Redaktor Zdopravy.cz Ondřej Kubala otestoval regionální spoje na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje, zabrousil přitom i do jižních Čech a kraje Ústeckého.

Pokud o dopravě píšete nebo mluvíte ve studiu, měli byste ji znát. To je pravidlo, kterého se jako novinář držím, a tak se snažím najít si několikrát za rok čas na cesty. Rád přitom zavítám do míst, kde jsem ještě nebyl.

Se síťovými jízdenkami integrovaných dopravních systémů může být takové cestování doslova za pár korun. Cíl pro lednový výlet zněl jasně. Projet si tři tratě, kam jsem se ještě neměl možnost podívat nebo jsem tam dlouho nebyl, vyzkoušet tři železniční dopravce a mrknout na to, jaký zájem o cestování je v těchto oblastech.

Vyrážím do jihočeské Blatné, do prvních elektrických panterů v režii Arrivy na Plzeňsku, na modernizovanou trať Rokycany – Příkosice a také na rychlík společnosti GW Train Regio z Plzně na sever.

Trasa Tuchoměřice – Beroun – Blatná – Nepomuk – Nezvěstice – Rokycany – Plzeň – Blatno u Jesenice – Rakovník – Kladno – Tuchoměřice má něco přes deset hodin a je plná rychlých přestupů, kde není moc času nazbyt. Jestli dojedu do cíle podle plánu, nedokáži odhadnout.

Je lednový všední den, z pohledu poptávky po veřejné dopravě je to asi vůbec nejslabší období v roce. Navíc jedu do oblastí, které mají spíše turistický charakter, takže počty cestujících zaznamenané na trase nebudou úplně relevantní. Ale ukážou alespoň základní obrázek zájmu o veřejnou dopravu, i když v červenci to bude vypadat jinak.

Než vyrazím, kupuji si v aplikaci PID Lítačka síťovou jízdenku PID pro všechna vnější pásma na 24 hodin, která stojí 140 Kč. Na tu dojedu až do Blatné a pak večer z Blatna u Jesenice zpět. Pro Prahu mám roční kupon za 3650 Kč, což je v poměru ceny a rozsahu sítě, kterou za ni můžete využít, bezkonkurečně nejlevnější cestování v Česku (pokud nepočítáme města, kde je MHD zdarma nebo za symbolickou jednu korunu, jako ve Frýdku-Místku).

Moje cesta začíná v Tuchoměřicích v 9:08. Čekám na autobus 356 na pražské letiště. Přijíždí nový Crossway společnosti Arriva. Nové smlouvy s dopravci, které začaly v systému Pražské integrované dopravy platit loni v prosinci, přinesly zásadní zlepšení vozového parku. Tato linka je toho důkazem. Na nedostatek komfortu si teď Středočeši v autobusech opravdu nemohou stěžovat.

Na příjezdu k letišti se opravuje most a je tu zavřený sjezd k zastávce U Hangáru, takže všechny příměstské autobusy musejí zajížďkou přes Terminál 2. S touto oklikou ale nepočítají jízdní řády, takže je dobré si minutu až dvě k dojezdové době přičíst. Ostatně, pokud sledujete občas on-line polohu vozidel na mapě PID, uvidíte, že na objížďce vyhodnotí mapa autobus jako vozidlo jedoucí mimo svou pravidelnou trasu. Jde nicméně jen o malou zajížďku a pro cestující se pořadí zastávek nemění.

Nádraží v Berouně prokouklo

Na zastávce K Letišti přestupuji na autobus 100 na pražský Zličín, cestujících nás tu je jen pár. Ze Zličína chci pokračovat autobusem 384 do Berouna k Černému koni. Linka pak pokračuje až do Hořovic a jezdí na ní především patnáctimetrové tříosé Scanie Arrivy, ale také dlouhá Iveca nebo Setry. Na mě vyšla Setra z roku 2019, která má ještě původní potahy PID od Maapiho. Překvapily mě výměnné podhlavníky nebo záclonky. Pětiletý autobus je v perfektním stavu. V jízdním řádu je vata, neboť hned v Loděnicích čekáme na čas. Z Prahy nás jede jen do patnácti lidí, zato v Berouně na zastávce na autobus čeká už hrozen nových cestujících.

