lot
Cestovní ruch Infrastruktura Vodní doprava

Na Labi v Pardubickém kraji by měly vzniknout čtyři přístavy

Zdvihací most nad vjezdem do českobudějovického přístavu České Vrbné Autor: Zdopravy.cz
Zdvihací most nad vjezdem do českobudějovického přístavu České Vrbné Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Po splavnění Labe do Pardubic by na řece v Pardubickém kraji měly vzniknout čtyři veřejná přístaviště nebo přístavy. Umístěny by měly být v Řečanech nad Labem/Kladrubech nad Labem, Přelouči, Pardubicích a Kuněticích, řekl mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský. Kde konkrétně by měly být a jak by měly vypadat, zatím ŘVC neřešilo.

„Pro jednotlivé lokality bude nutné rozpracovat urbanistické studie, zafixovat jejich podobu a zahájit od počátku celý proces projektové přípravy,“ uvedl Bukovský.

Vznik přístavů je podmíněn splavněním úseku Labe z Přelouče do Pardubic. Kvůli němu bude nutné obejít jez v Přelouči. Proti dosud navrhované trase plavebního kanálu přes celou přírodní oblast Slavíkovy ostrovy vystupovaly ekologické organizace. Původní stanovisko posouzení vlivu záměru na životní prostředí EIA pozbylo platnosti, projekt je tak opět na počátku. Letos ministerstvo životního prostředí také zrušilo rozhodnutí o výjimce, kterým Pardubický kraj v červenci povolil zásah do přírodního biotopu pro modernizaci plavebního stupně Srnojedy u Pardubic.

Dosud prosazovaný plavební kanál měl obejít jez v Přelouči a umožnit prodloužení vodní cesty až do Pardubic. Průplav měl procházet rezervací Slavíkovy ostrovy, kde se podle organizace Děti Země nacházejí biotopy 44 zvláště chráněných druhů organismů. Navzdory požadavku Evropské komise vláda lokalitu Louky u Přelouče zatím nezařadila mezi evropsky chráněná území.

Podle dřívějších údajů měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát asi 3,1 miliardy korun. ŘVC již za jeho přípravu zaplatilo 302 milionů.

ČTK

23 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jiří Kocurek

Sice to bude toální ekonomický propadák, ale co. Zvýšíme daně, lid zchudne, ale zdroje budou.

Generální mandatář

Velice dobrý počin. Jeden z kroků budoucího kanálu Dunaj – Odra – Labe, který prosazuje náš pan prezident.,

Poudy

Hej mínusáři, ironie vám nic neříká?

a8n

K té jaksi chybí kontext, zvlášť když existují pisatelé, kteří mohou daný výrok myslet naprosto vážně.

Krušnohorec

Bez jezu v Děčíně to bude polovičaté řešení.

pozorovatel

Ono by to velké využívání nemělo ani s tím jezem v Děčíně – leda snad pro nějaké komerční rekreační plavby větších lodí z Německa.

Michal

Nějak mě uniká k čemu ty přístavy.

Petr

Přece hned jak dostaví kanál Dunaj Odra Labe tak aby tam ty lodě mohli překládat náklad v rámci ekologie nejlíp na koňské povozy . Jen hradní mátoha to musí vydržet , protože s ním asi umře i tento dnes už mrtvý sen ……

Daniel Novák

Kolik desítek nebo stovek milionů se za tento Zemanův nesmysl vyhodilo oknem?

pozorovatel

Až na to, že to vůbec není žádný Zemanův výmysl – ta problematika byla řešena už dávno před jeho vstupem do politiky a on jen prosazuje to, co už se ukázalo jako zbytečné a neefektivní.

Martin V.

Tak to je podle mě klíčová otázka: K čemu ty přístavy? Má někdo představu, co by se odtud/tam vozilo? Vezměte si třeba Vltavu v Praze. Dobře splavná řeka souvisle už přes 100 let, ale tradiční přístavy postupně zarůstají obytnými domy (Holešovice, Libeň), jsou tam ukotveny různé jachty a hausbóty (Libeň, Smíchov, Podolí), nebo se využívají spíše sporadicky (Radotín). Osobní doprava (hlavně vyhlídková a restaurační) frčí na náplavkách, no a z nákladní dopravy nejvíc vídám dovoz štěrkopísků někde z Polabí. Ty se ale vykládají nikoli v přístavech, ale přímo z řeky (betonárka TBG Metrostav Troja v Povltavské ulici, další betonárka na… Číst vice »

Anonym ze severu

Bohužel politici si pro to důvod jistě najdou 😥

Jaroslav

Přístavy v Prraze zprivatizovali Klaus a Kočárník a přiklepli to kamarádu panu Černému za Hubičku. Likvidace přístavů vůbec nesouvisí s tím, že by po přístavech nebyla poptávka, ale nasekat tam developerské projekty je daleko lepší business v miliardách Kč.

Halamus

Na čerpání dotací.

Jaroslav

Podle mne to jsou rekreační přístavy typu Hluboká nad Vltavou nebo České Vrbné. Článek to blíže nespecifikuje, což je škoda. Nicméně ta ilustrační fotka by tomu odpovídala. Poté by byly zdejší komentáře o velkých nákladních přístavech pro DOL liché.

Martin V.

Jo, tak to by dávalo smysl třeba v Kladrubech (návštěva hřebčína), z textu to ale bohužel nijak neplyne.

Vít Jůza

Ale tam u jezu už je plavební komora!

Jiří

Otázkou zůstává jeho parametry, protože pokud se uvažuje o novém, tak asi pro plánované nákladní lodě silně nedostačuje

Martin V.

Ta komora má rozměry stejné jako ostatní na středním Labi (dlouhá 85 m, takže na dnešní poměry trochu krátká, ale šířka 12 m je v pořádku), bohužel poněkud nenavazuje na konec vzdutí u Chvaletic…

pozorovatel

Takže i třeba taková „Florentina“ by se do ní v pohodě vešla – jen ještě vyřešit nějak všeobecně přijatelně, kudy by k ní mohla doplout …

Martin V.

Jo, ale pod jezem je nesplavný (pro velké lodě) úsek „Labské Hrčáky“, více zde https://www.horydoly.cz/vodaci/stare-labe-u-prelouce-a-hrcaky-k-tomu.html A přes ten se dnes jít nedá, protože se v mezičase stal přírodně cenným. A tak se má jit vedle přes Slavíkovy ostrovy (taktéž přírodně cenné)…

Jaroslav

Ceným ho prohlašují jen ekoteroristi. Podvodem tam přesadili lekníny z Lednicko-Valtického parku z Moravy, což se prokázalo. Za tento podvod by měl stát viníky stíhat, protože vznikla škoda velkého rozsahu.

Martin V.

No, ono i ty Hrčáky jsou pozoruhodné. Vznikly napřímením meandrů Labe ve dvacátých letech (kvůli splavnění) a intenzivní těžbou štěrkopísků až na skalní podloží. No a tohle je dnes ukázka volně tekoucího Labe. 🙂 Mezi Týncem a Přeloučí byl původně plánován ještě jeden stupeň? Hydrostatická hladina Týnce je 200,79 m n.m., hladina v Přelouči 209,19 m n.m. a spád 3,10 m, takže pod jezem je 206,09 m n.m. a zbývá 5,3 metru rozdíl, což dost. http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/zsl_prelouc.pdf Nová komora v Přelouči má mít spád 8,4 m.