Na vlastní kůži: Jak jsem chtěl chorvatské lůžko. 4. díl: Jízdenky offline a střípky z MHD
Třívozové Pendolino Slovinských žleznic. Foto: Aleš Petrovský
Ve čtvrtém díle svého vyprávění se Aleš Petrovský probojuje až ke klíčové záhřebské pokladně. Čeká ho tam překvapení.
Ano, jenom ve státní organizaci se můžete dozvědět: Vy nám chcete dát peníze? Ale to teď nemůžete!!
Mohlo by se to zde přejmenovat na web šotouše. O tom jak se dostat do jižní Evropy třeba autem zde není ani slovo, železnice zde má již třetí díl. Nebýt pana Šindeláře asi by si člověk neznalý reálnou představu neudělal (ač nejel na jih Evropy, ale přeci jen to byl kus cesty) . Spousty lidí volí na dovolenou auto ( těch šotoušů po kolejích je fakt pramálo) a jestli se Sůra rozhodl propagovat ekologii a hromadné cestování asi by to měl oznámit i jménem těchto stránek.
Co chcete psát o cestě autem do jižní Evropy? Sednul jsem si za volant, zapnul navigaci, točil jsem volantem. Vskutku vzrušující a zajímavý text.
Existuje spoustu destinací, Itálie, Španělsko, jižní Francie….. Na cestě je spousta zajímavých věcí kde se zastavit, jak zaplatit peage pokud zde kupujete i lístky na vlak…. Které dálnice jsou na doporučení, kterým je lepší se vyhnout…., Je toho spoustu , lidí by si určitě rádi pocetli i o tomto a ne jen kde koupi lůžkový lístek.
Jistě, tak si to sepište, založte svůj web točvolantradí.cz a publikujte. Nebo kde se bere to vaše sebevědomí radit někomu jinému, co má dělat?
Muzete me napsat jake dalnici se vyhnout pokud jedu z vidne do caorle?Dyt tam vede jedna jedina silnice 😀
Lepší je se ho zeptat, kdy po které silnici jede a vyhnout se ji. V jiných diskuzích se vyžíval nad vysokou rychlostí.
Jinak chcete tip pane Sůra na trip do Španělska autem a bez nudy? Rád Vám ho pošlu.
Netrpím masochismem, díky.
pro kazdorocni kvetnove blabol-clanky, jak se dostat z prahy do chorvatska autem je potreba jit na jina media 🙂
ale vazne, co by v takovem clanku melo byt?
Podobné věci jako v románech o veřejné dopravě. Kde kdy jak kdo co snědl, kolik zaplatil, chování personálu na benzinkách, rychlost dobíjení symbolu bohatství a úspěchu, hodnocení dálničních hotelů…:-)
Zdá se vám to málo?
Zdá. Tohle si přečtete na x jiných serverech. Proč máme dělat to samé, co ostatní?
Dělejte co uznáte za vhodné, moje odpověď směřovala Tomasovi na dotaz co by tam být mělo.
Co myslíte tím „symbolem bohatství“, prosím pěkně ? Jestli auto, tak vám doporučuji se probrat do roku 2023, budíček 🙂 Symbol bohatství bylo auto naposledy možná v devadesatkach? Dnes už v moderní společnosti opravdu, ale opravdu ne 😀
Máte snad dojem, že elektroauto za 1,3 mil. Kč je symbolem chudoby?
https://jindra.skoda-auto.cz/skladove-vozy?fuelTypes=Elekt%C5%99ina_Electricity&orderBy=Recommended&priceFrom=407200&priceTo=1581400&powerFrom=70&powerTo=206
A k čemu? Když máš auto, pokud teda jako nejsi v práci, a pokud je to malý auto, ne třeba dvoukloubové Volvo, tak nemusíš žrát ty blafy na pumpách, můžeš kdykoli, kdekoli sjet z „magistrální tratě“ (=dálnice), a po „regionální trati“ (jakákoli silnice, či cesta, na kterou s tím autem můžeš) zajet do jakéhokoli hotelu, hospody, kořalny, nálevny, buffetu, McDonald´s, nebo co já vím, kam se jezdí nacpat lidé, kteří jedou do Chorvatska, či Španělska autem? Nic proti, ale jsou to úplně jiní lidé, než jsem já, tak čistě nemohu vědět, jaké jsou jejich stravovací zvyky. Takový „článek“ by byl,… Číst vice »
Postěžování si, jaké jsou kolony, že by to s elektromobilem nedá, je v Chorvatsku atd. On pan Dony trpí schizofrenií, dříve tu vystupoval jako Diesel, než byl pro své nenávistné projevy vůči lidem na kole zablokován. Ale z jeho zdravotní pojištovny dorazily peníze na alternativní léčbu:-)
Pane Sůra není nic jednoduššího než změnit IP adresu a dále psát. Ovšem to není můj případ a správně jste mne publikoval pod Nickem Diesel jenže v jiné souvislosti, zablokoval jste mne pod článkem o opilém strojvedoucím kdy jsem řekl svůj názor. Máte svůj železniční svet, uznávám, ale bohužel nedokázal jste přijmout argumenty protistrany. Opravdu svět není jen o kolejích a s tím spojené. Koneckonců pokud budete chtít být objektivní novinář sčítání dopravy Vám to potvrdí. Krásný den pane Sůra do Liberce , mám zde zveřejnit i Vaše číslo popisné? Nejste opravdu jediný kdo umí s virtuálním světem.
