vyžírají osobáky. A z oblasti od Blatna na sever do Plzně (kór vlakem) dojíždí minimum lidí, celé území až po Žatec je minimálně osídlené a bez vazby na Plzeň, to už spíš ten Žatec a Most, kam se to pak taky trochu plní. Cesta autem tímhle směrem není moc záživná, na naopak stačí jeden kamion a je vyloženě otravná, přes spoustu vesniček s radary i bez nich, s řadou dlouhých úseků, kde se nedá předjíždět atd. Navíc to až do Žatce či Mostu trvá podobnou… Číst vice »
Plzeň Lochotín – Děčín jsem jezdil autem za 2:20, Žatec býval většinou za 1:15. Těch lidí v 854 plus vlek jezdilo víc. I díky víkendové jízdence SONE za 150 Kč na spěšný vlak. Okolí Blatna, Petrohradu a Kryr spáduje dnes na západní okraj Prahy, kam se dá denně dojíždět po D6.
Myslím, že poloprázdné rychlíky v této oblasti jdou na vrub odsunu po druhé světové válce. Prostě jezdí sice krásnou a polopustou krajinou. Za mlada jsem jezdil za příbuznými do Vroutku, v zásadě jedinými plnými vlaky byly pátečně- nedělní studentské rychlíky.
Nevím, odkud jste, ale zapomínáte na jednu věc. pro Nás Z Chomutova a mostu je tento rychlík hlavně studentský. V ústeckém kraji není univerzita, kterou by schopnější studenti technického zaměření mohli vystudovat. takže plný je okolo víkendu v době kdy probíhá vyučování na ZČU, či jiných univerzitách v Plzni.
Děkuji za tento článek! Čte se to hezky, je to popsáno věcně, bez emocí. Je dán prostor k vyjádření objednateli/dopravci u zjištěných problémů. Škoda, že zde pan Kubala napíše častěji 🙂
Jak se dá koupit ta čtyřhodinová síťová jízdenka ? V aplikaci ji nikde nevidím. A to platí skutečně 4 hodiny po celém kraji?
Koupíte si ji tak, že vyhledáte příslušné spojení. Ona se Vám pak ta jízdenka nabídne sama.
A v oficiálním ceníku je uvedena taky.
Doplním, že je nutno zadat spojení, které vede minimálně přes 7 tarifních zón, je jedno odkud a kam. Spolehlivě třeba stačí zadat Kdyně – Hořovice, i když cestujete z Blatné nebo odkukoliv jinde. Jízdenka pak má časovou platnost 4 hodiny od aktivace a územní pro celé území IDPK (v Česku). Pořád se ale jedná o jednorázovou jízdenku vázanou na relační vyhledávač spojení, nelze zakoupit přes samostatnou volbu mezi síťovými jízdenkami.
Místo té hloupé aplikace Virtuální karta se to dá myslím koupit i přes cd.cz nebo Můj vlak.
Nejjednodušší na libovolné pokladně, průvodčího nebo řidiče. Platnost okamžitě, integrace úplná. A platí i v MHD (jedu-li třeba do Plzně, tak mi platí po dobu platnosti i v plzeňské MHD). Pro složitější cesty je lepší 24 hodinová Turista Plzeňskem (s plzeňskou MHD nebo bez ní; ale na rozdíl od JMK platí na průjezd Plzní vlakem nebo busem). Cena je tuším 130 Kč. A platí i na některé linky na Jihočesku (Strakonicko, Prachaticko).
Na Plzeňsku se ohledně veřejné dopravy hodně věcí POVEDlo. Chtěl bych jen tímto apelovat na všechny budoucí krajské politické reprezentanty základní pravidlo: Funguje to? Tak se v tom nevrtej! Už jsme zažili hatemana Šlajse posedlého elektrobusy, tak snad se nikdo podobný dlouho neobjeví.
Souhlasím, Plzeňský kraj je na tom hodně dobře, jen má rezervy v bezbariérovosti terminálů viz. Plzeň, kde se to fakt nepovedlo, v informačním systému a trochu i v linkové orientaci.