Vystupuji u Černého koně, kupuji si kebab v centru města, protože na oběd vzhledem k plánu další cesty nebude moc čas, a jdu pěšky na nádraží. U něj jsou odstavené červené SOR, které jezdívaly pod Veolií později Arrivou. Dnes je má soukromník pro náhradní autobusovou dopravu na železnici.
Berounské nádraží po kompletní rekonstrukci prokouklo, odbavovací hala vypadá konečně jak v 21. století.

Správa železnic po čtyřech letech završila rekonstrukci nádražních budov v Berouně

Na svém nástupišti vidím žlutou Regionovu a říkám si, že v ní zásuvka asi nebude. Cesta do Blatné je dlouhá, chtěl jsem udělat nějakou práci a nevybít si při tom notebook a mobil. A tady je první příjemné překvapení. Žlutá Regionova má v motorovém voze zásuvky.

Nečekám, že by v 11 hodin jelo z Berouna moc lidí, ale je nás ve vlaku více než dvacet. To na tento čas a směr není málo. Hned za Zdicemi vjíždíme na kompletně opravenou trať do Příbrami. Je to jízda jak po koridoru. Investice Správy železnic je tu vidět. V Lochovicích se křižujeme s rychlíkem Arrivy, který v tento dopolední čas neveze žádné zázračné počty cestujících, aspoň rychlým pohledem do jeho oken. V Jincích pak stojí ČD Cargo s dlouhým vlakem plošinových a dvou obytných vozů. Tipuji, že šlo o armádní přepravu.

Nefunkční kalkulátor IDPK

Je čas koupit si jízdenku IDPK pro cestu Plzeňským krajem z Blatné do Blatna u Jesenice. Jenže ouha. Vyhledávání na webu IDPK nefunguje, stejně jako cenový kalkulátor. Hlásí to chybu. Zkouším to tedy za půl hodiny, ale pořád nic. Z počítače, z telefonu … dnes jim to prostě nechodí. A tak se později obracím na objednatele dopravy v Plzeňském kraji s prosbou o vysvětlení, co se děje.

„Výpadek kalkulátoru jízdného byl způsoben problémem na straně poskytovatele služby reCaptcha, který ovlivnil funkčnost po dobu přibližně tří dnů. Situaci jsme vyřešili nasazením nové technologie, která nyní nabízí cestujícím snadnější přístup ke kalkulátoru při zachování požadované úrovně bezpečnosti. Tato změna také reaguje na stížnosti cestujících, kteří měli potíže s opakovaným zadáváním reCaptcha obrázků při častějším využívání kalkulátoru,“ napsal mi Martin Fencl z organizace POVED.

Ve vlaku si tedy stahuji aplikaci Virtuální karta. I pro nákup jednorázové jízdenky po mě vyžaduje založení účtu. Nákup se začíná stávat neúnosně časově náročným. Myslím, že běžný cestující by se na to už vykašlal, ale já se nechci vzdát a jsem pevně odhodlaný on-line jízdenku pořídit. Nakonec vítězím a kupuji čtyřhodinovou síťovou jízdenku za 84 Kč.

Z Blatné odjedu ve 13:17, do Blatna u Jesenice bych měl dorazit v 17:09. Vychází to tip ťop. Co je pro mě však záhadou, i když si kupuji jízdenku na konkrétní spoj s odjezdem ve 13:17 z Blatné, systém mi vnutí začátek časové platnosti už ve 13:12. A nic s tím nejde udělat. Je ovšem možné, že jsem při nákupu nějakou funkcionalitu Virtuální karty nepochopil nebo přehlédl.

A tak jsem i tady požádal POVED o vysvětlení. „Platnost jízdního dokladu je systémově nastavena tak, aby odpovídala okamžiku přistavení vozidla, a nikoliv pouze času odjezdu dle jízdního řádu. Toto řešení zohledňuje potřebu cestujícího nastoupit do vozidla ihned po jeho přistavení. Tato úprava je popsána ve Smluvních přepravních podmínkách IDPK, dostupných na našem webu. Rádi bychom také zdůraznili bod 4.28 Smluvních přepravních podmínek, který zajišťuje cestujícím garantovaný dojezd do cíle,“ doplnil Martin Fencl a ještě mi doporučil, abych příště zkusil nákup jízdenky s odloženou aktivací, kde si vyberu přesný čas kdykoliv během 30 dní od jejího nákupu.

