Na českých VRT budou jezdit dvě kategorie vlaků v závazku i komerční spoje
Rychlost na síti českých vysokorychlostních tratí se má pohybovat v rozmezí od 200 do 320 km/h.
Ministerstvo dopravy poodhalilo systém provozu na budoucích vysokorychlostních tratích v České republice. Na českých „vrtkách“ se předpokládá provoz vlaků v závazku veřejné služby i vlaků komerčních. S výjimkou jednoho úseku po nich nebudou jezdit nákladní vlaky.
„Pokud se týče komerčních vlaků v režimu Open Access, zde předpokládáme zejména velmi rychlá spojení se zastavením jen v těch největších aglomeracích. Tyto vlaky by měly tvořit alternativu využívání letecké dopravy,“ sdělil mluvčí ministerstva Martin Brychta.
Vedle této nejrychlejší vrstvy předpokládá ministerstvo i provoz „běžných vysokorychlostních vlaků, které budou jezdit v závazku veřejné služby“. Závazkové rychlovlaky budou provozovány ve dvou úrovních. „Za prvé to budou expresní vlaky, které vytvoří obdobu dnešních spojení EC Vindobona či Hungaria. Druhou vrstvu budou tvořit rychlíky, které by měly užívat úseků vysokorychlostních tratí a obsluhovat jednotlivé české regiony. Například jsou to vlaky směřující z Prahy do Jihlavy, z Brna do Olomouce či z Prahy do oblasti Podkrušnohoří,“ doplnil Brychta. I proto ministerstvo už nyní v aktuálně běžícím tendru na rychlíkovou linku R9 Praha – Jihlava/Brno požaduje vozidla pro rychlost 200 km/h.
Rychlost na síti českých vysokorychlostních tratí se má pohybovat v rozmezí od 200 do 320 km/h. Pomalejší vlaky na ni nebudou smět. Síť bude určena pouze osobním vlakům (podobně jako ve Francii), pouze úsek přes České středohoří a dále do Německa budou moci využívat i nákladní vlaky, což má ulevit provozu v údolí Labe. V tunelu pod Českým středohořím budou proto osobní vlaky jezdit rychlostmi do 250 km/h a v Krušnohorském tunelu 200 km/h. V něm se počítá mimo vlaků s cestujícími i s provozem až 150 nákladních vlaků denně.
V současné době připravují projektanti podrobné dokumentace pro územní rozhodnutí pro pět úseků nových vysokorychlostních tratí. Pro další tři úseky nyní Správa železnic hledá dodavatele materiálů. Letos by podle správy měly pokročit přípravné práce až 300 kilometrů rychlodráh.
Správa železnic při přípravě vysokorychlostních tratí vymezila prioritní úseky, které chystá ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, který je zatím v přípravě nejdál, dále Poříčany – Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš – Brno, Modřice – Šakvice, Prosenice – Ostrava Svinov, Praha Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ – státní hranice ČR s Německem. První rychlovlaky by měly vyjet v roce 2030.
Program rozvoje tzv. Rychlých spojení předpokládá vznik až 700 km nových vysokorychlostních tratí. Součástí sítě budou také terminály vysokorychlostní železnice, na které Správa železnic vyhlašuje architektonicko-urbanistické soutěže. Svou podobu již získaly terminály Praha východ a Roudnice nad Labem.