Klidně ho zveřejněte, je veřejně dohledatelné. Zastavte se, rád si popovídám. Na rozdíl od Vás nemám problém své názory podepsat plným jménem a léčit si své mindráky šířením lží pod anonymním profilem. Jen v tomto textu máte tři lži.
No tak na nic nečekejte, sedněte ke klávesnici, napište to (jako pan Petrovský) a předejte redakci, včetně fotodokumentace k posouzení a jejich případnému zveřejnění.
Číst zdejší texty je nabídka – možnost, nikoliv povinnost.
Soudný člověk si navíc vybírá, to, co chce číst.
To, že vy jste „kyselina“ a „sežerete“ vše bez výběru, je pouze váš problém.
https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=do+chorvatska+autem
Tak takový článek sepište, pokud bude zajímavý a přínosný, redakce ho určitě zveřejní 🙂 …Ale jak už bylo řečeno, nic zajímavého o cestě autem napsat příliš nejde, protože je to prostě nezajímavá NUDA….Dálnice, dálnice, protihluková stěna, dálnice, wow, benzinka, dálnice, dálnice, motel, dálnice, wow, benzinka, dálnice…. A „šokujících“ článku o cestě do Chorvatska pro debily, co si neumí koupit dál oční znamku bez návodu z blesku nebo TN.cz je na webu plno, o strastiplné ceste pro mistenku do Chorvatska ne. A pokud jste si nevšiml, web je orientován primárně na veřejnou dopravu, o nových modelech aut se tu moc nedoctete,… Číst vice »
Asi nejhloupější příspěvek za poslední dobu.gratulace
Cesta autem je takový opruz, ze zdejší čtenáři už dávno hledají alternativy. Bohužel jsme takový skanzen, ze než se vyhrajeme z té naši krásné lidi republiky, tak to trvá šílené a diskriminační dlouho.
Jaký je skutečný důvod měnit v roce 2023 eura v nádražní směnárně?
+ tlačit do sebe ty blafy ve vlaku?
A to musíte do směnárny, jako někde v zapadlém asijském chanátu?
Já si myslím, že tyto reportáže právě dokazují to, proč k tomu důvod není – a to je právě chyba, na kterou chce autor upozornit.
Ja som takúto službu v novembri 2022 nechcel využiť a potom som musel chodiť po Bohumíne s kufrom (keďže úschovňa brala iba hotovosť v českých korunách a ja som tam len prestupoval pri ceste z Poľska na Slovensko, takže som žiadne nemal)
To že v niektorých štátoch je potrebný cash je bohužiaľ stále pravda, ale meniť to v zmenárni je naozaj trochu pološialenstvo. Použitie bankomatu je prakticky vždy výhodnejšie a väčšinou aj výrazne pohodlnejšie.
Treba brať do úvahy aj poplatky pri výbere cudzej meny, ktoré vedia výber z bankomatu predražiť. A konkrétne pri tej ceste do Poľska, keď som potreboval väčšiu hotovosť v zlotých, tak som zmenil peniaze v zmenárni, kde bol kurz takmer rovnaký ako by bol pri výbere z bankomatu
Zrovna v Polsku je vyber hotovosti z ATM dost brutalni odrbavka, protoze vsechny bankomaty bez vyjimky nabizeji bud DCC (kde je samozrejme zcela nesmyslny a nevyhodny kurz, aktualne hodne pres 6 Kc/PLN), nebo vyber s poplatkem polske bance (pricemz tento „poplatek“ je primo umerny vysi vybirane castky a prakticky jim dorovnava ten kurzovy rozdil oproti vyberu s DCC…). V Polsku se nastesti v podstate vsude da platit kartou, i v pidiobchodech a stancich, ale pri posledni navsteve jsem potreboval nutne malou hotovost (parkovani na akci, kde proste brali tylko gotowku…) a tech 150 zlotych vytazenych ze zdi me prislo na… Číst vice »
Dobrý den,
pohodlnější asi ano, ale výhodnější ne, znáte-li směnárnu s dobrým kursem. Respektive měnil jsem na mnoho zahraničních cest a až, když hotovost více méně došla, zbytek platil kartou, protože kurs ve směnárně byl vždy lepší než u karty/banky. Teď jsem se podíval, a 1 € mají 23,83/23,93 (samozřejmě bez poplatků, ale mám jejich kartičku VIP). Budu příjemně překvapen, když mi někdo řekne, u které banky to má.