Celou trať z Blatna do Bečova jsem projížděl v prosinci, v osm ráno z Plzně, tedy těžké sedlo, a do Chyše jelo asi 15 lidí, dál už to byly jen jednotky.
Co se týká Rakovník – Bečov, tak úsek do Blatna by si zasloužil lepší vozidla. Frekvence je tam na lokálku solidní, ( někdy velice , alespoň ve směru špičky).
Zato u úseku Blatno – Bečov je otázka, jak ji vůbec nahrazovat, když tam nejezdí téměř nikdo během celého roku v žádném směru.
Nejspíš posílit současné (mini)bus linky kolem Žlutic až po Blatno na přestup.
Tak na Blatno Rakovník 810 pomalu vymírají. Když jsem se na to díval na začátku ledna, tak 814 jezdila už na polovině spojů. Jen ty dlouhé spoje do Bečova jezdila 810.
Tam by se hodilo i např. něco jako je na Ledeč – HB.
Samozřejmě jen po Blatno.
Dobrý den pane Kubala. Děkuji za krásný článek. Byla tato cesta realizována 15.1.?
Dobrý den, jak píšete o té Virtuální kartě, tak jako místní a uživatel k tomu mam jenom pár doplňujících vysvětlení a tipů na příště. Ta aplikace má pár specifik. Ta první je, že dokud ta jízdenka nezačne platit, tak z nějakého důvodu nejde zobrazit QR kod. Platnost 5 minut před odjezdem tam je vždycky kvůi cestám autobusem, protože do autobusu ve výchozí stanici zpravidla nasedáte pár minut před odjezdem, tak proto je tam ten náskok, protože by bylo blbé, kdyby se muselo čekat před autobusem do času odjezdu a až pak teprv byste se mohl nechat odbavit. Pokud tomu chcete… Číst vice »
Jaká je výhoda té jednodenní jízdenky oproti turistické, když ta vyjde levněji a má stejný rozsah platnosti ?
Co vlastně znamená že je jízdenka turistická? Chápu to prostě jako celokrajskou jízdenku, ať už jsem opravdu turista, nebo jedu za zákazníkem nebo za babičkou.
Je to nesmyslný název, je to prostě úplně normální síťová jízdenka na 24 hodin.
Navíc platí taky částečně v Jihočeském kraji. Název debilní, to souhlas 😀
Což cestujícího (zákazníka) příliš nezajímá, ten chce mít jednoduché odbavení a nehledat specifika, která mu ani nemohou být známa. Také by to šlo řešit tím, že jízdenka platná od 15:45 bude načtitelná už v 15:40 nebo že 4h jízdenka bude platit 15:40 – 19:45. Počítač (mobilní aplikace) by to jistě zvládl, ten jej to naučit.
„Tarifní džungle“, nad kterou tady místní šotouši pod každým druhým příspěvkem lamentují, se evidentně nekonala. Dobrá práce PID a IDPK 👍
Samozřejmě se dá naplánovat šotovýlet kde to takto pěkně vyšlo, ale stejně tak bych vám dokázal naplánovat podobný šotovýlet, kde by to bylo z hlediska tarifu peklo.
Takový příklad bych rád viděl. Já tarifní peklo neznám. Znám jen neschopnost koupit si jízdenku nebo neochotu za ni zaplatit.
Autor měl taky štěstí, že měl předplacenou Prahu. Bez toho už se průjezd Prahou taky dost komplikuje.
Jak se komplikuje? Existuje 24h jízdenka Praha + region. Nebo se dá pro Prahu koupit jednorázová jízdenka a zkombinovat se středočeskou 24h.
