Hurá! D11 je na různých místech dlouhodobě ve špatném stavu. S prudce narůstající intenzitou (i díky navazující D35) bude v budoucnu degradace ještě rychlejší.
Lukas B.
1 měsíc
nedaří se mi odpovědět panu Krocanovi, tedy se špatným řazením: to Vám vysvětlili špatně. problémem byla alkalicko-křemičitá reakce, tj. kamenivo obsahovalo siliku čili amorfní SiO2, který ve vlhkém prostředí reagoval s alkáliemi v betonu a alkáliemi z posypových solí, a produktem reakce byl rozpínavý gel, který s pronikáním vlhkosti a iontů postupně trhá strukturu betonu (vytváří v pórech betonu obrovský přetlak). reakce vypadá asi takto: 2 NaOH + H4SiO4 → Na2H2SiO4·2H2O dá se tomu předcházet tím, že vybereme kamenivo s nízkou reaktivitou, cement s nízkým obsahem alkálií (zejména NaO2), používat příměsi, které jedno nebo druhé vychytají ještě před tvrdnutím betonu… Číst vice »
Ano, nicméně tak v polovině případů, kdy jsem tento pruh využil, jsem chytnul kolonu s nějakým mistrem volantu v čele, který se zde neohroženě řítil rychlostí 80 km/h.
Pro lenocha co je líný kliknout na wikipedii a během sekundy to zjistit. Netřeba kvůli každý blbosti zaplevelit diskuzi. Koroze je samovolné, postupné rozrušení kovů či nekovových organických i anorganických materiálů (např. hornin či plastů) vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolním prostředím. Může probíhat v plynech, v kapalinách, ale i v zeminách či různých chemických látkách, které jsou s materiálem ve styku. Toto rozrušování se může projevovat rozdílně; od změny vzhledu až po úplný rozpad celistvosti.
Tak sice je dle Vás líný si to najít na wikipedii, ale zase není líný se zeptat, a jak se říká, lína huba = holé neštěstí. Navíc někteří preferují se zeptat někoho, kdo tí ví, než to sami hledat – i to je ale touha vědět a poznávat. Tak se tady nemusíte, pane Clickmastere, povyšovat.
V roce 1998 se tenhle úsek od 26. km po Vrbovou Lhotu dělal. Byl jsem tam s kladivem na bagru a s rozrývacim zubem. Tehdy také korodovat beton. Bylo mi vysvětleno, že šutr v betonu měl vysoké procento železa, které hnitím vytvářelo mikropóry, kterými vnikala do betónu voda a dál ho ničila. Tak se to povedlo znovu. Tak snad popřejme sami sobě do třetice všeho dobrého .
Ano, vypadá to tak. Teď budu jako ten jeden ze Šmoulů: Nemám rád podélné nerovnosti ! Obzvláště pokud jde jen o jednu stopu. Doufejme, že bude držet a že se v těch místech nezačne asfalt deformovat dříve než bychom chtěli a než bychom potřebovali.https://www.youtube.com/watch?v=JIcEpqPvFfM
Ale když to vezmu z jiného úhlu pohledu nyní je tam těch nerovností podstatně méně než bylo před opravou a pořád lepší případná spára než vyjeté koleje takže ve výsledku dobré.
Ta poloha spáry bude dána tím, že se oprava dělala na půlky. Bez spáry by to bylo lepší, ale tahle varianta tipuju na výběr nebyla. Pojížděná bude myslím podobně často jako kdyby byla vedle vodorovka.
Hurá! D11 je na různých místech dlouhodobě ve špatném stavu. S prudce narůstající intenzitou (i díky navazující D35) bude v budoucnu degradace ještě rychlejší.
nedaří se mi odpovědět panu Krocanovi, tedy se špatným řazením: to Vám vysvětlili špatně. problémem byla alkalicko-křemičitá reakce, tj. kamenivo obsahovalo siliku čili amorfní SiO2, který ve vlhkém prostředí reagoval s alkáliemi v betonu a alkáliemi z posypových solí, a produktem reakce byl rozpínavý gel, který s pronikáním vlhkosti a iontů postupně trhá strukturu betonu (vytváří v pórech betonu obrovský přetlak). reakce vypadá asi takto: 2 NaOH + H4SiO4 → Na2H2SiO4·2H2O dá se tomu předcházet tím, že vybereme kamenivo s nízkou reaktivitou, cement s nízkým obsahem alkálií (zejména NaO2), používat příměsi, které jedno nebo druhé vychytají ještě před tvrdnutím betonu… Číst vice »
Díky za uvedení na pravou míru. Velmi si toho cením. A zůstane to zde napsané i budoucí čitatele.