Přeji hezký den!
Většina lidí má i několik bankovních karet a ATM jsou dnes téměř na každém rohu.
Třeba proto:
https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2023/07/Jidelni-vuz-Slovinskych-zeleznic-platby-jen-hotove-e1688896231589.jpg
A kvůli tomu je nutné jít do směnárny? Ve většině měst ani žádné nejsou.
Vskutku? Byl jste někdy např. v Praze? 🙂
Cestovatel potřeboval Eura na cash platby a je jeho věcí, jak si je opatřil.
Před dvěma lety jsem několikrát využil služeb HŽPP v úseku Ogulin-Rijeka. Nákup online jízdenky nebylo pro cizince možné. Registrace do portálu HZPP vyžadovala chorvatské číslo občanky. Připomínalo mi to služby Českých drah před cca 15lety (před příchodem Regiojetu). Je znát, že konkurence zde chybí. Není tak žádný tlak na lepší služby pro zákazníky.
Dnes už to jde na webu kupovat i bez registrace a během pár minut je to vyřízené, i výběr místa ve vlaku mají pěkně zpracovaný.
To je dobrá zpráva, ale musí to být fakt novinka.
Ještě na podzim 2021 to byl i u ICN Zagreb-Split docela zdlouhavý proces a nešlo vybrat konkrétní místa.
Jo a samozřejmě žádná možnost storna…
Tímto článkem jsem byl definitivně přesvědčen o tom, že auto není ani luxus, ani pohodlí, ale nutnost a povinnost.
Inu, celá západní civilizace je zachvácena auty a letadly, protože ideologie trvalého růstu spotřeby. Použitelnost alternativ není řešena, jen se to politicky natře na zeleno prohlášeními o potřebě investovat do železnic. A někdy se investuje, často ovšem bez ohledu na skutečnou použitelnost coby alternativy. Zdroje se vezmou kdekoli jinde na planetě jiným, žádný problém.
Tak já třeba párkrát do roka použiju auto jako pojízdnou postel. Není to nic moc, ale těch pár dnů se dá vydržet.
To je vcelku zvláštní vyvození vzhledem k tomu, že článek se týkal hlavně železniční dopravy. Kromě auta se dá furt využít i letadlo nebo dálkový autobus, takže stále alternativy k řízení na takovou cestu jsou.
Tahám se s kuframa na zastávku, autobusem dojedu do města, tam musím znovu tahat kufry při přestupu do autobusu, který mě doveze k dálkovému autobusu, tam znovu tahat kufry, a potom se ještě dostat ze zastávky dálkového autobusu do hotelu.
Při cestování letadlem navíc ještě musím přijet na letiště několik hodin předem, abych měl dost času na vystání šíleně dlouhé fronty.
Při cestování autem doma naložím kufry, vyložím u hotelu. Zastavit můžu kde chci a kdy chci, jet můžu kudy chci. Nabídka jídla nevyhovuje? Zastavím jinde.
To ale někomu, kdo bydlí kousek od zastávky MHD ve velké městě nevysvětlíte.
Pokud by ovšem měli cestovat na dovolenou do Chorvatska veřejnou dopravou s rodinou třeba z Nasavrk, tak by docela rychle přišli na jiné myšlenky.
V Nasavrkách je železnice, kterou dojedete do Prahy a odletite …Pořád daleko pohodlnější, než rodinná cesta v autě s řízkem v alobalu 🤦
To aby dotyčný vyrazil radši o den dříve, ne? Ale jo, teoreticky vám to opět funguje.
Ano 🙂
https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&rc=9jyHAxWcqz9hChxxXvtO&rs=muni&rs=muni&ri=2290&ri=3468&mrp=%7B%22c%22%3A200%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&x=15.1430715&y=49.9870029&z=9
Proč by to neměl vysvětlit? Však já to nijak nerozporuji. Ale stejně jako existují lidé, co cestují z Nasavrk, tak existují lidi, co cestují třeba z Ústí a cestují na lehko, takže tvrdit, že možný je pohodlně cestovat jen autem (za všech možných situací) je prostě blbost.