Mhm. A teď si představte, že jste v kategorii student 18-26 a jedete skrz střední Čechy a Prahu (nejprve odněkud rychlíkem do Prahy, následně někam dál opět rychlíkem). Varianty: a) 24h SČK + nějaká jízdenka pro Prahu (pro tu ale obvykle nestačí 90′, protože jedete rychlíkem a časová platnost musí být od poslední zastávky před Prahou do první zastávky za Prahou) b) jednotlivá zlevněná až do pásma 0 (kde R staví), omezená ale 3h časovou platností; skrz Prahu pak ba) 30′ nebo 90′ (obvykle bývá průjezd pásmem P okolo 30 minut, takže můžete ještě propočítávat, jestli by v nějakém případě… Číst vice »
To je pravda jen pro cestující v tarifu ZTP, kteří musí v PID při cestě vlakem skrz Prahu platit v rozporu se zákonem plné jízdné (tj. 24h jízdenku si musí koupit za 240 Kč, zatímco v případě trasy v článku jim stačí jízdenka za 35 Kč).
Pro ostatní to žádná komplikace není, jen ta celodenní jízdenka zahrnující i Prahu je dražší (240 Kč místo 140 Kč).
Souhlasím, ještě doaldit některé přesahy mezi kraji a bude to super, bohužel ta tarifní džungle je v jiných krjaích, tady naštěstí ne. to je al dané tím, že Plzeňský a Středočeský kraj mají poměrně dlouhou hranici a hodně mezikrajských vazeb.
Tarifní drungle to je když si člověk před výletem studuje kolik jízdenek potřebuje a kolik ho to stojí aby to bylo nejlevnější..pane chytrý
Takového člověka je mi líto, že si takhle úplně zbytečně komplikuje život.
V lednu není co dělat…
Nic proti gustu…
Ten přestup v Příkosicích mi přijde zvláštní. Před pořízením Foxů část trasy do Nezvěstic nedokázala ospravedlnit provoz Regionov.
Teď už Regionovy ospravedlnit dokáže, ale Foxy zase ne, takže přestup zůstal.
Dnes už je Regionov dostatek, což ještě před několika lety neplatilo. Takže tam, kde byla dříve 810, jde Regionova a na místo Regionov tu máme ojetá vozidla v podobě Desir, několika typů vozidel od Stadlera (ojetých i kdysi nově koupených) a samozřejmě nových vozidel od Pesy. Pravda žraloky už tu máme přes deset let, ale ti byli jako část RS1 ze stejné doby koupeni jako nová vozidla 😉.
Ano, je jich dostatk, takže u nás v Pardubickém kraji aktuálně nahrazují RegioFoxy na některých spojích.
Částečně nízkopodlažní vozidlo nahrazuje částečně nízkopodlažní vozidlo. Takto je to v pořádku. Problém je akorát maximální rychlost vozidla, kdy na tratích s vmax 100 km/h nemá Regionova šanci jízdní doby dodržet…
Přestupovat v polovině trasy je kravina.. a taky potřebují víc vozidel.
A kolik vozidel by se podle vás ušetřilo, kdyby se v Příkosicích nepřestupovalo? Spočítal jsem to za vás, je to přesně nula.
K té lapálii s koupí IDPK jízdenky. IDPK jde koupit, pokud se nemýlím, i přes ČD aplikaci. Alespoň jsem tak na dovolené v létě tu jízdenku kupoval.
Já tam tu 4hodinovou jízdenku nevidím. Tedy jen pro kolo/lyže nebo psa, ale ne pro člověka.
Dá se koupit jen přes vyhledane spojení.
Ok, teď jsem to vyzkoušel. Takže vlastně spíš než síťovka na 4 hodiny je to jednorázová jízdenka, která nad určitý počet zón platí ve všech zónách, a její platnost začíná 5 minut před odjezdem prvního vyhledaného spoje a trvá 4 hodiny.
Kdybys Ondřeji řekl, rád bych Ti dělal společnost. Petr
Neotestovala redakce už letos náhodou víc vlaků než celé Ministerstvo dopravy? 😀
To je docela možný, jsem zvědavej, kolik kontrol dálkových linek udělají hoši z krajů.
Jeden palec dolů od toho jednoho člověka co to kontroluje.
“Když o dopravě píšete, měli byste ji znát”. Skvělá věta, měla by platit nejen pro novináře, ale i pro lidi z oboru. Když někdo dělá na dráze, měl by jezdit vlakem. Stejně tak i pro další druhy dopravy a povolání.
Naprosto souhlasím, bohužel to mohu potvrdit z praxe.