Zmíněný bod 4.28 mě zaujal. Vlastně říká, že pokud už nastoupím do posledního spoje, kterým dojíždím do cíle, mohu překročit časovou platnost jízdenky a dojet v klidu až do zastávky, do které je jízdenka vydaná. To by tedy řešilo situaci, kdybych měl trasu naplánovanou přesně na čtyři hodiny a o posledních pět minut mě připravila zmíněná dřívější platnost.

Regionova se čtyřmi cestujícími

Ale zpátky na cesty. Z našeho vlaku lidé postupně vystupují. V Březnici pak přestupují tři cestující na navazující Regionovu do Protivína a směrem do Blatné nás jede jen hrstka. Poslední dva senioři z mého vozu vystoupili v malé vesničce a já zůstal v prvním voze Reginovy sám. V zadním voze jsou ještě tři cestující, do Blatné tak dojíždíme ve čtyřech.

V Blatné je živo. Zdejší depo ČD dnes už ovládly Regionovy, u zadních kolejí pracuje traťovka Správy železnic a vedle staniční budovy jsou přistavené na manipulační koleji vysokostěnné vozy ČD Carga. Mám půl hodiny na to dojít do města a zpět, abych jen neseděl ve vlaku. Je to vlastně trošku sprint a na nádraží se vracím těsně poté, co dorazil ve 13:09 osobák od Nepomuku.

Vystoupilo z něj překvapivě hodně lidí, počítat je nestíhám, ale ke dvaceti jich být může. Regionova směrem na Březnici a Beroun ve 13:12 odjíždí jen s pár lidmi na palubě a podobně je na tom náš vlak do Nepomuku. Jde hlavně o školáky, kteří postupně vystupují v prvních vesnicích. Kochám se krajinou, po této trati jedu poprvé. Svítí slunce a je nádherně. Nechci to zakřiknout, ale zatím jede vše na čas.

V Nepomuku na hlavní trati je už frekvence o úplně jiných číslech. Dvojitý panter směrem na Horažďovice tu vyplivl desítky lidí. Někteří jdou do města, někteří přestupují na Blatnou a někteří čekají na navazující autobus před nádražím. Já jdu ale na panter směrem na Plzeň. Kromě loga Arrivy z venku či na informačním panelu a úboru průvodčí, změnu dopravce cestující vůbec nezaregistruje. Jsou to první elektrické vlaky Arrivy v závazku veřejné služby u nás. Všechno funguje, jak má, dokonce i kastlíky na letáčky má dopravce poctivě doplněné materiály integrovaného dopravního systému.

Do Nezvěstic je to pár minut a hned přestupuji na lokálku Nezvěstice – Rokycany. Tady vzniká zatím první zpoždění dne. Rychlík z Plzně do Budějovic jede po jednokolejce pozdě a na paty mu šlape osobák z Plzně, na který čekáme. Pár lidí přestupuje k nám, ostatní míří do města. Začíná pršet, Regionově, která je otočena tak, že má hnanou nápravu dopředu, to v kopcovitých lesních úsecích pořádně klouže, ale jedeme. Je nás ve vlaku kolem deseti a postupně všichni vystupují. Vlastně mě překvapuje, že tu vůbec jsou, jde převážně o rekreační oblast s rozsáhlými lesy. Nejvíc cestujících opouští vlak v Lipnici, kde teď Správa železnic staví nové nástupiště a přístupové cesty k němu. Dřív tu bývaly dvě koleje a stařičké nádraží. Nově půjde o zastávku s moderním peronem.

Nutný přestup z Regionovy na RegioFox a vzkvétající lokálka

Na tuhle lokálku jsem se těšil. Byl jsem tu tak před dvaceti lety, kdy se neustále dokola otevíralo téma zastavení provozu. Tehdy tu jezdily osmsetdesítky. Dnešní dopravní model je už jiný. V Příkosicích uprostřed trati se přestupuje. Zajímá vás proč?

„V Příkosicích je zlom frekvence, z Rokycan do Příkosic jezdí více lidí a je to spádové na Rokycany. Z Příkosic na Nezvěstice jezdí mnohem méně lidí, hodně výletníci, chataři, takže stačí mnohem menší vozidlo. Při pohledu do jízdního řádu na trať 175 zjistíte, že tam jezdí i méně vlaků obecně,“ vysvětlil mi mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

V Příkosicích tak opouštím Regionovu a přestupuji do nového RegioFoxe Českých drah v barvách Plzeňského kraje. Je to už osm let, co Správa železnic dokončila velkou rekonstrukci tratě z Rokycan do Příkosic. Zvýšila se tu traťová rychlost, zkrátily jízdní doby a v kombinaci s novým vozidlem to funguje skvěle. Z lokálky, kterou chtěl neustále někdo rušit, je dneska moderní příměstská trať, která přivedla lidi na dráhu. Jedeme sice proti směru špičky, ale počty cestujících jsou najedou výrazně vyšší než v předchozích vlacích. V Rokycanech je rychlý přestup na rychlík Berounka. Díky Ejpovickému tunelu se dnes zkrátila jízdní doba z Mirošova do Plzně na 30 minut.