První a poslední míli většinou řeším taxíkem. Kufry naskládá řidič. S celou rodinkou to ani není o moc dražší než za jednotlivé jízdenky MHD v poměru cena x výkon.
Vtipné dobrodružství a vtipně napsané. Těším se na další díl…
Tady bych si dovolil říct, že Chorvatsko a železnice ne. Do Chorvatska se jezdí autobusem. Neumím si představit jet do Splitu vlakem… To radši to letadlo a nebo dvě sedačky v autobuse.
Děkujeme za hodnotný příspěvek a posíláme klíčenku 🙂
Do Splitu si to ještě dovedu představit. Letos už to mám dokonce za sebou. Autovlakem z Bratislavy. Pár kliknutí na webu ÖBB, zadání značky a typu auta, platba kartou a hotovo. Žádný problém. Cesta na pohodu. Ovšem to, co popisuje popisuje autor ani náhodou, a už vůbec ne s rodinou.
Cesta vlakem do Chorvatska (konkrétně do Záhřebu) je pohoda. Jízdenka se dá koupit přes aplikaci Můj vlak a když jsem ji loni na podzim kupoval, nebyla vůbec drahá. Railjety Praha-Vídeň-Graz i EC vlak Vídeň-Záhřeb zapadají do hodinového taktu Vídeň-Graz, lze si udělat hodinový čas na přestup (ať už ve Vídni či v Grazu) nebo si cestu někde prodloužit, jako jsem to udělal při cestě tam já (a prohlédl si pořádně Graz). Co je však neskutečnej oser, je ten úsek Záhřeb-Split. V tom rakouském vlaku to může být pohoda, jinak moc ne. Absolvoval jsem to 1. třídě toho jejich motorového „Pendolina“… Číst vice »
Ve spacím voze přes noc je Záhřeb – Split akorát. Jeli jsme chorvatským vnitrostátním spojem, kvůli časové poloze i dostupnosti jízdenek, na ten slovenský vlak jsem nemohl lístek koupit online vůbec. Co mi akorát vadilo bylo po přistavení dvou dieselů s vlakem ve Splitu se jejich motory rozjely jak při jízdě na širé trati a dělalo to po nádraží hrozný kravál, stálo to tam asi hodinu před odjezdem.
„Se jezdí“ – ale proč? Jen proto, že si to někteří ani nedokáží představit, natož něco použitelného realizovat. Jen pohodlně sednou do auta (a nadávají na kolony a ceny paliv) nebo do letadla (a trousí nám do vzduchu o to více škodlivin). Nu, nakonec ten autobus je asi nejpříznivější, byť nejméně pohodlnou alternativou – když se sice někteří zaklínají tím, že vlaky jedině na dálkové trasy, ale pak ani to „nejde“.
Dvě sedačky v buse jsem si objednal 2x a už nikdy více. Poprvé tam nebyla sedačka pro mě žádná, seděl jsem někde na zemi a nevrátili mi nic. A podruhé mi vynadala paní, že mi nevěří, že mám místenku i na tu druhou sedačku a stejně si tam někdo sednul.
Prostě nádhera, díky za článek! 😀 V dětství v 90. letech jsem dovolenou v Chorvatsku absolvoval mnohokrát, ovšem vždy autem. Před dvěma lety jsme si ale se ženou dali chorvatský trip veřejnou dopravou, a fakt to člověku otevře obzory 🙂 Když jsem se kamaráda z Bosny ptal, zda existuje něco jako balkánský IDOS, tak se rozesmál a řekl, že v Sarajevu teprve nedávno oficiálně pojmenovali zastávky tramvají. Prý jinak, než bylo zažité, ale to nevadí. Jízdní řád bude teprve další krok 🙂 V Chorvatsku to bylo docela bezproblémové s dálkovými autobusy (Arriva, Varaždin) – mají buďto e-shop, nebo nějakého agregátora.… Číst vice »
Ano, ale vem to z jiného úhlu pohledu: Já kdekoli u nás dojedu vlakem, aniž bych potřeboval KJŘ, nebo telefon či internet. Já, prostě, vím, kde tratě vedou, a kde ne, včetně toho, kdy kde vlaky nejezdí. To mi stačí, až na tratě se sezónním provozem u nás platí, že pokud dojdeš na nádraží, vlak pojede „za chvilu“, tzn. za jednotky hodin. Pak stačí vědět, kde přestoupit, a pak ten vlak – zase – pojede „za chvilu“. Na většině tratí nejezdí vlaky mezi desátou večer a čtvrtou ráno, na některých regionálních mezi osmou večer a šestou ráno, no a musíš… Číst vice »
To že jsou místní spokojeni víte, nebo jenom odhadujete? Sorry, ale argument že stačí přijít na nádraží a neřešit jízdní řád, protože do pár hodin něco pojede snad nemyslíte vážně?