Podobně by to mělo platit pro ministra dopravy, ať už je to kdokoliv.
Ministr automobilové dopravy autem samozřejmě jezdí…
Přestup v Příkosicích stejně moc nechápu. Předtím se přesedalo z 814 na 810, teď je to z 847 na 814. Sice má ta regína o trochu nižší kapacitu a spotřebu, ale nemá to nevýhody v přenášení zpoždění, nárocích na personál a horší dynamice v tom dolním úseku?
V minulem roce byl přestup z 814 na 814
Je dobře, že zmíněn přestup „hrana- hrana“ na terminálu v Berouně. 😀 😀
Zrovna v Berouně používám zmíněný přestup U Černého koně/Beroun(vlak) nezřídka, a to díky sdíleným kolům od Nextbike, v Berouně ve verzi elektrokol, a je to naprosto geniální řešení. A je to jedna z věcí, kterou bych autorovi článku vážně doporučil, aby ji někdy do svých plánů zahrnul, protože je to věc, která mobilitu značně usnadňuje a celkově rozšiřuje možnosti. Dopředu předesílám, že tato možnost není pro každého, až mi budete předhazovat, jak si se sdíleným kolem poradí devadesátiletá babka nebo cestující s dvěma velkými kufry…
Je to hezké, ale v Berouně je přestupní terminál. V Praze prskají cestující, že jim zavřou jeden eskalátor a musí druhým. No naštěstí od doby kdy to tak dobře vymysleli jezdím do Berouna a okolí autem, je to pomalejší a dražší, ale zase od dveří ke dveřím.
Také se mi to nelíbí, ale nějak se mi nechce kupovat ten držák na samurajské meče, abych vezl na kole francouzské hole na zádech. A devadesát mi tedy není. 😀
To věřím, ale pěškobusem je to taky fajn, osobně vyzkoušeno s holí pro nevidomého a suepr cesta přes město, rychlejší než čekat u koně na uatobus k ndáraží.
https://www.busportal.cz/clanek/v-beroune-se-premisti-autobusove-nadrazi-k-vlakovemu-10456
„Význam přesunu nádraží Beroun se přesunem nádraží připojuje k celosvětovému i tuzemskému trendu, kdy se výchozí bod pro veškerou dopravu hromadnou i individuální soustředí na jediné místo. Jmenuje kupř. Poděbrady, Benešov či Cheb, kde tato kombinace velice dobře funguje. Výhodný bude propojený vlakový a autobusový terminál i pro ty cestující, kteří dosud museli z autobusového nádraží na vlakové přecházet více než kilometrový úsek. Zlepší se vzhled jak přednádražního prostoru, tak i donedávna zanedbaného prostoru u dálničního mostu. A přímo pod dálničním mostem je také nové již několik let používané parkoviště P+R , které nyní budou moci využívat také cestující autobusem.“… Číst vice »
Přesně tak, jediný rozdíl je, že berounské nádraží bylo historicky odstrčeno od města, resp. Centra města.a proto není v tak výhodné poloze, kerou ale řeší ať už parkoviště, autobusy jedoucí do města nebo už mnou jednou zmíněná stezka pdo dálnicí.
Nezapomeňme na dlouhá léta slibovaný nový most přes Litavku z Tyršovy ulice k nádraží (původní přístup k nádraží z města), který komunisté zbourali a dosud se neobnovil.
Ono je to nádraží jen 5 minut pěšky od náměstí, takže velmi blízko, ale silniční napojení je špatné, cesta ze Zličína/Butovic do Zdic by se zajížděním prodloužila o nejméně 5 minut a to nikdo nechce.
A bude horší, 2,5 roku se bude stavět nový most, pokud by již byl jižní obchvat, nebyl by problé se zajížděním.do Prahy Wagnerovo náměstí -Litava- Autobusák- Závodí-Nemocnice a via Praha A z Plzeňské by to také šlo. Chybí dva mosty a kus asfaltu. To je vše. Navíc 394 by mohla být navázána vlak až ve Zdicích, stejně se S7 bude protahovat via Příbram/Hořovice.