V noci tam chybi stredove odrazky mezi pruhy, ktere v usecich pred i za jsou 🙁
Minimálně v levém pruhu byla povolena rychlost 100 kmh. Taky tak byly cedule o radaru, ale žádný jsem neviděl.
Vy jste ho neviděl…on Vás ano 😉
Byl na začátku i na konci
Ano, nicméně tak v polovině případů, kdy jsem tento pruh využil, jsem chytnul kolonu s nějakým mistrem volantu v čele, který se zde neohroženě řítil rychlostí 80 km/h.
No jo, nikde není psáno, že musí povinně jet těch 100 🙂
Já jsem taky zažil, že ten protisměrný jel cca 85, ale pravý v dlouhém úseku skoro stál, takže no stress.
muze prosim nekdo technicky vysvetlit co tam na povrchu koroduje?
„Původní cementobetonový kryt překrytý mikrokobercem byl postižen plošným rozpadem nebo korozí povrchu“
Korodovat může v obecném smyslu cokoli, ne jen kovy.
Pro lenocha co je líný kliknout na wikipedii a během sekundy to zjistit. Netřeba kvůli každý blbosti zaplevelit diskuzi. Koroze je samovolné, postupné rozrušení kovů či nekovových organických i anorganických materiálů (např. hornin či plastů) vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolním prostředím. Může probíhat v plynech, v kapalinách, ale i v zeminách či různých chemických látkách, které jsou s materiálem ve styku. Toto rozrušování se může projevovat rozdílně; od změny vzhledu až po úplný rozpad celistvosti.
Tak sice je dle Vás líný si to najít na wikipedii, ale zase není líný se zeptat, a jak se říká, lína huba = holé neštěstí. Navíc někteří preferují se zeptat někoho, kdo tí ví, než to sami hledat – i to je ale touha vědět a poznávat. Tak se tady nemusíte, pane Clickmastere, povyšovat.
V roce 1998 se tenhle úsek od 26. km po Vrbovou Lhotu dělal. Byl jsem tam s kladivem na bagru a s rozrývacim zubem. Tehdy také korodovat beton. Bylo mi vysvětleno, že šutr v betonu měl vysoké procento železa, které hnitím vytvářelo mikropóry, kterými vnikala do betónu voda a dál ho ničila. Tak se to povedlo znovu. Tak snad popřejme sami sobě do třetice všeho dobrého .
Tak ještě opravuji. Je to navazující úsek k tomu, kde jsem dělal před 27 roky.
Super, ale co je to za bordel uprostřed toho pravého jízdního pruhu? Není to doufám nějaká spára? Pokud ano bylo by jepší aby byla v místě oddělení jízdních průhů a ne takhle uprostřed jízdního pruhu.
https://kraje.rsd.cz/stredocesky/wp-content/uploads/sites/13/2025/06/dx2.jpg
A mimochodem vodorovné značení je v současnou chvíli katastrofa.
https://kraje.rsd.cz/stredocesky/wp-content/uploads/sites/13/2025/06/dx1.jpg
Vypadá to, že řezali asfalt pro vylití tekutým asfaltem tam, kde je spára po finišerech. A to šedé by mohla být znečištěná chladící voda z řezání.
Ano, vypadá to tak. Teď budu jako ten jeden ze Šmoulů: Nemám rád podélné nerovnosti ! Obzvláště pokud jde jen o jednu stopu. Doufejme, že bude držet a že se v těch místech nezačne asfalt deformovat dříve než bychom chtěli a než bychom potřebovali.https://www.youtube.com/watch?v=JIcEpqPvFfM
Ale když to vezmu z jiného úhlu pohledu nyní je tam těch nerovností podstatně méně než bylo před opravou a pořád lepší případná spára než vyjeté koleje takže ve výsledku dobré.
Ta poloha spáry bude dána tím, že se oprava dělala na půlky. Bez spáry by to bylo lepší, ale tahle varianta tipuju na výběr nebyla. Pojížděná bude myslím podobně často jako kdyby byla vedle vodorovka.