To, že víte, kde jsou tratě a jak to jezdí je sice hezké, ale normální člověk tohle neví a nikdy vědět nebude. Neberte to podle sebe, ale průměrného občana. Ten si opravdu nechce pamatovat tratě a kdy to jezdí.
Ne, my jsme se poněkud nepochopili. Něco jsem tam projel, v Slovinsku, Srbsku, Černé Hoře atp., tak vím, že drtivá většina zákazníků „juhoslovenskych željeznic“ jsou prostě lidi, kteří to mají podobně, jako já: já nepotřebuju vědět, proč stojí vlak na širé trati a nejede, dejme tomu 1/2 hodiny, protože 1. stejně to nezměním, když to budu vědět, 2. kdybych s tím měl problém, tak nepojedu vlakem a 3. čas je relativní. Prostě u nás se všecko, úplně zbytečně, hrotí, řeší. Řeší se, že jede jiný vagon místo toho, který tam má být, řeší se, že vlak stál 1/4 hodiny v… Číst vice »
Až budu v důchodu, budu to mít jako Filip.
Oni Bosnaci radi prezentuji ten svuj divoky vychod vice divoce, nez jakym ve skutecnosti je. Na webu lze najit jak mapu linek Sarajeva, tak jizdni rady (odjezdy z pocatecnich stanic). Vozovy park je pestry ve vsech smerech, ale vozidla jezdi oznacena a jizdenky se kupuji v trafikach, ktere jsou na kazdem rohu (a stoji kolem 20 korun). Sarajevo navic stoji kolem dvou paralelnich hlavnich silnic, po jedne jezdi tramvaje, po druhe trolejbusy. Kazda trasa ma ~2 kratke odbocky, takze system se da rychle pochopit a celkem dobre to funguje – i bez mobilnich aplikaci a modernich vozidel. Obecne pak ex-jugoslavsti… Číst vice »
Beru, on taky už notnou řádku led žije v Česku a do Bosny se vrací spíše příležitostně. Osobně mi záhřebská MHD přišla naprosto v pohodě. Navíc jakmile dává dopravce data do Google Maps, je vlastně vyhráno.
Na Balkáně je fakt chybí nějaký centrální zdroj informací o jízdních řádech. autobusni-kolodvor.com je takový základ, ale není na to spoleh. Zastávky často nemají ani označník, natož vývěsku s JŘ, takže zjistit, zda bus dnes nejede, nebo je jen hodinu opožděný, je čistě otázkou lokální znalosti.
Jasně, pokud tě stresuje, že je v jídeláku jedna osoba, co je Hotentot „Ja!“ natolik, že ti to pokazí cestu, nebo něco podobného, tak Bálkán pro tebe není. Ano, protože Němci – Ordnung mus Sein – takový jídelák zavřou a nejlépe i odpřáhnou, že jo. Třeba. Nehoda se může stát všude, a čím rozvojovější země, tím horší, to je logické. Ale krom toho je, vlastně, jediný problém v tom, že když se pokazí v Německu vagon, tak strojvůdce provede předepsané úkony, což mu zabere maximálně 10 minut, zprovozní, jede se, nezprovozní, přijde četa, odpřáhne vagon, případně i rozšibuje a zase… Číst vice »
Vozni red „juhoslovenskych željeznic“:
SLO-SŽ:
https://potniski.sz.si/vozni-redi-po-relacijah-od-11-decembra-2022-do-9-decembra-2023/
HR-HŽPP:
https://www.hzpp.hr/vozni-red-3
MNE-ŽPCG:
https://www.zcg-prevoz.me/search
BIH – ŽFBH:
https://www.zfbh.ba/red-voznje/
BIH – ŽRS:
https://www.zrs-rs.com/red-voznje
SRB-SV & ŽS:
https://www.srbvoz.rs/en/timetable-kurir/
AL-HSH:
https://hekurudha.al/transporti-hekurudhor/?lang=en
Takže šotošoping výlet na houno (tedy bez uskutečnění šopingu). Ale Evropa je právě tak krásná, jak je rozmanitá. Ovšem jestli je noční vlak ze Záhřebu do Splitu s američki dýzlem v licenci Duro Dakovic proti autobusu po dálnici zelený, o tom bych pochyboval, ale určitě je romantický. Tím autobusem bych samozřejmě také nejel. A co si myslí samotní Chorvaté o HŽPP? Že je to nejhorší kompanija v celé galaxii. 🙂
Loni jsem řešil podobnou anabázi s jízdenkou Pula-Ljubljana. On-line to koupit nešlo a Slovinci to neměli. Na Záhřebském kolodvoru mi děžurná příjemná jak střevní chřipka sprdnula, že když vlak jede z Puly tak si to logicky mám koupit v Pule a ne v Záhřebu. O dva dny později mi ji kolega v Pule prodal. Škoda zmiňovat trať Rijeka-Záhřeb, kde cesta je dražší než autobusem a o třetinu delší.