To jako je pravda? Že nikde nic neujelo a všechno proběhlo takhle v pohodě? Starý vůz AB od roku 1965 měly AB zásuvky v umývárně, tak stačí si sednout na kraj a mít prodlužovačku, stačí 2 pólová a musí mít ty slabší kolíky, na 6A, na 10A tam nejde. Musí se zasunout až na doraz, až to cvakne, pak se v rozvaděči rozeběhne střídač. 4x OC27 se postarejí o přeměnu, průběh je obdélníkový.
Ty zásuvky v umývárně vážně fungují? Mèl jsem dojem, že buď byly vždy vypnuté nebo střídač nefunkční, vykradený. Kontrolku Střídač pro holící strojky v rozvaděči jsem nikdy svítit neviděl. Většinou jsem tedy cestoval ve voze B, ne v jedničce.
Proboha…
Hezky se to čte. Středočeské autobusy i plzeňské vlaky (a autobusy) jsou fajn.
A není to jen o tom, že se nalejou do něčeho prachy, musí se to i hlídat a tu kvalitu si odmakat.
Zejména v IDPK se fundamentálně systémové chyby hledají složitě, v zásadě mi žádná nenapadá, spíše to jsou ty detaily typu těch „kradených 5 minut“ bez zdůraznění toho dojezdu i po platnosti jízdenky.
Tak slabina je i spoleh na Berounku (171 + jednokolejný bordel z Plzně) jako železniční páteř velké části kraje, kde to není zohledněno v přestupních časech a extra soupravách.
Už mi ujel autobus IDPK ve Zbiroze, Železné Rudě a snad i v Přešticích – a to tam jezdím extrémně minimálně.
Prdelní autobusy s frekvencí 2 nebo 4 hodiny by měly mít čekací dobu opravdu velkorysou, nebo by objednatel měl vyslat záchrannou dispečerskou maršrutku…
Volat na IDPK dispečink nepomáhá?
Pomůže to ale jen někdy a někdy jen částečně. Dispečink IDPK je jedna z věcí, kterou by bylo potřeba ještě poladit. Za prvé se tam člověk dovolá jen v pracovní dny v běžnou pracovní dobu, jindy smůla, za druhé, když už se tam člověk dovolá, tak mu sdělí, že řeší jen autobusy a pokud chcete řešit cokoliv, co se týká zpoždění u vlaků, tak vás vypoklonkují, že si to máte pořešit s průvodčím. Část situací by některým lidem pořešila kvalitní mapa s polohou spojů à la PID, aby se nemusela otravovat se sháněním informací na dispečinku, ale IDPK pořádnou mapu… Číst vice »
V roce 21 jsem se snažil pozdržet autobus v Kařezu a na dispečink jsem se dovolal v sobotu dopoledne.
Nebylo mi to ale nic platné. 🙂
Systém je optimalizován na oběhy vozidel, ne aby garantoval dojezd kaštanů.
Jak tvrdí jeden pracovník nejmenovaného IDS „Nelze pochytat všechny zajíce.“
Pochybuju, že jste se dovolal na dispečink v sobotu. Nicméně pokud se jednalo o spoj, jenž jede do Zvíkovce, tam je možné, že k pozdržení o nějakou delší dobu nemohlo dojít. Ten obrat poté veze zase cestující na vlak.
Pletete si dispečink a informační linku. Informační linka skutečně funguje pouze v pracovní dny. Dispečink vám prostřednictvím průvodčího či řidiče zajistí přestup i mimo tuto dobu. A pokud to jde, tak se dá pozdržet i vlak.
Při zpoždění 20 minut ne.
TAk se stavem tratě 170 kraj nic jen tak neudělá, navíc se její zdvoukolejnění neplánuje, jen modernizace. Ale jinak souhlas.
No, nevím jak ve Zbirohu, mylsel jste Kařez ne? Ale jinak chápu.
Souhlas, kvalita se musí hlídat.
Regionova se čtyřmi cestujícími. V tom je tak nějak vše.