Starý vůz AB za lokomotivou rychlíku Berounka

V Rokycanech tak nastupuji právě na zmíněnou Berounku. Hned za lokomotivou mě zaujme starý vůz AB. Za tuhle první třídu bez zásuvek a wi-fi bych tedy příplatek platit nechtěl. Ten rychlík tu funguje vlastně jako příměstská doprava, většinu volných míst ve vlaku obsazují právě Rokycanští a jedou jednu zastávku do Plzně.

Jsem v Plzni, kupuji si rychlé jídlo, procházím nádraží po kompletní rekonstrukci. Vylouplo se do krásy. Vyhlížím vlak GW Train Regio, s nímž pokračuju dál. Tohle je další překvapení. Myslel jsem si, že jestli bude nějaký rychlík z Plzně do Mostu plný, tak ten s odjezdem v 16:06, kdy lidé jedou z práce. Ale omyl, je nás tu tak kolem čtyřiceti. Žádná velká hitparáda. Těžko říci, jestli je to tím, že tu dnes už doplňuje rychlíky hodně regionálních vlaků, nebo jestli se na zájmu cestujících podepsaly i dlouhé výluky na trati 160 v posledních letech.

Jednotka 628 frčí krajinou, za okny se stmívá a většina cestujících vystupuje v Kaznějově a v Plasích. Cestou se křižujeme s osobákem ČD v podání RegioSharka, ve kterém je zhruba stejně lidí jako u nás.

Do Blatna u Jesenice přijíždíme na čas. U prostředních dveří jednotky se se mnou chystá na výstup sympatická paní oblečená v bundě s logem Správy železnic. Za chvilku pochopím proč. Výpravčí si velmi rychle předají službu. Jedna přijíždí na šichtu rychlíkem od Plzně se mnou a druhá do toho samého vlaku za okamžik nastupuje a jede domů směrem k Žatci. Zdejší výpravčí obsluhují nejen samotné Blatno u Jesenice, ale jsou také dirigujícími dispečery pro trať řízenou podle předpisu D3 do Bečova nad Teplou a do Bochova a také řídí hlavní trať od Žatce až po Plzeň.

Osmsetdesítkou do Rakovníka

Před nádražní budovou čeká už moje 810 do Rakovníka. Ještě než nastoupím, chci se podívat na motorák do Žlutic. Všichni říkají, že co se týká frekvence, je tato lokálka spíš zralá na odpis. Nevím, jak je to v jiné části dne, ale v 17:20 odjíždí motorákem z Blatna u Jesenice tímto směrem tři lidé. Dva přijeli už od Rakovníka a jeden tu k nim přistoupil.

Já jedu opačným směrem a postupně k Rakovníku nabíráme cestující až na celkových devět. V Rakovníku mě čeká už jen rychlý přestup do Regionovy na Kladno, kam přijíždím v 19:02. Z okna už nic vidět není, a tak se cestou věnuji práci. Na Kladně volím rychlý přesun na autobusovou zastávku U Hvězdy, kde čekám na linku 322, kterou se vracím do Tuchoměřic. Crosswayem Arrivy to začalo a Crosswayem Arrivy to téměř po jedenácti hodinách v 19:49 končí.

Teplo, profesionalita, láce

Celá cesta vyšla na 224 korun. Bez ohledu na dopravce bylo všude teplo, čisto a spoje byly spolehlivé. Jely na čas. Platí to pro vlaky i autobusy. A pokud jsem se setkal s personálem dopravců, vždy byli profesionální a úplně v pohodě, ať jde o řidiče autobusů Arrivy nebo průvodčí ČD, GW Train Regio či Arrivy. Klaplo to na výbornou. Jen těch cestujících bych si přál v některých spojích víc. Ale co už, přeci jen je leden, měsíc s nejslabší poptávkou v roce.

Tagy IDPK Na vlastní kůži PID

182 komentářů