Díky za článek. Chtěl jsem jet přes Wien a Ljubljanu do Záhřebu, stále mě to lákalo ale po přečtení článku a diskuzí mě to už neláká. Radši pojedu na Lipno 😀😀😀
Minulý rok jsme takto jeli, plus ještě railjetem z Prahy. Ale neměl jsem žádný problém kupovat všechny jízdenky online, kasu jsem potřeboval až v Bosně, kde byly pokladní též otřesné svou neschopností opsat údaje z pasu, vyplnit správné datum na jízdenku a odcházením před koncem otevírací doby i když zákazníci ještě stáli u okýnka. Vnitrostátní lůžko jsme využili v úseku Split – Záhřeb, nákup online proběhl bez problému.
Pendolina jezdí kromě ICS i na některých běžných spojích IC, kde není nutné kupovat doplatek za 3 EUR, ale jen za 1,50 EUR. Na relaci Ljubljana – Maribor je to vhodný vlak, jenže dálnice bude proti klikaté trati z dob Císaře vždycky rychlejší.
Dovolil bych si udělat reklamu na své zápisky z roku 2022 ze Slovinska.
https://rail-blog.blogspot.com/2022/01/zapisky-ze-slovinska-leden-2022.html
https://rail-blog.blogspot.com/2022/05/zapisky-ze-slovinska-brezen-2022.html
Spací vozy jsou vidět na eshopu HŽ, ale vybrat místa jde jen do lehátka. Lůžko z nějakého důvodu nelze. Od chorvatských železnic nesmí mít cestující žádné očekávání, je to Balkán.
Funguje to i obráceně, loni jsem měl štěstí, na spoji ICS jelo Desiro.
Vítejte na Balkáně. Musím říct, že my ze střední Evropy a tuplem z Česka jsme strašně zmlsaní, myšleno v dobrém. Máme IDOS a jsme zvyklí, že nám najde spojení z Aše do Mostů u Jablunkova a možná nám prodá i lístek. To na Balkáně není. Odjezdy autobusů se zpravidla vyznačují jen z počátečních zastávek a cestující si odjezd z nácestné musí odhadnout a dopočítat, případně počkat. U vlaků je to sice lepší, existuje jízdní řád, ale ten je jak noty na buben. Občas něco jede a občas i delší část trasy. Vlastně nejstabilnější JŘ mají lodě. Cestoval jsem před pár… Číst vice »
Tak to na Ukrajině to mají pohodlnější, jízdenky kupuju bez problémů buď na webu Ukrzaliznicji nebo v její aplikaci. Ty dva kanály ovsem nejsou propojené! Mohu si z dostupných lůžek vybrat nahoře či dole, kupé 2 x 2 , nebo plackarta, to je vůz, kde kromě kupé, bez stěny a dveří, jsou další dvě lůžka na chodbičce. Nebo pak ljuks, dvoulůžkové kupé. Ovšem pozor,v mnoha vlacích nejsou klimatizované vagóny, a strávit třeba 25 hodin při teplotě atž 35*C není příjemné. Ty nejstarší vozy z dob Chruščova mají dřevěná okna, a občas se stane,že celé okno vypadne ven, takže to neotvírají.… Číst vice »
Ryze technická: v „Rusku“ neexistuje „lůžkový příplatek“, nebo něco podobného, kupuješ si jízdenku – ljuks (SV), kupejnyj (K) nebo platzkartnyj (P) vagon, a to místo rovná se, automaticky, lůžko.
Taky tam nemáš servisní organisace, jako u nás JLV, v Polsku WARS, atp., prostě jako by byl stevard u nás ČD, v Polsku PKP IC, atp. Kdežto v Evropě máš servisní organisace, takže, vlastně, platíš někomu jinému za svezení a někomu jinému za ubytování.
No, tak proto ten rozdíl.