#potenciál #814
Nemohu sám ze zdravotních důvodů řídit. Neříkám, že všude trvám na vlaku, ale česká dostupnost VHD všude je něco, co opravdu v Česku velmi cením. 4 cestující v okrajový čas na konci světa může být hodně. Když ta možnost nebude, tak zemře venkov úplně. Určitě to chce do budoucna řešit automatizaci, aby to nepotřebovalo lidi (fíry). Podobné sítě jednokolejek s 1 vozidlem jsou na toto ideální polygon. Snad se toho někdo chytne…
AŽD chce takto jezdit s autonomní 810 na trati Dolní Bousov – Kopidlno, ta trať byla léta bez provozu, tak si ji jako ten polygon koupili, snad to nějak dopadne.
Vím o tom. Snad se zadaří.
BYl jsem se osobně v ármci studia podívat v Dětenicích a vypadá to tam hodně dobře, takže tam věřím ,že se to povede.
Což vymyslet třeba… autobus. Já nevím, nějaký malý. A klidně s řidičem.
To je příliš radikální. Rameno Blatná-Nepomuk, které bylo na odpis už za komunistů, prostě musí jezdit dráha.
Autobus potřebuje řidiče a zrovna tyhle prdelní silnice na automatizaci budou jedno velké peklo.
Máte pravdu ale s přístupem železničářů k inovacím se i na takových silnicích budou autonomní autobusy pravděpodobně prohánět dávno před autonomním vlakem v běžném provozu.
Velmi pochybuji, na těch okreskách to jen tak nebude, zatím se řeší dálnice a do budocuna směrově oddělené silnice I. Třídy, dál sse uvidí, jak bude vývoj.
Ne. Čtyři cestující ve vlaku prostě nikdy nemůžou být hodně.
https://zdopravy.cz/na-vlastni-kuzi-jedenactihodinova-sotocesta-ctyrmi-kraji-za-224-kc-234230/#comment-1568719
??
Nemyslím, že venkov stojí na VHD. To je dojmologie.
Jako prakticky nevidomý člověk říkám to samé, v jiných zemích to tak dobrý není, takže u nás ty připomínky jsou někdy hlavně detaily.
Nedivte se, když místo depa ve Zdicích je depo v Blatné a další až v Rakovníku. Ta Blatná stejně v souvislosti s prostou elektrifikací, zůstane obsluhovaná pouze pžípoji v Březnici. Navíc zde již zmíněné výhodné „pochodové“ přestupy s autobusů PID v Berouně a ve Zdicích, moc nelákají k jízdám do Blatné.
Tak ono TEORETICKY by se na vlak do Blatné mělo přestupovat ve Zdicích nebo v Berouně bez toho, aby se do toho nějak zapojoval autobus (u autora článku to dává logiku vzhledem k výchozímu bodu).
Ne má jet 395 do Příbrami z Prahy. Zadejte si to do vyhledávače PID.
Jak by depo ve Zdicích nalákalo více cestujících?
Regionovy musí stejně do Blatné do hnízda, takže se to propojilo. Jinak by to končilo v Březnici. Viz nehoda Sv na Blatence. Navíc zbrojit lze jen v Locho, Rakovníku a Blatné.
Nevím, jestli jste někdy vžst. Zdice byl, ale tam není místo a lavně autobusy jezdí úplně v jiné části Zdic než vlaky.
Místo tam je a dokonce je ten terminál i naplánován, jenže ho musí postavit město a těm vyhovuje to co má. Když vyjdete z podchodu směrem k městu, tak dokonce občas na ten autobus narazíte, protože v přestávkách tam jezdí odstavovat.
On je tam ten bus odstavený i na mapách 😀 https://mapy.cz/zakladni?pid=78795031&newest=1&yaw=2.940&fov=0.318&pitch=0.041&x=13.9786780&y=49.9087147&z=18&ovl=8
Ona i cela ta trasa by se za tech 10 hodin v pohode dala i na kole …
292 km, 2600 výškových m stoupání a stejně tak klesání. Nejste náhodou starší brácha Pogačara?
A kolik by tam mělo být v poledne v pracovní den lidí? Většina lidí v práci, děti ještě ve škole, důchodci už mají nakoupené.