To mi připomíná zážitek z Ukrajiny při nákupu místenek na povinně místenkový vlak (jedoucí z Kyjeva) z Mukačeva do Užhorodu. Pokladní prohlásila, že místenky dostaneme pouze v Užhorodě, ať jdeme tam. A pak se asi vrátíme a odjedeme zase do Užhorodu, nebo co. Řešením bylo strčit průvodčímu do tuky 10 hřiven za každého a nastoupit.
Tam to mají dobré už několik let, snad od jejich spolupořádání Eura 2012, kdy je hodně služeb dostupných i v angličtině. Musí se objednávat nějakých 45 dní dopředu, protože vytížené úseky jsou velmi rychle vyprodány, ale dnes už to může být jinak. Nevyužitá jízdenka se bohužel musí vracet osobně na pokladně. A online taky nešlo koupit přeshraniční spojení, snad jen do Polska, vozy do Košic to ani neukázalo.
Na Ukrajině šly koupit lístky na vlak online už nejméně v roce 2010, i mezinárodní do Ruska. Jen celý web byl pouze v ukrajinštině, tudíž jsme raději k nákupu přizvali ukrajinského známého. V Rusku to tehdy ještě možné online nebylo – koupil nám je v Moskvě dopředu jiný kamarád, který se ale tehdy zrovna schovával před odvodem v cizím bytě – ty lístky jsme si pak museli u něj vyzvednout někde v paneláku na předměstí. Nevycházel raději z bytu ani si nakoupit, tak jsme mu za odměnu nakoupili jídlo na příští dny… No a roky předtím, když online nebylo nic,… Číst vice »
To mi připomnělo kolodvor Zadar, někdy v roce 2004. Ono to „putování“ do Zadaru z Kninu byly cca 3 hodiny v oddílovém voze Bl, co pamatoval druga Tita, akorát koženka už tam teda nebyla. V každém případě chlazení to nemělo, no a traťová rychlost kolísala mezi 40 a 50, takže fakt „príma“. Když jsem chtěl vozni red v Kninu, tak mi – jinak docela příjemný – pokladní řekl: „u Zadaru“. A v Zadaru byla otevřená kasa & informace v jednom, tam seděla „draga druga Dragana“, košulu rozeplou, no, neříkám, že to bylo „dobrý den, kozy ven!“, ale moc k tomu… Číst vice »
Děkuji panu Petrovskému za článek. Vždy po tomto přečtení mě naštěstí opustí bláznovina, jet po Evropě směr Balkán jinak než letadlem, od nákupu jízdenek, přes cenu, čas a spolehlivost je železniční doprava úplně ztracená.
Nechápu, proč by se vůbec měly cpát peníze do projektů na Balkáně, když tamní dopravci předvádí, to co předvádí.
Žekeznice na Balkáně nemá vůbec žádný význam pro osobní dopravu, jak je vidět z reportáže. Bohužel.
Tak jednoduše proto, protože I. železnice slouží i nákladní dopravě, a na naložená auta se mohou koloťuk, i s babou, klidně mračit, klidně i s celou rodinou – jim je to jedno, no a II. není nikde řečeno, že tam bude muset jezdit, na věky věků, jen a pouze HR-HŽPP. Pokud to teda nebude, jak na Slovensku a Republika Hrvatska soukromníky nevyštve, pokud teda projeví zájem, že ano. 😅
Jenže na Slovensku cestující o vlaky zájem mají, takže případný soukromník by tam při podnikání mohl i uspět. To se o Chorvatsku asi moc říct nedá.
„To se o Chorvatsku asi moc říct nedá.“
Však podle zkušeností pana Petrovského se není co divit.
A je vytvořena nabídka? Jsou to státní železnice, měl by se starat stát. Jestli tedy má nějakou reálnou politiku ohledně rozdělení přepravních výkonů – což pořádně nemá v podstatě ani většina Evropy, kromě nesmělých, někdy mimoběžných pokusů.
Já si dělám čárky a zatím tedy kdyby zdejší web dělal soutěž vlak vs.letadlo, tak ani po západní Evropě.
Pan Sůra to má 1:1 (Paříž:Švýcarsko)
https://zdopravy.cz/na-vlastni-kuzi-do-parize-vlakem-za-tisicovku-aneb-oda-na-cestovani-po-zeleznici-160999/
https://zdopravy.cz/4-zeme-vlakem-za-944-kc-aneb-rakousky-vylukovy-chaos-na-vlastni-kuzi-155848/
pan Šindělář to má 0:1 (Paříž)
https://zdopravy.cz/na-vlastni-kuzi-vlakem-do-parize-nikdy-vice-aneb-zoufalstvi-v-luzkovem-voze-155224/
a u pana Petrovského bych to viděl v rámci této série zatím 1:3. Vlak si zaslouží bod jen za druhý díl a tam zas super , až tedy na opětovnou neznalost pravidel a nabídky služeb u personálu dané dráhy 🙂
Nemyslím, že bychom se měli nad Chorvatskem nějak ofrňovat. Oni železnici s ohledem na počet obyvatel, jejich rozmístění, terén a ekonomickou sílu opravdu pro osobní dopravu nepotřebuji, a stav tomu odpovídá. Narozdil od nás, kde stav železnice potřebám a proinvestovaným penězům neodpovídá ani trochu.
Tohle si úplně klidně mohla 1:1 říct západní Evropa v roce 1991 o ČSD. A kde bychom byli, že.
Ovšem co se podílu na přepravách týče, měli jsme tehdy navrch. A namísto, aby se toho využilo, a něco v tom dělala i Evropa, celkem rychle jsme ten podíl naopak snížili na jejich poměrně bídnou úroveň – prioritu dostaly silnice, přestože už na západě věděli, k čemu to povede.
To víte, ne všude je železnice tak perfektní jako u nás… Možná si zkuste ještě jednou přečíst první díl série a pak si běžte nafackovat.
Tak jistě, nebudeme vylepšovat, protože to lidi nepoužívají, protože je to špatné, protože to nebudeme vylepšovat. Dost hloupé myšlení, bohužel. Jestli si někdo myslí, že podporou silnic zlepší podmínky na železnici, tak jeho logiku nechápu. Ono taky předvádějte zázraky, když na to nemáte vybavení, a buďte z toho ještě nadšení.
Mě zase cestování po Slovinsku ukázalo, že jsou ještě horší Správy než ta naše. Protože napsat při výluce na odjezdové tabule odjezd vlaku, hlásit, že přijíždí na 1. kolej a přitom je výluka busem, který odjíždí z návsi půl km daleko, to jsem ještě v ČR nezažil 🙂
Vaše vyprávění o cestování za lůžkovou jízdenkou Chorvatských drah mi trošku připomíná Švejkovu anabázi, když cestoval z Tábora do Budějovic pěšmo přes Písek.
Lokace i způsob dopravy je sice jiný, zážitky ale jsou podobného charakteru.
Závěr:
Pokud si někdo bude chtět koupit vnitrostátní lůžkový lístek Chorvatských drah, měl by si nejdříve přečíst Hlavu 22 od Josepha Hellera.
Minulý rok jsem kupoval lůžko Split – Záhřeb online a proběhlo to bez problému, stejně tak i další vlaky do a ze Záhřebu.
Zřejmě jste při nákupu přes e-shop měl příznivé postavení planet a můžete si gratulovat, že vám to klaplo. Jak je vidět, vývoj jde mílovými kroky dopředu a letos to už nešlo, ani hladce, jako vám, ani „obratce“, když se, dle písemného návodu prodejce, autor textu na místo několik set km vzdálené, dostavil „vlastní nohou“. Díky nějakému nepolapitelnému SW-šotkovi, který zřejmě řádí v počítačových systémech HŽPP a ve spojení s určitou životní filosofií řešitelů problému (viz pan Filip nahoře), jsme si alespoň mohli přečíst zajímavé reportáže pana Petrovského z jeho anabáze za vnitrostátním lůžkovým lístkem HŽPP. Musíme poděkovat panu Petrovskému, že… Číst vice »
V roce 2005 jsem zkoušel v Záhřebu koupit lístek do Brna přes Gyekenes. Trasa výhradně vlaky kategorie EC, ne lokálkami. Prodej mezinárodních lístků byl čistě manuální. Pan pokladní se pokoušel najít mou trasu v jakýchsi vytištěných tabulkách, ale neuspěl. Musel jsem tak klasickou trasou přes Graz.
Loni v říjnu jsem cestoval přes Slovinsko právě ve zmiňované Emoně. Cestu z Prahy do Záhřebu jsem si ve směru tam rozdělil v Grazu a tudíž jsem z Grazu do Záhřebu jel na jízdenku přes e-shop ÖBB, cestu zpět jsem cestoval celou na QR kód koupený v aplilaci Můj vlak. Zatímco chorvatští průvodčí si oběma QR kódy snadno poradili, Slovinci s tím trochu bojovali. Paradoxní mi přišlo, že obvyklé je, že mladší generace si s technikou rozumí trochu lépe, než ta starší, tak zde to bylo naopak. Při cestě zpět musela požádat bezradná mladá slovinská průvodčí o pomoc o generaci… Číst vice »